HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

SDĚLENÍ POCITŮ HUDBOU, UMĚNÍM A TVORBOU

SPIRITUÁL KVINTET 60

Knižní trh byl v roce 2020 obohacen o novou knihu monografického a memoárové zaměření: "SPIRITUÁL KVINTET 6O". autorů Jiřího Tichoty, Dušana Vančury,Ppavla Peroutky, Jiřího Cerhy, JiříhoHholoubka, Zdenky Tichotové a Veroniky Součkové. Doplněno o CD "Dlouhá píseň". Nakladatelství CPress Brno. Formát A4, stran 223.

 

Spirituál 001

 

Výpravná kniha, kterou ocení v prvé řadě ti, kteří v této době existence a produkce Spirituál kvintetu  žili a nevynechali žádný koncert této výjimečné kapely.Jejich hudba a zpěvy jim byla posilou. Tím vstoupila tato kapela do dějin české kultury.

Bohužel jejich živé produkce končí a jejich konec umocnily jejich koncerty, ale i  smutná zpráva o  smrtí Dušana Vančury. 

Kniha nás zavádí po prologu do prvního dějství existence, hodnotí dvacet let činnosti, líčí existenci bez Pavla Nedvěda, události Švihovského Průšvihova, cestování Spirituálu a závěrečné poděkování. 

Text je hutný a čtivý, objevují se i neznámá fakta. Vše úžasně doplněno velkým počtem fotografií a kreseb.I přílohy ke hned několik a obsahují krom jiného i přehledy koncertů, přehledyčlenů  a kroniku.

Velké díky, Spirituále. Uznání všem, který touto entitou prošli. Dík též za vytrvalost. Mluvili jste a zpívali za nás. Není nic lepšího.

Jedna historie končí. Kdy začne další? Začne vůbec? Kéž by se vyplnilo poselství Spirituálu: "Náš zpěv končí, ale všude se dál zpívá".

 

Číst dál...

ZNĚLKA VÝSTAVY PRAGA 1968 V PODÁNÍ HANY PAZELTOVÉ

Znělka výstavy PRAGA 68

       V minulých dnech jsem našel  překvapivě trochu volného času a rozhodl jsem se uspořádat svůj hudební archiv včetně archivu hudebně a literární skupiny nazývané LIHUKO (Literárně Hudební Skupina), později  Beatnici (Beatniks) , kde jsem měl tu čest několik let (1962-65) působit jako hráč na baskytaru, jakož i  autor literárních pásem a textů písní. Tento kolektiv byl založen studenty SVVŠ ve Štěpánské ulici (později Akademické gymnázium) a postupně se rozšiřoval další kolegy a kolegyně hlavně z jiných středních škol.

      Na jednom programu této skupiny  jsem našel dlouhá léta zapomenuté poznámky o  zpěvačce naší hudební skupiny, jejíž jméno znělo Hana Pazeltová.  Hanka byla spolužačkou několika členů skupiny včetně mé maličkosti. Zpívala s námi několik let náš repertoár – hudbu 50. a 60. let, ale srdcem i kultivovaným projevem tíhla k šansonu … Není divu, že se dostala do vyšších sfér profesionální hudby tehdejší doby. Kariéra jí začala slibně, ale byla však přerušena smutnými  událostmi roku 1968 a následnou emigrací v roce 1970, do které odešla nejen ona, ale i její sestra a rodiče.   

      Na tomto místě se pozorný čtenář zeptá. Jak hudba a osobní vzpomínky souvisí s filatelistickým portálem? Souvisí a dost úzce. Mezi písničkami na programu  byla zajímavá informace: Hanka Pazeltová nazpívala znělku Světové výstavy poštovních známek PRAGA 68, která se jmenovala „Merci, Mr Hill“ (česky Díky Vám, Mr Hill). Autory písně byla Jan Seehák (hudba) a Bohuslav Nádvorník (text). Hanku doprovodila Rytmická skupina Miroslava Kefurta. Píseň vydal Panton v roce 1968. Vzpomínám si, že jsem při jednom z mnoha setkání se Severinem Zrubcem o této písni hovořili. On sám ji hymnou československých filatelistů …

