HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE

Podřazené kategorie

DATABÁZE výplatních otisků Československa (pseudoznámka) 1946 - 1992

DATABÁZE výplatních otisků Československa (pseudoznámka) 1946 - 1992 (2)

DATABÁZE VÝPLATNÍCH OTISKŮ 1946 – 1992 Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA

(s výplatním razítkem ve tvaru pseudoznámky – zoubkovaného obdélníka)

Část 1. Legislativní úvod

Stav ke dni 21. 5. 2019

Dne 17. 12. 1946 upravil Věstník ministerstva pošt č. 62 vzory výplatních otisků Československa a místo dosavadního vzoru ve tvaru „větrné růžice“ či „motýlka“ ustanovil, že „v nových výplatních strojích budou napříště výplatní otisky nového vzoru - ….. výplatní razítko ve tvaru obdélníka, který je zoubkován“. Tento vzor je zachován i doposud u manuálních, elektrických, elektronických a některých digitální výplatních strojů. Zavedení digitálních strojů Neopost a dalších soustav v modré barvě došlo k dalším změnám (tyto stroje opustily „obdélník“). V dalších věstnících se ustanovil i nový vzhled denního razítka (dvoukruh s/bez můstků).

Rok 1946 přinesl i další systémovou změnu ve vyplácení zásilek. Dne 29. 10. 1946 Věstník ministerstva pošt č. 54 povolil výplatní stroje i v provozu pošt. „Poštovní úřady jsou postupně vybavovány poštovními výplatními stroji. V otisku takového stroje je denní a výplatní razítko …“. Prvním výplatním strojem byl stroj švýcarské soustavy HASLER, výplatní razítko mělo tvar „“motýlka“ či „větrné růžice“ a obsahoval nalevo od denního razítka doporučený obrazec (název pošty, velké „R“ a číslo doporučené zásilky).

Databáze bude uvádět výplatní otisky komerčních subjektů (dříve podniků, institucí a organizací) dle poštovně historického hlediska a abecedně. Zveřejňování vzhledem ke značné rozsáhlosti bude postupné, nepravidelné a bude užívat metodiku, kterou do svých katalogů zavedli sběratelé M. Bouška a I. Leiš. Slovenské výplatní otisky již svůj katalog mají (pod názvem I. Leiš, Katalog výplatních otisků – Slovenské výplatní otisky 1946 – 1992 již v roce 2011 Slovenská filatelistická akadémia). Vyšly i některé dílčí seznamy v různých médiích. Od číslování upouštím, neboť toto období není stále uzavřeno a objevují se nové typy, podtypy a varianty výplatních otisků. Uvádět budu jen název dohlédací pošty, popis soustavy v zaběhnutých zkratkách a název uživatele. Data použití, popis otisku u nereprodukovatelných předloh (špatná kvalita) , náplň činnost uživatele stroje vynechávám. To nechávám na zájemcích a hlavně sběratelích. Poznámek ohledně zajímavostí se však nezříkám. Vycházím jen z ověřených výplatních otisků. Text je omezen na minimum, v případě potřeby bude zařazen na konec či v průběžném zveřejňování. Databáze je jen databází, není to katalog či úplný seznam. Vzhledem k tomu, že v Československu neexistuje centrální seznam povolených výplatních strojů a ani zasílání povinných tři otisků Poštovnímu muzea se už dlouhá léta nedodržuje, není možno uvést všechny otisky. Ani věstníky ministerstev výplatní otisky neregisttrovaly a nezveřejňovaly. K databázi slouží jen soukromé sbírky, které zdaleka nejsou úplné.

Databáze má dvě části. Začínám opomíjenou Prahou. Druhá část databáze je zpracována (uzávěrka 1988) v rukopise I. Leiše a L. Janů, který zatím nespatřil světlo světa. Vzhledem k neúplnosti a časové zastaralosti je tento materiál jen podpůrný. I tato část musí vycházet z nových údajů.

