HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE

SVĚT JAROLÍMKOVÝCH VÝPLATNÍCH OTISKŮ (2)

B. Jarolímek - Výplatní otisky pro vlastní potřebu.

Firma B. Jarolímek dostala povolení k použití výplatních strojů pro vlastní potřebu počátkem roku 1927. Stalo se tak na základě Věstníku MPT č. 19 z 9. 4. 1927, několik měsíců poté, co výplatní otisky byly již integrální součástí čs. poštovního systému a provozu (po zkušební době na trvalo).

Pohled do druhého světa výplatních otisků B. Jarolímka rozděluji na několik částí. Dotýkal se totiž tří dohlédacích pošt již na začátku - PRAHA 2, PRAHA 3, BRNO 1. Začínám s poštou PRAHA 2.To byla první dohlédací pošta, pokud se týče regulérních otisků firmy sloužících k vyplácení její korespondence.  V džungli několika otisků je to praktické hledisko, abychom se do této oblasti nezamotali.

Dohlédací pošta PRAHA 2 byla zpočátku kmenovou poštou pro tuto firmu (předtím to byla pošta PRAHA 25 a PRAHA 1 a Cheb 1), ale pouze pro předváděcí stroje, které produkovaly předváděcí otisky, z nichž mnohé byly eseje (těch se dotknu v dalších pokračováních). Doplňuji z první části, že v této kategorii na zásaga MPT byly i pošty bez čísla, jen se symboly (PRAHA O a pod,.).

V období od 11. 3. 1927 do 27. 3. 1929 používal B. Jarolímek celkem 5 otisků z několika strojů.

První byl strojem B3 s horním číslem počitadla. Označení uživatele bylo pod výplatním   razítkem (Francotyp (kurentem)/B. JAROLÍMEK. Reprodukovaná celistvosts tímto otiskem je velmi vzácným kusem (RRR) a lehce se pozná podle těcchto znaků:

- ve výplatním razítku je nápis "ČESKOSLOVENSKO" s nízkým písmem

- na "Č" je ostrý háček

- výplatní číslice jsou malá a úzká

- datum má tečky za dny a měsíci.

Sběratelské označení FR 8h - 3m. Otisk nese datum 16. 3. 1927, vznikl v 1. týdnu existence tohoto stroje a  otisku. Poslední otisk je datován dnem 29. 12. 1927. Je to první Jarolímkův komerční otisk poštou prošlý.

 

JAR 3 001

 

V dalších dnech jsou zaznamenány další otisky:

- B3, horní číslo počitadla. Jiný stroj.   Výplatní razítko přeneseno a číslice změněny, číslice výplatního razítka velké a silnější, nápis Československo odlišný.Použití 30. 12. 1927 - 4. 4. 1928.

- B3, změna výplatního razítka. Stejný stroj., Název státu  s vyššími písmeny (první "S" položeno šikmo, provoz 5. 4. 1928 - 13.8. 1928)

- B3, , stejný stroj, změna číslic a výplatního razítka. Název státu s mižšími písmeny (háček nad Č" malý a užší, ale silnější, použití od 14. 8. 1928 - 24. 3. 1929

- C 3, horní číslo počitadla. JIný stroj. zaregistrovány tyto změny: výplatní razítko, denní razítko, číslice, označení uživatele (pod výplatním razítkem,), název státu silnější, hlavní odlišovací znak: písmeno "Č" uzavřené, slité připomínající "O", obloučkovitý háček na "C", výplatní číslice větší a širší. Použití 25. 3. 1929 až 27. 3. 1929 (údaj AJ se zdá být nepřesný). Doplňuji, že následný otisk se změnou pošty má datum 26. 3. 1929 (!).Vzhledem k použití stroje v řádu jednoho (maximálně dvou dnů), se jedná o cenný otisk (RR). Otázkou zůstává, zda se jednalo o esej či nikoliv. Zatím není znám poštou prošlý otisk. Ve dnech otisku se dohodla změna na dohlédací poštu PRAHA 3 (o tom ale příště). AJ fakt, že se jednalo o esej, nedokládá aa ani nezmiňuje.Považuje jej za regulérní výplatní otisk uživatele.

