HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

OSOBNOSTI

SWAROWSKI, WATTENS

V Tyrolsku v blízkosti Innsbrucku se nachází menší obec Wattens, kde se koncem 19, století usídlil Daniel Swarowski (24. 10. 1862 - 23. 1. 1956), rodák z Jiřetína pod Bukovou poblíž Jablonce nad Nisou původem brusič skla. Pronajal si zde objekt bývalé továrny a  vybudoval vlastní vodní elektrárnu na řece Inn, která svým průtokem hnala generátor potřebný pro výrobu elektrické energie používané v provozech továrny Swarowski. Důvodem přesídlení z Čech do Rakouska byl nedostatek vody v českých řekách. Zde postavil vlastní sklárnu v roce 1908 a začal brousit křišťálové sklo vynikající kvality. Brzy po otevření továrny byl sobětstačný materiálem z vlastních zdrojů.

Postupně se stal světoznámým díky broušenému sklu. Vybudoval společnost, která byla založena v roce 1895  a která  působí ve více jak 40 zemích světa. Narodil se v Čechách v německy mluvící rodině. Po vyučení psířem pracoval v továrně svých rodičů, později odešel do Paříže a Vídně. Inspirován Františkem Křižíkem zkonstruoval stroj na broušení šatonů. Vynález byl patentován v roce 1892. Odtud byl jen krůček k založení firmy společně se svým zákazníkem Armadem Kosmannem a švagrem Franzem Weisem.

Společnost pokračuje ve své činnosti i v současnosti. Řídí ji potomek Manfred Swarowski. Vyrábí širokou řadu křišťálových komponent )Swarowski Elements). 

Ve Wattens se nachází areál Křišťálové světy Swarowski (Swarowski Kristallwelten), který byl otevřen v roce 1995 ke 100. výročí existence této společnosti. Návštěvníky vítá alpský obr s křišťalovýma očima. Vystavená exponáty jsou důkazem úžasné řemeslné práce skláčů a brušičů firmy Swarowski.

 

SWAR 015      SWAR 003

 Podobizna Daniela Swarowského z roku cca 1910, jeho pomník ve Wattensu (zdroj: Wikipedia, Wikimedia)

 

Křišťalový svět Swarowski, Wattens

SWAR 002      SWAR 001

 

SWAR 007     SWAR 008     SWAR 009     SWAR 010     SWAR 011     SWAR 012     SWAR 013

 

Číst dál...

MEMOÁRY LADISLAVA VOSTÁRKA

Memoáry Ladislava Vostárka,

manažéra a textaře hudebních skupin Katapult, turbo, Ringo Čech, OK Band a mnohých dalších.

 

Vyšla knížka "JEN JEDNOU DOSTAT ŠANCI" autora Ladislava Vostárka

 

Přiznám se, že jako vášnivý příznivec memoárů jsem přivítal knihu vzpomínek (ale i svébytných názorů a myšlenek, kde nechybí ani osobní zpověď) Ladislava Vostárka, manažéra a textaře několika hudebních skupin.S chutí jsme si ji jedním dechem přečetl.

V této branži jsem se v šedesátkách coby autor  textař a basista ve studentském  LIHUKu a u Big beatu Beatnici pohyboval  jen několik let, ale ta léta s hudbou v polooficiálním hávu a v různých sálech a sálečcích  mi přirostla k tělu. Navíc rád čtu, ale i píšu memoáry. A proto jsem se do Vostárkových vzpomínek rád ponořil.

Čtivá kniha Ladislava Vostárka mi tuto dobu a dobu normalizace přibližuje a připomíná napřímo a bez obalu, jak to chodilo, Ne nadarmo nás varuje: " ... rozhonete-li se .....knihu otevřít, ale dokonce i číst, činíte tak na vlastní nebezpečí. ....Autor si dovolil věci, situce, ksutečnosti i ksutky nazývat pravými jmény či významy....".

Chvála Bohu a autorovi patří  za vzpomínky a upřímnou osobní zpověď velký dík.

Knihu doplňuje 35 obrázků či spíše karikatur tří  autorů (Jiří Slíva, Josef Blecha, Petr Sís) a nepřeberné množství krásných textů (těch jsem napočítal 92!). Ty dodaly knize říz.

Vřele doporučuji nejen pamětníkům, ale i jejich potomkům. Lepší učebnici dějepisu aby pohledal.

