HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - leden 2020

OD B. JAROLÍMKA K PĚTI

OD GENERÁLNÍHO ZÁSTUPCE K PĚTI PRODEJCŮM

 

Včera jsem sestavil životopisnou a  kariérní kroniku Bohumila Jarolímka, který v letech 1926 - 1948 (s výjimkou válečných let na části bývalého československého území) měl tu čest generálně zastupovat německého výrobce výplatních strojů  "FRANCOTYP" v Československu, a zavěsil ji na tento osobní web.

 

JAR 1 001     JAR 2 001

 

 

Uvědomil jsem si, jakým úžasným vývojem prošla sféra zastupování a prodávání výplatních strojů. Nezaškodí uvést současný stav.

 

Nositelem povolování a poskytování licencí na provoz výplatních strojů v současné době (2020) má Ćeská pošta s.p., se kterou zájemce (pozdější uživatel) musí uzavřít smlouvu o provozu, přesněji dohodu o používání výplatních strojů. Uživatel, pokud dostane licenci od Ćeské pošty si může sám vyplácet za přísně stanovených podmínek své zásilky a pošta mu posytne i zvýhodněnou cenu za podávané zásilky (nižší výplatné). 

 

Česká pošta též stanovila prodejce na území České republiky:

 

1/ SpeedCard sro Praha 9 pro stroje PITNEY - BOWES

Současné modely: DM 100i, DM 300c, DM 400c

 

2/ EVROFIN Int. spol. s r. o. Ústí nad Labem pro stroje NEOPOST

Současné modely: IS 350, IS, 420, IS 440, IS 480, IJ-110

 

3/ FP Franco - Post CZ s. r. o. Praha 4 pro stroje Francotyp - Postalia (kreditované v systému Teleporto)

Současné modely: Ultimail 60/90, Flexiscale, Postbase

 

4/ ALBACON SYSTEMS a.s. (dealer) Praha 3 pro stroje Francotyp - Postalie kreditované v systému PostBase TDC

Současné modely: PostBase 30, PostBase 45, PostBase 65, PostBase 80

 

5/ XERTEC a.s. Praha 4 pro stroje FRAMA

Současné modely: Matrix F 12, Matrix F 22, Matrix F 32, Matrix F 42, Matrix 62, Matrix 82, OfficeMail

 

 

Ostatek 001

 

 

Číst dál...

D + 1 a výplatní stroje

DVOURYCHLOSTNÍ DORUČOVÁNÍ A VÝPLATNÍ OTISKY

Česká pošta spouští s účinností od 1. 2. 2020 tzv. dvourychlostní doručování poštovních zásilek. Mění se Poštovní podmínky včetně ceníků. Tyto změny se dotýkají i výplatních strojů a jejich otisků v rámci zásady „Jeden dopis, dva způsoby doručení při dvou různých cenách služby“.

Dochází k zavedení dvou doručení – ekonomickému a prioritnímu.

EKONOMICKÉ DORUČENÍ ADRESÁTOVI

Finančně nejvýhodnější řešení. Cena služby je stejná jako doposud (Kč 19,-), ale doručení zásilky proběhne zpravidla d r u h ý den po dni podání. Údaje na obálce beze změny.

Odesilatel má povinnost napsat zkratku EK na podací arch zásilek u doporučených zásilek.

U obyčejných zásilek je třeba zapsat celkový počet zásilek a uvést zvolený způsob doručení (ekonomické doručení).

Uživatelé výplatních strojů mohou tento způsob využít při těchto poštovních produktech:

OBYČEJNÉ PSANÍ

DOPORUČENÉ PSANÍ

( ve stroji kategorie: PSANÍ, PSANÍ STANDARD, DOPORUČENÉ PSANÍ, DOPORUČENÉ PSANÍ STANDARD).

PRIORITNÍ DORUČENÍ ADRESÁTOVI

Nejrychlejší řešení. Cena služby zvýšena (Kč 26,-).Doručení proběhne zpravidla

n á s l e d u j í c í p r a c o v n í den po dni podání zásilky.