     Zájemci si mohou tuto píseň vzdávající hold vynálezci poštovní známky, jakož i jiné písně této kultivované zpěvačky, přehrát z portálu www.youtube.com.  Nicméně svou stopu zanechala.  V letech 1966 – 69 nazpívala několik desítek písní (Černá růže, Koupím veselý den, Hřbitovní kvítí, Muž z Ria, Půjdu dál, Vstávej, už musím domů s Milanem Drobným a jiné). Hrála a zpívala i v Semaforu ve hře Tak co, pane barone (1967) a v dalších hrách a filmech (např. zpěv ve filmu Lásky jedné plavovlásky). Vystupovala i v Československé televizi. Nahrávala pro Supraphon a pro Panton.  Pokud mne paměť neklame, hrála i v divadle Rokoko.Další informace o její krátké, ale značně bohaté kariéře jako zpěvačky je na adrese: https://www.csfd.cz/490975-hana-pazeltova z pera Josefa "satora" Čtvrtbíčka, kterému patří dík, že zaplnil toto dlouho prízdné bílé místo.

     Hanka odešla z naší hudební scény příliš brzo. Filatelistům zbyla „hymna“, kterou nazpívala. Díky bohu za ni, zejména když uvážím, že filatelisté jiných států se mohou pyšnit klasickými skladbami.

Přidáno: 17. 9. 2015 na web www.kf0015.cz                                                            Autor: Ivan Leiš

 

Hanka 2 001

  

Číst dál...

PŘI SVÉM MUŽI STŮj

TAMMY WYNETTE - STAND BY YOUR MAN

Při svém muži stůj

 

STAND BY YOUR MAN

TAMMY WYNETTE, The first Lady of the American country music

Sometimes it´s hard to be a woman

Giving all your love to just one man

You´ll have bad times

and he´ll have good times

doin´things that you don´t understand

But if you love him

You´ll forgive him

Even though he´s hard to understand

And if you love him

Oh, be proud of him

Cause after all he´s just a man

Refrain 1:

Stand by yor man

And give him two arms to cling him

And something warm to come to

When nights are cold and lonely

And giving him all you can

Stand by your man

Refrain 2:

Stand by your man

and show the world you love him

keep giving all the love you can

Stand by your man

PŘI SVÉM MUŽI STŮJ

Někdy je těžké být ženou

dávat celou lásku jen jednomu muži

máš špatné časy

a on má dobré časy

a dělá věci, kterým nerozumíš

Ale když jej miluješ

tak mu odpustíš

i když mu těžko porozumíš

a když ho máš ráda

ach, buď na něj pyšná

protože nakonec je jen muž

Refrén:

Při svém muži stůj

a obejmi jej oběma pažemi  

a něco vlahého přijde

když jsou noci chladné a osamělé

a dej mu vše, co můžeš

při své muži stůj

Při svém muži stůj

a ukaž světu, že ho miluješ,

stále mu dávej lásku jen  jak můžeš

Při svém muži stůj

Číst dál...

Báseň věnovaná specializovaným oborům

Na závěr mé inaugurační přednášky po zvolení předsedou KF 00-15 v roce 2010 mi dovolte parafrázovat báseň Jaroslava Lešetického z úvodu mého vystoupení:

 

 

 

SPECIALIZOVANÝM OBORŮM

 

 

 

Nebourají svět, neválčí kulomety,

jen tiše zneuznané kráčejí světem.

Záliby nemají v lomozném křiku,

bohužel jim nestačí ani koutek

v malém pokojíku.

 

 

Ivan Leiš v RADONICÍCH 2012

 

 

SPEC 001

Číst dál...