Kniha v rozsahu 184 stran vyšla v roce 2021, byla vydána ve spolupráci s Rádiem Beat. Lze ji objednat na adrese www.ladislavvostarek.cz.

 

Přebal knihy (zadní a přední strana)

vostárek 004

 

 

Číst dál...

Srdečné blahopřání

congrats 002

 

Milý příteli Ivane,

 

       dnes jsi dosáhl věku pětasedmdesátky jako náš první poštovní výplatní otisk.   

       Přejeme zejména zdraví, radost jsi už našel zaplaven obálkami poštou prošlými a lásky bližních zcela jistě máš dostatek. Těšíme se na Tvé další sběratelské objevy a publicistické počiny.

       Vinš zasílají a moc Tě zdraví informací lační sběratelé, kolegové cestovatelé a též Šumaváci.

 

       E. R. 

 

 

Číst dál...

DR. KAREL ŽATECKÝ O VÝPLATNÍCH STROJÍCH

 

V 60. letech vydal NADAS učebnici pro studenty středních škol s poštovním zaměřením. Autorem byl dr. Karel Žatecký. V kapitole o výplatních otiscích shrnul ty nejdůležitějí zásady funkce a provozu výplatních strojů so hledem na praxi. I tento pohled je užitečný pro sběratele výplatních otisků.

 

 

 

 

Výplatní stroje

 

Nejběžnějším způsobem zapravování poštovních poplatků je používání poštovních známek. Ovšem potřebám velkých použivatelů poštovních služeb tento způsob uhrazování poštovních poplatků nevyhovuje. Porto se používá jiných způsobů, které vyplácení poštovních zásilek urychlují. Jedním z nich je používání výplatních strojů, které se povoluje socialistickým organizacím. Podstata používání výplatních strojů spočívá v tom, že se poštovní poplatky zapravují otisky jejich razítek.

Výplatní stroje jsou dvojího druhu: výplatní stroje zařízené na vkládání výplatního proužku a výplatní stroje zařízené na nastavení počitadla.

Výplatní stroj si musí pořídit zájemce na svůj náklad u oprávněného podniku (Kancelářské stroje n. p. V Praze nebo v Bratislavě). V činnost jej uvádí zástupce tohoto podniku za přítomnosti pracovníka dohlédací pošty, který uzavře pojistný zámek stroje, opatří jej úřední plombou a klíč si převezme do vlastnictví pošty. Kancelářské stroje opatří ke stroji štoček denního razítka, k němuž vlastnické právo přechází na poštu. Oprávněný uživatel nesmí výplatní stroj půjčovat ani pronajímat. Prodat jej smí jen oprávněnému podniku.

Poznámka: Výplatní otisk se skládá z rámečku, v němž je nápis Československo a výplatní hodnota v arabských číslicích, z otisk u denního razítka podávací pošty a označení oprávněného uživatele (použivatele) výplatního stroje. Na zásilku )průvodku, poukázku) musí být otištěn předepsanou červenou barvou.

Použivatel výplatního stroje zapraví hodnotu výplatních otisků pošty tak, že si u dohlédací pošty zakoupí výplatní proužek, pak vsune do stroje (jinak by výplatní stroj nemohl být uveden v chod). Pošta může prodat i několik proužků do zásoby za podmínky, že jich bude použito v pořadí čísel, jež jsou na nich vytištěna. Další proužky prodá pošta použivateli, odevzdá-li proužky použité. Jako doklad o jejich přijetí dá pošta použivateli číslo stroje, které odstřihla z odevzdaného použitého proužku. Proužek je upotřeben a je ho třeba vyměnit, jakmile stroj orazí výplatné v hodnotě celého výplatního proužku. Při výměně použitého proužku na jeho rubu stroj vytiskne výši spotřebované částky, stav počitadla a pořadové číslo proužku.

Výplatní proužky jsou v hodnotách 2000, 5000 a 100000 Kčs.

U výplatních strojů, které nejsou zařízeny na vkládání výplatních proužků, předloží použivatel hlavici výplatního stroje dohlédací poště, která mu nastaví počitadlo na požadovanou částku výplatného (1000 až 15000 Kčs nebo 10000 až 150000 Kč). Částka výplatného musí být zaplacena ihned při nastavení hodnoty.

