HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

HNĚDÝ VÝPLATNÍ OTISK ZEMSKÉ HASIČSKÉ JEDNOTY V ČECHÁCH - NOVÝ OBJEV BAREVNÉ MUTACE

V období let 1946 -1992 vstoupily otisky jednoho z uživatelů - Zemské hasičské jednoty v Čechách do poštovní historie Československa a do sběratelské historie tím, že uživatel své zásilky vyplácel buď otiskem v jasně červené barvě anebo v barvě modré (novinové zásilky).

V době,  kdy jsme společně s dr. Miroslavem Bouškou tvořili  Katalog otisků z tohoto období a v této podobě (výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku) a vydali v roce 1983. nám byl známý jen červený otisk (záznam v Katalogu pod číslem PR 336 z období - 9/45 - 12/45 - ). Červený otisk s datem 6. 11. 45. 

Čas poskočil a sběratelskou a badatelskou činností do mé sbírky přibyl modrý otisk na novinách z 27. 2. 1947. Ten se objevil v dalším Katalogu,  na kterém jsem se podílel a který jsem zpracoval s přítelem Robertem Di Casolou v roce 2015. V 7. díle našeho Katalogu má číslo PR PR 336b (strana 91). Zde má barvu, která je něčím mezi modrou a fialovou (vliv nevyčištěného stroje používaného s červenou barvou) s tím, že měla být modrá. podle oficiální aúřední verze.  

Nyní zveřejňuji otisk v modré barvě (takovou má aspoň na zažloutlých novinách) - datum 29. 9. 47. Skener může barvu zkreslit. 

 

zemska 001

 

 

V minulých dnech přibyla do této škály třetí barva - hnědá. Obrázek otisk mi zaslal pan Jan Horský z Jihlavy. POčt otisků v různýc hbarvác htohoto uživatele se rozrostl.

 

Otisk je s datem  18. 7. 47

Je na novinách, ladí barvou tisku (viz inzerát pod ním), je velmi výrazný a otázkou je, jak vznikl.

V poštovní historii tohoto období máme dost otisků s různými barvami, ale takto sytou hnědou ješzě ne. Zatám výjimka. 

 

DSC01476

 

 

Číst dál...

ZÁVOD KUNZ HRANICE V OTISKU SIGMY

V Československu a řadě zemí světa se má za to, že největším a jediným výrobcem pump a čerpadel byla firma SIGMA v Olomouci a ěnketrých dalších městech. 

Nalezený výplatní otisk této firmy (SIGMA PUMPY HRANICE) mne vyvedl z omylu. Na našem území byly i další slavné fimy, které vynalézaly a vyráběly výrobky tohoto sektoru. 

Jednou z nich byla firma Antonín Kunz - pumpy a vodovody Hranice založená v roce 1883. Existovala až do přáchodu socilaismu a splynutí s firmou Sigma. 

Firma Ant. Kunz vlastní stroj a otisk neměla, ale objevila se jako spolupartner na otisku Sigmy Hranice - viz otisk ze dne 26. 3. 48. Výplatní stroj Francotyp s otiskem sběratelsky označeném jako FR 8h - 4m - 2km měl ve svém označení dvě firmy: SIGMA PUMPY a ZÁVOD KUNZ Hranice. Slovo Kunz nebylo vepsáno, ale jen uobrazeno v logu. Otisk měl v sobě i logo Sigmy.  V roce 1948 toto byla velká ojedinělost, předchozí vlastníci a uživatelé strojů rychle z označení mizeli. Zde toto spolupartnerství bylo umocněno ještě gumovým razítkem s uvedením obou firem. Není divu, firma Kunz a její technologie významně přispěly ke kvalitě výrobků v programu Sigmy. 

 

Otisk s datem 26. 3. 1948 - SIGMA PUMPY a Závod KUNZ Hranice

 

 kunz 001

 

V dalších letech bylo toto opomenutí "napraveno" a jméno zakladatele a název firmy  Kunz z otisku úplně zmizely.

 

Otisk s datem 20. 10. 56  a uživatelem SIGNA HRANICE n.p. 

 

kunz 002

 

Jak šel život s Antonínem Kunzem a jeho firmou?

