HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

NĚKOLIK POHLEDŮ DO SVĚTA OTISKŮ ČTVRTÉ REPUBLIKY aneb letem světem

POHLED PRVNÍ

ČESKOSLOVENSKO (4. republika)

1946 - 1992 (46 let)

otisky v celém domicilovém rozsahu (všechny existující dohlédací pošty)

otisky jen komerční (mimo otisky českoslovesmkých pošt) - všechny uznané subjekty - oprávnění uživatelé výplatních strojů

Úvodem:

K dnešnímu dni mají sběratelé k mání typologické katalogy výplatních otisků z území Československa (období 1926 - 1992). Řada období je pokryta též věcnými, ilustračními či položkovými  katalogy.Na druhé straně chybí alespoň základní položkové katalogy. Nejbolestivější je období let 1946 - 1992, které s výjimkou Slovenska chybí. V rukopise jsou otisky mimopražské z dílny sběratelů a publicistů Janů a Leiše. Jednotlivé domicily se zdokonalují elektronickým způsobem. Praha zůstává a leží ladem. A to je velká škoda.  Koncem loňského orku jsem zpracoval ve formě zatím nezveřejněné bezpřístupové první databáze otisky s poštami Praha 01 - 093 a intenzivně zpracovávám další dohlédací pošty od Prahy 1 počínaje. To vezme čas. Proto je nutné aspoň čas od času se těchto otisků, které vznikaly po dobu dlouhých 46 let, dotknout tak, aby odborná veřejnost a sběratelé věděli, že se možná jednou katalogu tohoto období v uceleném domicilovém pohledu dočkají. Takže aspoň tímto způsobem bych rád přiblížil tyto otisky, mezi kterými jsou uzcela určitě mnohé zajímavosti. Jsou to jen dotyky, nikoliv podrobný katalog či vyčerpávající přehled. Tak na tyto příspěvky pohlédněme.

Jen připomínám, že toto období zahrne jen výplatní otisky komerčních uživatelů (pošty nikoliv) s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku z celého území tehdejšího Československa. Poštovní správa koncem roku rozhodla, že větrná růžice z výplatního razítka  zmizí a objeví se zoubkovaný obdélník. Nová doba, nové pořádky - nový vzhled otisku. Zároveň nařídila i postupnou změnu denního razítka (z jednokruhového  na dvoukruhové bez/s můstky po německého vzoru).

 

První pohled -  První brněnská strojírna, dohlédací pošta BRNO 2

Ze všeho nejdříve se seznámíme s uživatelem.

První brněnská strojírna má bohatou tradici. Vznikla ve svém oboru dříve než Siemens (1847), General Electric (1892). ČKD (1871), Asea (1883). Založil ji Johann Reiff ve Šlapanicích v roce 1814. V té době vyráběl textilní stroje, parní stroje, kotle, turbíny. V roce 1824 byl vyroben první parní stroj vlastní konstrukce. V roce 1838 byla fima přemístěna do Brna. Od roku 1872 nese název První brněnská strojírna. 

 

V roce 1946 tento komerční subjekt vyplácel zásilky ještě výplatním strojem s otisky, kde na místě výplatního razítka byla větrná růžice. Označením bylo výrazné psací B v kruhu, pod ním letopočet 1821. Subjekt se nazýval První brněnská strojírenská společnost.

Dotek první

Další roky přinesly změnu. Změnil se vzhled otisku (výplatní razítko bylo ve tvaru zoubkovaného obdélníku) a uživatel též změnil své jméno: První brněnská a královopolská strojírna, GOTTWALDOVY ZÁVODY, národní podnik, Brno, jak dokládají otisky s daty 20. 1. 1948 (!) a 7. 10. 1949. V označení je stále rok založení 1821.

 

 

První 002

 

První 001

 

Dotek druhý

 

Jsme v 60. a 70. letech. Událo se mnohé. Jednak se změnil letopočet zrození tohoto subjektu - nyní se objevuje rok 1814. Výplatní stroj Francotyp (sběratelsky FR 8h - 4m fyzicky i morálně dosloužil a byl nahrazen výplatním strojem Postalia. A do třetice došlo k nenápadným úpravám názvu. V roce 1966 - První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda, národní podnik. O několik let později se jméno Klementa Gottwalda skrylo a název zněl: První brněnská strojírna, ZKG, oborový podnik. Pozorný sběratel pozná, že dochází ke změně právní povahy subjektu. V osmdesátých letech je otisk stejný, zajímavé je, že tímto otiskem vyplácí zásilky  i jiné subjekty než PBS (viz Oddíl orientačního běhu ČSTV. Další zajímavostí je, že nátisky na podnikových obálkách zmizely úplně.

