HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

CELISTVOSTI

CELISTVOSTI

Celistvost, nejčastěji poštovně - historická, je výtvor komunikace mezi lidmi - odesilatelem a příjemcem listovní zásilky s doprovodnými úkony přepravce, nejčastěji poštovních autorit. Existují celitsvosti prošlé poštou, tedy celistvosti věrohodné, anebo nevěrohodné, poštou neprošlé, vytvořené z několika důlvodů k uchování sledovamného poštovního znaku (razítka, známky, poštovní poznámky atd). je třeba odlišit celitsvost od poštovní ceniny (lístek s natištěnou známkou - např. dopisnice, aerogram apod,), která se stává celistvostí až po doručení, vyjmutí z poštovního provozu a  uchování. Věrohohodná celistvost může být neupravená anebo upravená (zastřižením, doplněním o poznámky, dopsáním adresy apod). Tyto celistvosti ztrácejí tímto úkonem svou hodnotu.  

JEDEN VÝPLATNÍ STROJ, TŘI UŽIVATELÉ

S výplatními stroji to je jako s lidmi., Rády cestují od uživatele k uživateli. I toto je v zorném poli pozornosti sběratelů, kteří se věnují specializaci. Záležitost je to nesmírně složitá. Archivy se vypařily nebo jsou hodně hluboko zasuty, mnoho morálně i fyzicky zastarlých výplatních strojů bylo již sešrotováno. Výrobní čísla a další poznávací znaky jsou ty tam. Přesto lze v některých případech zjistit cestu a osud výplatních strojů. Tak jako v letošním roce, kdy se přesně spárovala jedna z prvních čs. esejí nutných pro získání povolení fě. B. Jarolímek, jejíž výplatní stroj byl prvním strojem v Československu, oficiálně použitým v Živnostenské bance na Příkopech.... 

Dalším podobným příkladem je výplatní stroj Francotyp, typu A s horním číslem počitadla, který ve 30. letech používaly v krátkém čase hned tři subjekty - firma Flesch & Co., firma s arabským názvem AGDAL (?) a pojišťovna Moldavia Generali. Všechny subjekty byly v Brně pod dohlédací poštou BRNO 2.

FLESCH a spol. Brno

Povolení MPT č. 25 ze dne 6. 6. 1929 (188. čs. uživatel výplatního stroje)

Stroj použit od 7. 5. 1929 do 25. 7. 1931 - dvě celistvosti poštou prošlé pro srovnání

 

Flesch 1 001

 

Flesch 1 002

Věstníkem MPT č. 36 ze dne 13. 8. 1931 bylo povolení zrušeno. Stroj byl převzat dalším uživatelem (fa. Agdal Brno) - viz dále

 

 

NOVÝ OBJEV

Ve sbírce jsem objevil nový otisk s datem 1. 5. 1930, který doposud literatura neuvádí. Jedná se o novou esej (RR) - první oficiální otisk vyplácel o několik dní později.

 

Flesch 2 001

 

Věstník č. 36 povolení firmě FLESCH & Co. zrušil a stejným výnosem byl souhlas přenesen na druhého uživatele - fu. AGDAL BRNO. - 425. uživatel v Československu (dle AJ).

Stroj u této firmy vyplácel od 27. 7. 1931 do 25. 11. 1932. Poté byl pro nedostatek agendy prodán 476. uživateli - pojišťovně MOLDAVIA GENERALI, filiálka v Brně (zde v užití od 2. 12. 1932). Povolení MPT neznámé.

Uživatel AGDAL BRNO

Neznámá činnost, jméno původem arabské (lokalita se nachází v Rabatu a žije v ní menšina francouzských expatriotů a zámožní Maročané.Náplň činnosti firmy: ?

Flesch 2 002

V levém dolním rohu je tužkou stručná poznámka "bude zrušen", poznamenal si ji Albert Jonáš na základě informace od B. Jarolímka (?).