 

JAR 30 001

-

 

Číst dál...

SVĚT JAROLÍMKOVÝCH VÝPLATNÍCH OTISKŮ (1)

Firma B. Jarolímek, Praha II, Perštýn 15 získala od firmy Francotyp GmbH Německo a od Ministerstva pošt a telegrafů Praha generální zastoupení prodeje výplatních strojů soustavy FRANCOTYP pro Československo. Toto zastoupení bylo platné dlouhou dobu - až do začátku roku 1948, kdy tato firma byla komunisty v Československu rychle znárodněna. Pochopitelně s výjimkami během let 1938 - 1939 (Slovensko, Podkarpatská Rus) či po ztrátě  Podkarpatska v roce 1945 i bez tohoto území.   

Firmě byly povoleny předváděcí stroje, na nichž se tiskly různé hodnoty, bez peněžité splatnosti a kontroly poštovních úřadů. Důkazem jsou otisky, které se nám ve sbírkách různých sběratelů zachovaly. Otisky se neliší od regulérních otisků normálních strojů.Jen odborník pozná rozdíl.

Předváděcí stroje a jejich otisky jsou první kategorií v početném výskytů otisků, které pouýévala firma B. Jarolímek při předvádění a  prodeji strojů budoucím uživatelům.

Určitým vodítkem jsou denní razítka těchto strojů. Jejich vzhled u firmy B. Jarolímek měl svůj vývoj. Vyskytuje se řada variant. První variantou byla denní razítka, kde se vyskytly názvy dohlédacích poštovních úřadů (PRAHA 25, PRAHA 1, BRNO apod.). Později bylo upuštěno od věrohodných názvů pošt a z názvu byla vyřazena čísla. Zbyly jen název pošty (např. PRAHA) a symboly, např. "O". Poštovní správa si přísně hlídla jakékoliv zneužití stroje.

Další fází na základě příkazů MPT bylo označení "POŠTOVNÍ ÚŘAD" nebo "AUFGABEORT" pro německy mluvící klienty. I štočky pro označení uživatele byly různé. Reprodukuji dva z nich

a/ FRANCOTYP/B:JAROLÍMEK - první slovo psáno kurentem, označení pro stroj FR 8h - 4m mezi denním a výplatním razítkem, v denním razítku "POŠTOVNÍ RAZÍTKO",

 

Jarolímek otisky 003

 

b/ FRANCOTYP/B. JAROLÍMEK - označení shodné s otiskem shora, ale v jiném stroji FR 6h-4m pod výplatním razítkem, s nápisem "PRAHA I" v denním razítku

 

Jarolímek otisky 001

 

Oba otisky tvoří eseje, , možná, že byly poštovně použity později, i když toto konstatování je stále předmětem budoucího zkoumání.

 

c/ Svět těchto výplatních otisků doplňuji černotiskem vytvořeného štočku,který byl použit do některého dalšího výplatního stroje (pravděpdobně FR 8h - 4,), s německým názvem "AUFGABEORT". fragment eseje.

Jarolímek otisky 002

 

 

Strojů a jejich otisků měla firma B. Jarolímek více, o dalších kategoriích příště.Všechny tři případy byly primárně použity jako předváděcí stroje, později možná změnily svůj účel.

 

Číst dál...

Dezinfekce listovních zásilek

Listovní zásilky a dezinfekce

Nakažlivé choroby sužovaly lidstvo od nepaměti. Dotkly se zásahů na listovních zásilkách. Dezinfikovanými listovními zásilkami označuje poštovní historie listovní zásilky z míst, kde byly trvale či po určité období rozšířeny nakažlivé choroby. Byly to země Orientu, zámoří a další. Listovní zásilky z míst velkách epidemií a pandemií, z epidemických nemocnic byly různým způsobem dezinfikovány a ověření o tomto zásahu se objevilo na dopise ručně psanou poznámkou, pečetí nebo nálepkou (poštovní historici je označují jako karanténní dopisy, zásilky se sanitními razítky apod.).