 

První 003    

 

První 004

 

První 007

Dotek třetí

Dochází ke změně označení uživatele - objevuje se přesný název subjektu, na požadavek pošty adresa, dokonce již PSČ (zatím jen v označení, ne v denním razítku) a doplňuje se hlavní náplň výroby - konečně dochází na další funkci výplatního stroje - propagaci.

První 008

Poznamenávám, že zásilky z let 1982- 1983 uvádějí v nátisku na obálkách další odlišný subjekt: První brněnská strojírna, ZKG, koncernový podnik. Otisk má původní vzhled (první Postalia).

 

A dotek čtvrtý?

PSČ se dostává do denního razítka (roky 1988 a 1991), objevují se i rozlišovací znaménka v dolní části denního razítka - tři křížky. V roce 1991 vyplácí tento subjekt už zásilky novým strojem Postalia - menší výplatní razítko, větší denní razítko, vše je nově ryté včetně označení, kde se objevuje i rozšířená korespondenční adresa a větší písmena.

 

Brněnka

 

 

Číst dál...

ZAČÍNÁ DRUHÁ ČÁST DRUHÉHO IDENTIFIKAČNÍHO MINISERIÁLU

IDENTIFIKAČNÍ miniseriál ( 2. a jeho  2. DÍL)

ÚZEMÍ: PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA, vše kromě otisků Prahy

OBDOBÍ: 1939 - 1945

OBSAH: obrázky eventuálně doplněné dalšími údaji (reklama, adresa apod. - kde chybí název uživatele)

 

Klimeš 001

 

Zobrazenou celistvostí, kde je na místě označení uživatele jen  (pravá) ruka držící upečenou bábovku,  zahajuji druhou část druhého identifikačního miniseriálu, kterým chci pomoci sběratelům identifikovat "složité" výplatní otisky. Tato celistvost je navíc zajímavá tím, že denní razítko otisku postrádá český název dohlédací pošty (specifika některých míst za Protektorátu, kdy došlo k jejich opilování).

Číst dál...

IDENTIFIKACE PROTEKTORÁTNÍCH VÝPLATNÍCH OTISKŮ ODCHÁZÍ Z PRAHY

Dnešním dnem ukončuji  desátým pokračování čtvrté skupiny identifikačního rejstříku Protektorátu Čechy a Morava (pražští uživatelé).  Jednalo se o Společnost pro zpeněžení lihu a její otisky dohlédací pošta Praha 1).  Pokud bude potřeba, rád se k této identifikační skupině vrátím a doplním ji o nejasnosti, pokud se vyskytnou. To se týká i předchozích kapitol, které jsou zavěšeny na tomto webu.

Přistupuji k další identifikační kapitole, která se týká výplatních otisků Protektorátu Čechy a Morava 1939 – 1945 mimopražských uživatelů a jejich otisků, které by mohly způsobit nekomfortní sbírání těchto artefaktů.  Rád doplním základní identifikaci i o další detaily, které by mohly pomoci při sbírání tohoto období, o kterém se v minulých dlouhých letech moc nepsalo, neboť to nebylo z moci vyšší možné.  Protektorát se z organizované filatelie až na výjimky (námětové angažované exponáty) úplně vymazal. Jako by nebyl. Ke škodě všeobecné historie a poštovně historického sběratelství. Je tedy třeba řadu věcí napravit. Byla to součást naší historie, někdy i blízké, ve které byla zúčastněna i generace našich předků.

 

Na  tomto místě rád vyslovuji díky dvěma sběratelům, kteří při absenci organizovaného sběratelství se sběratelství protektorátních artefaktů věnovali a zachytili nám řadu cenností. V prvé řadě si velké díky zaslouží sběratel Mirko Marek, člen Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů z 30. let pamatující Jaroslava Lešetického, Alberta Jonáše a další bardy tohoto sběratelství a který byl i členem Sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF založené v roce 1976. Mirko Marek nejenže si vedl podrobný archiv otisků z dob protektorátu a dalších, ale uchoval rozsáhlou sbírku protektorátních otisků.

PODĚKOVÁNÍ

Další velké díky patři Miroslavu Bouškovi, který se za svého aktivního sběratelského života věnoval též protektorátním otisků a dokonce sestavil samostatný exponát Výplatní otisky Sudet a Protektorátu Čechy a Morava 1938 – 1945 (okupace předválečného Československa ve světle výplatních otisků té doby). Nevím, zda tento exponát byl vystaven a vůbec nevím, zda a jaké ocenění obdržel, pokud vystaven po roce 1989 byl. Každopádně patří k tomu nejvyššímu u nás, co bylo v tomto oboru vytvořeno.

Díky oběma dalším, kteří se o tuto problematiku zajímali, mám aspoň torzo a můžeme poskytovat i cenné informace kolegů, kteří Protektorát sbírají, jak u nás, tak v zahraničí zejména v Německu, Švýcarsku a Španělsku.