 

MOLDAVIA GENERALI

Třetím uživatelem tohoto putujícího výplatního stroje byla pojišťovna MOLDAVIA GENERALI, filiálka  v Brně - 476. uživatel v pořadí, stroj vyplácel od 2. 12. 1932. Na ukázku dvě celistvosti poštou prošlé, jedna z nich adresovaná škpt. F. T. Winklerovi.

 

Flesch 3 001

 

Flesch 3 002

 

Další uživatele tohoto výplatního stroje a jeho osud jsou zatím v neznámu....

 

 

Číst dál...

FG VYPLÁCÍ MODŘE

Badatelské společenství sběratelů výplatních otisků v Německu vyplácí své zásilky pomocí digitálních výplatních strojů v modré barvě. Zajímavostí je, že označení uživatele je ve formě "otisku v otisku". Na otisku je dobový otisk Francotyp s datem 26. 10. 1966 v hodnotě sedmi feniků s nápisem "Francotyp in aller Welt". Takto jsme jako sekce otisků výplatních strojů vyplácely své zásilky v roce 60 výročí našeho otisku - v budově Zivnobanky. Tehdejší otisk byl produktem ŽPostalie v barvě červené a byl to též otisk v otisku s tím, že otisk v označení byl první otisk Československa z roku  1926.

 

FG 1 001

Číst dál...

POŠTOVNÍ PROVOZ TROPÍ (NECHTĚ) HLOUPOSTI

Poštovní provoz mnohdy tropí hlouposti, Zcela jistě tropil, tropí a bude tropiti.

Ve sbírce jsem našel celistvost, jejímž odesilatelem je uživatel výplatního stroje FR 6h - 4m - Lidové noviny Fr. Borový, který zastřešoval i odesílání pošty filatelistického časopisu  Tribunu filatelistů. Znalci poměrů a reálií čs. filatelie 20. a 30. let jsou již doma. Pro ty, kteří se ještě nestačili seznámit s hlubokým nepřátelstvím dvoutehdejších  filatelisticky nesmiřitelných táborů -  zanícenců nového způsobu vyplácení pomocí výplatních na straně jedné (Lešetický, Jonáš, Pešák a další) a naprostých odmítačů výplatních otisků na straně druhé (Hirsch, Franěk, Leitenberger a další). Jedni prohlašovali, že "frankotyp je známka budoucnosti" (Pešák) a druzí oponovali a vyhlásili, že "budoucnost je na straně známky, nikoliv výplatního otisku" (Hirsch). 

O to více vynikne celistvost Tribuny filatelistů, která je vyplacena výplatním otiskem a ne poštovní známkou. Náhoda? Potměšilost? Omyl? Přehlédnutí? Nicméně i taková celistvost v současnosti přinese radost a zadostiučinění. Poštovní provoz ztropil absurditu. Anebo již rok 1935 přinesl prozření zastánců jen a jen poštovní známky? Každopádně viděno dnešníma očima: stálo toto i lidské a osobní nepřátelství za to?

Na obranu Tribuny filatelistů musím ale  konstatovat, že jako první v Československu přinesla detailní zprávu o výplatním stroji a výplatním otisku. A zasloužil se nejen o aktuální informoaci, ale i o propagaci tohoto nového sběratelství. 

Tehdy to byl boj na život i na smrt. Dnes se nad tímto "problémem" můžeme jen pousmát.

Podrobně se o této záležitosti rozepisuji ve své knize a dokláádm svědectví z dobových časopisů.

Žralok a frankotyp

Pohled do dvacátých a třicátých let dvacátého století, kdy se v Československu narodil výplatní otisk.

Memoárová kniha vyšla samonákladem v Praze  v roce 2017. Lze ji obejednat na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

A nyní pohled na zmiňovanou celistvost...

 

Tribuna 001

Číst dál...

ZAOSTŘENO NA VÝPLATNÍ TISKY ROKU 1945 Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA

ZAOSTŘENO NA VÝPLATNÍ OTISKY ROKU 1945

Z ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA (přetisk textu)

Jak jsme již na našich stránkách informovali, blíží se významné výročí týkající se Evropy včetně naší země – 70 let od konce II. světové války v Evropě zakončené kapitulací Německa. Svět však války zbaven nebyl, válka nadále zuřila v Pacifiku až do japonské kapitulace v září 1945… Jedním z poštovně historických materiálů, které věrně zachycovaly historický vývoj byly výplatní otisky, zejména z let 1938 – 1945.

