HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - Filtrované položky podle data: březen 2019

Viadukt u Langwiesu

Viadukt u Langwiesu

Šedohoří se pyšní mnohým. Přírodou, kouzelnými přírodními zákoutími, ale i výtvory lidské práce švýcarských umných inženýrů. Jedním z nich je železnice postavená mezi Churem a horskou vesnicí Arosa známou svými perfektními lyžařskými terény, chodeckými trasami a přírodními scenériemi obdivovanými jak v zimě, tak v létě. U vesničky Langwies na zmíněné železniční trase pomáhá překonat terén vlakům Rétské dráhy RhB i odvážný obloukový viadukt u Langwiesu, který je snad nejfotografovanější část této železnice. Viadukt u Langwiesu (Langwieser Viaduct).

 

DSC00673  DSC00668  DSC00672  DSC00677  DSC00666  DSC00667  DSC00678  DSC00679  DSC00686  DSC00687  DSC00655  DSC00681   

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (17)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (17)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (17)

ROK 1986

Na rok 1986 připadlo významné výročí v životě komise. Tato entita více méně nepřetržitě (až na několikaměsíční výpadky) již dvacet let organizovaně zastřešovala československou poštovní historii a sběratelství celin. Navíc se v tomto roce konala významná Celostátní výstava poštovní historie a aerofilatelie v Ústí nad Labem. Tím se stal tento rok pomyslným vrcholkem v organizované poštovní historii.

Federální komise pod mým vedením pracovala v česko – slovenském složení – Evinic, Hašek, Leiš, Martinka, Pakoska, Chmelár, Stříteský, Brabec, Tvrdý, Jech. Vzhledem ke složení komise jsme se scházeli na různých místech, abychom usnadnili mimopražským členům komise netrávit čas ve vlacích či autobusem anebo po různých nádražích. Sešli jsme se celkem čtyřikrát – v Praze, Bratislavě, Chebu a během výstavy v Úst nad Labem. Během jednání komise jsme se z pochopitelných důvodů museli věnovat funkcionařině a byrokratickým záležitostem, ale zavedli jsme zásadu, že při každém stekání si vyslechneme i něco filatelistického či poštovně historického. Při únorovém setkání v Praze přednesl Antonín Hašek přednášku na téma „První razítkovací stroje v Rakousku a typologie současných strojových razítek“. Typologické zásady byly později publikovány ve filatelii, a tak se dostaly mezi širší okruh posluchačů.

V tomto roce se stabilizovaly federální sekce. Hodně pokročila sekce celin pod vedením kolegy Martinky. Metodicky se práce sekce rozdělila na několik skupin a byli určeni vedoucí pracovních skupin – předchůdci v rámci Rakouska – Uherska (Martinka), ČSR I+II (Bortlík, Osuskýú, moderní (Brabec), letecké (Šilhán), ostatní (Nekvasil). K práci vyzval i další kolegy – Palkosku, Papouška, Dočkala, Jahodu, Nekolu a Leukaniče. V rámci SČSF se celinářskou problematikou zabývalo několik komisí a sekcí. Jednoznačně jsme se shodli, že naší komisi přináleží sledování celiny z historického, funkčního, druhového a typového hlediska a to SČSF akceptoval. Dne 23. 11. 1985 SČSF rozhodlo o názvu naší komise na

                                         komisi poštovní historie SČSF.

„Celiny“ z názvu vypadly z důvodů, že se jimi zaobíralo několik komisí. Tato otázka zůstávala k řešení.

Stabilizovala se sekce dopravy poštovních zásilek, byl ustaven tajemník – Jan Jonáš. Rozšiřoval se aktiv sekce přepravy poštovních zásilek a zvláštních druhů zásilek. Na práci se kromě vedoucího Jana Suchého podílel i vít Vaníček.