 

1883

Zámečník  Ant. Kunz původem z PLzně v továrně na hospodářské stroje v Přerově , později po přestěhování  zakládá firmu Antonín Kunz - pumpy a vodovody Hranice a pracuje v dílně na opravu strojů. První činnost: opravy hospodářských strojů. 

1884

Připravena perfektní konstrukce čerpadel a vodních pump

1885

Výroba čerpadel

1886

Firma přejmenována na První hranická strojírna a slévárna Ant. Kunz Hranice

1892

Razantní rozšíření výrobních a obchodních aktivit s expanzí do zahraničí

1895

Firma přejmenována na 1. hranickou továrnu na vodovody a pumpy Hranice

1908

Hospodářský vrchol firmy

1910

Po třech výrobních a obchodních neúspěších s instalací vodovodů (včetně zámku Konopiště) sebevražda Ant. Kunze (1859 - 1910) na Karlově mostě v Praze.

30. 11. 1912

Firma z iniciativy starosty změněna na akciovou společnost - A. Kunz - továrna na vodovody a pumpy A. S.. Hlavní činnost: výroba čerpadel, obchod vlastními i cizími výrobky v oboru, provoz strojírny.

1939

Firmu zabralo nacistické Německo

13. 6. 1945

Národní správa 3. republiky s účinností od 17. 12. 1945

7. 3. 1946

Firma splynula s národním podnikem Sigma (Sigma založena v roce 1883 Ludvíkem Sigmundem, v dalších letech pokračovatelé jeho synové Jan a František)

Tento stav trvá až do roku 1990

1993

Firma se obnovuje a přejmenována na KUNZ Hranice A. S.

2000

Vyhlášen konkurz na firmu KUNZ Hranice A. S.

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

ARIZOVANÝ OTISK FY. KRAMER & LÖBL JABLONECKÉ PASEKY

ARIZOVANÁ FIRMA, ARIZOVANÝ VÝPLATNÍ OTISK

 

Firma Kramer & Löbl, továrna na elektrické přístroje Jablonecké Paseky obdržela od MPT povolení k provozu výplatního stroje B š s horním číslem počitadla Věstníkem č. 19 ze dne 9. 4. 1927.

Firma se tak stala 22. uživatelem výplatního stroje v Československu (!). za dobu I. republiky používala dva otisky.

 

První otisk měl pod výplatním razítkem firemní iniciály KL a pod nimi nápis Kramer & Löbl.

Otisk 1. dne spatřil světlo světa 4. 4. 1927. 

Otisk ze dne 11. 5. 1933

Dohlédací pošta JABLONECKÉ PASEKY/SCHLAG.

Otisk sběratelsky FR 8 h - 3m - 1k

 

kramer 001

 

V roce 1939 pod sílícím antižidovskými tlaky majitel firmy ing. Hugo Löbl umístil pod název firmy počáteční písmena A. G. pravděpdobně z důvodů skrýt skutečného majitele. Označení uživatele se ocitlo mezi denním a výplatním razítkem. 

Otisk 1. dne 1. 8. 1938

Několik měsíců před Mnichovskou dohodou a odstoupení území Německu. Kolik otisků poštou prošlých stačilo vzniknout?

V roce 1938 byli majitelé zbaveni svého majetku - firmy, továrny, ale i osobního majetku včetně nemovitostí. Blížila se oficiální doba arizace německými raizátory.....

Otisk sběratelsky FR á h - 3m (ov) - 1k

kramer 002

 

Firma byla oficálně arizovaná 2. 2. 1940, změnil se i výplatní otisk

Arizovaný otisk:

- změna denního razítka  - nyní SCHLAG/KR. GABLKONZ, NEISSE)

  Schlag = Jablonecké Paseky,

- změna označení oprávněného uživatele - nyní HB/ Hans Büllmann Werke/für Elektrotechnik/und Feinmechanik  

- změna výplatního razítka - došlo k výměně z původního na říšský vzor výplatního razítka

 

Otisk s datem 19. 5. 42

Otisk sběratelsky FR 8 h - 3m (ov) - 1k.