Titulky scénářů LIterárně HUdebního KOlektivu "Beatnici"

Scénáře LIHUKO /"Beatniků"

Většinu scénářů různých pásem, které uvedl LIterárně HUdební KOlektiv, současně či později zvaný též "bedatniks" či "Beatnici" (podle situace a politického tlaku), jsem psal s Pavlem Havránkem a já jsem je přenesl do čitelnosti na rodinném psacím stroji "Perlička". Oba jsme se pak scénářů ujali a v záloze byli ještě Hanka Kafková a Jirka Žmolík, kteří nás občas zastoupili. Já jsem odskakoval k baskytaře a Pavel mizel do zákulisí.... Pro připomínku pásem, které jsme hráli ve Škodově paláci, v sále Ředitelství silnic a železnic na národní, v Žižkovském divadle, v různých sálech v různých místech (vzpomínám na Čimleice a úžasné prostředí Filmové školy) a dalsích a dalších místech. V Lucerně a na Žofíně jsme jen hráli a zpívali. Naše pásma slov a hudby se hodily spíše jen do komrnějšěích sálů.... Scénáře se nezachovaly, tak aspoň jejich covery či titulky...

 

Cover scénáře LIHUKO Beatnici 001     Cover scénaře lIHUKO Beatnici 001     COVER SCÉNÁŘE LIHUKO 001

Číst dál...

Filmové a poštovní plakáty Alberta Jonáše ve Varech

FILMOVÉ A POŠTOVNÍ PLAKÁTY ALBERTA JONÁŠE VE VARECH

 

U příležitosti 54. filmového festivalu v Karlových Varech v roce 2019 připravila Česká pošta s Poštovní muzeem nápaditou a zajímavou pouliční výstavu před sídlem karlovarské pošty. Vše pod názvem "Albert Jonáš propagace filmů a pošty". Návštěvníci mohly během konání karlovarského filmového svátku na panelech shlédnout  řadu filmových plakátů ALBERTA JONÁŠE, známého a proslulého architekta a grafika. Albert Jonáš vytvořil např. plakáty pro oblíbené filmy "Včera neděle byla", Jan Roháč z Dubé,Právě začínáme, Dívka v modrém, Muzikant, Mravnost nade vše" a jiné.  Výstava představila Alberta Jonáše i jako propagátora pošty a jejích služeb - nejen plakáty, ale i letáčky, celiny, materiály autopošty, později i poštovní známky. Některé vystavené plakáty či materiály připojuji. Jsem rá, že jsem mohl přispět ukázkami ze své sbírky při propagaci filmu a poštovních služeb, a v neposlední řadě i při progagaci Alberta Jonáše. Zároveň děkuji Zdence Formánkové a Šárce Tauchenové za získání fotografických podkladů.

 

     Jonáš 2  Jonáš 3       Jonáš 4   

 

Jonáš 6     Jonáš 8

Číst dál...

LIHUKO 1962 - 63

LIHUKO 1962 – 63

Ve školním roce 1961/62 byl v áčku, jedné ze tříd Střední všeobecně vzdělávací školy (předtím a poté Akademické gymnázium) ve Štěpánské 22 v Praze 1 založen ryze amatérský literárně – hudební soubor s názvem LIterárně HUdební KOlektiv doprovázený umenšeným názvem BEATNICI (anglický název The Beatniks byl členům souboru nedoporučen). Zakladateli a jeho členy byli v prvních měsících žáci zmíněného áčka. Našlo se dost talentů na zpěv, ovládání nástrojů a literární projev. A to včetně autorského zázemí. Později se připojili další vrstevníci z jiných škol. Beatnici byli jednou dvou set podobných skupin, které se vyrojily na území hlavního města. Soubor vystupoval v Praze s původními pásmy (nejznámější je pásmo Přejdi pravěk – povídky proložené big beatem po záštitou ZK ROH Staveb silnic a železnic na Národní třídě)m ale i v Žofínském velkém sále a v Lucerně. Velkorysostí tehdejší občanské správy jsme mohli na zkoušky využívat Agitační středisko v Opletalově ulici, řada zkoušek se konala i v bytech členů souboru. Výjimkou nebylo ani hraní na plesech, z nichž nejvíc do dějin vstoupil ples Filmové střední školy v Čimelicích. Soubor ve své původní sestavě a s původními záměry zanikl po maturitách v roce 1964. V roce 1962 – 63 s námi zpívala i později známá Hana Pazeltová, naše spolužačka. Pořídili jsme i nahrávky našich hitovek na Sonet Duo, mé nahrávky bohužel ukradl zloděj při krádeži chaty v Poříčí n. S., takže si je nemůžeme ani poslechnout. Zbyl jen Big Beat Band Beatnici, který vydržel do roku 1960 (?). K této noticce připojuji plakát pásma „Přejdi pravěk“ a několik dobových dokumentů se scénáři a složením orchestru.