 

Letos jsme na našich stránkách otiskli již  dva příspěvky popisující svědectví výplatních otisků v přelomových okamžicích tohoto období. nyní se ve třetím, zatím posledním článkem se zabývám rokem 1945, kdy tyto poštovně historické materiály se staly svědky vývoje před koncem a po konci války na evropském kontinentě. Prvním článkem byl článek s názvem „Výplatní otisk na zabraném území“ (20. 2. 2015, aktualizace 1. 3. 201) a druhým článek  „Specializované obory zachycují historii (Pohled na výplatní otisky let 1938 – 1945 z celků na území Československa)“ – (zavěšeno 22. 3. 2015).

Dnešní článek přibližuje výplatní otisky jako němé svědky událostí, které se staly před 70 lety.Jako obrazové přílohy posloužily tyto materiály – Ilustrační katalogy autorů Di Casola/Leiš tohoto období otištěné též na našich stránkách (svazek 6 a 7), jejich doplňky zejména od německých sběratelů a vlastní sbírka. v této souvislosti bych rád připomněl i článek slovenského sběratele a publicisty ing. Jána Marenčíka s názvem „Odtlačky výplatných strojov na Slovensku v rokoch 1939, 1945 a v roku 1993“  otištěný na stránkách 49 – 53 ve zborníku „Košice vo filatelii vydávaný KF 54-01 Košice č. 25 z roku 2014. V části článku najdeme zajímavý pohled na podobnou problematiku ze „slovenské strany“.Zájemce o hlubší poznání odkazuji na Katalog výplatních otisků z území Československa 1945 – 1948 otištěný ve Filatelii 24/182 – 18/1883. Soubor se dá stáhnout na našich stránkách (velikost 28,16 MB).   

 

Obrazová příloha k tomuto článku je více než bohatá a dosti výmluvná. Proto opustím lavinu slov a nechám promluvit ilustrace. V zájmu přehlednosti  přikládám stručný popisek ilustrací. Nyní bych rád upozornil jen na nejdůležitější rysy roku 1945. Obrázky lze dohledat na www.kf0015.cz. Zde je otištěn jen text.

 

 

 

 

Část A zobrazuje dvě období – celistvosti v protektorátním vzoru před dnem osvobození 8. 5. 1945 a po tomto dni. Několik nových objevů obdržených od přítele R. Di Casoly a německých sběratelů výstřižky po tomto datu.

 

Část B přibližuje již studijním způsobem na 39 ústřižcích různé pohledy na lidské zásahy (či nezásahy) do vzhledu výplatního otisku v roce 1945. Nejjednodušší úpravou bylo začervenění, přerazítkování či začernění německých názvů v denním, výplatním razítku, ale i v označení oprávněných uživatelů výplatního stroje. Dalším zásahem byl složitější zásah – vysekání německých názvů zejména v denním razítku. Zajímavý je již regulérní otisk podle pravidel. Další částí, u kterého došlo k vysekání byl německý název Protektorátu, bylo výplatní razítko. U některých se vysekaly oba názvy Protektorátu – německý i český – ve spojení s německým názvem pošty v denním razítku. Někdy nebylo vysekání či poškození profesionální, ale název či nápis byly znehodnoceny ve všech částech výplatního otisku

Došlo i k zajímavostem až záhadám – ve výplatním razítku zůstalo jen poloviční název státu (Česko…..). Vyskytly se i anomálie proti dosavadním předpisům – týkalo se zejména denních razítek. Ilustrace napoví. i některé obvyklé části otisku zmizely či nebyly zpět zasazeny.

Objevily se i rarity. Zásilky vyplácely otisky s říšským či slovenským vzorem otisku. Řetězce jsou vděčným sběratelským objektem. Naprosto jedinečným případem z roku 1945 jsou čtyři otisky uživatele Hospodářské skupiny průmyslu textilního, oděvního a kožedělného z Berlínské, později Revoluční třídy.