 

Dezinfekce se prováděla zprvu pokropením octem, později parami síry a formaldehydu (tzv. cholerové dopisy, zásilky s cholerovými razítky apod.). Dopisy byly propichovány či nastřihávany.

 

Jednotlivé státy, oblasti či města se chránily tzv. sanitárním kordonem. Porto mohla být zásilka dezinfikována i několikrát.

 

Dezinfekce se ve větším měřítku naposledy uskutečnila za I. světové války v rakousko - uherské armádě, dezinfikované zásilky byly označovány razítkem DEZINFIZIERT, DESINFICION a i jinak.

 

Dodnes existuje dezinfekce zásilek z leprosárií a epidemických nemocnic.

 

Ukázka dekontaminovaného dopisu z 5. 11. 1831 (během pandemie cholery) je zobrazena níže. Dopis je ze sbírek Poštovního muzea v Bernu (ilustrace z knihy Petera Meiera, 100mal Philatelie Bern 2000). Dopis byl adresován do Pratteln/BL v Basilejském kantonu, kde vypukla cholera. Fumigace dopisu se konala jednak na rakousko - uherských hranicích a jednak v Curychu. Město Curych utratilo za dezinfikování korespondeence vysoké sumy v naději, že zabrání rozšíření cholery.

 

Dekontaminace dopisu v Curychu 001 

 

 

Číst dál...

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (12)

KABEL

 

Uživatel firma Kabel, továrna na kábele v Bratislavě si opatřila výplatní stroj Francotyp B4 (sběratelské označení FR 8h - 4m).

Původní štoček obsahoval jen logo firmy bez názvu. Byl pořízen jeho černotisk, není však známo,zda byl vsazen do stroje a pořízen otisk ve formě eseje. Takto se zachovala jen černotisková část eseje.

Původní štoček nebyl použit. Byl ale vyryt nový štoček s názvem KABEL a s logem ( iniciály K/B s bleskem uprostřed).

V roce 1938 byly změněny číslice v denním a výplatním razítku. 

 

Kabel 001

 

Číst dál...

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (11)

Firma Josef Bartoň a synové, přádelna bavlny se sídlem v Náchodě se v roce 1929 rozhodla pro zakoupení a používání výplatního stroje.Povolení dostala na základě Věstníku č. 25 ze 6. 6. 1929. Zakoupila si stroj C 4 s horním číslem počitadla. Jako první štoček si nechala vyrýt segmentové označení oprávněného uživatele s jednoduchým textem: Josef Bartoň & Synové/Náchod. Výplatní stroj s tímto označením byl používán od 9. 7. 1929 do 28. 8. 1929. Regulérnímu otisku předcházel černotiskový otisk označení uživatele (stejný jako použitý ve stroji). Není známo, zda existoval celistvý otisk před datem použití. Kdyby ano, jednalo by se o celistvou esej. Pokud ne, jde jen o černotiskové torzo.

V roce 1929 se rozhodla z neznámých důvodů vyrýt druhý štoček s dvouřádkovým názvem firmy a domicilem, ale v rovných řádkách. Stroj zůstal stejný beze změn.  

Později ve 30. letech využila svůj stroj jako propagační prostředek ve svých výrobních a obchodních aktivitách, Vytvořila jeden z nejkrásnějších otisků 1. republiky ve dvou částech otisku - mezi denním a výplatním razítkem bylo její logo, pod výplatním razítkem iniciály názvu. První den použití 13. 5. 1938.

 

Bartoň 1 001     Bartoň 2 001

Číst dál...

