HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

NEJNOVĚJŠÍ PUBLIKACE

JAK SE RODILY SEZNAMY A KATALOGY (výtažek z knihy "ŽRALOK A FRANKOTYP")

JAK SE RODILY SEZNAMY A KATALOGY

Jak z  předchozího textu je zřejmé, začátky nového specializovaného oboru výplatních otisků v Československu provázela výměna názorů a boj o místo na slunci, mnohdy velmi ostrá a v pozadí i nepřátelská. Diskuse naopak oboru pomohla, přitáhla pozornost sběratelů a řada se rozhodla pro sbírání této novinky. Sběratelé sbírali výplatní otisky buď souběžně s poštovními známkami anebo –a těch nebylo málo – výhradně s tím, že několik z nich dalo sbohem známkám. Ve sledovaném období se vyznavači červených pokladů se začali sdružovat na různých úrovních Jen málo víme o místních kroužcích, byly takové. Jedním z nich byli neodvislí ve Slaném.

Podařilo se i vytvořit sdružení na celostátní úrovni ve formě stolní společnosti a později i odboru frankotypů. Ze zachované korespondence mezi poštovním úředníkem a vášnivým sběratelem K .F. Pešákem (tehdy žijícího a pracujícího v Lomu u Mostu) a arch. Albertem Jonášem. Z korespondence roku 1930 dopis ze dne 10.12. 1930) se dozvíme, že K. F. Pešák a spřízněnci „…před krátkým časem založili volné výměnné sdružení sběratelů frankotypů“.

Dovídáme se dále, že „…chcete-lise dozvědět více tak, detaily o této entitě a další informace (přípravné práce na seznamu výplatních otisků – pozn. aut.) otiskl časopis německých filatelistů na našem území „Briefmarkensammler“ – Pha“. (číslo 46/1930).Z dopisů je zřejmé, že počínaje prvním číslem roku 1931 začal K. F. Pešák publikovat v tomto časopise zajímavosti otiscích ve zvláštní rubrice.

Tehdejší špičky sběratelství výplatních otisků záhy, pár let po zavedení tohoto způsobu vyplácení v československém poštovním provozu, pochopili, co je důležité pro rozvoj nového oboru – pevný postoj při sbírání, informace, schůzky a zejména čilá výměna včetně kolování a vytvoření seznamů, přehledů či katalogů. Bez těchto náležitostí by se obor nestal oborem.

Jaroslav Lešetický, jak jsme poznali z popisu situace, se zasloužil o důrazné upozornění na nový obor a jeho propagaci zejména koncem dvacátých let a na začátku let třicátých. Jeho smrt přetrhla jeho snažení, nicméně zrno bylo zaseto a klíčilo.  Byl jeden z prvních, který (společně s F. T. Winklerem) vydal Stručný SEZNAM otisků výplatních strojů/:frankotypů:/ v Československu , rok vydání 1931.

Jednalo se o velmi jednoduchou a prostou publikaci, tištěnou cyklostylem. Nevíme ani, kolik kopií se vytisklo, víme jen, že měla 29 strana 431 záznamů (!).Pouze dokumentovaných slovy, popisem, obrázky pro tento způsob tisku nepřicházely v úvahu. První záznam byl otisk Živnostenské banky v Praze (1.x), poslední 431.-firma Kneisl pod sedící sfingou, Všetuly. Byl to skutečně prostý seznam, jen a jen seznam, nicméně velmi prospěšný a důležitý- První publikace tohoto druhu byla na světě.

Autoři si byli vědomi nedostatků, vždyť v úvodu napsali:

V tomto seznamu, který jest pouze informativní (podtrženo) ,jsou zaznamenány všechny výplatní stroje, povolené až dosud v Československu ministerstvem pošt“. Jednalo se o seznam uživatelů spíše než o seznam výplatních otisků. I když měl uživatel více strojů, to se ze Seznamu nedovíme. Nevíme nic ani o použití, dat Seznam neobsahuje. Symbolem „:x:“ u pořadového čísla je značka, že „stroj má změnu“. Dodatky se objevovaly pravidelně ve Filatelistické revue (Praha XII, Varšavská 18, kde sídlila redakce). Je pravděpodobné, že poklusů o jakousi katalogizaci bylo před publikování tohoto Seznamu více, neboť autoři píší, že chtěli opravit nesprávnosti a nesrovnalosti v číslování. O těchto pokusech není veřejnosti ani autorovi zatím nic známo. I když se jedná o prostou publikaci, je nesmírně cennou, a to nejen tím, že je prvním uceleným seznamem československých výplatních otisků. Čerpal z Věstníků MPT, kde řadu let vycházely záznamy nových schválených výplatních otisků v Československu. Z nich šlo čerpat. Autoři to jistě udělali, i když tyto údaje doplnili o údaje ze svých sbírek.

Arch. Albert Jonáš, který údaje z tohoto Seznamu dozajista použil (svědčí o tom ooznámky tužkou v jeho kopii), si poznamenal do ní Seznamu slova Jaroslava Lešetického pravděpodobně z jeho článku v časopise „Filatelistická revue“ II/4 z 25. 4. 1931(?):

„Podotýkám, že tato práce není chronologická, neboť Věstník …. (nedokončeno).Tyto termíny zjistit ve zaznamenáních bude úkolem specializovaného seznamu pozdějšího… “.Je zřejmé, že roku 1931 měl již arch. Albert Jonáš rozpracován svůj seznam.

Téměř souběžně (od ledna 1931) začal tisknout v časopise „Briefmarkensammler“ a dalších německých časopisech i své „Seznamy frankotypů“ zmíněný K. F. Pešák. Vyhověl tak jednak přání početně německé sběratelské obce na našem území, ale zejména, jak vyplývá z jeho vlastních slov „československé filatelistické časopisy se k otištění seznamů výplatních otisků neměly….“. To byli jeden z důvodů jejich velmi čilé korespondence zejména v letech 1930 – 1933, o které bude řeč v dalším textu.

Logickým pokračováním katalogizačních pokusů byla práce arch. Alberta Jonáše, která vyšla ve dvou dílech pod názvem „Studie o otiscích čsl. frankotypu“v letech 1933 a 1934.Bylo to vrcholné dílo své doby, po nich už žádné seznamy až do sedmdesátých let u nás, ani v Německu nevyšly. Dlouho sloužili ke sbírání otisků alespoň otisků vzniklých v letech 1926 až 1934. Chvála Bohu. Seznamy veřejně nevycházely, lze předpokládat, že technické seznamy si vedl generální zástupce výplatních strojů Frankotyp na našem území firma B. Jarolímek. Ale kde je jim konec? Byly součástí archivu, který skončil ve sběrných surovinách… V padesátých a šedesátých letech si vedl soukromý seznam Mirko Marek z Teplic, ale už jen otisků po roce 1946 (pouze otisky ve tvaru pseudoznámky či zoubkované známky). K vytištění nedošlo. Výplatní otisky doby, kterou sledujeme v této práci, se objevily až ve Filatelii v Katalogu výplatních otisků 1926 – 1939 autorů dr. Miroslava Boušky a ing. Ivan Leiše. I jim byly práce Alberta Jonáše cennou inspirací.

Zmíněné Jonášovy studie byly velmi reprezentativním dílem a přispěly k rozvoji sběratelství tohoto oboru u nás a v německých částech Československa a v Německu samotném. V samostatné kapitole nazvané „Od rukopisu k tištěným studiím“ se k oběma dílům dostaneme podrobněji.

K vynikajícímu výsledku Jonášova díla přispěli tehdejší sběratelé a jeho spojka u firmy B. Jarolímek, výkonná úřednice Věra Chudáčková. Albert Jonáš využil i údajů z tehdejších Věstníků MPT oznamující uvedení výplatních strojů do provozu. Jak vyplývá ze zachované korespondence A. Jonáš byl i ve styku s příslušným odborem MPT. V neposlední řadě to byla i úžasná autorova důslednost a touha po detailu. K výsledku přispěla i korespondence s uživateli výplatních strojů, v mnoha případech za účelem získání otisků činil i za pomoci F. T. Winklera a dalších přátel kroky, které vedly k získání otisku na celistvosti ) dotazy nejrůznější povahy). Některé případy též čtenář najde v této knize.