Pravděpodobně stejný stroj, jaká používal předchozí majitel fimy a uživatel stroje (Francotyp B3 s horním číslem počitadla), původní barva červená. 

Otisk zveřejněnv Katalogu výplatní otisků "Sudet" 1938 - 1945 autorů Bouška-Janů-Feldmann (Praha 1994). . 

 

kramer 003

 

Další detaily o otiscích následníků firmy  Kramer & Löbl viz příspěvek NĚKOLIK POHLEDŮ (223) na tomto webu.

 

Číst dál...

OSMIČKA A ŠESTKA JSOU JEDNOTÍCÍM PRVKEM

FR 8

V 70. letech se díky ustavení Sekce otisků výplatních strojů KPHC SČF vytvořila organizovaná entita sběratelů výplatních otisků, která v době svého rozkvětu čítala až 200 členů. Organizovaných a sympatizantů. Ti na začátku činnosti Sekce rozhodli zejména o řadě zásad v oblasti terminologie a typologie.

Jednou z nich bylo i typologické označení, které sjednotilo otisky s různou osovou vzdáleností (údaj vycházející ze vzdálenosti mezi středovými osami denního a výplatního razítka). Konkrétně se to týkalo otisků soustavy Francotyp  a výplatních strojů, které vycházely z výrobních provozu firmy BAFRA, ale i ANKER. Většinou byla vzdálenost 8 cm (Bafra) a 6 cm (Anker). Vyskytly se i znatelné odchylky - u Bafry 74 mm, 77 mm aj. a u Ankeru 67 mm. 

BAFRA

Různé vzdálenosti v údajích 74 mm, 77 mm a další se sjednotily do typologického označení FR 8 s touto definicí: "Typ výplatního otisku stroje Francotyp se středovou osovou vzdáleností denního a výplatního razítka cca 8 cm".

ANKER

Různé velikosti např. v údaji 67 mm se sjednotily do typologického označení FR 6 s touto definicí: "Typ výplatního otisku stroje Francotyp se středovou osovou vzdáleností denního a výplatního razítka cca 6 cm. 

 

Toto označení platí zejména PRO GENERÁLNÍ SBÍRKY S TÍM, ŽE NIC NEBRÁNÍ SPECIALIZOVANÝM SBĚRATATELŮM OZNAČOVAT I ODLIŠNÉ VZDÁLENOSTI VE SVÝCH BADATELSKÝCH POZNATCÍCH, STUDIÍCH, EXPONÁTECH APOD. Příkladem je exponát švédského sběratele Stiga Asklunda, který se zaměřil studijně ve svém exponátu vystaveném na Světové výstavě PRAGA 2018, na tuto problematiku osových vzdáleností a přispěl řadou poznatků k rozšíření znalostí na toto téma. 

K problematice osových vzdáleností dodávám tyto podrobnosti na bližší vysvětlenou a lepší orientaci.

Výplatní stroje Anker a Bafra se nevyráběly u firmy Francotyp na jednom místě, ale ve dvou rozdílných  provozech. V zásadě se jednalo o stejnou konstrukci se stejnými či minimálně rozdílnými prvky, Pokud odhlédneme od osových vzdáleností. Toto konstatování se netýká vzhledu otisků. Rozdílné jsou středové osové vzdálenosti. 

 

Historicky vzdálenosti u tsrojů Francotyp prošly tímto vývojem:

 

1923 a dále

Anker - 60 mm

Bafra - 74 mm

 

1928

Anker, Bafra ruční model C - 78 mm

 

1937

Anker  model D - 67 mm

Model CE - spojení modelu Francotyp C v kombinaci s ručním a elektrickým pohonem - 80 mm

 

1959

Model Cc - 77 mm.

 

Přehled jasně ukazuje, že je nemožné označovat faktickou vzdálenost u každého otisku, a to z praktických důvodů. Navíc zjišťování a označování je velmi obtížné. Vedlo by to k velkým zmatklm, neboť

se osa výplatního mechanismu liší stroj od stroje a i vyrobený rámeček výplatního razítka či usazení denního razítka by mohlo vést k omylům a neporozumění. 

