HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÝVOJ VÝPLATNÍCH STROJŮ a jejich otisků VE SVĚTĚ (2) Doporučený

Prvním vývojovým stupněm, který byl na úplném začátku výplatních strojů byl stroj s pevným (fixním) výplatním otiskem, s pevnou výplatní hodnotou. Tyto stroje s těmito otisky se objevily koncem 19. století (1896 - 1897) v USA a množily  se v různých částech světa jako houby po dešti. V období 1897 až cca 1920 (Kongres UPU v Madridu) byl tento vývoj velmi živelný. UPU nereagovala, vše se řešilo na místní úrovni patentových úřadů a napojených poštovních správ v různých zemích. Podle toho vzhled otisků byl velmi různorodý. Jednoticím kritériem výpatnách strojů bylo:

1/ stroj vyplácel přiznané poštovné,

2/ stroj konstrukčně mohl registrovat vyplacené poštovné. 

Proč vývoj dospěl někdy v 80. až 90. letech 19. století přirozenou cestou k myšlence vynalézt výplatní stroj?  Vždyť od 40. let tu byl revoluční Hillův vynález poštovní známky, který na chvíli vyřešil nárůst a odbavení listovních zásilek. Co se stalo?

Ve svých publikacích jsem důvody popsal takto:

"Koncem 19. a začátkem 20. století doznala lidská společnost nesmírných kvalitativních a kvantitativních změn ve všech oblastech - politické, sapolečnesko -kulturní a zejména pak hospodářské. Rychlý vývoj společnosti se ve svých kladech a záporech odrazil v lidském životě. Svůj odraz našel rychlý vývoj i v poštovním provozu. Enormně vzrostl počet přepravovaných zásilek. Rozšířil se i počet poštovních služeb."

"Náhlae se vyskytla logicky nutná potřeba řešit vzniklý stav a přizpůsobit se mu. Držet  s ním krok. Vznikla potřeba vyzvořit moderní prostředek, který by racionálně urychlil poštovní provoz, uspořil zároveň čas nutný ke zpracování a hlavně odpovídal dabému tsupni vývoje lidské společnosti".

Citace z knihy Ivan Leiš, Frankotypisté, strana 6, Radonice 2018.

Když jsem si probíral země, které vykročily na cestu vynálezů výplatních otisků s otiskem s pevnou (fixní, limitovanou) hodnotou  Jako první, tak mne napadla velmi podobná souvislost s Hillovou poštovní známkou. Vždyť výplatní otisky navázaly na podobu poštovní známky, ale zohldnily přidavou hodnotu společnosti, která se technicky přehoupla do dalšího stádia vývoje. Podoba byla zejména v pevné hodnotě (u známky natištěné, u otisku vytištěné mechanismem stroje). Byly tam i daší podobnosti (název státu, měna apod.). Vynálezci výplatníchtsroje a jejich otisků se nechali inspirovat poštovní známkou. Nahrály k tomu i ekonoické relativně klidné okolnosti. Inflace či hyperinflace nehrozila, hodnota otisku plně vyhovovala. 

Karel BASIKA ve své knize "Kurs filatelie" mistrně popsal důvody, proč vznikla poštovní známka. strana 35 - 39).

V 18. a 19. století byla pošta oblíbena, zejména v Anglii. Poměry zejména při vybírání poplatků byly nepříznivé pro ty, jimž byl adresován. Sazba byla složitá (podle vzdálenosti, počtu archů či příloh  a váhy). Poštovné rostlo, jakmile tato kritéria byla překročena. Poštovní bylo nákladné.  Většina zásilek byla doručována soukromými osobami a ne poštou. Rowland Hil ve svém pamětním spisu "Poštovní reforma, její důležitost a potřeba " (1837) vše popsal  a navrhl řešení.  Srpen 1839 přinesl schválení zákona, který podepsala samotná královna.  10. leden 1840 to jistil. Bylo zavedeno jednotné poštovné bez ohledu na vzdálenost.  Úspěch se rozšířil do světa. 

Potřeba "stvrzenky", že bylo zaplaceno poštovné byla nutná. Nejdřív to byl návrh dopisního papíru s potvrzením, přišly i Mulreadyho obálky. Vše vyústilo v zavedení poštovní známky.  U jejího zrodu stál knihkupec James Chalmers. Nakonec byl přijat návrh původní rytiny City - Medaille.  Vydaly se dvě hodnoty známek: černá jednopennyovka a modrá dvoupennyovka s potrétem královny, názvem "postage" a hodnotou. Objevila se na ní písmenka zvláštní tiskárenské sazby proti zneužití.  New York se přidal v roce 1842, následovaly další země.  UPU reagovala postupně, s každým jejím kongresem se přijímala nařízení, které poštovní známku zakotvily v poštovním provozu.

Poštovní známka zvýraznila linku tištěného potvrzení o zaplacení poštovního, potvrzení na kterém byla vytištěna a stvrzena pevní (fixní, limitovaná) hodnota poštovného. 

Za několik desítek let se došlo k výplatním strojům, nebť stroje a jejich otisky přece jen ve srovnání s poštovní známkou o několik úrovní zrychlily poštovní provoz. 

Co píše americká liuteratura v tomto smyslu? Citace z "The International Postage Meter Stamp Catalog", Joeal A. Hawkins, Richard Stambaugh, Goodyear 2005, 1. vydání, strana XVIII).

"Zanedlouho po zavedení poštovní známky v roce 1840 se zjistilo, že počet podaných zásilek vyžadovaný zakoupení podaných zásilek, namočení lepidla a přilepení na zásilku je enormní a tento proces příliš pomalý.  Průzkum možností  zrychlit tento proces přivedl na svět stroj,  který zautomatizoval aplikaci poštovného, tedy výplatní stroj (postage meter). "

"Prvním byl Carle Busch z Paříže, který takový stroj sestrojil  Srpen 1884 znamenal souhlas s Buschovým patentem stroje, který tiskl a registroval poštovné pomocí automatických razítek. Tento vynález však poštovní správy nepřijaly a vynález nebyl nikdy použit". 

Koncem století přišel italský vynálezce žijící v USA hrabě Detalmo di Brazza Savorgnan s vynálezem, který vyhovoval  požadovaným kritériím a který byl přijat nejen patentovým úřadem v New Yorku, ale hlavně americkou poštovní správou v NYC.  Na tomto prvním zatím uznaném světovém výplatním otisku nebyla fixní hodnota, ale nápis REGISTERED, což znamená, že stroj měl fixní poplatek za doporučenou poštu. 

Brzo následovaly další otisky ve světě s pevnou hodnotou. Otisky vytvořily paralelu k existujícím poštovním známkám, ovšem rychlejší a racionálnějí. Tento zůsob využily zejména subjekty odesílající velký počet zásilek. Spojitost mezi výplatním otiskem a poštovní známkou, oba artefakty s fixním poštovným nelze nevidět.

 

port 1 004 kopie kopie kopie kopie     port 1 006 kopie kopie kopie kopie

 

 

 

 

 

Naposledy změněnopátek, 03 červen 2022 14:16