Na závěr této kapitoly mi to nedá, abych seznámil čtenáře ve stručnosti se zázemím a prostředím, ze kterého Albert Jonáš těžil a které přispělo k úspěchu jeho díla.

Albert Jonáš, předpoklady, prostředí

Albert Jonáš byl úspěšný člověk, povahu měl dle jeho sestry Blanky Winklerové veselý, rozšafný, pracovitý (pracoval od rána hluboko do noci), precizní, kolegiální. Jeho okolí jej mělo rádo. Měl hodně přátel. Prof. Šváb, prof. Kopenec, grafici Bíza a Sůra, filatelisté Frant. Ketzek, malíř, grafik, novinář a výtvarný pedagog a Lešetický, poštovní úředník.

Získal vynikající vzdělání (ČVUT a Uměleckou akademii). V roce 1944 ovdověl, od roku 1949 žili se svou sestrou spolu. Od začátku své kariery tíhnul nejen k architektuře, ale i ke kultuře a propagační tvorbě, byl malířem (rodinné portréty, lepty). Stručně: byl všestranný umělec. Věnoval se reklamní grafice, ale spolupracoval i s divadlem a čs. filmem. Spolupracoval s firmou B. Jarolímek a navrhoval firmám umělecké značky (Ringhoffer, Koh-i-noor a dalším). Důkazy o tom existují – jeho korektury a úpravy označení uživatelů výplatních strojů, které dokazují, že byl i autorem řady štočků. Ilustroval řadu školních knih pro SPN ( např. Zoologie SVVŠ, Dějepis pro 6. ročník ZDŠ). Byl návrhářem, bytovým a zahraním architektem, veletržním architektem, návrhářem divadelních scén, sběratelem motýlů .Poslední jeho prací byly kresby architektonických slohů pro Ministerstvo kultury v roce 1972. Se svou paní Josefinou Kateřinou (Kitty) procestoval Afriku, Sicilii a Itálii. Na jeho stole se rodily návrhy známek, dalších filatelistických materiálů a zápalkových nálepek nejen pro Ćeskoslovensko, ale i další státy –Jugoslávii, Albánii. Rád rybařil. Téma této práce nedovoluje říci více o talentu a vlastnostech Alberta Jonáš , i kdybych chtěl. V tomto směru odkazuji zájemce na magisterskou práci „Albert Jonáš 1893 – 1974“ Zuzany Kopcové z roku 2012, které vyčerpávajícím způsobem zachycuje osobnost Alberta Jonáše na 127 stranách.

Kde se rodila jeho díla? V příjemné pracovně, u stolu u okna, kde byla po levé straně skříň s modelem letadla OK-ČLS, Trnkova loutka ze Špalíčku, tužky, kružítka, cigarety, motýli a ryba s rybářem, dílo prof.   Kutálka, na kterém je údajně rybářem s vousy. K tomu prof. Kutálek řekl: „Tys neměl nikdy vousy. Ty ti narostly, než jsi chytil prvního kapra“.

Zajímavý pohled není jen do pracovny Alberta Jonáše, ale i na ulici a čtvrť, kde se byt Alberta a Kitty Jonášových nacházel. I toto prostředí pozitivně přispělo k tvůrčí invenci A. Jonáše a jeho uměleckým úspěchům. A to včetně úspěšné publikace, jíž je tato práce věnována.

Oveneckou ulici (za Protektorátu se jmenovala Schillerova)charakterizuje velký znalec Prahy a historik architektury arch. Zdeněk Lukeš takto:

Pražská Ovenecká je ulicí dvou tváří. Bubenečskou část, která vede od Letenského náměstí ke Královské oboře (neboli Stromovce), si pro její eleganci si nelze neoblíbit. Protilehlý – již holešovický –úsek mezi náměstím a Národním technickým muzeem naopak prakticky ničím nezaujme…… A to nejen malebností, ale i pozoruhodnou a překvapivou historií.“ (článek 8. 12. 2016,Lidovky.cz „V srdci“Letenského Montmartru“. Alej a předzahrádky v Ovenecké ulici). Autor vysvětluje, proč se tato ulice připodobňuje k Montmartru. V podkroví řady domů této bubenečské ulice byly ateliéry malířů a ve dvorech sochařské dílny.