Výplatními stroji (výplatními otisky) lze zapravovat veškeré poštovní a telegrafní poplatky, které je jinak možno účtovat výplatními známkami. Jsou to zejména poplatky za listovní zásilky, za balíčky vnitřního styku, za balíky a cenná psaní, za telegramy, poštovní a telegrafické poukázky vnitřního styku, za náhradní podací stvrzenku a za zvláštní podací potvrzení, za žádosti o vrácení zásilky nebo o změnu adresy apod.

Není dovoleno otiskovat výplatním otiskem bez výplatní hodnoty zásilky dopravované nevyplaceně nebo vlastními posly. Jsou – li podávány objemné zásilky, je vhodné jejich obálky orážet před naplněním, obálky cenných psaní před zapečetěním. Barevných obálek, na kterých nejsou výplatní otisky dosti zřetelné, se nesmí používat. Na listovní zásilky s balíčky vnitřního styku je možno lepit lístky s příjemcovou adresou a s výplatním a denním razítkem.

Na každé zásilce má být zpravidla otištěn je jeden otisk. Zásilky oražené výplatním strojem se musí podávat zásadně u přepážky pošty. U sousedních pošt mohou být podávány jen se svolením okresní správy spojů. Zcela výjimečně je možno zásilky vkládat do poštovních schránek, jsou-li pro to důvody. V tom případě se musí zásilky vázat ve svazek, opatřený červenou páskou nebo zabalit do červeného papíru a označit poznámkou „výplatní otisky, ihned otevřít“.

Výplatních strojů používají také některé větší pošty k zúčtování poplatků vybraných při podání listovních zásilek – obyčejných i doporučených), balíčků vnitřního styku a balíků.

Povolení používat výplatního stroje může pošta kdykoliv a bez odškodnění odvolat a použivatelé výplatních strojů se mohou kdykoliv vzdát.

Přetištěno z knihy Poštovní provoz autora dr. Karel Žatecký

Vydal NADAS Praha 1969

Nakladatel a zadavatel Ministertvo pošt a telekomunikací ČSSR

Číst dál...

Dr. KAREL VŠETEČKA O VÝPLATNÍCH OTISCÍCH

Článek dr. Karla Všetečky : Otisky výplatních strojů (přetisk článku z roku 1975 - 1976, který vyšel v jednom ze Zpravodajů kF é0-15, tehdy ještě cyklostylem)

Epidemiolog dr. Karel Všetečka měl několik koníčků, Jedním z nich byla filatelie a poštovní historie. Z poštovní historie jej nejvíce zajímal obor výplatních otisků a pražská razítka. Byl jendím z prvních členů zřízené Komise specializovaných oborů SČF (1966), kde měl na taraosti výplatní otisky a spolupracoval též s razítkáři. Hodně publikoval. Jeden z jeho článků se objevil v 70. letech ve zpravdaji kF 00-15, jehož byl členem. Dnes jej zveřejňuji. Dodávám, že jeho další láskou byly přírodní vědy.

Na mém webu jsem o ně+m již psal. V příspěvku jsem detailěn popsal jeho exponát o pražských razítkách, který je uložen a vystaven v Poštovním muzeu v Praze (dolní hala, ocelové výsuvné skříně). Je až neuvěřitelné, že můj článek o této legendě československé a české poštovní historie je druhým nejčtenějším příspěvkem, kde bylo dosaženo několik tisíc přístupů.

 

všetečka 001     

 

všetečka 002

 

všetečka 003

 

všetečka 004

 

 

Číst dál...

BOŽENKA

V 50. pokračování jsem zastavil na své cestě Amirkou v Cedar Rapids a její významné části - Ćeské vesnici (Czech Village). V obchodě s dárky, suvenýry, suvenýrovými textiliemi jsem se setkal s majitelkou obchodu paní Boženkou, s českými kořeny. Usměvavá s výbornou češtinou. Setkání bylo velmi milé.

 

vesnice 018     vesnice 019

Číst dál...

OPUSTIL NÁS VLADIMÍR VRBATA (+85)

Včera v úterý  13. 4. 2021 jsem dostal několik smutných zpráv. Jednou z nich byla přesmutná zpráva od paní Marcely Vrbatové, snachy přítele Vladimíra Vrbaty, že její tchán, zanícený filatelista a poštovní historik odešel z našeho světa dne 11. 4. 2021 ve věku 85 let.