TORZA VÝPLATNÍHO OTISKU (10)

Desátá část torz čs. výplatních otisků 1. republiky by se dala nazvat něco jako "Nezkrotitelné vé". Kvůli němu mají sběratelé radost hned z několika otisků uživatele Vzájemné pojišťovny.

Na titulce je popsána historie, jak to všechno vzniklo. Uživatel si nejdříve nechal vyrýt štoček uživatele s dvouřádkovým malým nápisem. S největší pravděpodobností byl z tohoto důvodu pojišťovnou zamítnut a údajně nebyl nikdy namontován. Nejsou celistvé eseje, jen se zachoval cenný černotisk původního názvu. Zachoval se ve dvou podobách, možná, že byly ryty dvakrát. V nápisu je malé "vé".

I když povolení bylo vydáno až v lednu 1930, výplatní stroj již začal vyplácet s druhým vyrýtým označením již od 3. 12. 1929 (nápis byl čtyřřádkový - přibyl domicil). "Vé" v nápisu je vysoké, ne malé. Viz třetí výplatní otisk v pořadí prvního dne. Postupem doby se z velkého "vé" zůstalo malé "vé". Pravděpodobně opotřebením. Tento otisk dostal škpt. Winkler informaci na kartě se vzkazem od uživatele : "....že pan insp. Konixer není v našich službách....". Díky Bohu, že se F. T. Winkler dotázal a zachoval nám otisk s malým "vé".

Označení bylo pod výplatním razítkem otisku. Zajímavé jsou atypické číslice výplatního razítka, hlavně větší odstupy od sebe než u jiných výplatních hodnot.

A poslední podoba otisku je opět se čtyřřádkovým nápisem, štoček byl nově ryt a vsazen mezi denní a výplatní razítko.Otisk vyplácel pravdědobně až do konce období 1. republiky. Za dob Protektorátu ČM měl hned tři podoby, ale v jiném stroji FR 6h - 4m a s novým štočkem - "stejný název v erbu" mezi denním a výplatním razítkem

:

- 9/39   československá podoba otisku

10/39-  1. protektorátní podoba s poněmčeným výplatním razítkem

- 9/41- 2. podoba  protektorátního otisku s poněmčenými denním a výplatním razítkem.

 

Ale to už jsme překročili období 1. republiky.

 

POJ 1 001     POJ 2 001     POJ 2 002      POJ 3 001    POJ 3 002     POJ 3 003    

 

 

Číst dál...

TORZA VÝPLATNÍHO OTISKU (9)

A. SACHSE & Co.

Jablonecká firma začala dnem 25. 5. 1929 používat výplatní stroj Francotyp, C4 s horním číslem počitadla (FR 8h - 4m). Označení uživatele mezi denním a výplatním razítkem A. Sachse & Co. předcházely dva černotiskové otisky. Jdene z nich nebyl dobře vyrytý (písmeno "A" mělo prodlouženou levou nožičku), zůstalo u torza eseje a pravděpodobně byl vyryt správný štoček pro označení (od prvního rytí se liší v  písmenech, jinak z hlediska obsahového je identické v obou případech. Ten byl použit v otisku. První den otisku to dokazuje.

V červnu 1929 se přeměnil statut firmy n akciovou společnost. Muselo být tudíž změněno označení uživatele. Byl ryt znovu, pořtvrté s tím, že písmena jsou větší a vyšší (ze 3mm na 4mm) a navíc je pod název firmy přidána ZKRATKA "AKT.. GES.." Výplatní tsroj byl stejný jako u prvního regulérního otisku. Tento otisk vyplácel zásilky od července 1929 (přesné datum není známo).

Ke třetí změně došlo v roce 1930. U stejného výplatního stroje byly vyměněny všechny číslice. Stroj vyplácel do srpna 1931.

Čtvrtou změnou bylo ukončení provozu tohoto stroje pro firmu A. Sachse &Co., Akt. Ges. povolení bylo zrušeno astroj byl prodán firmě Kleemann v Jablonci nad Nisou (vývoz).