„Ulice vznikla ve třetí třetině 19. století,… po obou stranách vozovky je alej stromů, mezi domy jsou předzahrádky“, píše ve zmíněném článku Zdeněk Lukeš dál. I ostatní informace jsou z uvedeného článku. Dále se zmiňuje o její nezvyklé šíři, která přesvědčila Františka Křižíka, aby tudy vedl trasu první tramvajové trati od restaurace Zámeček v Letenských sadech do areálu v Královské oboře (v roce 1891 se zde konala Jubilejní výstava).

Název ulice vznikl podle obce Přední Ovenec, která byla na jejím dnešním místě. Původně zde byly domky v neorenesančním slohu. Neorenesance se podepsala i na pozdějších dvou- až třípodlažních domech. Dnešní domy zde vyrostly v letech 1910 až 1914, projektoval je Alois Masák, vyznavač secese. Na domech lze najít stopy pozdní secese s kubistickým dekorem, historismu či moderního klasicismu (bývalý hotel Splendid), ale i činžáky ve stylu funkcionalismu.

Tento podrobný popis ulice a okolí domu, jakož i prostředí přibližuje i rozhodnutí Alberta Jonáše vybrat si tento malebný kout Prahy ke svému životu a tvůrčí činnosti. Po životě na Vinohradech to nebyla špatná volba…  

Těchto několik řádek jsem rád zmínil, abych přiblížil, kdo a v jakém prostředí Albert Jonáš vytvořil své studie o výplatních otiscích.

……..

Tento úryvek je částí jedné z kapitol mé nedávno vydané memoárové knihy „Žralok a frankotyp“ o tom, jak se ve 20. 30. letech 20. století zrodil v Československu výplatní otisk a jeho sběratelství. Publikaci lze objednat na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Cena bez poštovného: Kč 590,-.

 

……

 199 001    
 

Číst dál...

ILUSTRAČNÍ KATALOG ČESKOSLOVENSKO - SVAZEK 1 (1926 - 1939, mimopražští)

 

CATA 0 001     CATA 00 001    

PŘEDMLUVA

Oba autoři našli velké zalíbení v oboru výplatních otisků, jednoho z nosných a zajímavých oborů poštovní historie. Každý z nich v jinou dobu a na jiném místě. Ivan začal sbírat výplatní otisky počátkem 70. let v Praze, Roberto o několik let později v roce 1990 v Luganu, kdy odkoupil od jednoho českého sběratele velké množství výplatních otisků. Oběma pomohly první katalogy, které se objevily v Československu po mnoha letech individuálního sběratelství, které po nadějných 30. letech dlouho stagnovalo. Jeden byl jejich spoluautorem, druhý byl jejich konzumentem. Oba se výplatním otiskům upsaly tělem i duší.

V 90. letech se seznámili a jejich lidské i sběratelské přátelství trvá dodnes. Po nástupu 21. století, který přinesl počítačovou revoluci a digitální postupy, došli ke stejnému nápadu vytvořit ze svých sbírek a dalších známých skutečností barevný elektronický katalog výplatních otisků z území Československa z let 1926 – 1992. Při své práci konzultovali i další renomované sběratele a znalce československého výplatního otisku ve světě jakými jsou Richard Stambaugh z USA a Berhard Brunner z Německa.

Usilovnou a namáhavou prací se zrodil rozsáhlý katalog výplatních otiskl z území Československa v letech 1926 – 1992, jak typologický, tak i z větší části věcný. Dosáhl skoro 2000 stran v sedmi svazcích. Vytvořili jej v letech 2012 až 2014. Sběratelé a další zájemci mají již několik let možnost jím listovat na osobních webových stránkách Roberta anebo na portálu www.kf0015.cz Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15, kam jej Ivan coby tehdejší předseda této entity nechal zavěsit zdarma k užitku sběratelů. Katalogy jsou v původním anglickém a italském jazyce s minimem textů tak, aby byly srozumitelné i pro sběratele neovládající tyto dva světové jazyky. ivan vydal i typologickou příručku, která může česky či slovensky mluvícím zájemcům porozumět vytvořenému katalogu.    

