HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (100)

A. KALLA bez A. KALLY a s A. KALLOU a jiné zajímavosti

 

Když se na někoho lepí  smůla, tak se lepí pořádně. Zajímavý vývoj provýzel výplatní stroj uživatele firmy A. KALLA, První rudohorský velkoprůmysl rybých konserv ve Śmídeberku (Čechyú s odbočkou v Praze XII a pobočnými továrnami v Novém Bohumíně (Slezsko) a v Timisoaře (Rumunsko). Ministerstvo pošt a telegrafů publikovalo souhlas s používáním výplatního stroje Francotyp (FR 6 s - 4m) ve věstníku č. 19 z 9. 4. 1927. Tento uživatel byl v pořadí 28. uživatel. Historii otisku tohoto uživatele jsem si nechal na poslední  jubilejní 100. pokračování tohoto seriálu o celistvostech výplatních otisků z území Ćeskoslovenska.

 

Nejdříve zajímavost - pod denním razítkem ovykle označení orpávněného uživatele nebývalo, A. Kalla si nechal zasadit z propagačních důvodů i pod denní razítko. Jednou, podruhé ne. Dva různé otisky z jednoho dne.

KALLA 2 001

 

 

Patálie s českým názvem dohlédací pošty v denním razítku. Patálie druhá - dopilování "2" v názvu českém i německém - zrušil se tovární poštovní úřad. Jasně a výstižně popsal tuto historii arch. Albert Jonáš ve svých studiích.

 

KALLA 1 001

 

 

Situace se neuklidnila ani poté. Stroj dělal neplechu, a došlo k jeho výměně (z původního stroje FR 6s- 4m na FR 6h-4m). Dva  stroje, jak vyplývá ze řetězce otisků, se měnily. Poznatelné podle polohy čísla počitadla. I korespondence byla víc než bohatá.

 

KalKALLA 3 001KALLA 4 001

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RATITY PŘETVOŘENÉ (99)

Modřanská zajímavost

 

Uživatel ORION, továrna na čokoládu si pořídil výplatní tsroj v roce 1928. Označení pod výplatním otiskem pro  firmu vytvořil výtvarník Rykr (s hvězdou nazývanou Rykrova hvězda).

Od března roku 1933 firma změnila označení oprávněného uživatele. V srpnu 1933 se začalo levé "křidélko" obrázku ohýbat. Ohýbání provozem pokračovalo v různých obdobích. Pravděpodobně docházelo k malým opravám. Nakonec se muselo označení vyrýt znovu do nového, kvalitnějšího materiálý. Štoček poté "křidélko" udržel.

 

ORION 1 001     ORION 2 001

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (98)

Snado přehlédnutelný chybotisk

 

Další známým chybotiskem je chybotisk u výplatního otisku uživatele J. Knapp, bankovní závod a prodejna losů Praha, který si nechal zhotovit označení uživatele se psojeným názvem BANKOKNAPP, rytecká dílna však zhotovila chybotisk štočku ve znění BANKKNAPP. Otisk s chybným názvem byl používán od 8. 2. do 29. 3. 1930. Poté byl chybný název nahrazen (štoček byl ryt znovu). V provozu byl od 29. 3. 1930 beze změny další léta.

 

Knapp 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (97)

Chybotisky otisků výplatních strojů jsou vděčným a stále hledaným artefaktem pro portfolia sběratelů. Během I. čs. republiky se vyskytlo několik raritních otisků, jeichž původ byl v chybovosti lidského faktoru a nebo ve fytickém zastarání stroje či nekvalitě materiálu použitém pro výrobu štočků.

 

Jedním z takových případů je výplatní otisky uživatele firmy Winkler a spol. továrny na šrouby do kovu, obchodu železářským zbořím a stavebními hmotami, soustružna faconových součástek v Chomutově (též ZUTH & TAUDú. V domicilu pošty v denním razítku výplatního otisku byl chybně vyryt název v českém názvu dohlédací pošty - objevil se název CHOMŮTOV místo CHOMUTOV. Označení je zajímavé  - Merkurovo žezlo s dvěma překříženými šrouby v ozubeném kole opsaném pěti monogramy a snápisem po výplatním razítkem.Výplatní stroj povolen k provozu Věstníkem ministerstva pošt a telegrafů č. 54 ze dne 1. 12. 1930.