Intenzivně se pracovalo na Generálním a oborových řádech. Předseda založil kroniku KPHC SČSF, kterou po skončení existence komise předal Poštovnímu muzeu v Praze. zaslouží si zmínit, že kroniku vyrobil bratra Pavla Stříteského v důstojném formátu, s kvalitními listy, vázanou v ků§ži a pevně okovanou stříbrnými šrouby. Kroniku jsem pravidelně doplňoval a ta se stala němým svědkem života komise. V dalším pokračování neměli následníci zájem , a proto skončila v depozitáři Poštovního muzea.

Publicistiku stavěla komise na jedno z předních míst činnosti, zejména pak propagační články o poštovní historii na stránkách Filatelie a Mladého filatelisty. Seriál v Mladém filatelistovi měl velký ohlas mezi mládežníky.

systém se vnesl do existujících exponátů poštovní historii a celin zejména díky Pavlovi Jechovi. Přehled se stal vynikající kartotékou, kde byly pečlivě zaznamenávány i ocenění. Přehled byl základem pro rozhodování SČSF. Jádrem bylo 37 exponátů (rok 1986), které byly špičkové a mnohé z nich byly zasílány do zahraničí, kde získaly vysoká ocenění. Více než 90% spadalo do kategorie „zlatých“. Jen zbytek byl oceněn stříbrnými či bronzovými medailemi. zapomínalo se na exponáty ve třídě literatury, v tom komise zajistila nápravu.

Jurymanství byla další činnost v hledáčku federální komise.

Velkou pozornost jsme věnovali nadcházející výstavě v Ústí nad Labem, která se konala v době od 6. do 14. 9. 1986. Plánoval se sborník a katalog. Jury měla pět jurymanů a tři pozorovatele. Prosadili jsme besedu vystavovatelů se jurymany. Nemohl na chybět seminář poštovní historie a aerofilatelie se čtyřmi přednáškami – 100 let R-nálepky (Šimonovský), 60 let firemního výplatního otisku (Leiš), 40 let poštovního výplatního otisku (Bouška) a přednáška na téma aerofilatelie (Helm). K výstavě bylo zadáno razítko s oběma motivy (poštovní historie a aerofilatelie) a plánovala se i známka. s R-nálepkou. V katalogu výstava se plánovaly články Historie ústecké pošty (Polišenský), Razítka Ústí nad Labem (Palkoska), Výplatní otisky Ústí nad Labem (Bouška, Leiš). Sborník předpokládal otištění článků 100 let R-nálepky )Šimonovský), 96 let uherské R-nálepky na Slovensku (Tvrdý), Automatizace současného čs. provozu (Brabec, Langhammer),Příspěvek k historii čs. výplatního otisku (k jeho 60. výročí) – (Bouška, Leiš), Poštovní použití leteckých známek ĆSR po roce 1945 (Oláh), Čs. balonová a vrtulníková pošta (Kolář), Rakouská vzducholoď Haida (Šilhán, Nekvasil).K výstavě byl vydán i plakát. Propagaci ve filatelii byla věnována též velká pozornost.

Začaly práce na názvosloví poštovní historie a celin, a to i včetně slovenské problematiky. Názvosloví se objevilo v publikaci Československá filatelie a do dneška přehled hesel nebyl překonán v žádné publikaci. Práce se zúčastnil široký aktiv členů naší komise. Všechna navržena hesla do „heslovníku“ byly tehdejší vedoucím kolektivu, který publikaci zpracovával, Pavlem Pitermannem akceptována v celé šíři. Celkem jsme začali pracovat na 600 heslech.

V roce 1985 jsme do zahraničí a na družební výstavy vyslali celkem 37 exponátů. Exponáty v Římě, Hamburku, Berlíně, Smolensku, na Ukrajině, Salgotarjánu,na Kubě, a v Bohumíně obstály a dosáhly tato ocenění:

Z           3

VPZ       8

MPZ     9

VS         3

MS         3

S             5

PS           1

MPS       1

B             1

II.cena   1

III.cena   2

V československu bylo vystaveno 69 exponátů (ČR) a 9 exponátů (Slovensko). nejvíce se vystavilo 30 exponátů z historie poštovnictví )30), dále ze směrů dopravy poštovních zásilek (18), adjustace poštovních zásilek )7), zvláštní přepravy zásilek (10) a celin (13). Převaha ocenění se soustředila do kategorie velkých a malých stříbrných (celkem 50).