Ivan se rozhodl umístit toto rozsáhlé dílo postupně po jednotlivých dílech a jejich částech na svůj osobní web www.historiapostalis-etc.cz.

Ještě několik technických skutečností. V textu najde čtenář i položky označené červeně, v předchozích katalozích (např. Bouška-Leiš apod.), nebyly uvedeny, jsou tudíž nové.U otisků Francotyp A jsou uvedena pořadová čísla otisku a jejich pozice, u ostatních, pokud není uvedeno něco jiného, se rozumí, že jsou nahoře mezi denním a výplatním razítkem.

Autoři se domnívají, že stále se mohou najít další, chybějící otisky a proto sběratele žádají, aby je nahlásili autorům:

Robertův mail – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ivanův mail – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Předem těmto spolupracovníkům děkují a přejí uživatelům této práce hodně zábavy a poučení při práci s ním.

Eduard Rehberg

 

 

 

CATA 1 001         CATA 3 001CATA 2 001     CATA 4 001          CATA 5 001     CATA 6 001      CATA 7 001KATO 1 001KATO 2 001KATO 3 001KATO 4 001KATO 5 001KATO 6 001KATO 7 001

 

 pokračuje v nejbližším vhodném termínu autoři

Číst dál...

Nejnovější publikace - FRANKOTYPISTÉ

Frankotypisté - nejnovější memoárová publikace

Koncem roku 2017 jsem vydal samonákladem další publikace pod názvem "FRANKOTYPISTÉ", kde zachycuji historii prvních výplatních otisků na světě, přehled otisků z území Československa a zejména historii sběratelství výplatních otisků v Československu. Bohatě ilustrováno. Objednávky přijímám na mejlové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Na nedávné Národní výstavě v Liberci v září 2019 byla oceněna velkou pozlacenou medailí ve třídě literatury.

 

 

Zároveň PŘIPOMÍNÁM, ŽE I PŘEDCHOZÍ PUBLIKACE MEMOÁROVÉHO TYPU "Žralok A frankotyp" JE STÁLE V NABÍDCE KE KOUPI. I tato publikace byla oceněna velkou stříbrnou medailí na Světové výstavě PRAGA 2018, která se konala v srpnu v Praze.

 

Jedna z dalších mých poublikací "Výplatní otisky" z roku 1991 neztratila na historické přitažlivosti a je stále aktuální. Prozatím nebyla zatím jinou publikací na toto téma tak souhrnně a komplexně překonána. Zasvěcuje do zajímavostí sběratelského oboru výplatních otisků.Tuto publikaci poskytuji zdarma, dva kusy pro toho, kdo si objedná jednu z výše uvedených publikací.

 

Frankotypisté 001

Číst dál...

Kniha o VŠE

Kniha o VŠE

 

Vysoká škola ekonomická v Praze, má Alma Mater, již několik let mapuje svou historii. Ta je zvěčněná již ve dvou knihách. V I. díle a nedávno vyšlém druhém díle. Autoři Andrej Tóth a Aleš Skřivan ml. s početným kolektivem a autorů a spolupracovníků vydali záslužné dílo pod názvem "Vysoká škola ekonomická v Praze a rok 1968" (vydala Agentura PANKRÁC NAKLADATELSTVÍ, ROK 2018). Na titulní straně je Alexandr Dubček a Vladimír Kadlecpři slavnostním slibu nové vlády 9. dubna 1968. Na zadní straně je inaugurace nového rektora VŠE prof. Ladislava Veltruského v létě 1968 v Karolinu.Kniha je podrobná a doplněna různými tabulkami a seznamy. Mapuje společensko - politickou situaci v Československu v roce 1968, ale i před tímto rokem. Shrnuje vysoké školství po roce 1945, Popisuje vliv KSČ, seznamuje se Šikovou reformou a zachycuje působení dobrovolných studentských organizací v rámci zahraničních styků. A to včetně AIESECu. Kniha je doplněná ilustracemi. Počet stran 276. K dostání v některých knihkupectvím (Academia) a v prodejně knih na VŠE na Žižkově. Chystá se vydání třetího dílu.

 

VŠE a rok 1968 kniha 001

 

Číst dál...