HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

SDĚLENÍ POCITŮ HUDBOU, UMĚNÍM A TVORBOU

VLASTNÍ TVORBA 1961 - 1970 (7)

SCÉNÁŘE

Dramaturgie souboru LIHUKO a Beatnici jsme měl na starost já. Společně s Pavlem Havránkem, budoucím nadějným hercem čs. herectv zvaným Pájouí, jsme se starali o literární náplň našich divadelních pásem. Kostru jsme vymýšleli v malostranských hospodách a při historických procházkách Prahou, scénáře jsme psali Ve smečkách 24 a v Senovážné 8. Hudební část obstarali Milan Svoboda, Jarda Bohdal a Vašek Houk.České písně na mé texty dodával Jarda Bohdal. Nemohli jsme hrát jen anglické a americké rokenroly a ploužáky, prokládali jsme je původní tvorbou.

Náš snad nejúspěšnější pořad bylo literárně hudební pásmo "PŘEJDI PRAVĚK". Prémiréru i několik repríz jsme uskutečnili v útulném sálku budovy Staveb silnic a železnic na Národní třídě. Objevil nás jeden z náměstků tohotp odniku, který se dostal do sálu, kde jsem buď hráli pro nějakého pořadatele anebo jsme zkoušeli. Slovo dalo slovo a my se stali souborem tohoto podniku. Poskytl nám prostor v jejich budově a zorganizoval prémiéru a několik repríz. To ještě všichni zastávali literárně hudební koncepci. Nejen hudbu. Napsal jsem scénář, s Pavlem jsme sepsali dialogy a vše dali dohromady. Původně se mělo pásmo jmenovat "PŘEJDI ŘEKU". Tehdy byla živá židovská otázka, bylo nám přátelsky doporučeno, "řeku" (Jordán) vyměnit za "pravěk". Stalo se, nikdo si neuvědomil, že si řada lidí připomínala "pravěk" jako "současnou etapu budování socialismu". Ale prošlo to.

Scénář v originále jsem našel a uvádím pod tímto textem. Jsem rád, že se zachoval, a to včetně osob a obsazení. Cenné podklady.

pravěk 001     pravěk 002     pravěk 003     pravěk 004     pravěk 005     pravěk 006     pravěk 007

 

 

 

 

Číst dál...

VLASTNÍ TVORBA 1961 - 1970 (5)

Vyjet do kapitalistického světa za dob socialistického Československa byla velký zázrak. K uvolnění dočlo někdy v letech 163 - 1964 a uvolnění trvalo až do 4. 10. 1969, kdy spadla klec na dlouhá léta. Dnes si to už nová generace neumí ani představit. Tehdy výjezd byla sláva. Takže není divu, že se na papír dostaly zážitky i z mého prvního cestování do Francie v roce 1964. Boj o pas  byl těžký a  složitý.

V Bartomějské na pasovém  mi předávali cestovní pas s výjezdní doložkou a jedovatou poznámkou: "Když se tak v Černínu rozhodli, tak my nemůžeme říct ani popel". Ještě že tak.

 

Takže v formě rukopisu cestopis do Francie roku 1964.

 

cestopis 001     cestopisy 001   

 

 

Aifel  

 

 

 

 

Aifel 2

 

 

 

 

Aifel 3

 

 

Číst dál...

VLASTNÍ TVORBA 1961 - 1970 (3)

V roce 1961 jsme na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské 22 v Praze (v té době ještě nazývané SVVŠ) založili literárně hudební kolektiv (LIHUKO), hudební těleso jsme nazývali Beatnici, někdy i odvážnějí v anglické verzi The Beatniks. Jak se to hodilo. Několikrát jsme hráli i na zábavách. Jednou z mimořádně podařených akcí byla Mikulášská v Čimelicích na Střední filmové škole dne 7. 12. 1963. Tato produkce byla zároveň generálkou na Lucernu, která se uskutečnila v roce 1964  a kde jsme zahráli a zazpívali několik skladeb. To byl vrchol Beatniků.

Mezi tvorbu patří i scénáře, boďáky, sled skladeb a povídek či čtení poézie. Dalším naším působištěm bylo Žižkovské divadlo v Praze.Jeden čase jsme patřili mezi kmenové soubory OKD  v Praze 3. Druhý dobový doklad přináší sled písní a jejich protagonisty. Během působení v rámci této kulturní instituce jsme se nazývali kombinovaně LIterárně HUdební KOlektiv "beatnici". Je až neuvěřitelné a dnes pro mne nepředstavitelné, že jsem si s Beatniky "švihl hned čtyři písničky. Doprovázel mne sbor a v písničce o osudu Tomay Dolleyho mi pžřizvukoval Vašek Houk (hrál k romu ještě na beklajtku a já na basovou kytaru).

Beatnici hráli i na jiných scénách -v sále pražského Škodovky, v sále Staveb silnic a železnic,  ve velkém sále na Žofíně a chybělo málo - mohli jsme se dostat i do Národního, ale požadavky pro nás amatéry byly vysoké. Váchalovu sboru bychom profesionálně asi nestačili, tak jsme Národní vzdali.To byly už nedosažitelné výšiny. Tak jsme zůstali u amatérské úrovně... Odvážní jsme byli, to je pravda. Nicméně taková byla doba. V praze bylo jeden čas až 200 podobných orchestrů. Ve psojení s literární sekcí o hodně méně. Postupně se LIHUKO přeměnilo jen na hudební sekci "Beatnici". .Literární styl jsem prosazoval společně s Pavlem Havránkem, který inklinoval k divadlu a mluveému slovu. Doba si žádala rock´n roll.Po něm byl ve mladé společnosti hlad. Mluvené slovo zaplňovala divadla malého žánru.

 lihuko 003     lihuko 002

 

SC 001

 

 

 

Číst dál...