Toto území a období patří i mezi mé sběratelské portfolio a rád v badatelství pokračuji a o své poznatky se dělím s dalšími zájemci na svém webu.

ZAČÍNÁM

Tedy pokračuji a jako ukázku zveřejňuji dva otisky prvního uživatele mimo Prahu (Benátky nad Jizerou) Družstevních závodů v Dražicích n. Jiz. a jejich dalších subjektů.

Napočítal jsem cca čtyři desítky otisků s nejasnostmi. Roztřídil jsem je do tří kapitol (seznam, který jsem vytvořil jako dodatek Bouškova Katalogu  I. dílu, Praha 1977) je zavěšen na tomto webu)

- zkratky, iniciály

- obrázky

- složeniny slov

(vše též s různými kombinacemi)

 

Ještě malá poznámka pro orientaci. Doposud jsem zveřejnil dva seriály - z období 1. republiky (v titulku není žádná identifikace období) a z období Protektorátu Čechy a Morava otisky pražských uživatelů (identifikace v titulku písmeno (P) - v závorce, což znmená buď P jako Protektorát anebo P jako Praha. Dva významy v jednom písmenu.  Tento třetí seriál se týká, jak jsem uvedl, mimopražských uživatelů s označení (MP), což značí mimo Prahu.

 

 

Co nás čeká - doplňuji dvě celistvosti DZ (Družstevních závodů v Dražicích n. Jiz.

 

DZ CM 001

 

DZ CM 002

 

Takže příjemné a komfortní  sbírání.

I.L.

Číst dál...

CESTA VÝPLATNÍHO STROJE UŽIVATELE DR. A. WANDER

CESTA STROJE aneb OD WANDERA K ALBATROSU

 

Cesty strojů a jejich sledování je jednou z vysokých specializovaných přístupů ke sběratelství otisků výplatních strojů. Úkol značně složitý a těžký, přetěžký Záznamy se vedly, ale již nevedou, pamětníci odcházejí, archivy mlčí či jsou dávno ve sběrných surovinách. Takže je na sběratelích, aby něco vybádáli a a svým sběratelským úsilím něco zjistili. Občas se zadaří., i když badatelské výsledky mají hodně děr.

Výplatní stroj Bafra s otiskem FR 8h - 4m oslovil prostřednictvím prodejců firmy B. Jarolímek  i pobočku švýcarské firmy Dr. A. Wander v Praze. Stroj začal vyplácet zásilky 14. 8. 1933, jeho dohlédací poštou byla pošta PRAHA 22. Stroj se činil a poskytl službu svému uživateli až do znárodnění v roce 1948. Překonal období kapitalismu (1., 2., 3. republiku) a i těžké období Protektorátu Čechy  a Morava v letech 1939 - 1945. Osudný se jí stal rok 1948, kdy byla firma  znárodněna a byla nucena opustit Československo, i když její výrobky a léky byly víc než oblíbené (Ovomaltine se stal hitem nejen ve svět, ale iu nás) a zdravé. Firma se zkušeností od roku1865, kdy si dala do vínku se starat o výživu lidstva, skončila zde svou činnost.  Výplatní stroj přestal vyplácet zásilky této firmy a byl umístěn v podatelně nového uživatele. Tím bylo nakladatelství pro děti a mládež ALBATROS v Praze.

Ze sběratelstkého hlediska byl otisk nápadný jednou zvláštností, která byla vediná - výplatní znaménko u hodnoty výplatního razítka byla hvězdička. Nikoliv pěticípá, ale sedmicípá. Tím vybočovala z řady všech ostatních otisků soustavy Francotyp u nás. Proto její cesta byla lehce objevena a nepotřebovala příliš složitého zkoumání. I když nebýt sběratelského úsilí, nic nevíme a tento článeček by nespatřil světlo světa.

 

OTISK 1. A 2. REPUBLIKY 1933 - 1939

 

Wander 002

 

OBDOBÍ PROTEKTORÁTU ČM (1939 - 1945)

otisk si prošel podobou předběžného protektorátního otisku (československý vzor), a i obou poněmčených vzorů (otiskuji první a třetí

 Wander 003

 

OBDOBÍ 3. REPUBLIKY (1945 - 1948)

 

Wander 006

 

OBDOBÍ 4. REPUBLIKY (1948 - 1992)

Nový uživatele ALBATROS, nakladatelství pro děti a mládež Praha

 

Wander 007

A co bylo dál? To nikdo neví. S největší pravděpodobností se stroje ujal strýček ŠROT....

 

 

Číst dál...

KLÁŠTER SVATÉHO GABRIELA

Klášter svatého Gabriela

je bývalý řeholní dům benediktinek beuronské kongregace v Praze na  Smíchově. Součástí bývalého kláštera je i konventní kostel Zvěstování Páně lidově zvaný svatého Gabriela.