Tyto důvody vedly badatele a autory existujících katalogů výplatních otisků z území Československa ke sjednocujícímu označení zejména u modelů B a C (Bafra), ale i u strojů Anker ke sjednocujícímu označení FR 8 respektive FR 6. 

 

 

Jako ilustraci řečeného zobrazuji výplatní otisky ze strojů Francotyp uživatele Barvy a laky n.p. ze 70. let ve dvou barevných mutacích - černé (s náznaky červené)  a červené, u kterých je středová osová vzdálenosti 67 mm.. V katalozích se uvádí označení FR 6 - 0 - 4m - 2km.

 

barvy laky 001     barvy laky 002

 

K uvedené problematice zároveň zveřejňuji dvě stránky (č. 13 a 14) z úvodu Katalogu podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 - 1988 (s výplatním razítkem tvaru zkoubkované pseudoznámky), autorů L. Janů - I. Leiš.  Katalog je zatím pouze v formě rukopisu, nebyl nikdy vydán. 

 

katalo 001    katalo 003 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (217) - ANDRÉ spol s r. o. PRAHA

ANDRÉ

V poválečném období se v Československu vyskytla společnost s ručením omezeným pod názvem ANDRÉ. Jako sídlo si zvolila Havířskou ulici 3 v Praze 1. Zabývala se knihami a časopisy ve světovém měřítku, jak to měla vepsáno do otisku, který reprodukuji níže. Tento otisk je produktem výplatního stroje Francotyp, sběratelsky FR 8h - 4m. - 2km. Předtím ani poté se ve světě otisků firma André neobjevila. Jedná se tedy zatím o jediný otisk tohoto uživatele. otisk byl otisknut na dopis do zahraničí dne 25. 2. 1949. 

Otisk pravděpodobně vznikl v roce 1947 a měl již nově zavedený vzhled (dvoukruhové denní razítko s můstky a výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku). Dvoutruhový otisk se zavedl koncem roku 1946 bez můstků, Během roku 1947 se dodatečně rozhodlo o zavedení můstků podle německého vzoru. Denní razítko dvoukruhové s můstky v té době nebylo až tak běžné. I vzdálenost dvou kruhů 4 mm je zajímavá. Číslice data jsou též na první pohled odlišné od běžných číslic ostatních strojů.

Co je však naprosto atypické jsou dvě poslední číslice ve výplatním razítku (s velikostí vnitřního rámečku 25 x 21 mm), které mají vzhled dutých číslic. Těchto otisků by dalo spočítat na prstech jedné ruky. 

Zajímavostí tohoto otisku je i právní statut "společnost s ručením omezeným" v roce 1949, kdy vše bylo od roku 1945 zestátněno, znárodněno a převedeno do stavu "národních podniků". Byly výjimky například u zahraničních firem se statutem afilací. Možná, že se jednalo o podobný případ. 

Stopa společnosti André, podle názvu snad švýcarského původu či kapitálu, mizí po roce 1949 ...

Otisk zvětšen za účelem lepší čitelnosti. 

 

andre 001

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY POŠTY PRAHA 1 (17)

Další velkou skupinou výplatních otisků byly příležitostné výplatní otisky a služebně - propagační výplatní otisky. V průběhu let se staly velmi populární a sběratelé je velmi ocenili nejen pro jejich příležitostný charakter , ale též i pro to, že  tyto otisky prolomily monotónnost výplatních otisků pošty. 

Organizační výbor výstavy se rozhodl, že svou korespondenci bude též vyplácet výplatním strojem. Zároveň využije i stroj s označením výstavy  k propagaci výstavy. Záměr vyšel. Orgány pošty zapůjčily výstavě k užívání poštovní výplatní stroj POSTALIA.

Stroj byl umístěn v Sekretariátu výstavy v Celetné (později též v jiných prostorách na Staroměsrském náměstí.  ke zprovoznění přispěla tehdejší sekce otisků výplatních tsrojů KPHC SČSF.

Dohlédací a podací poštou byla pošta PRAHA 05. Sekretariátu byl však omylem dodán otisk s dohlédací poštou 110 00 PRAHA 1. Výstava tak přispěla sběratelské obci a veřejnosti chybotiskem otisku ze stroje, který nikdy fyzicky nebyl na poště PRAHA 1, ale který nese její název. 

