HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÁŠEŇ PRO SBĚRATELSTVÍ, BADATELSTVÍ A VYSTAVOVÁNÍ

LUBY U CH.

Dne 22. 1. 70 uvedl mechanik Kancelářských strojů n.p. pan František Duba st. do provozu výplatní stroj Postalia č. 64497 na poště LUBY U CHEBU. Otisk jasný, žetelný v předepsané červené barvě s výrazným a zejména úplným názvem pošty LUBY U CHEBU.

 

Od roku 1973 nastala povinnost doplnit postupně před název pošty poštovní směrovací číslo (PSČ). V případě Lubů u Chebu - 351 37. Stalo se. Návrh se bohužel nepovedl - v denním razítku otisku se objevil naprosto nevyhodný a nepřesný název pošty: 351 37 LUBY U. CH. Otisk je z 29. 7., 1985, ale jistě vyplácel již mnoho let před tímto datem .... Naprosto neprofesionální a nešťastné. Oficiální název je přece lUBY U CHEBU a to by se  mělo zachovat, ať se děje, co se děje.  

 

luby u chebu 001

Číst dál...

ZASTAVENÍ (5 - 3) - ŽILINSKÝ OTISK - AUTOMAT Č. 1

Samoobslužné zařízení pro příjem doporučených zásilek

Provozní laboratoř spojů Žilina

AUTOMAT č. 1

 

ŽILINA 1

První z vytvořených automatů byl dne 18. 6. 1981 uveden do zkušebního provozu na poště ŽILINA 1. Počáteční pořadové číslo bylo 10 001. Provoz byl ukončen v 1. fázi dne 23. 11. 1981. Automat č. 1 (A 1)byl rekonstruován a 2. fázi provozu vykonával v období 1. 12. 1981 až 31. 1. 1982. Celkem bylo podáno 464 zásilek.

Otisk s datem 20. 8. 1981

Doporučená zásilka č. 10106.

Podací lístek z tiskárny v Povážské Bystrici pro odesilatele. Druhá část podacího lístku (opis) zůstal v automatu pro potřeby pošty.

žilina 001   

Otisk s datem 9. 12. 1981

Doporučená zásilka č. 10436.

Podací lístek z tiskárny v Žilině.

žilina 002

Komplerní sada dokladů s otisky z období zkušebního prvozu A1:

- neodeslaná celistvost s otiskem č. 10134 ze dne 26. 8. 1981,

- prvopis podacího lístku k této zásilce,

- rubová část opisu podacího lístku s kontrolním otiskem s částmi otisku v opačném gardu pro potřeby pošty.

žilina 003

CHYBOTISK

Během proovzu došlo několikrát k závadám a vytvořily se chybotisky při podání či přijetí zásilky automatem.

Příklad rozdílných čísel doporučené zásilky že dne 9. 12. 1981:

- číslo 10438 na zásilce,

- číslo 10437 na podacím lístku. 

žilina 004

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (162 - 3) - BRNĚNSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY

Rok 1964

Veletrh se konal ve dnech 6. - 20. IX. 1964

Otisk s datem 25. 1. 1964

Otisk je černý,  pořízený z originálu  červeného otisku xeroxem. 

 

Rok 1965

Veletrh se konal ve dnech 12. - 26. IX. 1965

Otisk s datem 20. 10. 1964

 

Stejný stroj Francotyp, stejný otisk FR 8 - 0 - 4m - 2km, měnilo se  jen datum konání. Otisky vyplácely před i po veletrhu z důvodů nikoliv příležitostných, ale propagačních. existuje předpoklad, že korespondenci vyplácely i otisky bez dat, jen s pouhým textem.

 

vel 001

 

Léta 1966 a 1967. Lituji, otisky těchto let nemám k dispozici. Otisky byly pravděpodobně používány dva - jednak bez data, jednak s konkrétními daty obou veletrhů. Předpokládám, že daný stereotyp byl zachován.

 

Rok 1968

Nastaly změny: výplatní stroj Francotyp jiný (poznatelný dle všech rozdílných číslic - nyní všechny číslice výlatního razítka stejné bez haléřového odlišení  - a výplatního znaménka - místo čs. hvězdičky nyní kosočtverec, číslice data nižší).

Došlo ke změně označení uživatele, a nejen v datu. V označení se objevila velká "desítka", datum zaměnilo číslice měsíců za arabské, změnilo se pořadí názvů v jazykových mutacích - místo ruština je nyní na prvním místě francouzština.