1880

Beuroni (název podle obce Beuron) se usídlili i v Čechách, osídlili klášter Emauzy, kardinál Schwarzenberg pozval do Čech i jeptišky z beueronského kláštera Nonnberg, abyv Čechách e založily ženský řád

1888 – 1891

vystavěn podle návrhů benediktinských mnichů za finanční podpory hraběnky Gabriely Swéerts-Sporck jako klášter s ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických a zámožných rodin, klášter byl zasvěcen události Zvěstování Páně, styl beuronský, výzdoba inspirována starořeckým, egyptským, starokřesťanským a byzantským uměním, před rokem 1888 zde bylo opatství sv. Gabriela

1891

klášter s kostelem byl vysvěcen arcibiskupem Františkem Schönbornem, duchovní správou pověřeni benediktini z Emauz

1919

klášter zrušen, benediktinky německého, ale i českého původu odešly do zahraničí (Bertholdstein) , areál prodán československému státu, stát zde zřídil Poštovní úřad šekový (později v roce 1930 přejmenovaný na Poštovní spořitelnu)

 

1932

prostory objektu připadly Poštovnímu muzeu, zřízena rozsáhlá expozice, vznikl zde archiv, knihovna, depozitáře a kanceláře muzea

 

1919 – 2019

objekt patřil státu a byl využíván státními poštovními organizacemi (mimo jiné i Poštovním muzeem)

 

1945

hlavním uživatelem se stala Poštovní poukázková ústředna

 

1963

Poštovní poukázková ústředna se přejmenovala na Výpočetní a kontrolní ústřednu spojů - VAKUS

 

1964 (22. 12.)

klášter a kostel zapsán jako kulturní památka

 

1998

VAKUS odchází z budovy ( pražský VAKUS sloučen s VAKUS Vítkov), přesídlilo sem Ředitelství pošt Praha (do roku 2010), v objektu zůstala část Poštovního muzea

 

2012

Poštovní zde přestává fungovat

 

2016

Poštovní muzeum v objektu končí, depozitář přestěhován do objektu České pošty na Ortenově náměst a Poštovní muzeum začalo sídlit ve Vávrově domě, Česká pošta nemá pro objekt využití, klášter nabídnut k prodeji

 

2019

objekt podán realitní kanceláři CIMEX Invest, uvažuje se o využití na hotelové prostory, kostel Zvěstování Páně slouží i nadále liturgickým účelům

 

Beuron 002

 

K Poštovnímu muzeu, když sídlilo ještě ve svatém Gabrielu, mám osobní vzpomínky, a je jich dost. V letech 1976 - 1980 jsem byl častým návštěvníkem v Poštovním muzeu.. Pavel Čtvrtník a Jan Galuška  společně s dalšími pracovníky muzea mi byli nápomocni v badatelství  výplatních otislů. V knihovně muzea jsem byl každodenním hostem. Zde jsme objevili společně s dr. M. Bouškou řadu zajímavostí, prošel jsem poštovní věstníky a zachytil řadu důležitých údajů z tohoto sběratelského oboru. Zároveň jsme utřídili i sbírku výplatních otisků muzea podle našich katalogů. Objevili jsme a identifikovali vzácné dokumenty - Zpráv z orku 1926 o zahájení provozu dvou výplatních strojů v Živnostenské bance a České průmyslové a hospodářské bance.  Velká podpora vedení a pracovníků muzea byla vynikající.

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

KULATÁ POŠTOVNĚ HISTORICKÁ VÝROČÍ ROKU 2021

PŘEHLED KULATÝCH POŠTOVNĚ HISTORICKÝCH VÝROČÍ V ROCE 2021

(výběr nejdůležitějších se vztahem k území Českoslovesnka/ Česka v období 1516 – 1996)

 

       1516 (505 let)

       Taxisové uzavírají poštovní smlouvu s Karlem I. (pozdějším císařem)

       1526 (495)

první mimořádný taxisský poštovní kurs v českých zemích v souvislosti s volbou Ferdinanda I. českým králem, tato událost je považována za začátek organizovaného poštovnictví u nás

 

1751 (270)

císařovna Marie Terezie vydala v Prešpurku (nyní Bratislava) první dědičné privilegium pro poštovní stanice v Čechách a na Moravě (18. 5.)

1751 (270)

znovuzavedení systému polovičního porta (1. 11.)