 

Pocity003Obrázky 001

Číst dál...

Pět zajímavých výstav v Praze

PĚT  ZAJÍMAVÝCH  VÝSTAV V PRAZE

Praha koncem minulého a začátkem nového roku zaznamenala zajímavou aktivitu na poli výstavnictví. V tu dobu měli (a u některých výstav stále mají) možnost navštívit a shlédnout několik zajímavých výstav a mezi exponáty si najít to své. Tak jako já. Výstavy jsou velkého(jakou byla výstava impresionistů), ale i poměrně malého rozsahu (např. Kutálkova výstava v suterénu budovy bývalé banky na rohu Lazarské a Spálené ulice).

SVĚTLO V OBRAZE český impresionismus Inspirace blízké a vzdálené

Místo: Jízdárna Pražského hradu Praha

Doba konání: 6. 10. – 2017 – 7. 1. 2018

Pořadatel: Spolek výtvarných umělců Mánes  (SVU Mánes) ve spolupráci se Správou Pražského hradu

Námět a koncepce: Ivan Exner a Michael Zachař

Kurátor: Michael Zachař

Z Katalogu výstavy:“!Tato výstava představuje interpretaci impresionismu z pohledu Splku výtvarných umělců Mánes… Téměř vše, co se událo pod praporem impresionismu u nás, stalo se v Mánesu. …Naše koncepce zahrnuje předpoklady, revolučnost, klasicizaci, hereze i dozvuky…“ (Ivan Exner).

U příležitosti 130. výročí existence spolku Mánes mohli na výstavě návštěvníci vidět velmi rozsáhlý soubor mnoha našich umělců, těch slavných, ale i často neznámých. Filatelistům přinesly hodně originály Maxe Švabinského, z nichž řada se zvěčnila na československých a českých známkách a dalších artefaktech poštovnictví. Vskutku reprezentativní výstava přinášející nevšední a hluboké zážitky. e velmi obsáhlém a kvalitním katalogu vydaném k výstavě se objevily i poštovně historické artefakty (korespondneční lístek (Carte Postale) zaslaný 27. žíjna 1909 Rudolfem Keplem z Paříže výboru spolku). Katalog zobrazuje řadu zajímavých a doposud neznámých ilustrací a reprodukcí obrazů Slavíčků, Radimského, Šetelíka, Jambora. Štolovského, Švabinského, Hudečka, Kuby, Pruchy, Blažíčka, Jettela, Braunerové, Chittussiho, Uprky, Kupky a mnohých dalších. I kurátorova osnova výstavy stojí za zaznamenání: Úvod/Alej mistrů/Předpoklady impresionismu/Plenérové krajinářsví/Zahrady a parky/Zimy/Figura a portrét/Zátiší/Mariny/Variace/Opus magnum/S.V.U. Mánes. Historická část Katalogu je velmi poučná.