 

Příležitostný a propagační otisk s datem 6. 6. 1968 (horná otisk níže) .

Mimo stanovený časový záběr (s datem) se používal i otisk bez data konání (viz dolní otisk). Jednalo se o původní zachovaný štoček, který byl zasazován podle potřeby (zde je pořadí jazykových mutací stejné jako před tím - první v pořadí ruština). Starý štoček označení použit i v jiném stroji Francotyp.  Datum otisku tohoto všeobecného  otisku  be zdata konání je 22. 12. 1968.

 

vel 002

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (162 - 1) - BRNĚNSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY

V minulém díle "Několika pohledů" jsem se věnovai výplatním otiskům předskokana  Brněnských veletrhů a výstav, který se nazýval Brněnské vzorkové veletrhy . Otisky tohoto subjektu stačily vyplatit korespondenci dvou jeho akcí v roce 1959 a 1960, a  navíc k tomu další korespondenci v mezidobí.

Nyní přicházím k subjektu. který se může pyšnit největším počtem druhů otisků dvou soustav - FRANCOTYP a POSTALIA, největšímu počtu příležitostných otisků, několika strojů a několik desítek otisků - snad nejvíce u nás v tomto období a možná že i od začátku vyplácení korespondence výplatními otisky. K subjektu, který se nově nazývá Brněnské veletrhy a výstavy Brno.  Zatím jsem napočítal existenci 10 výplatních otisků Francotyp a 17 otisků Postalia. Možná, že jich bude i více. uvidíme. Takže začínáme a delší dobu se budu věnovat těmto otiskům.

 

Výplatní otisky strojů Francotyp

Dohlédací pošta byla pošta BRNO 2, později přejmenovaná na 602 00 BRNO 2.

Otisk sběratelsky  Francotyp Bafra - FR 8 - 0 - 4m s výplatním znaménkem ve tvaru klasické hvězdičky s rozšířenými hroty (československý prvorepublikový vzor).

Rok 1961 - první veletrh se konal pod novým názvem (nenechte se mýlit nátiskem na obálce, kde se objevují ještě Brněnské vzorkové veletrhy - až do vyčerpání zásob... brzo zmizí. .).

Otisky s daty 20. 1. 1961 a 21. 8. 1961 byly otisky příležitostnými a propagačními.Lákaly na brněnský veletrh na dny 10. 24. IX. 1961. Tyto otisky se používaly i pro korespondenci před a po této akci, tedy nejen během konání Brněnského veletrhu. Byl to otisk s jakýmsi uznaným delším použitím. Tedy nejen příležitostný zprovoznění jen k příslušné akci, ale i propagační.

 

BVV 001

Číst dál...

NOVÝ OBJEV Z LITOMĚŘICKÉ POŠTY

Pošta LITOMĚŘICE používala k vyplácení poštovních poukázek (ale i příležitostnému vyplácení lisovních zásilek) výplatní stroj Francotyp s otiskem, který nesl sběratelské typologické označení FR 8 - 0 - 4m - viz horní obrzek na sestavě níže.

To bylo v období - 10/67 - 1/71- dle mé sbírky poštovních  výplatních otisků.

Nedávno jsme objevil tento stroj s datem 17. 5. 1973, který byl upraven na vyplácení poštovních poukázek pomocí dvou denních razítek (pravé denní razítko přidáno k výplatnímu razítku). Ovšem s rozdílnými vzdálenostmi, které známe z podobných výplatních otisků se dvěma denními razítky vytvořených balíkovými výplatními stroji Francotyp. Zatím jediný exemplář s těmito vzdálenostmi. Jsou vyznačeny na druhé poštovní poukázce v sestavě níže. Jedná se o nový typ výplatního otisku z provozu pošt Československa ve sledovaném období let 1946 - 1992.

 

litomerice 003

 

Souhrn vzdáleností  u otisku spodní poštovní poukázky měřených od osového středu denních a výplatních razítek:

 

Vzdálenost mezi středem levého denního a středem výplatního razítka .....77mm (obvykle 117 mm)

Vzdálenost mezi středem levého a pravého denního razítka .....................45 mm (75 mm)

Vzdálenost mezi strředem pravého denního a středem výplatního razítka...32 mm (obvykle 40 mm)

Průměry denních razítek u obou typů a vzdálenost vnitřního rámečku obdélníku výplatního razítka jsou stejné u obou tyoů - 24 mm.

 

 

Číst dál...