Po zjištění chyby, bylo v květnu do stroje zasazeno správné denní razítko s dohlédací a podací poštou PRAHA 05. Současně s tím byl zaměněn i datumový mechanismus v orážení měsíců (místo římských číslic arabské). 

Výplatním otiskářům zbyla na tuto výstavu vzpomínka s tímto chybotiskem.

První chybotiskový výplatní otisk nesl datum 18. IV. 78. Poslední zachycený výplatní otiskv  byl vytvořen 12. V. 78. Poté denní razítko mělo název pošty PRAHA 05.

Během této doby (necelý měsíc) se objevily i otisky s chybným letopočtem - např. 87). Psal jsem o tomto případu, jakož i o celé záležitosti již v  samostatném příspěvku na tomto webu.

 

CHYBOTISK s názvem 110 00 PRAHA 1 ze stroje, který nikdy na této poště  s otiskem v této podobě fyzicky  nebyl.

 

1978 001

 

 

 

 

Číst dál...

KDYŽ BYLA POŠTA PRAHA 1 POŠTOU PRAHA 3

V období 1. 10. 1955 až 30. 6. 1960  pošta PRAHA 1 měla název PRAHA 3.

Toto přejmenování se projevilo i ve výplatních otiscích. Na několik let z denního azítks výplatního razítka zmizel původní název PRAHA 1 a byl do něj zanesen název PRAHA 3. 

V této době používala tato pošta výplatní stroje Hasler a Francotyp.  Stroje a jejich otisky nám zanechaly o této změně své svědectví. Zatím je známo pět  otisků s názvem PRAHA 3 z tohoto období.

Tři otisky ze strojů HASLER  a dva ze stroje Francotyp. Jeden  FR - 6 - 4m   a druhý FR 8 -4m.  

 

HASLER

symetrické

HAS - 4m  -  2k

Výplatní znaménko: plná tečka

Průměr denního razítka:26 mm

Otisk s datem 9. X. 56

DALŠÍ DATA: - VII/56 - I/57 - 

 

praha 3 003

 

HAS - 4m - 2k

Výplatní znaménko:dutý kosočtverec

Průměr denního razítka: 26 mm

V dolním mezikruží rozlišovací číslice "3"

Otisk s datem 16. III. 59

DALŠÍ DATA: - XI/55 - II/59 - 

 

praha 3 001

 

HASLER

asymetrický

HAS - 4m - 2k

Výplatní znaménko: plná tečka

Průměr denního razítka: 23 mm

Otisk s datem 4. XI. 55

DALŠÍ DATA: - XII/55 - XII/58 - 

 

praha 3 002

 

FRANCOTYP

FR 6 - 4m

Klasická malá hvězdička viditelně obrácená doprava, menší vzdálenost mezi vnějším a vnitřním kruhem denního razítka.

- 9/59 - 6/60 - 

Ilustrace viz str 28 Katalogu Bouška/Leiš. 

 

FRANCOTYP

FR 8 -- 4m - 2k

Výplatní znaménko: plný kosočtverec, čs. hvězdička s rozšířenými cípy, viditelně širší vzdálenost mezi věnšjím a vnitřním kruhem denního razítka. 

Otisk s datem 13 2 60

 

praha 3 004

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

STROJ U 4 NA DVOU POŠTÁCH

Při zpracování databáze výplatních otisků čs. pošt za období 1946 - 1992 (výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku) jsem narazil na  další  otisk čtvrtého stroje Universal Postal Frankers MV (číslo U 4), kterým v roce 1951 vyplácela zásilky  pošta PRAHA 021) přesné datum 22. III. 51. Tento otisk je novým nálezem, zatím se ve veřejném prostoru neobjevil. Je na poštovní poukázce. Sběratelské označení UPF MV - 5m - 2k . Výplatní hodnota pětimístná - včetně výplatního znaménka. 

 

praha 021 has 002  

 

Doposud byl sběratelské obci znám tento otisk U 4 z provozu na poště PRAHA 06. Zatím dokladována dvě data - zde zveřejněný 5. VII. 67 a v mé příručce zveřejněný s datem  13.IV. 67. Na poště PRAHA 06 vyplácel už jako čtyřmístný (poslední nula byla odstraněna).