Chybotisk se objevoval na zásilkách v době od 9. 10. 1930 do 7. 11. 1930 (necelý měsíc). Poštovní a telegrafním úřad v Chomutově si tohoto chybotisku všiml a nařídil nápravu. Kroužek nad "U" se odpiloval a zásilky se vyplácely otiskem se správným názvem. Otisky se objevovaly před oficiálním povolením.

 

WINKLER Chomutov 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (96)

I digitální výplatní otisky se mohou pochlubit chybotisky. Jedním z příkladů může posloužit digitální výplatní otisk FRAMA s datem 13. 6. 2005, kde vznikl v denním razítku chybotisk. V názvu dohlédací pošty chybí ve slově FRYDEK čárka na tvrdým "Y". Otisk je nového - českého vzoru s názvem ČESKÁ REPUBLIKA, v dolní části výplatního razítka je poštovní trubka. Denní razítko již obsahuje nejen název pošty a oddělující grafické symboly (ozdobné křížky oddělující delší název pošty od licenčního čísla.), ale nově i číslo licence výplatního stroje 10113953. Na celistvosti je ještě původní česká R-nálepka. Jeden z mála chybotisků tohoto období. po roce 1993.

 

 

96 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (95)

V roce 2014 povolila poštovní správa České republiky zavedení digitální strojů v modré barvě (se souhlasem UPU). Druhoupovolenou soustavou pro tento typ stroje po strojích NEOPOST (komerční a poštovní použití) byla soustava   FRANCOTYP - POSTALIA. Prvním prokazataleným uživatelem tohoto typu byla Raiffeisen Bank z Prahy 4 (licence L 88002464). Stroj začal vyplácet v únoru  2017 .O něco později se objevily stroje  třetí soustavy FRAMA.

 

96 001

 

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (94)

 

OFICIÁLNĚ POVOLENÉ  OTISKY V MODRÉ BARVÉ PRO NOVINOVÉ ZÁSILKY BĚHEM V OBDOBÍ PROTEKTORÁTU Č + M

 

V období I. čs. republiky (1926 - 1939) se seriozně přemýšlelo o zavedení výplatních otisků v modré barvě pro rozesílání novinových zásilek se souhlasem ministerstva pošt a telegrafů. Došlo k předvádění speciálních výplatních strojů německé a švýcarské provenience. Nakonec nebyly oficiálně povoleny a jako památka nám zůstalycenné  modré eseje několika subjektů.

Během Protektorátu Čechy a Morava došlo k oficiálnímu povolení vyplácení novinových záslek výplatními stroji. Rozhodnutí o tom bylo publikováno v Poštovním věstníku č. 4/1941 pod číslem 6073 - C/1 ze dne 20. 3. 1941 (str. 26):

"Vyplácení novin otisky výplatních strojů:

1/ Odesilatelé, kteráým byla udělena výhoda novinového výplatného a kteří používají zároveň výplatních strojů mohou i noviny vypláceti otisky těchto strojů.....

2/ Otisky výplatního stroje musí být pořízeny barvou  m o d r o u ....."

 

Tyto otisky patří mezi světové rarity. Podle mých vědomostí UPU souhlas neudělila. Ve válečné době to ani nešlo anebo žádosti o souhlas a souhlasu samotnému  nepřály okolnosti.

 

Modrými otisky byly oráženy většinou novinové pásky navlékané na jednotlivá čísla či výtisky (novin, časopisů, sbírky zákonů apod.).  Obvyklá hodnota byla 0,05. Lepily se i proužky na obal vícečetných kusů. Mohly se vyskytnout i na obálkách obsahující sdělení novinového charakteru. Jedním z nečetných subjektů byl uživatel vydavatelství MELANTRICH, ten na toto vyplácení používal hned dva stroje (první stroj s rozlišovacím symbolem "a"). Měl i třetí stroj na normální zásilky (v barvě červené).

Menší uživatelé, kteří měli jen jeden stroj, byli nuceni barvy střídat. Docházelo tak k různým barevných smíšeným mutacím při nedokonalém vyčištění strojů (např. RODINA, nakladatelská akciová společnost).