JAN KUTÁLEK – KERAMIKA

Výstava uspořádána ke 100. výročí narození Mistra Kutálka (nar. 20. 7. 1917 v Praze - Nuslích)

Místo: Suterén budovy bývalé banky na rohu Spálené a Lazarské (omezené otevírací hodiny)

Doba konání: 10. 11. 2017 – 25. 1. 2018

Pořadatel: Spolek výtvarných umělců Mánes (SVU M8nes)

V centru Prahy se můžeme pokochat na skromné, ale velmi reprezentativní výstavě děl Jana Kutálka

pokochat jeho milými výtvory – keramickými figurkami s kouzelnými jmény (Držpalec, Vasrštand, Fišpajtl, Vantrok a jinými, ale i s plivníky Spifajnem, Matinohou, Držgrošem nebo Tiradimem. Do Kutálkova světa patřily i další figurky – pajduláci, daráčci, čerti,   vodníci,  panáci, satyrové, fauni a další zajímavé postavy naší vybájené říše… Ale i kachle s prupovídkami patří do Kutálkovy tvorby. Potěšení přitahují i talíře a závěsné symboly, z nichž nejvíc vyniká snad sluníčko.

Při prohlídce exponátů si uvědomíme, že „svou inspiraci nacházel v lidové tvorbě, okouzlovala ho řemesla, cirkusy, jarmarky. Ovlivňovala ho literatura, historie, antika, slovanská mytologie, svět pohádek i moderní umění. Hlína ho poslouchala – svědčí o tom bohatost i technická náročnost tvarů. Také používání glazur dovedl k dokonalosti – uměl je nejen klást vedle sebe, ale i přes sebe, a vytvářel tak neobvyklé a zajímavé barevné efekty“ (http://jankutálek.com/zivotopis). Z hlediska mé záliby nejvíce času jsem strávil u kouzelného výtvoru JONÁŠ (1974) zobrazující velrybu s Jonášem s dýmkou v hubě velryby. Nejen proto, že je mistrně provedený tvarem a barvou, ale hlavně proto, že jedna z podobných sošek krášlila mnoho let pracovnu architekta Alberta Jonáše, velkého sběratele a publicisty v oboru výplatních otisků, jednoho z otců – zakladatelů tohoto oboru u nás ve 20. a 30. letech. Doposud jsem žil v domnění, že arch. Jonáš byl inspirací pro tuto sošku (oba byli přátelé). Z tohoto omylu (?) mne vyvedl zápis v knize hostů této výstavy a zápis jiné paní Jonášové, kterí stvrdila svým podpisem, že inspiraci si našel u jejího manžela …. Jaká náhoda. To je poštovně historická stopa, bohužel jediná v rozsáhlém plivnickém světě.

Jan Kutálek se dožil sedmdesáti let (zemřel 28. 5. 1987).

Oslnil  mnoho dalších osobností, kteří o něm napsali:

„“Dává tvar hravosti země divů, její překvapivé škádlivosti, její dobromyslné obludnosti, která je sestrou něhy….“. (František Hrubín, 1947)

„J. Kutálek je velký optimista, je plnu humoru a rád si zažertuje s materiálem i lidmi…“. (Naděžda Melniková – Papoušková ,1951)

„Je básníkem nejen svým viděním, ale má i neobyčejný cit pro slovo.“ (Jan Pilař, 1974)

„Dokonale ovládané řemeslo, bezpečná znalost keramických procesů, neomylný odhad jejich výsledků, jistota výrazu – to vše poskytuje plnou svobodu jeho fantazii…“. (Jan Spurný, 1985)

Nejen ceny, vyznamenání a ocenění, ale i několik desítek výstav potvrdily a potvrzují  výjimečnost Jana Kutálka, ale radost těch, kteří se s jeho figurkami a dalšími díly potěší. Mistře Kutálku, díky.

FERDINAND II. – ARCIVÉVODA FERDINAND II. HABSBURSKÝ – RENESANČNÍ VLADAŘ A MECENÁŠ – MEZI PRAHOU A INNSBRUCKEM

Místo: Národní galerie Praha – Valdštejnská jízdárna

Doba konání: 3. 11. 2017 – 25. 2. 2018

Pořadatel: Národní galerie v Praze a Kunsthistorisches Museum Wien ve spolupráci s ústavem dějin umění AV České republiky

Kurátorka: Blanka Kubíková

Další autoři: Sylva Dobalová, Jaroslava Hausenblasová, Stanislav Hrbatý, Eliška Fučíková a další

Výstava na počest Ferdinanda II (14. 6. 1529 – 24. 1. 1595)., syna českého a uherského krále Ferdinanda I., který byl též nazýván renesanční kavalír. V roce 2017 uplynulo 470 let, kdy tento duchem blahoslavený přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy svého otce a habsburské dynastie. Tento rok připomněl i 450 let od doby, kdy se ujal vlády v Tyrolsku.