VLASTNÍ TVORBA 1961 - 1970 (1)

Tvorba 1961 - 1970

v literárně hudebních uskupeních a orchestrech LIHUKO a BEATNICI, redakci EKONOM, individuální poezie a próza

Texty písní z několika literárně hudebních pásem, období 1961 - 1964 (Kontrast, Píseň pro Pedra, Přejdi řeku), hudba Jaroslav Bohdal, texty Ivan Leiš, scenario Pavel Hvaránek/Ivan Leiš

tvorba 002     tvorba 003      tvorba 004     tvorba 005

 

Beatnici měli základní repertoár - rock´n ´roll v nagličtině. Později, kdy tlak z růlzných institucí zesílil, to byl rock´n roll v češtině (texty Sputniků či originál naše), pak tlak zesílil a začali jsme skládat vlastní hudbu na české texty a tyt písničky zakomponovali do literárně hudebních pásem. K tanci na zábavách a plesech jsme hráli první kategorii - známé písně z Laxíku, nak teré se dalo tančit a písně dodávali energii ze světa. Tak se žilo Pak nastala móda twistu, takže Beatnici přispělki několika twistovými text a twistovou hudbou.

 

 

 

písně 001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

SLAVNÉ ŠEDESÁTKY

Vzpomínka na šedesátky

Jak jinak, než prostřednictvím hudbu našeho mládí - rock and roll nebo skálu a rohlík, jak ji Sputnici tehdy nazvali. Na portálu www.volny.cz/zzchro/pages/Obr13.htm jsem narazil na několik momentek z koncertů Sputniků v letech 1960, 1964. Lze tam objevit i program jejich pásma, které nazvali Jak se dělá jaro.

 

Obr. 1 - u mikrofonu Tomáš Vašíček. vlevo záda Zdeňka Leiše a za ním vykukují sestry Němcovy., vpravo od mikrofonu Eda Krečmar (1960)

Obr. 2 - zpívají Zdeněk Leiš, N. Němcová, Tomáš Vašíček, J. Koníček u basy, v pozadí ve stínu nalevo Petr Janda (1960)

Obr. 3 - zpívá Zdeněk Leiš v písmu "Ne-bigbeat Sputnici", vedle něj sestry Němcovy (1964)

Onr. 4 - titulka a obsazení z programu " Jak se dělá jaro" (1963)

 

sputnici 001.  1    sputnici 0022

 

sputnici 003 3   sputnici 004

Číst dál...

POHODOVÉ VELIKONOCE PLNÉ ZDRAVÍ A RADOSTI

 

Velikonoce 005

 

Vážení  návštěvníci mých webových stránek "Historia Postalis ETC", milí příznivci poštovní historie a dalších zálib a lifestylu, kterým se věnuji,

    děkuji vám za přízeň a přeji vám krásné velikonoční dny plné zdraví, pohody a lidské radosti. 

     Rád se s vámi virtuálně setkávám, aspoň na dálku a anonymně a s potěšením sděluji své pohledy na vybrané oblasti životního stylu, který nám pomáhá v dobách smutných a těžkých.

 

    Váš I. L.

   

 

 

Číst dál...

PŘÍBĚH Z ROKU 1918

ŠPANĚLSKÁ CHŘIPKA

Příběh pandémie z roku 1918

autor Harald Salfellner

vydal Vitalis v roce 2018

Z německého origiálu přeložil Pavel Cink

 

Rakouský lékař Dr. med. Harald Salfellner, ph. D. žije od orku 1989 v Praze, je autorem, vydavatelem a nakladatelem. Jeho knihy se vyslovují ke společným česko - rakouským dějinám. Napsal monografii o Franzi Kafkovi. Jako historik lékařství se zabývá i kulturními dějinami medicíny. Zajímá se i o španělskou chřipku v českých zemích a Rakousku, která nás postihla na sklonku  Velké války.

Podrobnou publikaci vydal i o španělské chřipce.Kniha popisuje v detailu příčiny, průběj a dozvuky této pandémie, která postihla celý svět. Opakování stejné pandémie, která je napsaná jako přes kopírák, prožíváme v těchto dnech v podobě čínského viru, který je skryt pod vědeckými názvem Covid - 19.

Rok po roku (2018 - 2020) nás autor seznamuje s pandémií španělské chřipky. Kniha je bohatě ilustrovaná. Ti, kteří se vymlouvají, že nic takového jako dnešní vir lidtsvo nezažilo, by si tuto knihu měli přečíst ap ouřit se z ní. A to tehdejší společnost nežila v takovém komfortu a v takovém stádiu rozvoje jako dnešní lidstvo.....

Kniha je bohatě ilustrovaná fotografiemi, dobovými texty, inzeráty, ukázkami z novin a časopisů. Příběhy a zveřejněný fakta jsou víc než poučná. Knihu doplňují rejstříky a vysvětlivky odborných termínů.

Stojí za přečtení, i když doba, kterou prožíváme, je zlá a neposkytuje moc chuti k takovéto četbě.

 

1918 002

 

Číst dál...