ZASTAVENÍ (15 - 1) - SAMOOBSLUŽNÉ ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM DOPORUČENÝCH ZÁSILEK PLS ŘS NA ČS. POŠTÁCH

První československý pokus o ulehčení a zrychlení příjmu doporučených zásilek k přepravě ve formě automatu pro příjem doporučených zásilek umístěný na poště PRAHA 6 zkušebně nebyl příliš úspěšný. Uživatelé si jej moc neoblíbili. Kdyby nebylo sběratelů, zachová se velmi málo otisků. Po krátkém zkušebním provozu byl stažen z této pošty a na jeho vylepšování se přestalo pracovat. Hendikepem byly mimo jiné tyto faktory: nepřiměřená velikost, občasná poruchovost a hlavně fixní hodnota Kčs 1.60 doporučené pošty v té době. Nelze opominout ani fakt, že přijímaly jen zásilky do 50 gramů a použití bylo určeno výhradně protuzemsko, nikoliv pro cizinu (proto byly v barvě fialové, kterou mezinárodní konvence v té době nepovolovala, v tuzemsku, navíc socilaistickém ano to bylo tolerováno ze strany UPU).  Při zvýšení by byl tento automat k nepotřebě.

Zajímavé je, že spojoví výzkumníci dostali za úkol pracovat jen na příjmu doporučených zásilek. Ve světě byl tento systém již dávno vynalezen a zdokonalován. Některé výplatní stroje se dostaly i  na přepážky čs. pošt (např. Hasler a další). Hlavně měly v sobě mechanismus na mnohonásobnou výplatní hodnotu a oplývaly dalšími finesami. Navíc u nás je tradiční spotřebitel a konzervativní uživatel poštovních služeb. Drží se pošty s nálepkami ....

Koncem 70. let dostali spojoví výzkumníci podobný úkol - vymyslet a zproovznit další automat pro příjem doporučených zásilek. Opět zapsané zásilky a opět fixní hodnota. Tímto úkolem byla tentokrát pověřena Provozní laboratoř Ředitelství spojů v Žilině. Tým specialistů ve složení ing. Richard Měrka, ing. Danka Šubová, Martin Paluška, Ján Čapek a ing. Boris Šálek začal na tomto úkolu pracovat koncem 70. let 1979, první prototyp byl vyroben koncem roku 1979 a došlo ke zkušebnímu porvozu v laboratoři. Samotný zkušební provoz na poštách v terénu probíhal o něco později, v letech   1981 - 1986 na čtyřech vytipovaných poštách. Patent č. 230419 byl předložen 21. 5. 1982, zveřejněn 30. 12. 1983 a definitivně vyhlášen po shora uvedeným číslem 1. 4. 1986 (viz databázi slovenských patentů na www.skpatents.com).  I tyto pokusy, i když byly sofistikovanější než první československý pokus skončily a na čs. pošty se sériově nerozšířil.

V této klasické podobě výplatního stroje či automatu se již nepokračovalo a v 90. letech došlo na aplikaci APOSTů na široké základně. Výzkumný a vývojový úkol tak byl překonán novou technikou.

Pokusy iniciované Federálním ministerstvem spojů tehdejšího Československa  byly jistě vedeny záslužnou snahou zrychlit a racionalizovat poštovní provoz, ale tyto pokusy padly na neúrodnou půdu z mnoha důvodů. Navíc se již vymýšlelo ve světě již vymyšlené několik desítek let před tímto snažením.

 

ZKUŠEBNÍ PROVOZ SAMOOBSLUŽNÝCH ZAŘÍZENÍ V LABORATOŘI

V době vývoje a zkušebních pokusů se předpokládála sazba za doporučené zásilky Kčs 2,- (nakonec sazba pro zkušební stroje na poštách byla ještě vyšší). . Z toho výzkumníci vycházeli.

Navíc se při zkouškách ověřovala možnost použití různých barevných alternativ. I červená, ale nakonec se vývojáři přiklonili k fialové. 

Na zkušebních otiscích je viditelný nápis "ZKUŠEBNÍ PROVOZ", později tam byl umístěn název pošty. V denním razítku je název "AUTOMAT", později nahrazen písmenem A číslem automatu písmeno "R" je menší, později bylo zvětšeno. V denním razítku  je zasazen název pošty ŽILINA 1 (uvažovalo se o poště BYTČA 1). Byla zvolena žilinská pošta s ohledem na pratičnost při zprovozňování tohoto vynálezu. Oficiální otisk byl v pořadí R obrazec (výplatní razítko)/- denní razítko, kontrolní otisk měl pořadí těchto vdou částí opačné - denní razítko / R obrazec (výplatní razítko).