Bratislavské zasedání navštívili Evinic, Gebauer, Leiš, Martinka, Stříteský, Jech, Tvrdý, Brabec, J. Tekeĺ. Omluvili se Hašek, Chmelár, Palkoska a Suchý.

Publicistika byla jedním z hlavních diskutovaných bodů. Schválili jsme další pokračování seriálu o poštovní historii formou dvanácti článků. Nezapomněli jsme ani na články v Mladém filatelistovi.

Začala se připravovat Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988, při níž se plánoval Den poštovní historie na datum 31. 8. 1988.

Jednali jsme o přípravách na Celostátní výstavu poštovní historie a aerofilatelie. Byla ustavena jury Palkoska, Leiš (tajemník bez hlasovacího práva), Blaha, Obert, Jaššo, Bísek, Crha.Celkem došlo cca 100 přihlášek k vystavení v soutěžních třídách.

 

Výstavy v roce 1986 aktivně jurovaly členové sekce jurymanů PH (řádní jurymani či aspiranti – Blaha, Evinic, Jaššo, Leiš, Martinka, Obert, Palkoska, Tvrdý . Jurymany bylo obsazeno cekem 16 výstav (!), které se v roce 1986 konaly.

Předseda Leiš prezentoval nový zpravodaj KPH SČSF „Postilión“ a jeho 1. číslo. Komise rozhodla o vydávání pouze jednoho zpravodaje s tím, že bude aspoň na začátek obsahovat rubriky existujících sekcí a budou zřízeny dvě nové rubriky „Slovo mají předsedové SČF a ZSF“.

U příležitosti Celostátní výstavy v Ústí nad Lbem se konalo i zasedání komise . To už bylo po jurování, takže jsem měl možnost oznámit výsledky práce jury. Výstava dopadla úspěšně a zase posunula sběratelství poštovní historie o kousek dopředu. Katalog, sborník (i když nedošlo na vytištění několika článků) a exponáty a doporovodný seminář přispěl k rozšíření znalostí čs. poštovních historiků.

Komise se detailně zabývala činností sekce jurymanů poštovní historie a neuspokojivým stavem v obsazení. V té době komise disponovala pouze čtyřmi řádnými jurymany. Proběhla řízení s adepty, ale byl konstatován neuspokojivý stav. Adepti nají nedostatečnou teoretickou přípravu, neovládají znalosti teritoriální filatelie, zejména známkovou problematiku, podceňuje se encyklopedická znalost, nedostatečná je znalost aspoň jednoho světového jazyka, je zanedbána znalost historie Československa. Aspirantům a kandidátům byli určení konzultanti.Doporučeny semináře pro adepty jurymanství. Stanovit by se měla i povinná a doporučená literatura. Trvalý úkol v tomto směru byl přijat.

Naprosto neuspokojivá je situace v tištění zpravodaje Postilión – 1. číslo bylo předáno v březnu k tisku, v září nebylo ještě vytištěno. Intervence u SČF zůstaly nevyslyšeny.

Pro rok 1987 jsme plánovali se sejít v Praze, Bratislavě, Nitře a Terezíně.

Poslední zasedání KPH ČSF se konalo v Chebu a bylo doprovázeno i zasedání několika sekcí.

Zúčastnili se jej Hašek, Leiš, Stříteský, Tvrdý, Brabec, Šimonovský, Śpaček, Vychodil, Tauchen. Dvořák a několik dalších členů sekcí. Zhodnotili jsme práci v roce 1986 a stanovili si úkoly na rok 1987.Rozhodlo se, že bude vydáván samostatný zpravodaj sběratelů poštovních razítek a zpravodaj R-nálepky a doporučené celistvosti. A to kromě ústředního zpravodaje Postilión.

V publicistice jsme se rozhodli, že navrhneme vydat publikaci „Poštovní provoz očima sběratele“.