Nebýt internetu a nově zřízeného webu v roce 2013 při Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha (www.kf0015.cz), tak jsem ani nadšeného filatelistu a vyznavače sběratelství výplatních otisků ani nepoznal. Přihlásil se iniciativně a byli jsme ve spojení dost často. Velmi ochotně a pravidelně mne zásoboval novými výplatními otisky z poštovního provozu, ba co víc. Četl mé články na zmíněném webu a reagoval na ně věcně. Řešili jsme i odborné věci, katalogizaci, licenční problematiku výplatních otisků, modré otisky. Řadu jeho poznatků jsem zanesl do svých článků, studií a katalogů a databází. Pan Vladimír Vrbata se těšil na mé avizované monografie, typologické příručky  a memoárové publikace. Odebral si všechny. Je až obdivuhodné, jak ovládal přístupy k počítačům. Orientoval se velmi dobře, ač nepatří k originální počítačové generaci. Získal si i podporu své rodiny při své zálibě.

Měl jsem velkou radost a můj osobní web jsem zřídil též pro řadu mých přátel včetně něho, kteří trpí tím, že už neexistuje organizovaná entita sběratelů výplatních otisků u nás.  V. Vrbata byl jedním z nich. Aspoň jsem věděl, kdo mé články čte a kdo studie a katalogy využívá k obohacení znalostí a rozšiřování svých sbírek. O to víc mi je líto, že  přítel Vrbata není už mezi námi a já už nikdy nedostanu jeho milé zprávy a nápady. 

Se slzami v očích jsem si přečetl slova paní Marcely  Vrbatové, že jsem přispěl  k radostným dnům přítele Vladimíra  Vrbaty a že jej filatelie držela ke konci jeho života v kondici.  Velké díky za toto ocenění. Má práce nebyla zbytečná. Těch osm let filatelistického kontaktu nebylo marných.

Vážený příteli, nechť je vám země lehká. R. I. P. 

Ivan Leiš

 

Číst dál...

ZESNUL JAN FOLL (+70)

JAN FOLL

7. 3. 1951 - 13. 4. 2021

V úterý dne 13. dubna 2021 zesnul po dlouhé těžké nemoci Jan Foll, filmový novinář, ve věku 70 let.

 

DSC06222

 

Honza se narodil v Pardubicích, na středoškolská studia se vydal do Śtěpánské 22  v Praze 1 na tehdejší SVVŠ (nyní Akademické gymnázium). Po maturitě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy - obor filozofie a dějepis. Promoval v roce 1975. V roce 1974 začal pracovat v Ústřední půjčovně filmů v Praze jako redaktor filmových titulků. V letech 1990 až 1992 zastával pozici dramaturga v Československé televizi (studio Praha). V této době se věnoval již filmové kritice a publikační činnosti. Redaktorem Lidových novin byl v letech 1992 až 1997. Poté se stal nezávislým publicistou. Spolupracoval s časopisy Týdeník, Literární noviny, Respekt a Mladou frontou dnes.

V roce 1989 vydal menší monografii o Miloši Formanovi. Přispěl i do sborníku Věra Chytilová. Výrazně se podílel na Febiofestu. Zahrál si i v několika filmech v menších, ale výrazných  rolích: Nemocný bílý slon (1990),   Byli jsme to my? (1990), Kouř (191), Kamenný most (1996), v hraném dokumentu V centru filmu - V teple domova (1998), Mňaga - Happy End (1997), Rok ďábla (2002), Hany, Cena za štěstí (2019). Jeho fimovým debutem bylo filmové drama Pavučina (1987).

Odešel vynikající člověk, výborný a obětavý kamarád, spolehlivý přítel, filmový profesionál.  Byl jedním ze zakladatelů Občanského fora v tehdejším Realistickém divadle (nyní Švandově) 18. 11. 1989. Byl blízkým přítelem Václava Havla. Významně pomáhal své ženě Ivaně, známé módní návrhářce.

Honzo, R.I.P.

I. L.

Číst dál...

SPOLUŽACI JANA PALACHA UCTILI JEHO PAMÁTKU

V úterý dne 19. 1. 2021 uctili spolužáci a vrstevníci Jana Palacha, studenta Vysoké školy ekonomické,  jeho památku u pamětní desky na kolejích na Jarově. Zřízení pietního místa s pamětní deskou iniciovali  před několika lety členové neformální skupiny studentů - osmašedesátníků ve spolupráci s vedením Vysoké školy ekonomické a ředitelstvím kolejí VŠE.

Nezapomněli jsme, Jene. Čest Tvé památce.

 

Palach 3        Honza   

 

      

 

Číst dál...