 

samo 005

 

Dalším úkolem bylo vytvoření podacích lístků - to se událo v roce 1979. Vznikly různé varianty odlišené polohou dvou hlavních součástí otisku - výplatní zóny (výplatního razítka)  a denního razítka.

Pracovalo se na třech automatech, ty byly v roce 1981 připraveny ke zkušebnímu provozu na poštách.

Automat č. 1 (A 1) byl původně určen pro poštu BYTČA 1. Viz cenný otisk, který měl pořadí částí v gardu DR/VR,  na zkušebním podacím lístku (podacom lístku). Později došlo ke změně - tento automat vyplácel na poště ŽILINA 1.

Podací lístek byl určen jen " pro automat na príjem dop. zásielok". Nikoliv pro doporučené zásilky podávané klasicky (s R-nálepkou).

 

samo 007

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (161) - BRNĚNSKÉ VZORKOVÉ VELETRHY

Příležitostné otisky patří mezi nejoblíbenější výplatní otisky sběratelské veřejnosti. Mezi ně patří i  otisky, které svým rozsahem, významem a i vypovídající hodnotou jsou hodnotné. Byly to  výplatní otisky Pražských vzorkových veletrhů z klasického období Československa 30. až 40. let. Tolik otisků jednoho uživtele v mnoha podobách se již v historii čs. otisku nevyskytlo. Tím jsou tyto otisky  ještě  více atraktivní. 

Existence tohoto významného československého podniku skončila jejich zrušením v roce 1951. Vše bylo státní a "stát si i  výstavnictví bude umět nahradit, jak se odůvodnilo v zákazu Pražských vzorkových veletrhů s tím, že tato činnost je naprosto zbytečná ". Nastalo období vaku značně škodlivého.

Brzo se ukázalo, že důvody ke zrušení byly liché. Již v roce 1955, roce jakéhosi slabého uvolňování přísně řízeného hospodářství,  se začaly organizovat akce jako "něco na způsob mezinárodních veletrhů a výstav". Byly jimi Výstavy čsl. strojírenství. To přece jen při vší úctě nebylo ono. Takže se na nejvyšších politických místech  rozhodlo, že se zorganizují mezinárodní veletrhy a výstavy s úzkým vztahem k zahraničnímu obchodu.

Dne 29. 6. 1960 vyšla Vyhláška č. 104/1960 Sb. ministra zahraničního obchodu, která povolila pořádání veletrhů a výstav v zájmu zahraničního obchodu (správa a provoz výstaviště v Brně,  účast na veletrzích a výstavách v zahraničí a pořádání dalších výstav v Československu a v zahraničí ).  Vyhláška MZO se zaměřila na Brno a byl zřízen podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy  (BVV) a současně i podnik zabezpečující technické pořádání výstav  Brněnské výstavnictví.  Praha  a její veletrhy byla historií.  Bylo rozhodnuto.

 

BRNĚNSKÉ VZORKOVÉ VELETRHY

Ne, nejde o omyl. Nebyly to obnovené pražské vzorkové veletrhy, ale Brněnské vzorkové veletrhy. 

Ještě  však nenastal čas, aby se otevřely brány Brněnského veletrhu. Přípravná fáze před rokem zřízením BVV a jejich zapojení do pořádání veletrhu byla svěřena Brněnským vzorkových veletrhům, které byly jakýmsi přeskonanem k BVV. Konaly se dva veletrhy. Jeden v roce 1959 (6. - 20. IX.), jak o tom svědčí výplatní otisk s datem 21. 7. 1959 (otisk byl použit před apo datu konání).

Druhé Brněnské vzorkové veletrhy se konaly v roce 1960 (11. - 25. IX. ) a jejich svědkem je výplatní otisk s datem 5. 7. 1960. Opět byl použit před i po konání této akce.  Ve sbírce mám ještě jeden otisk s datem 9. 4. 1960.

Mezi  oběma akcemi se odstranilo z otisku datum konání a byl používán výplatní otisk jen s textem bez data pro normální korespondenci mimo rádius obou veletrhů.  Svědčí o tom výplatní otisk s datem 25. 11. 1959., který je v sestavě otisků uprostřed. 