V roce 1987 se komise soustředí zejména na organizační činnost, publikační aktivitu, výstavnickou a jurymanskou činnost, práci odborně – metodických sekcí a zlepšení jejich práce.

Číst dál...

Zakladatelé AIESECu v Československu vstoupili do Síně slávy

Zakladatelé AIESECu v Československu vstoupili do Síně slávy

 

Několik prvních AIESECářů stojící na počátku existence československého AIESECuu jeho založení.Zleva Václav Baloun, Ivan Leiš, Ladislav Prudký, Jan Sládek a hlavní iniciátor založení této studentské organizace v Československu a na VŠE Praha vstoupili z rozhodnutí českého AIESECu do Síně slávy.

2016 hall of fame cropped

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (2)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (2)

 

O povolení a zavedení výplatního stroje a jejich otisků do československého poštovního provozu se začalo uvaovat již počátkem dvacátých let 20. století. Definitivní orzhodnutí padlo krátce po Kongresu UPU ve Stockholmu v roce 1924. Rok 1925 a počátek roku 1926 byly roky příprav. Vytypovaný výrobce výplatních strojů firma Francotyp GmbH Berlín společně s designovaným generálním zástupcem strojů Francotyp v Československu a firmou B. Jarolímek Praha vytvořil první otisky pro schvalovací účely a pro účely finančně - bankovní. Firma B. Jarolímek požádala centrální banku o úvěr na nákup strojů. Za tím účelem Francotyp GmbH poskytl otisk z června 1926 . Tímto otiskem (s použitím názvu pozdějšího uživatele Pražských vzorkových veletrhů) byl otisk, který nesl datum 1. 6. 1926 a ve svém návrhu se objevilo již výplatní razítko ve tvaru "motýlka" či "větrné růžice" (na přání ministerstva pošta a telegrafů). Z hlediska právního  je otisk první známou čs. esejí výplatního otisku  a z hlediska sběratelského první známý otisk - první esej. Poštou prošlé otisky začaly ecistovat až od poloviny září roku 1926. Zobrazená celistvost je součástí archivu ČNB a je přílohou k žádosti firmy b. Jarolímek o poskytnutí úvěru na provozní účely firmy. Zatím je známá jen jedna celistvost.

1.čs.esej

 

  

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (1)

Celistvosti v rarity přetvořené (1)

 

Oražená známka šeptá, ústřížek dopisu hovoří, dopis křičí.... (Dr. Franz Kalckhoff)

 

Prvním výplatním strojem, který byl použit na československých poštách byl výplatní stroj švýcarského výrobce firmy   HASLER, která čs.poštovní práva oficiálně zavedla na své přepážky v roce 1946. Umožňoval přijímat doporučené zásilky (viz doporučený obrazec v otisku).Tento stroj byl použit na poště PRAHA 1. Byl zvláštní nejen doporučenžm obrazcem, ale též i výplatním razítkem ve tvaru "motýlka" či větrné růžice", jak zajímavý tvar pojmenovali sběratelé. Výplatní otisky pošt záhy změnily tvar  výplatního razítka z "motýlka! na "pseudoznámku, která lépe vystihovala poštovní provoz.

Po všech těchto úpravách je z n á m á   j e d i n á  celistvost, "která křičí" slovy dr. F. Kalckhoffa a která dokumentuje tuto významnou část československé poštovní historie, zejména pak v tomto případě historii čs. poštovnictví. Raritou se stala svou jedinečností a  krátkostí období, kdy byl tento moderní prostředek vyplácení použit v čs. poštovním provozu.  

 

Raritní celistvost 1 001

Raritní celistvost 001

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (16)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (16)

 

V 15. pokračování Nejvyšších pater jsem popsal úsek, kdy byl vydáván zpravodaj pod názvem POŠTOVNÍ HISTORIE, a to od začátku roku 1978 až zhruba do poloviny roku 1986, kdy se změnila situace. Byly vytvořeny dvě národní komise poštovní historie a celin s jednou zastřešovací federální komisí. V roce 1985, kdy jsem byl československými poštovními historiky navržen do funkce předsedy KPHC SČSF a potvrzen PÚV SČSF v této funkci, tak jsem s velkým smutkem musel opustit redakci Poštovní historie a předat ji svému příteli a blízkému kolegovi Pavlu Stříteskému.