 

Sachse 1 001

 

Sachse 2 001

 

Sachse 2 002

 

Číst dál...

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (8)

PHILIPS dva stroje, čtyři otisky, černotisk, kontinuita až do znárodnění

Před několika lety jsem si rozšířil svou sbírku o černotisky štočků s oprávněnými uživatele výplatních strojů a jejich otisků. Tím se mi rozšířil obzor tohoto oboru o další aspekt. Každý stroj má svůj příběh. Každý výplatní otisk též. O začátcích veřejnost věděla z podrobných zápisků arch. Alberta Jonáše, jednoho z našich prvních katalogizátorů otisků. Tyto zápisky jsou cenné. Chyběly nám však obrázky ve formě černotisků označení uživatelů. Nyní u většiny, ne.li u všech máme. Zveřejňuji ve svém miniseriálu na tomto webu. Tím se nám kruh uzavírá aspoň na začátku, konce jsou často otevřené.

Dnes je v hledáčku firma Philips, výrobce žárovek v Praze - nejdříve se sídlem na Václavském náměstí, později na Karlově náměstí. Historie jeho dvou strojů (FR 6h - 4m (Anker) a FR 8 h - 4m (Bafra 4) nás provází od 4. 6. 1929 (dle prvních otisků) respektive od 4. 7. 1929 (dle Alberta Jonáše - zde se pravděpodobně jedná o omyl autora Studií). Když nepočítám černotisk označení, otisk měl čtyři podoby v letech 1929 - 1939. Fima existovala též během Protektorátu a po válce v období 3. republiky do roku 1948. Na střídačku se tehdy používaly oba stroje, navíc si připočítejme ke čtyřem otiskům další tři   (československý vzor v roce 1939 během začátku Protektorátu ČM, první poněmčení - výplatní razítko, druhé poněmčení - denní razítko) a po válce jeden osvobozený vzor, tak je to úctyhodný počet, který vydá na článek.  Označení oprávněného uživatele ve všech obdobích let 1939 - 1948 se neměnil, byl neutrální ve formě nápisu "PHILIPS/"MINIWATT" a obrázku rádiové žárovky.

Černotisk označení

Uživatel si nechal zhotovit štoček označení PHILIPS/RADIO/PHILIPS/ARGENTA. Dle svědectví zůstalo u otisku, nebyl zasazen do výplatníhostsroje. Co víme. Štoček ve tvaru obdélníku s popsanými nápisy byl před uvedením stroje do provozu změněn. Důvody neznáme. Pravděpodobně nevyhovoval.  Čím? To  se můžeme jen dohadovat -  nejasnosti a nesrozumitelnost,  špatný druh písma (svislé čárování) či něco dalšího? Tento štoček, který zobrazuji nebyl použit. Zachovala se a našla černotisková "esej".

 

PHILLIPS 001

 

Poté již násedovaly regulérní celistvé výplatní otisky:

4. 6. 1929 - 12. 3. 1929 (PHILIPS RADIO pod výplatním razítkem, FR 6h - 4m)

Phillips 1a 001

 

12. 3. 1930 - 8/34-  (nový stroj,, změna se dotkla všech částí otisku - denního razítka, výplatního razítka, označení uživatele - štoček ryt znovu a umístěn do prostou mezi denní a výplatní razítko, vzhled podobný jako u předchozíh otisku) Důsledný mechanik nám zachoval důležité údaje: stroj měl číslo B4m. - 6134, číslo klíče 4378. Škoda, že tomu nebylo i u jiných strojů.

 

 

 Hurá 001      Hurá 002   

 

-11/33-4/34- (do období používání předchozího otisku se vmísil další otisk s jiným označením uživatele, pravděpodobně krátká vsuvka tohoto otisku)

 

Phillips 2 001        Hurá dvě 001

 

 

-11/34-10/38-  (změna označení uživatele, štoček vydržel až do znárodnění po roce 1945, po roce 1945 ale ve svém prvním stroji FR 6h-4m, který se opět dostal ke slovu).