Otisky Brněnských vzorkových veletrhů se ještě ve veřejném prostoru neobjevily a řada z nich existuje jen na výstřižcích ke škodě oboru a sběratelů. Taková byla tehdy doba. Vždyť se propagovalo sbírání na ústřižcích, dokonce mezi sběrateli kolovaly umně vytvořené šablony na  vystřihování otisků z celistvostí. Přišli jsme tím o řadu atraktivních celistvostí, kde byly další údaje poštovní dopravy, ale též i působivé nátisky uživatelů, které jsou též sběratelsky vysoko hodnocené.  I když v té době se i nátisky a přítisky odsuzovaly jako nepotřebné pro obchod.

Otisky Pražských vzorkových veletrhů a Brněnských veletrhů a výstav jsou též velmi atraktivní, zcela jistě se k nim dostaneme v tomto seriálu později. Stojí za to.

Takže tři popisované otisky jsou zde. Omlouvám se na jejich chabou kvalitu, v těch letech, i když šlo o propagační akci velkého významu se na tyto artefakty nedbalo ....

Zajímavostí je, že název akce se objevuje na tuto dobu neobvykle hned ve čtyřech jazykových mutacích kromě češtiny - ruštině, angličtině, němčině a francouzštině.

Tento otisk  uvedeného uživatele je sběratelsky označován jako  podtyp Francotyp  FR 8 - 0 - 4m -2km, dohlédací poštou byla pošta BRNO 2.

 

BVV 001

 

 

 

 

Číst dál...

HISTORIE VÝPLATNÍCH OTISKŮ POŠTY LIPTOVSKÝ (SVÄTÝ) MIKULÁŠ

Městečko Liptovský Svätý Mikuláš, slovenské okresní město v Žilinském kraji pod Tatrami s první zmínkou roku 1286,  na byl přejmenovaný v roce 1952 na Liptovský Mikuláš.  Historická skutečnost dloluholetého a tradičního názvu podle dominantního kostela sv. Mikuláše, patrona města,  v centru města byla opomněna. 

Poštovní artefakty tuto skutečnost změny věrně zachytily. Mezi jinými i výplatní otisky, zejména poštovní.

 

Období Československé republiky na poštách v letech 1946 - 1992 

 

LIPT. SV. MIKULÁŠ

Výplatní stroj Francotyp s pětimístnou výplatní hodnotou a názvem pošty LIPTOVSKÝ SVÄTÝ MIKULÁŠ , otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 5m - 2km vyplácel zásilky s tímto názvem dle mé sbírky  v období - 30. 6. 1949 - 26. 4. 1952 - .

liptovsky sv mikulas 001

 

V roce 1952 na dobové revoluční pohlednici se na jednom artefaktu museli snést svatý Mikuláš v denním razítku otisku a na averzu pohlednice rudý prapor v ruce dělnické třídy .......Byl den 26. dubna roku 1952.

 

liptovsky svaty mikulas 001

 

LIPTOVSKÝ MIKULÁŠ

 

Změna přišla po roce 1952 - z názvu pošty musela zmizet zkratka SV., zároveň došlo k přebudování výplatní hodnoty - ze pětimístné na čtyřmístnou. To se psal rok 1957.

Metera mezi zbylými slovy LIPT. a "MIKULÁŠ" byla víc než volající do nebe....

 

liptovsky sv mikulas 002

 

Období strojů POSTALIA

 

Výplatní stroj Francotyp splnil svou roli a byl poslán do šrotu. Zásilky začaly vyplácet výplatní stroje Postalia s dvěma podobami otisků:

- s nízkým a oblými číslicemi data v denním razítku - období - 12/67 - 8/75 -,

- s vysokými a štíhlými číslicemi data denního razítka - obbobí - 11/71 - 12/71  .

Oba otisky již s názvem LIPTOVSKÝ MIKULÁŠ bez mezer. 

 

liptovsky mikulas 001

 

 

 

 

Číst dál...

ZASTAVENÍ (14) - VÝPLATNÍ OTISKY AUTOMATU PRO PŘÍJEM DOPORUČENYCH ZÁSILEK VÚS NA ČS. POŠTĚ

Kromě popsaných výplatních strojů zahraniční provenience, které se v letech 1946 - 1992 umsítily na československých poštách, se v 70. a 80. letech objevily v provozu našich pošt i výplatní stroje - automaty pro příjem doporučených zásilek.