Pavel se osvědčil již pod mým vedením. První dvě čísla Poštovní historie v roce 1986 připravil, realizoval a rozeslal mezi subskribenty výtečně. I redaktorské práce se ujal bez připomínek a dokonce napsal již své první redaktorské články, a to s odbornou erudicí. Byla naděje, že komise poštovní historie a celin SČF získá v Pavlovi a ve zpravodaji Poštovní historie bezbolestné pokračovatele zavedené tradice. Jisté okolnosti však tuto naději změnily, a dost zásadně. Důvodů bylo několik. Pavel, ač mnou podporován zůstal na redaktorskou práci sám, nenašel spolupracovníky, ani přispěvatele. Svaz se též k několika zpravodajům vydávaných pod hlavičkou KPHC a jejích sekcí stavěl dost rezervovaně.

Tlak, který na mne vyvinuli po prvním roce existence komise pod mým vedením, začal být nesnesitelný. A to neuvažuji ani anonymy, které jsem obdržel, a telefonáty mé rodině. Musel jsem se bránit a hlavně vysvětlovat. Když za mnou přišli přátelé Bulíček a Stodola ze Severočeského kraje s návrhem uspořádat tehdy populární „Křeslo pro hosta“ k vysvětlení změny koncepce a metodiky řízení poštovní historie v Československu, rád jsem souhlasil. Bylo stanoveno datum, prostředí, moderátoři. Křeslo se nakonec nekonalo na přání soupeřů…Tedy nový časopis byl více než nutností a to i s ohledem na další důvody. Chtěl jsem stmelit celou československou poštovní historii včetně rozklížené slovenské části. To se povedlo a přispěl k tomu nový zpravodaj POSTILIÓN, který jsem zřídil koncem roku 1986. O něm podrobněji v některém z dalších dílů Nejvyšších pater. Postilión převzala i koncem roku nově zřízená nástupkyně KPHC – Českomoravská odborná skupina pro poštovní historii (celiny již v roce 1988 jsme předal nově zřízené komisi celin SČSF. První Postilion vyšel na podzim roku 1986 pod číslem 1-86 jako zpravodaj Komise poštovní historie a celin Svazu československých filatelistů. I když v předtuše odchodu celin z náplně komise jsem do titulky uvedl, že jde o tiskovinu KPH (komise poštovní historie).Celinám jsme se pochopitelně věnovali, vždyť jednou ze sekcí byla i sekce celin pod vedením kolegy Martinky ze Slovenska….

Nová entita vznikla za přítomnosti 18 poštovních historiků v Praze dne 2. 12. 1990. Předsedou byl zvolen Karel Špaček. První vedení tvořili Špaček – Petr – Langhammer - Stříteský, revizorem byl zvolen Hauzner. Pavla jsem požádal, aby se aktivně zúčastnil práce nové entity a zajistil kontinuitu. Což mi splnil a já jsem na něj do dnešních dob hrdý. Komise poštovní historie zanikla uplynutím funkčního období dne 31. 12. 1989. Tedy ne mým odstoupením, jak se rozšiřovalo mezi členy komise, ale přirozený zánikem. Jednak objektivně, jinak, var doby by k tomu jistě přispěl. Ale to předbíhám. Vraťme se do roku 1985, prvního roku existence federální a dvou národních komisí, tedy symetrického modelu, po kterém toužili léta poštovní historici.

První zasedání nově vytvořené a zvolené komise SČSF se konalo hned na začátku roku 1985 – 30. Března. Zúčastnili se jí kolegové Evinic, Hašek, Martinka, Palkoska, Stříteský. Omluvili se Chmelár, Jech, Foman, Polišenský a členové vedení SČSFDvořáček a Švarc, kteří slavili 90 let organizované filatelie na Slovensku. Účastníky jsem pozval do nově renovovaných prostor Paláce Chamoreé – Harbuval (prostor reprezentační místnosti Konírny) ve Sněmovní ulici na Malé Straně. Laskavostí generálního ředitele OZO Transakta zasedání mělo slavnostní ráz se vším servisem.