Spojení se sběratelstvím a poštovní historií je velmi úzké. Jednak byl vášnivým sběratelem mnoha artefaktů, z nichž řadu můžeme na výstavě vidět a další na zámku Ambras u Innsbrucku, kde vybudoval speciální domy pro uložení rozsáhlých sbírek.  jednak si na této výstavě můžeme prohlédnout několik dopisů, z nichž naši pozornost dozajista přitáhnou dva průvodní dopisy k zásilkám ovoce a lososí paštiky, které Ferdinand II. poslal z prahy na císařský dvůr ve Vídni. Třetí dopis je též zajímavý, jde o jeho dopis otci.

Výstava je poučná z mnoha hlediska. Nejen oslní krásou exponátů a sběratelských artefaktů, ale i poučnými filmy ve výstavním kině, ale i uvedenými skutečnostmi. Zajímavý je kromě jiného  rodokmen, život Ferdinanda II. (morganatický sňatek)   a mapa habsburské říše a jejích držav Evropě a zámoří, které překvapí.  Habsburské císařství mělo dlouhá staletí svůj velký význam ve světě… Rozhodně jsme byli součástí vlivného a mocného státního celku. Navíc fungující v mnoha ohledech.

SEDMIČKY JOSEFA LADY 1887 – 1957 – 2017

Místo: Tančící dům (Galerie)

Doba konání: 15. 11. 2017 – 1. 4. 2018

Pořadatel: Galerie Tančící dům Dancing House Gallery

Kurátoři: Lev Pavluch, Jana Sommerová, Jindřich Ulrich a Josef Lada (vnuk umělce)

Výstava je uspořádána na počest Josef Lady u příležitosti 130. výročí jeho narození (17. 12. 1887, Hrusice) a 60. výročí jeho úmrtí (14. 12. 1957, Praha). Čtyři patra Tančícího domu hostí prostor umělcovu tvorbu (vystaveno 400 děl, z nichž některé veřejnost neviděla od roku 1957). Návštěvník může vidět Ladovy obrazy, ilustrace, dětskou tvorbu, interaktivní exponáty a umělcovy osobní věci. Výstava je největší za posledních deset let. Potěšíme se Rvačkou v hospodě (1943, Ponocnými (1948), Třemi koledníky na sv. Štěpána (1942), Mikulášem, andělem, čertem (1940), ale i dalšími obrazy jako například volebními karikaturami. Na výstavě najdeme řadu interaktivní exponátů a můžeme si prolistovat i řadu Ladových knih. Nadaný malíř, ilustrátor, karikaturista a spisovatel nám na výstavě potěší na každém kroku. Uvádí se, že za života vytvořil 15000 děl, když k tomu připočteme i reprodukce v různých formách (pohlednice, ilustrace v knihách, novinách  a časopisech, na známkách a poštovně historických artefaktech) dojdeme k megačíslům.  Pohled poštovně historický (obrázky) dojde k číslu tři. Jednak je známý kouzelný obrázek „Poštovní holub nese psaní do dvora“, jednak akční obrázek pošťáka a dalšího pošťáka ze dvacátých let. O to víc je bohatší ztvárnění Ladových obrázků na poštovních známkách. Viz portál www.joseflada.cz/pro- dospele/pro-filatelisty). Nalezneme  zde rozsáhlý soubor známek, FDC, razítek, známkové sešitky, dopisnice, pozvánky na křty známek, pamětní listy. To vše v letech 1970 – 2013. Kresby Josefa Lady nevynechala ani Česká pošta na své služební obálce v roce 2013.