Zobrazit položky...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (45)

Mukačevský výplatní otisk

Nejvýchodnější část 1. republiky - Podkarpatská Rus se mohla ve své době pochlubit třemi výplatními stroji - v Užhorodě, Chustu a Mukačevě. Poměrně málo na tak velkou zemi. Nicméně existovaly a vyplácely zásilky. Jedním z nich je i stroj u uživatele LAT v Mukačevě, který jako ostatní dva otisky má označení R.Četnost celistvostí poštou prošlých s otisky je minimální. Existují zatím jen otisky s datem prvním použití po zprovoznění strojů, i ty jsou hodnoceny vysoko.

 

Po událostech let 1938 a 1939 připadla Podkarpatská Rus Maďarsku a stroje se svými otisky byly pomaďarštěny (viz černý otisk).

 

MUKAČEVO 001    Mukačevo 1 001

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (44)

Pardubická výstava 1931 - jeden z prvních čs. příležitostných výplatních otisků

 

Výplatní otisky pro svou flexibilnost jsou dobrým nosičem pro propagaci (i když 1. republika reklamyna výplatních otiscích dost omezovala), ale zejména pro připomínku různých událostí. Několik subjektů ji během 1. republiky využilo. Jedním z příkladů je výplatní otisk propagující Výstavu tělesné výchovy a sportu ČSR. Zajímavostí reprodukované celistvosti je i adresát - velký sběratel výplatních otisků arch. Albert Jonáš. Není divu, během sportovní výstavy se konala i výstava bytové kultury, což jistě bylo pro A. Jonáše známého architekta víc než důležité. Výplatní otisk jsitě též uvítal.

Otisk FR 8h - 4m s datem 14. 1. 1931 Otisk byl otiskem u 369. uživatele v Československu od roku 1926. Povolení výplatního stroje bylo uděleno soihlasem ministerstva pošt a telegrafů uveřejněném ve VĚSTNÍKU Č. 30 Z 30. 1. 1931.

Použití stroje od  29. 11. 1930 a do 1931 (datum?). Ze svého archivu vím, že existuje celistvost s datem 6. 6. 1931, jejímž adresátem je další významný sběratel výplatních otisků pan účetní Antonín Śťovíček.

Pardubická výstava 1931 001

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (43)

Zajímavosti začátků vyplácení u nás anebo reklamu nepřipouštíme

Říká se, že každý začátek je těřký. Nejinak tomu bylo i u syszému vyplácení výplatními otisky u nás. Jeden názor měl uživatel, jeden poštoivní správa, jeden generální zástupce výrobce. Za všechny příklady tohoto procesu jsem zvolil začátek vyplácení uživatele Fr. Borového, známého nakladatelství z 1. republiky. (též Lidové noviny) s adresou Praha II, Národní třída. Tato firma dostala od ministerstva pošt svolení s používáním výplatního stroje na základě Věstníku č. 36 z 19. 7. 1930. Pro zajímavost uvádím, že tento uživatel byl v pořadí 344. subjektem u bás, který souhlas dostal. Stroj byl FR 6h - 4m. Uživatel si nechal zhotovit štoček pro označení oprávněného uživatele složený ze dvou částí - a to ze zkratek(umístěno mezi denní a výplatní razítko a z reklamního textu : FR. BOROVÝ PRAHA/Seznam knih/zdarma. Poslední slovou šrafovitě podtrženo.

1. dějství: Datum prvního otisku 10. 7. 30. Komplikace nastaly, když se zjistilo, že smlouva nebyla uzavřena z důvodu nepřítomnosti představitele firmy FR. Borový. Vzhled označení nebyl schválen a mechanik přemístil první část označení před reklamní nápis dolů. Jelikož otisk existoval, ale nebyl schválen k poštovnímu použití, vznikla krásná esej. Zapamatujte si "tancující" hvězdičku ve výplatním otisku !