Schůze to byla rozšířená i o hosty. Jednalo se o zásadní jednání, které mělo dát další základy v pokračování existence poštovní historie u nás. Nová koncepce pro poštovní historii vzešla z návrhů V. sjezdu SČSF, růlzných porad a aktivů čs. filatelistů a se souhlasem národních komisí. Posvětil ji i PÚV SČSF. Ten schválil i vedení nové komise Leiš (předseda) – Palkoska – Evinic (místopředsedové) – Hašek (tajemník) – Stříteský (hospodář) – Chmelár – Martinka (členové vedení). Zároveň se potvrdil i šéf sekce jurymanů KPHC SČSF – Palkoska. Ještě dvě data jsou důležitá – 12. 2. 1985 se konala porada s vedením (Dvořáček, Švarc) a 2. 2. 1985 jednání s vedením dalších komisí SČSF, kde padlo jednomyslné rozhodnutí ustavit dle nové koncepce návrhy sekcí kryjící celou problematiku sběratelství poštovní historie v Československu. Později byla tato koncepce napadena, že se vytvořila shora. Ano, impuls vyšel shora, ale řádně se o ní jednalo na úrovni národních komisí. Navíc čs. Poštovní historie trpěla stanoviskem, dost rozšířeným, že „pokud nebudou sběratele, nebudou sekce a podpora těchto oborů“. Což dle mého názoru je chyba a je třeba podporovat i obory, které do čs. poštovní historie patří ,i když nemají odpovídající členskou základnu. Do dneška se potýkáme s tím, že některým oborům „ujel vlak“ a už nikdy zpoždění nedoženou. Nakonec sekce výplatních otisků, poštoven, perfinů vznikly též od hlavy, neboť sběratelé nebyli známí…Důležité je, že „sekce“ byly na federální úrovni, na národních úrovních skupiny používaly název „odborné skupiny“. KPHC tímto rozhodnutím plnila své společenské poslání, a to v prvé řadě.

Byla ustavena i  komise národní SČF ve složení: Palakoska (předseda) – Leiš (místopředseda) – Maxa (tajemník) - Stříteský (hospodář) – Polišenský (odborná skupina poštovní historie) – Bouška (výplatní otisky) – Šimonovský (RN) – Hašek (příležitostná a propagační razítka) – Langhammer (Mechanizace a automatizace) Jech (razítka a dodatky) – Stříteský (publikace) – Bortlík (celiny) – Suchý (militárie) – Brabec (ochrana a konzervace exponátů) – Uvažovalo se i o odborné skupině pro pragensie. Krajské skupiny podléhaly této komisi

Národní komise na Slovensku byla ustavena v tomto složení: Evinic )předseda) – Martinka (místopředseda) – Chmelár (tajemník) – Kvas (skupina poštovní historie) – skupina razítek bez vedoucího – Tvrdý (poštovní nálepky) – Martinka (celiny) – kraje vedli Večerík, Kvas, Hric, Evinic..

Komise vzala na vědomí hlavní směry rozvoje sběratelských oborů: historie poštovnictví – doprava zásilek a její hlavní znaky – přeprava zásilek včetně zvláštních druhů přepravy, adjustace zásilek, celiny., Potvrdila se i sekce zabývající se publikační činností. Na vedoucí byli odsouhlaseni Polišenský – Jech – Tvrdý – Martinka a Chmelár. Zvláštní druhy zásilek svého garanta teprve hledal. Návrh A 11/1 pokrývající tuto koncepci a návrhy na personálie byl jednomyslně schválen.

Byly stanoveny zásady fungování komise, probrána vzdělávací činnost, příprava oborového řádu PHC, výstavní činnost a stav příprav Celostátní výstavy PHC a aerofilatelie 1986 V Ústí nad Labem.