JIŘÍ BRDEČKA – 100 let od Limonádového Joa k zázrakům animace

Místo: Chvalský zámek, Praha – Horní Počernice

Doba konání: 16. 12. 2017 – 1. 4. 2018

Pořadatel:  Chvalský zámek za finanční podpory MKČR

Autorský tým: Tereza Brdečková, Adam Hoffmeister, Jakub Hora, Matyáš Trnka, Jiří Dědeček

Jiří Brdečka byl český scenárista a režisér animovaných filmů. Byl i kreslířem, karikaturistou,  textařem, spisovatelem a filmovým kritikem. Jeho filmy patří do zlatého fondu československé a české kinematografie.  Stál u zrodu 34 animovaných krátkých filmů (1945 – 1982). Díky Jiřímu Brdečkovi získal náš animovaný film na velké popularitě u nás i ve světě a zařadil se mezi uznávané umělecké kategorie. Zcela jistě se vybaví jeho filmy, z nichž filmy jako limonádový Joe čili koňská opera, Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemství hradu v Karpatech  a další v naší paměti dlouho zůstanou. Zapadnout by neměl ani film Císařův pekař, u kterého Jiří Brdečka stál.

Zajímavá výstava doplněná mnoha trojrozměrnými exponáty vypovídá o životě a tvorbě Jiřího Brdečky hodně. Je navržena a realizována poutavým a živým způsobem. Doplňují ji i interaktivní exponáty pro děti i dospělé. Kino, které je součástí výstavy, divákům přibližuje jeho animovanou tvorbu. Dozvíme se hodně o světě Jiřího Brdečky a přátel. Poštovně historickou zajímavostí je, že si psali dopisy, třebaže byli sousedi a bydleli v těsné blízkosti. Některé dopisy máme možnost na výstavě vidět. Soukromí a práce byly spojeny velmi úzce – práce při kartách, ve vinárnách, klubech či na výletech nebyly výjimkou.  Poměrně plastický obrázek nám dává sekce věnovaná divadlu větrník, kde byl i vášnivý filatelista Zdeněk Řehoř. Animaci se Jiří Brdečka věnoval už od roku 1943 ve studiu AFIT (součást Pragfilmu). Zde došlo ke vzniku týmu, který se animovanými filmy později proslavil. Prvním Brdečkovým filmem byl snímek Vzducholoď a láska. Film Špatně namalovaná slepice nese nejen znaky velké profesionality, ale má v sobě i velkou filozofii.  Brdečka za svůj život vytvořil velmi rozmanité a unikátní dílo. hodné obdivu.  

Poučné jsou i jeho kresby – vtipy a novoročenky obsahující hluboké poučení.

V síni obrazů najdeme i několik obrazů Pavla Sivka, který je znám též ze známkové tvorby. Podílel se jako výtvarník na jednom z Brdečkových filmů.

Výstava je záslužnou připomínkou génia československého  animovaného filmu Jiřího Brdečky.ImpresionismusKUTÁLEKFerdinandJosef Lada 2Poštovní holub Josefa ladyBRDEČKABRDEČKA 2BRDEČKA 3

Číst dál...

Beatnici - zpěvačka Hana Pazeltová a koncert v Lucerně

 

 

 

 

 

BEATNICI (též The  Beatniks)v 60. letech

Koncert v Lucerně

1. fotografie

Odleva: Ivan Leiš (baskytara), Jaroslav Bohdal (kytara), Antonín Perocházka (tenor saxofon), Václav Houk (kytara)

 

2. fotografie

Odleva: Tony Andršt (bicí), Ivan Leiš (baskytara), Jaroslav Bohdal (kytara), Václav Houk (kytara), Antonín Procházka (tenor saxofon)

Na fotografiích není dále další člen big beatové skupiny Milan Svoboda (klavír)

 

3. fotografie

Zpěvačkou Beatniků byla kromě jiných zpěvaček a zpěváků i Hanka Pazeltová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Beatnici 2Beatnici 3Beatnici 1

Číst dál...