 

2. dějství: Z neznámého důvodu byl opatřen jiný stroj a do něj byly přenesny jendak označení uživatele a denní razítko, stalo se tak v červenci 1930. U nového stroje byl noo nové výplatní razítko (hvězdička netancuje, je symetrická). Výplatní stroj začal vyplácet až 5. 9. 1930 do data 23. 9. 1930, kdy....

 

3. dějství: ..... ministerstvo pošt a telegrafů 23. 9. 11930 stroj zakjázalo používat a nařídilo odstranění štočku pod výplatním razítkem (reklama byla nepřípustná) a přebesení názvu uživatelke ve zjratce mezi denní a výplatní razítko. pod pořadové číslo. Datum tohoto otisku 23- 9. 1930 a dále....

 

Jak na celou záležitost se podívat sběratelsky? První otisk dostává dvě R, druhý R, třetí je jen zajímavost, pokud nepočítáme první den použití, ten má též charakter raritní zajímavosti - ukončuje řetězec, který je velmi zajímavý z mnoha důvodů. Nejhodnotnější jsou pochopitelně celistvosti poštovně prošlé, pokud to není esej, ta nemohla projít poštou za 1. republiky ani náhodou....

 

Borový 1 001 BOROVÝ 2 001     BOROVÝ 2 002

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (42)

Poměrně často se stává, že manipulantka vyplácející poštovní zásilky prostřednictvím výplatních otisků špatně nastaví datum případně mechanismu stroje učiní samovolně totéž. V zásadě platí, že zásailka musí mít shorné datum s datem předání zásilek vyplacených výplatním strojem u přepážky dohlédací pošty. Pokud se přece jen stane a datum se dostane do nesouladu se skutečným datem, pošta vtiskne na zásilku své razítko, kde je správné datum odeslání.

Reprodukovaná celistvost je jedním z příkladu a lze ji považovat za zajímavost poštovního porovozu. Někdy ani pošta razítko nevtiskne, pak je nutno použít logiku a určit, zda datum je správné či nikoliv. V historii často dochází k nesmyslům a nesmyslným paradoxům, které způsobí špatné datum. Výplatní stroj vytiskl otisk s datem 10. 5. 29, pošta korigovala toto datum správným prostřednictvím denního razítka 10. V. 38. Otisk uživatele NEG, dohlédací pošta pRAHA 1, otisk FR 6 h - 4m. Celým jménem se uživatel jmenoval: Akciová společnost spojených továrem na papír, cellulozu a dřevovinu "Pražský Labský mlýn" v Praze.

 

Nesprávné datum 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (41)

Německé výplatní otisky na zabraném území

 

Období let 1938 - 1945 je smutným období v životě naší změ, zároveň i zajímavým dokládajícím mnoho historických skutečností a událostí.

Vš začalo snahou tehdejšího Německa získat území s převážným počtem německého obyvatesltva, volba padla i na část československého území, jež se vžilo do podvědomí jako Sudety(Sudetské území). Převzetí správy nad tímto územím se uskutečnilo postupně zejména po podpisu Mnichovské dohody Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií 30. 9. 1938 v Mnichově.  Tento právní akt se týkal i poštovního provozu a též i provozu výplatních strojů patřících  subjektům se sídlem na tomto území. Sběratel by si měl být vědom několika dalších skutečností při tvorbě své sbírky, které jsou důležité pro uvědomění si pojmu "výkonná moc" a eventuální zprovoznění nových výplatních strojů a jejich otisků:

- Ašský výběžek byl pod faktickou kontrolou Německa prostřednictvím Sudetoněmeckého sboru dobrovolníkú (SdFK) zejména první akcí SdFK dne 19. 9. 1938,

- Linie záboru byla definitivní až ve dnech 22. - 24. 11. 1938,

- Na podzim roku 1938 byla postoupena území československem Polsku (Zaolší na Těšínsku) - rok později byla postoupena Německu po porážce Polska),

- Ne všechna zabraná území byla připojena k říšskému Německu, některé části podléhaly Bavorsku či Rakousku.,