První z těchto pokusů, které neměly dlouhého trvání, se uskutečnil ve v7zkumném ústavu spojů v Praze v letech 1968 - 1972. Vyvinul se zde prototyp automatu pro příjem doporučených zásilek. Vůbec první pokus o  výplatní stroj československé provenience.

Bylo o něm napsáno několik informací a článku. Doporučuji článek Tomáše Šilhána v časopise Filatelie č. 20/1978, str. 625 a 626, kde jsou uvedeny veškeré zjištěné detaily o tomto vynálezu. U tohoto článku je zobrazena i fotografie otevřeného autoimatu. 

 

Otisky z období příprav ve VÚS

Nejprve reprodukuji výplatní otisk, který byl jedním z prvních otisků tohoto odvážného pokusu, a je z odbobí příprav na nasazení automatu na poště PRAHA 6. Datum zkušebního otisku  1. 8. 1972 (RR). Jedná so 6. otisk vytvořený tímto automatem. 

Otisk byl fialové barvy, byl určen jen pro tuzemsko a měl pevnou hodnotu ve výši Kčs 1.60 (tehdejší porto za doporučený dopis). Tvořily jej tři části - R-obrazec (velké R, název pošty, číslo doporučené zásilky), denní razítko dvoukruhového bez můstků s nápisem pošty, datem a označením automatu (Aut. č. 001) a výplatní razítko s pevnou hodnotou a označením měny. Rámeček výplatního razítka bez perforace. 

U této (neprošlé poštou)  celistvosti zobrazuji i speciální podací lístek, který byl navržen a vydán Pražskými papírnami  n. p. jen pro tento účel. Reprodukce obou stran  lístku - strana s tiskem a strana s otiskem. 

Otisk na potvrzení se neliší od otisiku na zásilce. Byl otiskován na rub zobrazeného lístku, která je bez jakéhokoliv potisku.

 

praha 6 001

 

Otisky z ostrého  zkušebního provozu na poště PRAHA 6

Vlastní zkušební porvoz na ostro se uskutečnil na poště pRAHA 6 v době od 5. dubna 1973 do 29. srpna 1973. Celkově bylo automatem přijato 598 zásilek (z toho 78 kontrolních). První den bylo vyplaceno celkem 49 zásilek, poslední den poštovního provozu to bylo už jen dvě zásilky. 

Reprodukovanou zásilku s datem 4. května 1973 si poslal známý sběratel Mirko Marek  z Teplic sobě.  Ten využili služeb automatu jen čtyři odesilatelé. Doba jedné operarce automatu trvala 10 sekund.

Dovolím si malé odbočení, které není od věci. 

Dodávám, že pan Mirko Marek byl členem Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (zal 1932) a též i Sekce otisků výplatních strojů KPHC SČSF (zal. 1976). Mirko Marek byl ativní nejen ve 30. letech, ale zejména v době Protektorátu ČM a 50. letech. Díky němu se nám zachovala celá řada cenných otisk těchto období. Věnoval se i intenzivnímu sběratelství otisků čs. pošt.    

Zobrazený otisk doplňuje podací lístek identický se zásilkou. 

praha 6 002

 

 

Číst dál...

MODRÝ DOPLATNÍ OTISK

Nizozemská pošta zavedla v 50. letech výplatní stroje s funkcí vyplácet a vyznačovat doplatné. Tyto stroje dodávala firma Postalia. Celkem se vykytly čtyři typy s různými odlišnostmi, nšěolik podtypů a řada variant. 

Zobrazený otisk Postalia vyznačující doplatné je modré barvy. Vyskytovaly se u tohoto typu i otisky lehce zelené a černé. Vyznačovaly se dodatečnými nápisy "TE BETALEN" a "PORT" (k zaplacení - doplatné porta  ve výplatním nebo spíše doplatním razítku.  Výplatní razítko pojmulo i číslo stroje (dole písmena PR + číslo stroje).  Kromě barevných variant se vyskytlo i několik podtypů (různý průměr denního razítka). 

Výplatní otisk na špatně vyplacené zásilce je otisk Velké Británie, výrobce UNIVERSAL (UPF), mosel Simplex (podmodel SY + číslo stroje). Stroj s limitovanou výplatní hodnotou. V horní části oblouku je nápis "POST PAID" - poštovné zaplaceno. Otisk sběratelského  typu D s oválem pro hodnotu a královskou korunkou a iniciálami v dolní částí výplatního razítka. 

Uživatel stroje  č SY 215 byla Barclays Bank Limited v Londýně .

 

hol 001

Číst dál...