1776 (245)

ručení pošty za cenné zásilky

1786 (235)

zavedení tzv. přihlašovacího lístku (Meldezettel) pro ověření doporučené cenné zásilky

1791 (230)

zavedení zpátečních lístků na doporučené zásilky,

zahájena masívní výstavba komunikací v Čechách

1836 (185)

povinné označování poštovních služeben štíty se státním znakem

1851 (170)

v Rakousku zavedeny první novinové známky na světě (tzv. merkury),

zahájil se provoz vlakových pošt na trase Vídeň – Praha,

dokumentačně doloženo použití prvního místního podacího razítka v Jaroměři

1876 (145)

  1. Bell patentoval telefon

       1881 (140)

       instalována a zprovozněna první telefonní linka v Čechách (Ledvice – Duchcov) – 10. 4.

       1886 (135)

       zavedeny zálepky,

       zprovozněno telefonní spojení Brno – Vídeň

       1891 (130)

       Světová poštovní unie (UPU) zřídila účtovací ústředí

       1896 (125)

zavedly se pořadové arabské číslice do úředního názvu poštovních úřadů

1906 (115)

v Karlových Varech se zprovoznila telefonní ústředna systému střední baterie

1916 (105)

začaly se vydávat spěšné (příplatkové) známky pro tiskoviny,

vydán Poštovní řád

1921 (100)

na poštovním úřadě PRAHA 31 se instalovala radiotelegrafní stanice (1. 2.),

na letiště Kbely byl zřízen pro účely letecké pošty zvláštní poštovní úřad (od roku 1926 poštovní úřad PRAHA 86)

1926 (95)

otevřela se pobočka Poštovního úřadu šekového v Brně,

dne 16. 9. byly v čs. poštovním provozu uvedeny v činnost první dva komerční výplatní stroje Francotyp (prozatím na zkoušku, v listopadu nastálo), prvními oprávněnými uživateli byly Živnostenská banka a Česká průmyslová a hospodářská banka (Příkopy, Praha)

1931 (90)

dokončena stavba Poštovní spořitelny na Václavském náměstí v Praze,

dokončena budova Československého rozhlasu a Ředitelství pošt a telegrafů v Praze na tehdejší Fochově třídě (dnes Vinohradské ),

firma Baťa zavedla dálnopisné spojení Praha – Zlín,

v Brně dokončena automatizace telefonního provozu.

       1936 (85)

vydáno vládní nařízení o používání pošty (14. 7.)

1946 (75)

vydán nový Poštovní řád (1. 7.),

do provozu pošt zavedeny poštovní výplatní stroje na vyplácení zásilek, prvními poštovními výplatními stroj byly švýcarské stroje výrobce Hasler (výplatní razítko mělo prvorepublikový tvar – větrnou růžici, nově do otisky vsazen doporučený obrazec),

zásadně změněn vzhled výplatních otisků (výplatní razítko a denní razítko, zaveden nový vzor výplatního razítka – zoubkovaný obdélník a dvoukruhové denní razítko s můstky)

1946 (75)

ministerstvo zahraničních věcí vydalo vyhlášku o přistoupení ČSR k úmluvě a ujednání SPU z roku 1939 v Buenos Aires

1956 (65)

zavedení prvních letadlových pošt na trase Praha – Bratislava – Košice a zpět (označeny 2001 a 2002),

otevřena první strojně početní stanice v Poštovní poukázkové ústředně

1961 (60)

zakoupeny vozy z NDR pro potřeby vlakových pošt

1966 (55)

ustavena komise speciálních oborů při SČSF s pozdějšími názvy komise specializovaných oborů,

komise poštovní historie a celin, komise poštovní historie prvním předsedou Václav Nebeský)

1971 (50)

zavedena služba přenosu dat

       1976 (45)

ustavena staronová komise specializovaných oborů (později komise poštovní historie a celin SČSF (předsedou Vratislav Palkoska), ustavena sekce otisků výplatních strojů KSO – KPHC SČSF a další sekce nově vzniklé komise zabývajících se sběratelstvím oborů poštovní historie a celin

1981 (40)

zrušení letadlových pošt (zůstává jen od 1. 1. 1982 linka Praha – Bratislava – Košice a zpět),

do zkušebního provozu byl na poště Žilina 1 uveden samoobslužný automat pro příjem doporučených zásilek československé výroby (Provozní laboratoř Ředitelství spojů v Žilině (18. 6., počáteční pořadové číslo 10001, automat č. 1)

       1996 (25)

zavedena poukázka H,

zaveden obchodní balík se systém „tracing and tracking“

Sestavil: Ivan Leiš pro potřeby KF,  sběratelů specializovaných oborů 00-15 Praha pro klubový web www.kf0015.cz

  1. verze 13. 1. 2020 (1. verze), aktualizace (2. verze - 19. 12. 2020)
  2. Ivan Leiš, vlastní archiv, vlastní publikace
  3. Zpracováno na základě Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Čtvrtník, Galuška, Tošnerová, osobního archivu, pamětí Zaběhlického, Dějiny pošty aj.).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