- I konec existence zabraných území byl zajímavý - připomeňme si, že říšská marka byla v platnosti na tomto území  do 31, 7. 1945, platnost protektorátních známek až do 16. 5. 1946, z čehož můžeme vyvozovat důležité analogie ohledně výplatních otisků a pro jejich platnost či provoz. Po 9. 5. 1945 řada otisků ve výplatním razítku měla říšské marky, ne čs. koruny. Mohlo se vyskytnout i staré - předchozí státoprávní označení ve výplatním razítku., tak jak se vyskytlo čs. státoprávní označení na podzim rorku 1938 (i když s vytlučeným názvem státu- viz chomutovský Mannesmann s datem 29. 11. 1938, kde z jednokruhového razítka byly vysekán český název pošty a z "motýlka" název Československo). Vysekaná denní razítka v některých případech vydrřela až do roku 1944 či 1945 (!). Lidé žijí svým vlastním životem....

 

Tyto skutečnosti uvádím proto, že mohou být důležité pro výplatní otisky. Nepochybně převážná část otisků získala postupně nový (německý) vzhled, který se lišil jazykově i vzhledově od předchozích československých otisků. Co se změnilo:

Denní razítko: objevilya se dvoukruhová razítka s můstky a německým názvem pošty , zachovány byly původní datumové číslice,vyskytla se jednokruhová - původně čs. razítka ze tsrojů, které po úpravě byla stále v provozu,

Označení oprávněného uživatele: objevily se pouze německé texty,

Výplatní razítko: nový vzor obsahoval německou orlici, název Deutsche Reichspost a v rámečku časzěji gotickáé číslice. U otisků byly často zachovány půlodní československé oválné číslice.

Pořadové číslice počitadla: u původních čs. strojů byly tyto číslice původní, u dovezených strojů z Německa v tomto období pořadová čísla byla i nebyla(vše záviselo na modelu stroje).

Jako ukázku otisků použitých v tomto období reprodukuji výplatní otisk uživatele Wochenblatt vydavatelství z Liberce (Reichenberg (Sudentenl.).

I u těchto otisků nenní sběratelská problematika ještě uzavřena (např. hraniční data apod.).

Sudety 001

 

 

 

 

-

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (40)

POSTALIA

 

Když se ohlédneme zpět na uplynulých skoro sto let historie výplatních otisků na našem území, na první pohled zjistíme, že u nás byly dominantní dvě soustavy - obě německé: Francotyp a Postalia. Žádná další soustava, ať již byla z Velké Británie, USA, Francie, SSSR, Śvýcarska, z našich vlastních zdrojů nebyla tak úspěšná jako tyto dvě. A to po všech stránkách - počtem výplatních strojů a jejich kvalitou při náročném provozu.

 

Dnes představuji soustavu POSTALIA, o jejíchž začátcích u nás víme žalostně málo, hlavně na rozdíl od soustavy FRANCOTYP.

 

Pozitivně víme, že první stroje tohoto výrobce na naše území pronikly někdy v roce 1943 z Německa a narušiiy tak dlouholetý monopol soustavy FRANCOTYP. Stroje začaly vyplácet zásilky na území zabraných Německem po Mnichovské dohodě v roce 1938. K dnešním udatu víme, že tu byly čtyři stroje  u komerčních subjektů s dohlédacími poštami  Lovosice, Teplice - Šenov, Nová Bystřice a Vojkovice (na otiscích uvidíme jen německé názvy pošt). Zajímavé bylo výplatní razítko s typickými číslicemi POSTALIA - hlavní motiv: hlava orla (Adlerkopf) s názvem Německá říšská pošta (Deutsche Reichspost) - bez nacistických symbolů. Sbírky evidují otisky s daty 17. 2. 1945, 3. 7. 1943, 12. 12. 1944 a 9. 6. 1944. Otisky jsou zobrazeny v mé publikaci Československé výplatní otisky 1946 - 1992 (typologická příručka na straně 74, 2. části - Praha 2017).  Osud těchto strojů, je neznámý. V čs. poštovním provozu po roce 1945 se neobjevily na rozdíl od řady strojů Francotyp použitých v Sudetech. Pravděpodobně byly zničeny a nebo odvezeny zpět na německé území. 