 

praha 021 has 001

 

Jak je vidno, stále je co nacházet.

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (210) -Závod slovenského národného povstania n. p. Žiar nad Hronom

Závod slovenského národného povstania n. p. v Žiarz nad Hronom  - závod na výrobu  a zpracování hliníku - se  začal budovat na Slovensku v roce 1961. Po privaritaci v 90. letech změnil název na ZSNP n.p.

Podnik používal zprvu výplatní stroj Francotyp s otiskem sběratelsky Fr 6h - 4m - 2km. Později nastal změna na výplatní stroj Postalia. Otisk vstoupil do dějin sběratelství výplatních otisků chybotiskem polohy PSČ. PSČ dohlédací pošty 965 01 bylo umístěno v rozporu s normou do dolní části mezikruží a nikoliv před název pošty. 

Subjekt používal k vyplácení svých zásilek několik otisků.

 

První otisk

Francotyp

FR 6h - 4m

Bez PSČ.

 

ziar 001

V 60. letech došlo ke změně číslic vročení.

Výplatní stroj začal jevit známky fyzického zatrání zejména v denním razítku a částčně i ve výplatním razítku. 

 

ziar 003

 

Druhý otisk

Francotyp

FR 6h - 4m

 

Změna denního razítka, změna označení oprávněného uživatele (s PSČ), výměna denního razítka, chybotisk v denním razítku - PSČ. Vyskytly se i chybotisky v datu (místo 83 - 63)

Stroj stále více jeví známky zastarání.

Po výměně denního razítka se v razítku vyskytl chybotisk - PSČ v dolní části mezikruží.

 

ziar 004

 

Třetí otisk

POSTALIA

Koncem 80. let se subjekt dočkal nového  a moderního výplatního stroje soustavy POSTALIA.

Došlo i ke změně dohlédací pošty - původně Žiar nad Hronom (i když zásilky zpracovávala pošta Ťuar nad Hronom 1), později Žiar nad Hronom 1.

Omlouvám se za nekvalitní výplatní otisk.

 

Žiar 001

 

 

Číst dál...

ZANIKLÉ A ZAPOMENUTÉ (5) - ZÁVODY GUSTAVA KLIMENTA N. P.

Třebíčské Závody Gustava Klimenta n. p.,  Třebíč - Borovina měl pod sebou závod ve  Znojmě, který používal výplatní stroj Francotyp, Bafra s otiskem sběratelsky označeeným FR 8 - 0 - 4m (g) - 1k. 

Tento otisk měl několik zajímavostí.

Jednak to bylo jednokruhové denní razítko o průměru 23 mm a tečky za údajem měsíců (a možná i za údajem dne) v datu denního razítka. Dále to bylo výplatní razítko s velkou plnou tečkou před výplatními číslicemi a přidaná "O" - úzká a oválkná ke gotickým číslicím. Stroj byl získán v rámci reparací poraženého Německa a přidělen čs. hospodářskému subjektu ve znojmě. Výplatní hodnota byla přizpůsobena československé měně.

 

busi 001

 

 

Historie Závodů Gustava Klimenta (od roku 1991 Obuvnický průmysl Svut, a.s. BOPO) byla historicky velmi zajímavá.

Mateřská firma byla založena Carlem Budischowskym v 19. století jako koželužny a později výroba obuvi. V období mezi válkami ji převzala firma Baťa (1931) a byla spojena s firmou Dekla Zlín. Ke znárodnění došlo v roce 1948. Z Budischowského firmy respektivez  pozdější Baťovy firmy se staly Závody Gustava Klimenta. 

Firma používala výplatní stroj Francotyp, Bafra. Otisk sběratelsky FR 8 h - 3m (ov) 

Celistvost s otiskem firmy Karel Budischowsky a synové, Třebíč

Otisk s datem  10. 10. 1929

 

busi 002

 

Celistvost s otiskem firmy Busi (otisk upraven v označení po převzetí firmou Baťa Zlín).

Otisk s datem 12. 2. 1932. 

busi 003

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...