 

Phillips 3 001Phillips 3 002

 

 

Jeden uživatel, dva stroje, řada zajímavostí.

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

SLITÉ "Č"

Slité "Č" aneb i mistr tesař se utne...

Několik výplatních strojů používalpro různé účely  i generální zástupce firmy Francotyp v Československu (1926 - 1948). U stroje C3 s horním číslem počitadla, sběratelsky označeném FR 8h - 3m se objevilo !slité "C" v nápise ČESKOSLOVENSKO, vlastně otisk nesl název s  "O s háčkem" na začátku. slova. Označení Francotyp/B. JAROLÍMEK bylo mezi denním a výplatním razítkem. Háček ve výplatním razítkeu bylo obloučkovité. Číslice hodnot byly vyšší než obvykle. Tento otisk byl v provozu dva dny do 27. 3. 1929, pravděpodobně jako předváděcí stroj s předváděcím otiskem. Celistvost poštou prošlá se zatím nevyskytuje. Dohlédací pošta PRAHA 3.

Dne 28. 3. 1929 bylo změněno denní razátko na dohlédací poštu PRAHA 3. Ukončení provozu není známo. Dále jako třetí v této série znám otisk s hodnotou s datem 24. 6. 1929, kde je již vyměněno výplatní razítko (se správným názvem státu) s tím, že háček v názvu státu na "C" je velké, tupé, trojúhelníky jsou velké. Pravděpodobně zobrazený otisk je esejí.

 

 

slité Č 1 001

Číst dál...

CELISTVOSTI VYPRÁVĚJÍ, CELISTVOSTI DOKLÁDAJÍ (2)

Otisky firmy JUlinen Meyér (INNOXA) v Soukenické ulici 12, Praha II. aneb celistvosti vyprávějí, celistvosti dokládají (2)

Firma Julien Meyér do hledáčku historie výplatních otisků vstoupila nejdříve v roce 1929, kdy projevila zájem o později zakázaný výplatní stroj Francotyp C3/C4 Nechala si vyrýt štoček označení uživatele (psal jsem o něm v Torzech č. 3) a kvůli odmítnuté žádosti stroj odmítla i ve formě náhrady za jiný stroj. Několik let vyplácely zásilky jiným způsobem.

S touto firmou (též název INNOXA) se setkáváme později v roce 1937., kdy si nechala vyrýt kouzelný štoček (mezi denním a výplatním razítkem hlava ženy a před ní Aeskulapova hůl obtočená hadem), pod výplatním razítkem název firmy Julien Meyér). Nesjme si jisti, čím se tato firma zabýval, ale pravděpodobně neměla daleko od lékařské či farmalogické oblasti.

Dokládá to Aeskulapova hůl obtočená hadem, znak lékařů a farmaceutů. Údajně se jedná o užvku stromovou, ale jsou i jiná vysvětlení. Tento znak je znakem životní síly a zdraví. Pochází ze čecké mytologie, pojmenování po bohu lékařství Asklépiovi, který byl synem Apollóna, který uzdravoval živé a obživoval mrtvé.

Tento výplatní otisk je mimořádně vynikajícím způsobem navržen a vyryt. Patří mezi skvosty výplatních otisků z I. republiky.

 

Celistvosti dokládají:

1/ první den tohoto výplatního otisku FR 8h - 4m (14. 9. 1937),

2/ aktivitu firmy v oblasti vyplácení zásilek výplatními otisky,

3/ filalové razítko upozorňujícípoštovní orgány, že firma má povolené snížené výplatné poštovním ředitelstvím v Praze - čj. 247201 - III a - 1937,

4/ nejen historii poštovního styku, ale i všeobecnou historie Československa příslušného období.

 

JULIEN 001     JULIEN 002

 

Číst dál...