Jednání a dohoda s čs. poštovní správou o umístění strojů Postalia se uskutečnily na začátku 60. let. Podrobnosti nejsou známy. První výplatní otisky této soustavy byly sběrateli zachyceny v letech 1964 - 1965 a masivně později. V provozu jsou do dnešních dnů (zejména na poštách a při provozu propagačních a příležitostných akcích),  tyto stroje pro zajímavost zatím nejsou poštou licencovány.  Na důkazy ze sbírek veřejnost ještě čeká. K datům říkají hodně otisky předváděcích strojů, eseje či zkušební otisky, pochopitelně opět na celistvostech.

 Ve své sbírce jsem nedávno objevil výplatní otisk POSTALIA na žluté obálce s datem 12. 7. 63 s nápisem POSTALIA/VORF.-F STP. (znamenající POSTALIA - Předváděcí výplatní otisk), s kouzelným výplatní razítkem s nápisem MUSTER - STEMPEL (vzorkové razítko), hodnotou v nulách a dvěma ratolestmi. Na místě oprávněného uživatele či propagačního textu je  nápis  SVĚT VYPLÁCÍ S FIRMOU POSTALIA FREISTEMPLER GES. M. B. H.  a kresbou stylizované zeměkoule s objímající šipkou . Šlo o vzorek otisk Postalia zanechaný v Československu v rámci obchodní propagační akce. Pravděpodobně se zalíbil nejen otisk, ale i předváděný výplatní stroj a nastala smršť. Alternativu k vyplácení stroji Francotyp se zjevila další úspěšná soustava. Měla stejné vlastnosti, zejména multi- a omnivyplácení a snadnou obsluhu. Dodnes jsou zejména proslulé a oblíbené žehličky v provozu. Nás zajímá hraniční datum. Kdy byla použita první postálka u nás v provozu - komerčním a poštovním. Předváděcí otisk měl datum 12. 7. 1963. Odrazíme se od tohoto data?

 

POST 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (39)

Samovolně vylámané části výplatního otisku

 

V jednom z minulých příspěvku do seriálu "Celistvosti" jsem se tmínil o otisku, kde lidský faktor odstranil z označení oprávněného uživatele (kde je nejčastěji název, adresa či obsah činnosti uživatele stroje) několik slov, které reflektovaly nesoulad se společenskou realitou. Lidská síla odstranila z otisků i dalěí údaje v průběhu dějin, které též reagovaly na události ve společnosti. O tom někdy příště.

 

Dnes si připomeneme "fyzické zastarání výplatního stroje". Existuje i "morální zastarání", v tom případě se odstraní z provozu celý stroj, dá se do šotu (v nejlepším případě do muzea či skončí v soukromých sbírkách) a nahradí se jiným, modernějším. Už nestačí být použit v provozu. Fzyické zastarání samovolně "ztratí" některou ze součástí stroje - denní razítko, výplatní razítko či oznaření oprávněného uživatele (na štočku). Stane se, že některá část těchto důležitých částí stroje se poškodí, odpadne, ohne se a podobně. Nyní nás zajímá první případ - vypadnutí celé či důležité části  stroje.

 

Reprodukuji tři případy:

- odpadlé denní razítko u stroje uživatele Východoslovenské železiarne, dohlédací pošta KOŠICE ŽELEZIARNE, mezi označením uživatele a výplatním razítkem stroje soustavy POSTALIA zbyla jen pohyblivá složka - datum (zde 1. 7. 1976), pošat nahradila odpadlé denní razítko denním poštovním razítkem dohlédací pošty,

 

- odpadlé označení oprávněného uživatele u výplatního stroje POSTALIA - JUNIOR, uživatelem stroje byl podnik BUČINA n. p. Zvolen, dohlédací pošta ZVOLEN 1, datum celistvosti 21. 6. 1983, mnozí sběratelé byli zmateni "novým tvarem" otisku, které připomínalo poštovní otisk,

 

odpadlý rámeček (pseudodznámka, zoubkovaný obdélník) společně s nápisem ĆESKOSLOVENSKO u výplatního tsroje fRANCOTYP (typ FR 8 - 0 - 4m), dohlédací pošta SEDLEC U KARLOVÝCH VAR, uživatele Keramické a sklářské suroviny n.p. , celistvosti jsou hledané, dají se kvalifikovat jako rarity či raritní zajímavosti.