Modré otisky povolené za Protektorátu ČM se přehouply i do prvních let po válce.Zobrazuji tři modré otisky (povoleno pro zasílání novinových zásilek). Poslední otisky ukazují již československý obnovený vzor otisku s tím, že divoké období osmi let způsobilo ještě jednu zajímavost  - změny vznikly nejen z důvodů politických či státoprávních, ale též z důvodů technických. objevila se nova – gotické číslice, novogotické číslice ve výplatním razítku, dvojkruhové denní razítko s můstky (dovoz  z Německa), protektorátní razítka s hvězdičkami, další druhy výplatních znamének, různé velikosti názvu Ćeskoslovensko“ (2,4mm -  4 mm atd.), různé velikosti výplatního razítka. Za zmínku stojí i různé číslice v denním razítku a různé číslice počitadla.. Zaznamenáváme i různé průměry jednokruhových denních razítek (např. průměr 22, 24, 25, 26 atd.)Zde se však dostáváme již do technických zajímavostí, které se 70. výročím konce války a s dokumentací událostí pomocí otiskne souvisí. Snad někdy příště. V poměrně krátké době existovaly na tomto sledovaném území hned několik vzorů výplatního otisku. Je třeba říci, že převážná většina obnovených otisků podle předpisů měla značnou převahu. „Opožděnců po 8. 5.“ bylo několik desítek … Každopádně hezké kousky pro sbírku a pro exponát.

 

 

 

V této souvislosti je z historického hlediska důležité svědectví mechanika fy. B. Jarolímek pana Duby, které zachytil M. Bouška a L. Janů v úvodu ke Katalogu výplatních otisků „Sudet“ 1938 – 1945, str. 4 a 5 (Praha 1994, nákladem vlastním):

  „Náhrada výplatního a denního razítka po skončení války byla v některých případech jednoduchá, jak uvádí na jednom příkladu mechanik firmy B. Jarolímek pan Duba. Jeho úkolem bylo totiž vyměňovat staré štočky za nové. V podatelnách firem, kam dojížděl často, ho dobře znali a tak si dovolil u firmy PACO v Lanškrouně poradit, aby staré štočky schovali, že je jim brzy přijede namontovat zpátky. Nebylo to sice tak rychle, jak předpokládal, ale nakonec jim ty staré štočky přišrouboval dle své staré předpovědi.“ Hezký závěr, i když splněný až v roce 1945, nemyslíte?

 

 

Přidáno: 5. 4. 2015  pro web www.kf0015.cz                                                    Autor: Ivan Leiš

 

Číst dál...

CELISTVOSTI HOVOŘÍ

Celistvosti nejen s výplatními znaky pošty a dalších účastníků poštovního provozu, ale i  poznámkami či znaky hovoří a dokládají skutečnosti historie. V přelomových dobách podávají svědectví o tom, jak společnost žila. Celistvosti z Protektorátu ČM a doby bezprostředně po osvobození v roce 1945 jsou toho jen důkazem.Začerňování německých názvů či razítka sdělující, že" staré tiskopisy se používají až do vyčerpání zásob" (např. z narodohospodářských důvodů (po osvobození) anebo "Spotřeba starých zásob" v češtině a němčině (za Protektorátu) byly dost běžné. Reálie dosvědčují život v různých dobách.

VYČ 1 001

 

VYČ 2 002

 

VYČ 2 001

 

 

Číst dál...