CESTY NÁSLEDNÍKA TRŮNU KOLEM SVĚTA (1)

Franz Ferdinand von Ósterreich - Este (18. 12. 1863 Štýrský Hradec - 28. 6. 1914 Sarajevo) měl několik životních vášní. Mezi ně patřilo i cestování. Cestoval inkognito pod jménem hrabě z Hohenbergu. Bylo to přání císaře, který nerad viděl, když členové císařského rodu příliš cestovali v zahraničí. František Ferdinand d´Este navštívil zejména tyto země:

1883 Itálie

1885 Egypt, Palestina, Syrie, Tuerecko

1889 Německo

Několikaměsíční cesty kolem světa 1892 - 1893:

1/ Indie, Ceylon, Holandská Indie, Singapur, Austrálie, Čína, Japonsko

2/ USA, Kanada

Cestoval náruživě i poté, v letech 1902 - 1909 deník jízd vlakem zaznamenávají najetých  415 895 km.

Dvěma cestami kolem světa se splnil jeho sen - být na cestách několik měsíců a poznat země svého zájmu.

Na cestách jej doprovázeli jeho nejbližší  hrabě Leo Wurmbrand - Stuppach, adjutant Julius von Prönag, hrabě Heinrich Clam - Martinic, fotograf Eduard Hodek a lovmistrí Franz Janaczek.

CESTY KOLEM SVĚTA

Cestovní úbor, zprávy z cest, cestopisy, mapy

DSC00290     DSC00318     DSC00319          DSC00320     DSC00292      DSC00293     DSC00300     DSC00298     DSC00306         DSC00297 

 

Fotografie

DSC00304     DSC00305     

 

 

.

 

Číst dál...

PŘÍLOHA KE GLOSÁM KE STOLETÉMU VÝROČÍ - rejstřík uživatelů

Rejstřík uživatelů v Databázi výplatních otisků Praha 01 – Praha 096 z let 1946 – 1992

_____________________________________________________________________________

 

 

A

Albatros 08

American Embassy 011

American Embassy Library 011

American Embassy Press and Culture Section 011

ANTIKVA 028

ARMA 022

Astrid 022

Autoturist 04

Avicenum 011

 

 

 

B

Balnea 01

Benzina 04

Benzinol 022

Bílá labuť 07

Bratrství 015

Britské velvyslanectví 011

 

 

C

Centrokomise 022

Centrotex 075

CKM 04

 

 

Č

Česká státní pojišťovna 04

Česká vědeckotechnická společnost 01

České energetické závody 08

České vinařské závody 06

České závody motocyklové 08

Československá obec sokolská 033

Československá obchodní komora 022

Československé pivovary, lihovary a konservárny 024

Československé pivovary a lihovary 024

Československá pojišťovna 024

Československé závody přesného strojírenství 022

Československý červený kříž v Praze 011

Československý spisovatel 08

Český fond výtvarných umění 08

Český svaz spotřebních družstev 01, 06

ČEZ 08

CKD 093

ČKD Praha 093

Čsl. průmysl lihovarský a drožďářský 021

 

D

Domácí potřeby Praha 015

Drogerie 06

Dřevařský průmysl 07

Dřevona 022

Drůbežářský průmysl 01

 

E

Elektropodnik 07

 

G

GEOMETAL 011

Gramofonové závody 021

 

H

Hutní odbytová základna 022

Hutní prodejna 022

 

 

CH

Chema 024

Chemodroga 021

Chemopetrol (Benzina) 04

 

I

Investiční banka 03

 

J

Jubilejní veletrh 11. - 18. září 1949 (Pražské vzorkové veletrhy) 097

Julius Kussi 021

 

 

K

Kancelář Federálního shromáždění 02

Kancelář Národního shromáždění 02

Kniha hl. m. Prahy 01, 04, 07

KOH-I-NOOR 022

KONOPA 921

KOOPERATIVA 022

KOOSPOL 075

KOVO A.S. 022, 075

KOZMETIKA 022

Krajská prokuratura Středočeského kraje 01

Krajský svaz spotřebních družstev 022

Krajský výbor výrobních družstev 015

KSČ 06

 

L

Lidové nakladatelství 08

 

 

M

Městská správa Českého statistického úřadu 01

Městský výbor Komunistické strany československé 06

Ministerstvo chemického průmyslu 024

MEVA – Chotěbořské kovodělné závody 021

Mezinárodní svaz studentstva (Unistud) 01

Ministerstvo hornictví 04

 

 

 

N

Národní výbor hl. m. Prahy 01, 015

 

 

Obal n.p. + o.p. 015

Obchod klenoty, hodinami a starožitostmi 022

Obchod ovocem a zeleninou 07

Obchod průmyslovým zbožím 01

Obchodní domy 022

Obchodní dům Bílá labuť 06

Obchodní komora v Praze é22

Obchodní papírny (bývalý E. Valach) 04

Obchodní tiskárny 04

Obvodní národní výbor Praha 1 04

Odbytové sdružení papírenského průmyslu 022

Odeon 07, 08

Oděvy Středočeský kraj 07

Odbytová a zásobovací základna Praha – viz ZMH 221

Okresní národní výbor Praha – Východ 06

OSPAP 04

 

P

Pergamentka 074

Podnik racionalizace řízení a výpočetní techniky 07, 015

POLDI 022

Potravinářský obchod GŘ 07

Potraviny Středočeský kraj 07

Práce, nakladatelství 022

Pragoděv 015

Pragoexport 07, 022

Pragofrukt 07

PRAGOLAK 096

Pražské pekárny a mlýny 093

Pražské vzorkové veletrhy 075(viz Jubilejní veletrh)

Pramen 022

Pražské kosmetické závody 022, 074

Pražské tukové závody 074

Pražský drůběžářský průmysl 012, 015

PRIOR 07

Průmysl papíru a celulozy, OŘ + GŘ 04

Průmysl prádla 07, 022

První československí pojišťovna é24

 

R

Rico 022

Rudé právo 022

Rybena 07 , 022

 

 

 

 

Ř

Řemeslnické potřeby 013, 015

ŘEMPO 015

 

 

 

 

 

S

Sanitas 022

Sběrné suroviny 013

Sdružené bavlnářské závody 022

Sdružení podniků dřevařského průmyslu 07

SET 01

SITO 074

SKF 074

Slepecká tiskárna a knihovna 04

SPOFA 022

Spojené ocelárny 022

Spojený velkoobchod v Praze 022

Společnost přátel žehu 015

Spolek přátel žehu 015

Sportturist 08

Spořitelna a záložna v Praze 034

Správa pro věci majetkové a devizové 011

Stalinovy závody, závod Technoplyn 093

Státní nakladatelství krásné literatury 08, 028

Středočeské chemické závody 074

Středočeské mlýny 074

Středočeský obchod ovocem a zeleninou 022

Středočeský obchod potřebami pro domácnost 022

Středisko politické literatury 01

Státní pojišťovna 04

Stroj 074

Svaz českých invalidů 04

Svaz spotřebních družstev 022

SVAZARM 022

Svět sovětů 08, 028

Světová odborová federace (příležitostný – Kongres) 01

Swissair 01

 

 

 

 

 

 

 

 

T

Tabák Praha 06

Technomat (T?) 021. 022, 024

TECHNOPLYN 015, 093 (viz Stalinovy závody)

Tělovýchovné zařízení české organizace ČSTV 08

TES 08, 011

Textil Středočeský kraj 01

Textilní tvorba 022

Tkaniva 024

TOS Rakovník 074

Transakta 011 (též příležitostný otisk)

Triola 07

 

Ú

ÚBOK 01, 022

Uhelné sklady 075

Uhelné sklady čs. dolů 022

ULTRAPHON 021

UNICOOP, družstevní podnik 015

Ústav pro kulturně výchovnou činnost 011

Ústav moderních řečí ROH 028

Ústředí pro hospodaření zemědělskými výrobky 022

Ústředí vědeckých technických a ekonomických informací 07

Ústřední jednota invalidů 024

Ústřední likvidátor peněžních ústavů a podniků 011, 074

Ústřední rada družstev 022

Ústřední sklad 022

Ústřední sklady 06 – též příležitostný otisk, 015

Ústřední svaz obchodu, pohostinství a dopravy 022

Ústřední výbor KSČ 015

Ústřední výbor Národní fronty ČSSR 011

Ústřední zdravotnický sklad 07

UTRIN 011

 

 

V

VDP – Velkodistribuční podnik 021

Velkoobchod potravinářským zbožím 021

Velvyslanectví Spolewkové republiky Německo 011

Vinařské závody 06

Vysočanské pekárny 093

Výstavnictví 01

Výtvarná řemesla 04

Výzkumný ústav plánování a řízení národního hospodářství 011

 

Z

Základní knihovna (ZK) ČSAV 08

Zbrojovka Brno 022

Zdravotnické zásobování 07

Zelenina Středočeský kraj 06

ZMH 06, 021 – viz též Odbytová a zásobovací základna Praha

 

Ž

ŽB Źivnostenská banka pobočka Poříčí 022

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

JEDNADVACÁTÁ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ

JEDNADVACÁTÁ GLOSA KE STOLETÉMU VÝROČÍ

aneb

pošty označené 0./0.. s minoritním počtem dohlédaných výplatních strojů

 

GLOSA NA ZÁVĚR

 

POŠTY S MINORITNÍM POČTEM UŽIVATELŮ A OTISKŮ

 

Na závěr jsem si nechal ty pošty, které dohlížely na malý počet uživatelů a jejich otisků . Počet otisků v závorce za názvem pošty. Jednalo se o tyto pošty

 

PRAHA: 02 (3)

 

Jeden uživatel (Kancelář Federálního shromáždění), tři otisky, pravděpodobně tři stroje.: Francotyp (2) a Pitney Bowes (1).

Lokace pošty: Wilsonova 2/52 + 10/96,Senovážné nám. 31/976) Vinohradská 1/52

Název subjektu se též měnil.

Časové rozmezí: 1955 (?) – 1977.

Francotyp:

FR 8 – 0 – 4m

Činnost: státní orgán.

Denní razítko dvoukruh s můstky, dvoukruh bez můstků.

PSČ u stroje Pitney Bowes.

Datumové číslice: bez teček, s tečkami, dva druhy číslic.

Rozlišovací znaménka: tři hvězdičky.

Výplatní razítko: malé hroty zoubkování.

Výplatní hodnoty: československý vzor, hubené číslice

Označení uživatele: text.

Změny: a/ změna strojů a otisků, b/ změna názvu subjektu.

Příležitostné : ne.

Zajímavosti: ne.

 

PRAHA: 03 (1)

 

Pouze jeden uživatel Investiční banka.

Lokace pošty: Štěpánská 44/796, od 1951 Senovážná 3/864

Výplatní stroj Pitney Bowes.

Denní razítko s PSČ + jen dvoukruhové bez můstků.

Rozlišovací znaménka: tři malé hvězdičky v denním razítku.

 

PRAHA 012 (1)

Lokace:Hrad III. nádvoří

Jeden uživatel (Pražská drůbežářský průmysl)

Francotyp Fr 8 – 0 – 3m,

Denní razítko: jednokruhové.

Výplatní razítko: číslice československý vzor, hubené.

Datum?

Označení: jen text.

Lokace: Bílkova ulice.

 

PRAHA 013 (2)

 

Dva uživatelé, dva otisky (Sběrné suroviny – 1949, Řemeslnické potřeby – 1954).

Lokace: neznámá.

Činnost: vyplývá z názvu.

Soustavy: Francotyp, FR 8h – 4m, čs. Vzor číslic, klasická hvězdička, FR 8h – 3m, gotické číslice.

Denní razítka: obě dvoukruhé s můstky.

Číslice denních razítek drobné Označení uživatele: textové

PRAHA 033 (1)

 

Jeden otisk, jeden uživatel: Československá obec sokolská.

Lokace: Tyršův dům.

Datum 19. 9. 1949.

Francotyp

FR 6h – 4m.

 

 

PRAHA 034 (1)

 

Jeden stroj, jeden otisk, jeden uživatel (Spořitelna a záložna v Praze). Rok 1950.

Lokace: Mostecká ulice.

Činnost: vyplývá z názvu.

Soustava: Francotyp:

FR 8h -4m.

Výplatní znaménko klasické-hvězdička.

Denní razítko: dvoukruh s můstky.

Označení uživatele: text.

 

 

PRAHA 096 (1)

 

Jeden stroj, jeden otisk, jeden uživatel (Pragolak Vysočany)

Lokace: Čakovice, Cukrovarská 27/2 (?)

Činnost: barvy, laky.

Soustava: Francotyp.

Fr 8h – 3m.

Denní razítko: jednokruhové.

Výplatní číslice: čs. vzor, oválné.

Označení uživatele: název podniku, současně výzva klientům VRAŤTE nám upotřebené OBALY.

 

________________________________________________________________________________

 

Na úplný závěr: POZNÁMKY K BEZČÍSELNÝM OTISKŮM – POŠTY BEZ ČÍSEL

 

Zatím jich je devět a souvisí s poštami, které jsou uvedeny v glosách. V denním razítku je uvedeno jen asymetricky PRAHA. Některé otisky lze přiřadit k existujícím, některé vyžadují další bádání, aby vše bylo jisté. Číslo pošty je buď vypadlé, nezasazené anebo nedotištěné. Je jistě otázkou času a otisky budou přiřazeny k jednotlivým dohlédacím poštám. Zatím jsou přiřazeny k tomuto seznamu „nulkových“ pošt.

 

Jedná se o tyto otisky (abecedně, v závorce uveden rok otisku):

 

Československá obchodní komora (1971)

ČSAO – NVP (1974)

Ministerstvo zahraničního obchodu, HTS (1970) – Praha 1?

Odbyt strojů a nářadí (1965)

Phoenix (1985) – Praha 1?

SEMPRA (1985) – Praha 7?

SUPRAPHON (1985) – Praha 1?

Ústřední půjčovna filmů (1975) PRAHA 08?

Zelenina Středočeský kraj (1981) PRAHA 06?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...