Vypadlé části OVS 001

 

Došlo i k dalším dvěma případům - vypadly pohyblivé části výplatního otisku a to výplatní hodnota ve výplatním razítko a datum

 v denním razítku. Též důsledek fyzického zastarání.

 

Vypadlá hodnota 001     Vypadlé datum 001

 

 

 

 

Číst dál...

DATABÁZE výplatních otisků Československa 1946 - 1992 (SEŠIT 1 - 14. část PRAHA_ - PRAHA 093, ukončení)

PROZATÍMNÍ EPILOG K DATABÁZI

Před několika měsíci jsem se rozhodl vytvořit pilotní projekt Databáze pražských výplatních otisků ČESKOSLOVCENSKO z období 1946 - 1992. Tyto československé výplatní otisky se poznají podle "zoubkovaného obdélníka" či "pseudoznámky" na místě dřívějšího výplatního razítka ve tvar "motýlka" či "větrné růžice".  Toto období je zachyceno v soukromém katalogu Mirko Marka anebo v rukopise soukromého Katalogu autorů Luďka Janů a Ivana Leiše. Obě tyto záslužné  práce nebyly publikovány. Na druhé straně byla publikována dvoudílná práce Ivana Leiše Výplatní otisky na Slovensku 1946 - 1992 v období Československa. První díl se týká všeobecné problematiky a může sloužit i  ostatním otiskům a jejich sběratelství, zejména z území českých zemí v období Československa. Věcný katalog nebyl nikdy zpracován. Stalo se to nyní. Pokrývá zatím úzké území, kde byly v provozu výplatní stroje s dohlédacími poštami PRAHA _ - PRAHA 093. Je to pilotní projekt, jak bylo řečeno, se všemi přednostmi i nedostatky.  Má své nedostatky, navíc jako podklad sloužila  poměrně rozsáhlá sbírka, ale bohužel nekvalitních otisků na nekvalitních podkladech tak, jak otisky vytvořila doba, která je naštětsí už za námi.  Doba, která nedbala na kvalitu výplatních otisků částečně způsobená i nedostatkem náhradních dílů a hlavně nedostatkem originální barvy. Dalšém důvodem pro nekvalitu byl nedostatečný dozor poštovní správy a systém vlastnictvím firem, které měly mít nad výplatními stroji dozor. Doplňky a připomínky uvítám na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Jsme si vědom, že finální podoba bude potřebovat hodně úprav prvního nahození.Databáze přináší i nekvalitní, místy nezřetelné otisky, i popisky jsou úsporné na rozdíl od dřívějšího pojetí. Dodržuji však zásadu, že se začít musí. Uplynulo již skoro osmdesát let od prvního čs. otisku s pseudoznámkou. A databáze, natož katalog sběratelé nemají. Navíc Praha se vždy opomíjaela anechávala "na konec". Prahou jsem začal, a nejen proto, že je to důležité místo naší republiky, ale poroto, že jsem křtěn Vltavou. Zásada, že je nutno začít a nečekat na perfektní ztvárnění dané problematiky je aplikovcána i v této práci.

 

Dnešní podklady jsou 14. zatím posledním dílem Databáze. Obsahují dokončení přehledu otisků podle dohlédacích pošt, ale i dodatky k již publikovaným oziskům dříve uvedených pošt.  Databáze není konečná.Další fází bude spořádání mé sbírky pdole této databáze, ověření její praktičnosti a užitečnosti, a hlubší studium a publikování souhrnu poznatků ze zařazeného filatelistického materiálu. Zveřejnění 14. části se bude dít po částech. Zároveň prosím omluvte zjištěné nedostatky.