5. 5. 1945: PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÝ OTISK JEŠTĚ ZA PROTEKTORÁTU

Dne 5.  5. 1945 vypuklo Pražské povstání.Letos (2020) si připomínáme 75 let od této události

Kromě 1500 pražských barikád se bojovalo hlavně v budově Českého rozhlasu a okolí. Pracovníci podatelny Českého rozhlasu znárodnili toho dne protektorátní výplatní otisk FR 8h - 4m tím, že vysekali/upilovali německý název dohlédací pošty PRAG 35, zbyl jen český v dolní části denního razítka. Došlo i k výměně výplatního razítka - do stroje byl vsazen dobře uschovaný československý vzorvýplatního razítka  místo protektorátního BÖHMEN UND MÄHREN/ČECHY A MORAVA. Zmizely i německé texty a název rozhlasu RUNDFUNK BÖHMEN UND MÄHREN/ROZHLAS ČECHY A MORAVA.pod obrázkem Pražského hradu s dvěma vysílači. Vznikl znárodněný velmi cenný výplatní otisk s datem prvního dne povstání. První československý otisk vyplácel ještě za existence Protektorátu. Vyplácel až do 9. 9. 1945. Pak se objevil ještě v poštovním provozu i  v příštích měsících roku 1945. Svou definitivní československou  podobu dostal v roce 1946. Otisk si zaslouží  zhodnocení RR.

 

Český rozhlas 001RR

 

Poslední známá protektorátní podoba otisku Českého rozhlasu (celoněmecká - R), která vyplácela od 8. 5. 1942 definitivně odešla do propadliště dějin a zůstala jako memento ve sbírkách výplatních otisků.

 

Český rozhlas 002R

 

 

Číst dál...

CO VÝPLATNÍ OTISK, TO OBČAS PŘEKVAPENÍ

Když jsme s M. Bouškou v 70. a 80. letech dokončili dva základní katalogy výplatních otisků Československa, domnívali jsme se, že máme dostatek materiálu a informací (zejména díky usilovné práci K. F. Pešáka, A. Jonáše, J. Lešetického, F. T. Winklera a M. Marka) a že dodatky se objeví jen ojediněle. Tento stav skutečně nastal, za za čtyřicet let se skutečně objevilo jen minimum dodatků. Podrobnější pohled a nové akvizice způsobily to, že jsem v minulých dnech objevil několik desítek nových údajů a zajímavostí, o které je třeba původní katalogy doplnit. Je to přirozené, odstup let a otisky z neznámých sbírek k doplnění údajů a nových otisků značně přispěl. V současnosti jsem se hlouběji pustil do studia a bádání přineslo ovoce. I dnes přispívám s další troškou do mlýna. Týká se 335. uživatele výplatního stroje Francotyp B4 s horním číslem počitadla (sběratelsky FR 8h - 4m , dohlédací pošta PRAHA 1). Firma TEX závod se suknem obdržel povolení publikované ve Věstníku č. 45 ze dne 25. 9. 1930.

Do této chvíle jsme žili v domnění,že prvním otiskem tohoto uživatele bylo datum 25. 7. 1930 (údaje dle AJ, který obdržel pravděpodobně od firmy B. Jarolímek a jeho kontaktů uvnitř této firmy). Překvapením je nález nového otisku s datem 10. 7. 1930. To byl první den použití? Anebo otisk na celistvosti vznikl při dokončení montáže otisku a byla esejí, která nebyla ve své době takto označena. Patnáct dní se čekalo ma "druhý" první den otisku? Co vše zpozdilo? Co tedy považovat za 1. den života otisku? 10. anebo 25. 7. ? 

 

 

TEX 001

Další osud tohoto otisku, ať již byl první den jakýkoliv, byl zajímavý. Jak píše Albert Jonáš:

 

"Při namontování štočku pod známkou porušil mechanik závity přídržného šroubu a poněkud špatně tiskl. Firma TEX žádala opravu, kterou mechanik na svůj náklad přislíbil. Po několikátém upozornění (posledním 19. 8. 1930), nechala fma Jarolímek rýti na svůj )čet pod známku štoček nový. Původní štoček měl charakteristické znaky: široké H ve slově Praha. Dolní R vybíhá skoro z průsečíku obloučku a svislé nožky. Dolní dvě řádky nízkým písmem."

 

Další otisky byly ve stejném stroji. Pouze označení bylo změněno. Reprodukuji originální popis změn ze Studií A. Jonáše a nechávám je na celistvosti.Otisk začal tisknout v srpnu 1930 a dále vše probíhalo beze změn (viz druhá celistsvost).

TEX 2 001

 

 

 

Číst dál...