 

OVS PRO NOVINY 2 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (93)

Firma L. & C. Hardtmuth, továrna na tužky, České Budějovice obdržela povolení ministerstva pošta a telegrafů č. 12 z 10. 3. 1930  (259. čs. uživatel v pořadí). První výplatní otisk se objevil na zásilkách tohoto uživatele již 14. 1. 1930 a stroj vyplácel zásilky do 4. 2. 1930. V denním razítku byl však "členěný" název dohlédací pošty: ČESKÉ/BUDĚJOVICE 1, což odporovalo poštovní  normě. Do stroje bylo dne 4. 2. zasazeno správné denní razítko s nečleněným názvem dohlédací pošty "ČESKÉ BUDĚJOVICE 1".

Otisk se členěným názvem dohlédací pošty v denním razítku je  jediným takovým případem v I. republice v  období 1926 - 1939. Reprodukuji jeden z prvních otisků  prvního dne použití otisku se členěným názvem (otisk č. 62), takovéto zachycení se rovná raritnímu stupni.

Zůstávají dvě záhady, pokud se týče data v denním razítku:

1/ Povolení pro chod stroj bylo vydáno 10. 3. 1930, otisk vyplácel již od 14. . 1930,

2/ Albert Jonáš publikuje otisk s datem 14. 2. 1930, deset před tím již byl do stroje zasazeno denní razítko s nečleněným názvem (4. 2. 1930).

 

Kde vznikl problém?

 

LC HARDTMUTH 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (92)

DVA CENNÉ NÁLEZY

 

Původně jsem si zobrazené dva artefakty z říše výplatních otisků chtěl nechat na ukázku 100. jubilejní části seriálu o celistvostech tohoto sběratelského směru. Nedalo m to, zvěřejňuji je již dnes.

Výchozím předpokladem upozornění na dva otisky je legislativa. Věstník ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946 stanovil nový vzor výplatních otisků ("větrná růžice" se mění na "zoubkovaný obdélník". Zároveń však stanovil, že výplatní otisk budou tvořit dvoukruhová razítka denní bez můstků....".

Změna výplatního razítka na sebe nechala čekat do ledna 1947, změna denního razítka byla dle zobrazených důkazů podstatně rychlejší, dokonce předběhla shora uvedené datum (1. celistvost poštou neprošlá s dohlédací poštou CHŘIBSKÁ - 19. 11. 1946!, jedná se o esej, otisk nenabyl tzv. právní moci k užití ), druhá celistvost se opozdila dva dny za datem věstníku (2. celistvost, poštou prošlá, dohlédací pošta JABLONEC n. NISOU 1 - 19. 12. 1946!!!). Věrohodná celistvost je druhá, vznikla po zveřejnění změny ve věstníku, je bez můstků, poštou prošlá).

Ale i první celistvost je zajímavá, vznikla jen zasazením motýlkového vzoru výplatního razítka (z říšského území během let 1938 - 1945 se běžně dodávaly stroje na sudentské území s dvoukruhovým denním razítkem z můstky a s fotickými číslicemi výplatního razítka, takže tento otisk se vyhlášenou změnou nesouvisí). 

Zajímavé by bylo dopátrat se faktu, s jakými denními razítky  otisky obou uživatelů byly  v provozu před datem 17. 12. 1946. Možná, že bychom byli překvapení. Ale to je již jiná historie hodná naší zvýšené pozornosti ...

 

001      

 

 

002

 

 

P.S. Ootisku s dohlédací poštou  Chřibská jsem již psal před časem v jiné osuvislosti.

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (91)

Počešťování a poněmčování

 

Tyto dva jazykové procesy odpovídaly době a byly častým jevem až do etnického odsunu ve 40. letech.

Jedním příkladem za všechny může posloužit otisk uživatele bratří Girscheků, velkoobchod železem. s textem nebyl problém, v otisku se nevyskytoval ani za I. republiky (GIRSCHEK), jen během období zabraných území (objevil se německý název Eisengrosshandkung Gebr. GIRSCHEK).  Po roce 1945 nastala situace jiná, počeštění se vyžadovalo. Chtěla to i společnost a společenské prostředí. Na prvorepublikovém stroji se objevil štoček se jménem počeštěným "GIRŠEK". Za odbornou zajímavost ještě stojí, že bylo odstraněno i počitadlo a uživatel se navrátil jednokruhovému prvorepublikovému denním rzítko (nyní jednojazyčnému), i když za říšské situace razítko bylo dvoukruhové s můstky...

 

GIRSCHEK 001

Číst dál...