2. 12. 2019

 

CAT 2 001     CAT 3 001     CAT 4 001     CAT 5 001     CAT 7 001     CAT 8 002CatCAT 9 001     CAT 10 001     CAT 11 001     CAT 12 001     CAT 13 001          CAT 14 001          CAT 15 001           CAT 17a 001     CAT 18 001 

CAT 19 001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CAT 20 001    CAT 21 001      CAT 22 001         CAT 23 001      CAT 24 001     CAT 25 001    CAT 26 001        CAT 27 001     CAT 28 001    CAT 29 001     CAT 30 001     CAT 31 001

 

Stranou 5/1 začínají dodatky obsahující nové či nalezené dodatky ve sbírce. Postupně je budu přidávat pod tento titul. Dodatky si zařaďte pod původní dohlédací poštu anebo pod posledně uvedený dodatek (viz příslušné pokračování.

 

CAT 32 001         CAT 33 001        CAT 35 001         CAT 36 001     CAT 37 001     CAT 38 001     CAT 38 001CAT 39 001     CAT 40 001

      

 Dodatkovým listem 6/1 byl SEŠIT 1 Výplatní otisky Českoalovenska z období 1946 - 1992 PRAHA_ - PRAHA 093 prozatím uzavřen. Nové objevy výplatních otisků z tohoto období budou po čase zveřejněny na tomto odkazu anebo pod novým odkazem databáze.

 

Číst dál...

FILATELISTICKÁ VĚTRNÁ RŮŽICE

FILATELISTICKÁ VĚTRNÁ RŮŽICE

Při psaní svých memoárů a hlavně při hledání archivních podkladů pro mé dvě stěžejní práce o sběratelství výplatních otisků „Žralok a frankotyp“ a „Frankotypisté“ jsem velmi intenzivně procházel nejrozličnější archivní zdroje a dobové filatelistické časopisy. Narazil jsem při tom na nejrůznější zajímavé souvislosti a fakta. Jedna taková zajímavost mi uvízla v paměti a dnes se k ní vracím. Prostě mi to nedá.

Sběratelé začínající, a pokročilí už dobře vědí, že jednou ze součástí výplatní ho otisku je výplatní razítko, které definujeme jako „část otisku výplatního stroje (výplatního otisku) vyznačující název státu a výši výplatného, tvoří jej dvě části, pevná (rámeček příslušného tvaru, název státu eventuálně symboly výrobce stroje či pošty) a pohyblivá (výplatní číslice, eventuálně provozní měnitelné symboly u stroje –např. výplatní znaménko anebo symbol výplatní měny)“.

 

Rámeček, v jehož prostoru daného jeho tvarem, může mít různý tvar. UPU nechává rozhodnutí o tvaru na příslušné národní poštovní správě.

 

Československá poštovní správa se počátkem 20. let minulého století rozhodla o zvláštním tvaru, která vystihovala ideovou zakotvenost nového moderního zařízení při vyplácení zásilek, plně a srozumitelně se identifikovala s poštovním provozem vis a vis veřejnosti a ba co víc, estetický tvar se stal populárním mezi sběrateli.

 

Stala se jím poštovní „větrná růžice“, symbolizující rozesílání pošty do všech světových stran, jak jsem zachytil kdesi při dlouhých hodinách v archivech. Sběratelé byli prozaičtější – výplatní razítko nazvali prostě „motýlkem“, zejména pro jeho podobu s křidýlky výplatního razítka. „Větrná růžice" či „motýlek“ uživatele pošty a sběratele provázely celou 1. republiku, 2. republiku, Protektorát Čechy a Morava a část 3. republiky. Data uvádím níže. Pochopitelně, že vnitřní část výplatního razítka se měnila hlavně v názvu státu – u některých se do něj dostaly  pomlčka (Česko - Slovensko) či německý jazyk (Böhmen und Mähren).