Zasedání vedení a též její rozšířený formát se v roce 1985 uskutečnil ještě 7. 9. 1985 v Bratislavě a 7. 12. 1985 v Praze. Tato zasedání se týkala koncepčních a metodických záležitostí v oblsti: JURYOVÁNÍ, STAVU ČS. JURYMANŮ PHC, OBSAZENÍ VÝSTAV V ROCE 1986, STAV SBĚRATELSTVÍ PHC, SVAZOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI 1985 – 1986, OBOROVÉHO ŘÁDU PRO HODNOCENÍ EXPONÁTŮ PHC.

Komise se jednoznačně postavila za zřízení a realizaci federálního zpravodaje PHC. Tam byl dán základ Postilióna.

Komise měla několik jurymanů. Řádnými jurymany byli – Palkoska – Jaššo – Obert – Blaha – Polišenský. Kandidáty byli Leiš a Tekeĺ. Aspiranty – Tvrdý, Evinic, Martinka. Na publikační tituly byly navrženy práce monografické v počtu devíti (!) a deset pravidelných zpravodajů (jen v českých zemích, slovenské je nutno připočítat), Slovenští kolegové navrhli dvě monografické práce a osm studií do sborníků. Do ročenek se navrhlo šest prac jen ze Slovenska.

Koncem roku bylo jasno i v obsazení sekcí – poštovnictví (Gebauer) – doprava poštovních zásilek (Jech), adjustace (Tvrdý)Suchý (přeprava poštovních zásilek a zvláštní druhy), Martinka (celiny), Palkoska (jurymani).

Komise registrovala i další jména se zájmem o práci jurymanapoštovní historie a celiny:  Dočkal – Zika – Thiemel – Pytlík – Stahalík – Vychodil – Vaníček (stav konce roku 1985).

 

 

 

Číst dál...

Bázlivý útěkář Boban

Bázlivý útěkář Boban

 

Boban byl pejsek z útulku, který se stal na čas, bohužel krátký čas miláčkem rodiny. Byl bázlivý, bál se všeho okolo, stále jako Londonův pet z Volání divočiny se něčeho obával. Vyhlížel nebezpečí a pokud jej jen trochu ucítil, tak utíkal. Ubezpečování páníčků, že ve smečce je v nebezpečí si nepřipustil a stal se z něho samotář, který při každém okamžik, kdy necítil dozor, zmizel. Až jednou pronásldován dvěma dogami zmizel úplně a po několika dní toulek vběhl do tunelu metra, kde jej čekal konec. Cestu domů nenašel....Za krátký život poznal péči a podíval se i do světa. Sníh na Šumavě si oblíbil.

 

DSC00233   DSC00242  DSC00234   DSC00245   DSC00246   DSC00147   DSC00148   DSC00152  

Číst dál...

Německá poštovní historie (1)

Německá poštovní historie (1)

Modrá poštovní schránka RegioMail

 

Německá soukromá poštovní služba RegioMail je typická modrou barvou - modré jsou stejnokroje jejích zamastnanců, modrá je poštovní schránka. RegioMail, který vznikl v roce 2001 v Heilbronnu,  je jednou ze 136 soukromých firem zabývajích se dopravou poštovních zásilek v Německu, ale i do zahraničí. Každá firma vydává i vlastní známky. RegioMail jich od roku 2005 do konce roku 2018 vydal 116, a to převážně s regionálními tématy. Některé známky jsou již beznadějně vyprodané.

 

DSC00633 

Číst dál...

Švýcarská poštovní historie (1)

Švýcarská poštovní historie (1)

Horská pošta v Arose

I malé místo, jakým je horská obec Arosa, v porovnání s podsttaně známějšími a většími zimními švžcarskými horskými lokalitami, má svou významnou poštovní historii. Nová budova pošty v Arose je jen pomyslnoiu třešničkou na dortu, která je ve velkém rozsahu využívána místními i početnými zahraničními návštěvníky thoto horského střediska (a v létě významným letoviskem).

 

DSC00572   DSC00571   DSC00570

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS