HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

NĚKOLIK POHLEDŮ (205 - 6) - ŽDB

Dalším strojem byla postalia, která dle sbírky vyplácela zásilky v obodbí: - 8/76  -6/85 -.

V názvu přibyla zmínka o dalším řádu, takže tento usbjket byl nositelem dvou vyznamenání. Dohlédací poošta 735 81 BOHUMÍN.

 

ZeDe 001

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (205 - 5) - ŽDB

V dalším období subjekt ŽDB - Železárny a drátovny Bohumín používal několik výplatních strojů Postalia.

První stroj začal vyplácet v roce 1970 a měl dvě podoby:

 

První otisk:

NOVÝ BOHUMÍN

Období:- 12/70 - 12/71 -

Silné můstky, bez rozlišovacích znamének, s logem v označení.

 

ZeDeBe 003

 

 

Druhý otisk:

BOHUMÍN (slovo Nový odstraněno, asymetrické položení části názvu pošty - čeká na PSČ )

Období:  - 1/74 - 7/75 -

Silné můstky.

 

ZeDeBe 002

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (205 - 4) - ŽELEZÁRNY A DRÁTOVNY

Počátkem 70. let Železárny a drátovny n.p. vyměnily výplatní stroje Francotyp za výplatní stroje Postalia. Těch bylo několik. První stroj vyplácel již v roce 1970 (viz pokračování  205 - 5

 

Druhý stroj Postalia  v pořadí už obsahoval též  logo subjektu. Část názvu s Gustavem Klimentem už zmizela v propadlišti dějin dávno. Otisky z tohoto stroje mělo několik podob.

První otisk

Dohlédací pošta 735 81  BOHUMÍN.

Období: - 7/75 -

Příležitostný výplatní otisk k 90 letům exsitence podniku.

Otisk s datem 28. 7. 1975. Otisk poznatelný podle denního razítka se silnými můstky a rozlišovacím znaménkem ve tvaru hvězdičky

 ždb 001

Druhý otisk s "normálním označením" podniku

 

Otisk s datem - 12/82 - .

Dohlédací pošta 735 81 BOHUMÍN.

Desetinná tečka ve výplatním otisku nahoře.

 

zedebe 001

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (205 - 1) - BOHUMÍNSKÉ ŽELEZÁRNY

Železárny a drátovny Bohumín byl hutnický a strojírenský podnik působící od roku 1885 v Bohumíně. Několikrát se měnil název a náplň činnosti jednotlivých provozů. První zmínka je o založení rourovny Albertem Hahnem a Heinrichem Eisnerem. V roce 1888 přibyl slévárna (litinové radiátory).  Drátovna společnosti vyráběla od roku 1896 pozinkovaný drát.  Od roku 1958 se samostatné podniky spojily v ŽDB = Železárny a drátovny BOHUMÍN. 

Po znárodnění v roce 1945 nesl podnik název Bohumínské železárny. Zatím jsou známy dva otisky ze strojů Francotyp (sběratelsky otisky Fr 8h - 3m - 1k

 

Otisk s datem 14. 9. 1955

Dohlédací pošta BOHUMÍN 1.   

V denním razítku rozlišovací písmeno A (dolní mezikruží)

 

BOH 003

Otisk s datem 17. 10. 1965

Dohlédací pošta NOVÝ BOHUMÍN

BOH 002

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (204) - JEDNOTA KOLÍN

Někteří uživatelé svými otisky moc sběratelskou obec nepotěšili. Zůstali u jednoho výplatního tsroje a u minimálního počt otisků. Otisky se měnily jen na základě poštovních předpisů.

Jedním z takových příkladů je stroj Francotyp uživatele Jednota, lidové spotřební družstvo v Kolíně a jeho dva otisky.  Takových uživatelů bylo více. 

Dohlédací a podací poštou byla pošta kolín 2 respektive 280 02 Kolín 2.

 

Otisk s datem 14. 8. 1970 (bez PSČ)

FR 8 - 0 - 4m - 2km

jednota 003

 

Otisk s datem 21. 1. 1977 (s PSČ)

FR 8 - 0 - 4 m- 2km

 

jednota 002

 

 

Číst dál...

VÝVOJ VÝPLATNÍCH STROJŮ a jejich otisků VE SVĚTĚ (1)

Vývoj výplatních otisků ve světě

 

  1. pokračování - úvodem

 

Vývoj výplatních strojů a jejich otisků v světě nebyl přímočarý, jak bychom se mohli domnívat.  Prošel si složitým vývojem, ve kterém hlavním faktorem bylo hledání co možná nejlepší funkce výplatního stroje tak, aby splňoval požadavky

a/ vyplácet zásilky,

b/ registrovat poštovní poplatky.

 

Vývoj si prošel několika stádii:

a/ výplatní stroje s pevnou výplatní hodnotou,

b/ výplatní stroje s několikanásobnou, ale  pevnou limitovanou výplatní hodnotou,

c/ výplatní stroje s mnohonásobnou výplatní hodnotou.

 

Řada zemí si tento vývoj odzkoušela se všemi variantami. To byly ty země, které záhy aplikovaly tento způsob vyplácení do svého poštovního provozu záhy – na konci 19. a na začátku 20. století.

 

Některé země naskočily do vlaku limitovaných hodnot výplatného, které se záhy ukázaly, že tudy cesta nevede. Poštovní poplatky se měnily a poštovní zásilky se zvyšujícími se hodnotami poštovného byly plné otisků s limitovanými hodnotami.

 

Země, které vlivem hospodářských problémů (inflace a hyperinflace vyvinuly a aplikovaly systém, který překonal všechny překážky – systém se stroji s mnohonásobnou hodnotou, která držela krok se zvyšujícím se poštovným. Tyto stroj úspěšně vyplácely  své poštovní zásilky bez překážek. Tento třetí systém prošel mnoha úskalími, ale vydržel a i dnes tvoří páteř vyplácení zásilek pomocí výplatních strojů.

 

Každá země měla svůj systém. Jako příklad uvádím při přednáškách švýcarský systém, na kterém je vidět, jak se technika přizpůsobovala vývoji. Švýcarsko začalo vyplácet stroji s otisky, kde byla pevná (fixní) hodnota).

 

První podoba byla jen výplatní razítko.

 

Později se k výplatnímu razítku otisku připojilo denní razítko.

 

Odbočkou bylo výplatní razítko s označením oprávněného uživatele (bez denního razítka, které suplovalo poštovní denní razítko).

 

DALŠÍM STÁDIEM BYL OTISK SE TŘEMI SOUČÁSTMI – OZNAČENÍM UŽIVATELE, DENNÍM RAZÍTKEM A VÝPLATNÍM RAZÍTKEM S PEVNOU HODNOTOU VÝPLATNÉHO.

 

Fixním obdobím si prošla řada výrobců – Franco – HASLER – Universal – Francopost – Safag 1. Toto období trvalo dlouho zejména díky úžasné hospodářské stabilitě této alpské země.  K jedné ficní hodnotě se postupně připojovaly další limitované hodnoty.

 

Švýcarsko se drželo této linky dlouho, pravděpodobně pod vlivem vynálezu  poštovní známky z roku 1840. Heslem bylo: „ Jedna hodnota – jedna známka vydaná strojem“.  Touto cestou šly i jiné země, nejen  Švýcarsko.

 

ZLOM NASTAL V ROCE 1929, KDY FIRMA HASLER PŘEDLOŽILA ŠVÝCARSKÉ POŠTOVNÍ SPRÁVĚ REVOLUČNÍ STROJ HASLER F 22.

 

Souhlas k výrobě a aplikaci tohoto stroje byl udělen dne 23. 10. 1929. Výplatní tsroj na elektrický pohon vyplácel zásilky mnohonásobnou hodnotou.

 

Švýcarský otisk dostal podobu se třemi částmi – denní razítko/označení uživatele/výplatní razítko s mnohonásobnou hodnotou.  Podle konstrukce se objevily i další typy: označení uživatele/denní razítko/výplatní razítko.

 

 

 

Přehled vývojové řady švýcarských otisků:

 

CH 1 001

 

V tomto seriálu jsou použity ukázky z těchto zdrojů:

 

1/ Archiv autora,

2/ Sbírka výplatních otisků autora,

3/ Světové katalogy výplatních otisků zejména Hawkins/Stambaugh The International pOstage Stamp Catalog,

4/ wikipdia.org.

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (202) - BUZULUK KOMÁROV u HOŘOVIC

K častým změnám docházelo v pohyblivé části výplatního razítka. Výplatní číslice byly často měněny či doplňovány podle toho, co bylo po ruce.

U výplatního otisku uživatele Buzuluk Komárov u Hořovic nap rvní pohled zaujmou výplatní znaménko (plná tečka) a nesourodé výplatní číslice (poslední nula 6mm, ostatní číslice výška 5 mm).

 

Otisk FR 8 h - 4m - 1k.

Otisk s datem 26. 1. 1961.

Denní razítko jednokruhové (změna nařízena v roce 1946 s povolenou tolerancí do konce roku 1948). 

 

BUZULUK 002

Číst dál...

ARCHIVY PROMLOUVAJÍ, SBÍRKA DOKLÁDÁ (10 - 6)

Jedněmi z posledních  výplatních strojů Francotyp tzv. osmiček, které se dostaly na balíkové přepážky, byly tsroje, u kterých jsme zazznamnaly vložení PSČ. Mezi posldními stroji byly tyto:

 

Omlouvám se za chabou kvalitu obou otisků.

 

438 01 ŽATEC 1

Otisk 1. dne 14. 11. 1977 - esej  (R)

Stroj začal orážet až 17. 11. 1953 (R)

FR 8 - 4m - 2km

Výplatní číslice:  československý oválný vzor s odlišnými číslicemi pro haléře.

Model C, stroj č. 33237 byl  umístěn na poště Žatec 1 na balíkovou přepážku.

.

 

 

 

400 01 ÚSTÍ  NAD LABEM 7

FR 8 - 4m - 2km (silné můstky). 

Otisk 1. dne 19. 6. 1981 )R) 

Stroj č. 22600, číslo klíč 32043

Uveden do provozu na balíkové přepážce pošty Ústí nad Labem 7.

 

usti nad labem 1 001

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (201) - CENTROTEX NÁCHOD

Město náchod bylo odjakživa známé jako město textilu. V období 1946 - 1948 byla většina náchodnských textilek znárodněna, v roce 1949 došlo ke sdružení stávajících podniků do národního podniku Tepna Náchod. Spojily se základní závod na Plhově, přádelny v Babí a ve Starém Městě, a též tkalcovny v Náchodě a Bražci. V roce 1956 vznikl vrcholný orgán Východočeské bavlnářské závody (VBZ).

Jistý čas měl svou provozovnu (pobočku)  v Náchodě (nejdříve ve Vrchlabí)  i podnik zahraničního obchodu CENTROTEX Praha, podnik pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu. Pobočka byla později zrušena a oddělení bavlněných tknin se stalo součástí PZO Cnetrotex v Praze.

To bylo v letech 1948 - 1952. Z té doby nám zbyly dva  výplatní otisky - solitéry této pobočky, která byla oddělením 510 mající na starosti vývoz bavlněných tkanin.

Otisky jsou cenné,  první otisk : sběratelské označení FR 8h - 4m - 1k(otisk s datem 8. 1. 1949) druhý otisk sběratelského označení FR 8h - 5m - otisk s datem ? 1. 1952.

 

centrotex nachod 001

Omlouvám s za špatnou kvalitu prvního otisku: DR (1k) - označení: název CENTRPOTEX LTD. - VR (zoubkovaný obdélník, čtyřmístná výplatní hodnota). 

 

 

Číst dál...