 

Od prvního dne oficiálního použití dne 16. 9. 1926 až do změny, o které bylo rozhodnuto poštovní správou 17. 12. 1946, ale setrvačností tento tvar vydržel až do 13. 7. 1951. Toto datum je doposud jediné známé ze sbírek (výplatní stroj Francotyp FR 6h-4m), dohlédací pošta BRATISLAVA 2 uživatele Ústredná sociálna poisťovňa v Bratislavě.

 

Když jsem se probíral archivy, narazil jsem na jména exekutivních aktérů zavedení výplatních strojů do našeho poštovního provozu. Opominu dvě hlavní podpůrné postavy – Fatku a Dunovského. Jde o ty, kteří byli těmi vykonavateli jimi schváleného trendu – byli tři Josef Zábrodský, dr. Otokar Růžička a Václav Kučera (poslední dva podepsali za Ćeskoslovensko závěrečný protokol v Madridu, kde se rozhodlo o výplatních otiscích. Byli to odboroví radové a přímí účastníci rozhodných kongresů UPU – v Madridu 1920 a ve Stocholmu 1924, a snad i v Londýně 1928. Tyto kongresy rozhodly o výplatním otisků ve světě a u nás. Proč to říkám. Napadlo mne připodobnění jména jednoho z odborových radů dr. Růžičky s „větrnou růžicí“. Nebo je to ztřeštěná fabulace a spíše se přikloníme ke shora vyjádřené úvaze? Úloha Bohumila Jarolíma a firmy Francotyp si zaslouží další zkoumání tak jako hlubší výzkum jednání ministerstva té doby.

Přidržím se této úvahy, ale na oslí můstek „Růžička – růžice“ nezapomenu. Kdož ví.

Větrná růžice, též kompasová růžice anebo směrová růžice (nebo také hvězdný kříž ve tvaru čtyřcípé hvězdy!) je grafické znázornění – a teď zbystřeme – „SMĚRŮ SVĚTOVÝCH STRAN“. Na kompasu větrná růžice vyznačuje hlavní a vedlejší světové strany (od severovýchodu k severozápadu). Tento výraz se používá i v meteorologii, geografii, klimatologii, větrné energii, stavebnictví A DALŠÍCH OBLASTECH VĚDECKÉHO, ALE I PRAKTICKÉHO ŽIVOTA.

Proč by tomu nemohlo být v poštovnictví? I tam jde o světové strany. Vždyť se zásilky rozesílají do všech světových stran.

 

Pro přehlednost reprodukuji několik příkladů použití větrné růžice, které se objevují již po staletí v praktickém životě (zdroj: www.google.com) a několik celistvostí s výplatním otiskem z 1. republiky, kde je větrná růžice zřetelná. S přítelem Robertem Di Casolou jsme ji zvolili i na titulku našich katalogů výplatních otisků Československa, kterou jsme před několika lety vydali elektronicky na www.kf0015.cz a na svých webech (též ukazuji).

Poslední poznámka:

V roce 1946 došlo ke změně – poštovní správa opustila tento tvaru a dala přednost zoubkovanému obdélníku či „pseudoznámce“. Nověji (zejména u digitálních modrých otisků) i tento tvar byl opuštěn a vytvořily se nutné údaje a symboly v pravé části otisku bez vytvoření tvaru typického pro náš stát. Dokonce zmizel i název Česká republika a do otisku se dostal název Česká pošta, což regule UPU dovolují. Proti tomu není námitka. Ale aspoň mne zamrzí, že jsme se zbavili vynikajícího identifikačního tvaru, plně estetického, typického pro daný stát. Navíc splňujícího reklamní a propagační záměr.

Doba se mění a my s ní. Aspoň že „větrná růžice“ či „motýlek“ zdobí naše sbírky řady z nás.

2/12/2019

ILE

 

Růžice soubor 001

 

 

Růžice 001     Růžice 5 002     Růžice 5 001     Růžice 4 001

Číst dál...