Lze využít u všech typů zásilek.

OBYČEJNÉ PSANÍ

DOPORUČENÉ PSANÍ

(ve stroji kategorie: PSANÍ, PSANÍ STANDARD, DOPORUČENÉ PSANÍ, FDOPORUČENÉ PSANÍ STANDARD)

Zásilku nutno označit zkratkou D + 1. Možno použít nálepku, nátisk na obálku, ruční poznámku.

U doporučených zásilek se nemusí nic dalšícho uvádět (např. Do podacího archu). U obyčejných zásilek je nutno zapsat celkový počet zásilek a uvést zvolený způsob doručení (prioritní).

Dopisy nutno roztřídit podle kategorií.

 

Zároveň dochází ke zvýšení cen u doplňkových služeb.

Mění se i sazby u mezinárodních listovních zásilek

Změnou prochází i další ukazatele.

 

Názor autora příspěvku:

Týká se uživatelů výplatních strojů. Dochází ke zvýšení byrokracie u uživatelů, navíc ke zřetelnému, ale i skrytému zdražení lsužeb. Otázkou zůstává kontrola odesílaných zásilek a placení stanoveného porta a hlavně doručování dle oznámených pravidel.

Zajímavé bude vyhodnocení tohoto rozhodnutí v nějakém časovém horizontu a  průběžný výsledek, zda bylo dosažení cíle.

Zdroj:

Ceník České pošty

https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/6069044/Cenik_1_2_2020_zmeny.pdf/44dc8fcc-ba45-e1e1-07ab-c15736247d5c

 

 

 

 

OVS změny 002

 

 

OVS změny 001

Číst dál...

BOHUMIL JAROLÍMEK - 140 LET OD NAROZENÍ

BOHUMIL JAROLÍMEK – 140 LET OD NAROZENÍ

Dne 16. dubna 2020 si připomeneme 140. výročí narození Bohumila Jarolímka, majitele firmy B. Jarolímek Praha, který se zasloužil o zavedení a rozvoj vyplácení zásilek výplatními stroji v Československu. Tento český gründer si zcela jistě zaslouží připomenutí svého života a úspěšné kariéry formou kroniky.

9. 1. 1872

V Dlouhé Lhotě u Příbramě se narodil Antonín Urban

1872

Po sňatku se usídlil v Praze a otevřel v Karlově ulici č. 24 krámek s papírnickým zbožím. V tomro roce se mu narodil syn Ladislav

16. 4. 1880

V obci Konětopy u Příbramě se rodičům Josefu Jarolímkovi a Anně Jarolímkové roz. Benešové ve statku čp 8 narodil syn Bohumil Jarolímek. Měl několik sourozenců.

21. 6. 1884

Narodila se Aloisie Šišková, budoucí manželka Bohumila Jarolímka

1897

Urbanův syn Ladislav krátce po studiích umírá

1895

Bohumil Jarolímek odchází ve svých 15 letech do učení k firmě Antonína Urbana do Prahy.

František Zach si jej vybírá jako obchodního příručího

1898

Firma A. Urbana vystavuje na výstavě architektury a inženýrství v Praze a díky svému zaměstnanci Františku Cachovi získává vysoké ocenění ve formě zlaté medaile.

1903

Firmu A. Urbana přebírá František Cach

1904

Bohumil Jarolímek povyšuje na obchodvedoucího

11. 9. 1904

Otec Aloisie Šiškové dává své nezletilé dceři souhlas se sňatkem, koná se svatba, první byt manželů je v ulici Pod Slovany čp 1975. Otec Aloisie byl zedník

1905

Manželé se stěhují do Lipové ulice čp 1650

6. 9. 1905

Manželům se narodil jediný syn Bohumil. Rodina se stěhuje do několika bytů, až zakotvuje v tehdejší Jungmannově ulici č. 1376 (nyní Vinohradské) na Královských Vinohradech. Bohumil Jarolímek st. Stále pracuje u firmy Františka Cacha

1918

Se vznikem Československé republiky začal váženě přemýšletr o osamostatnění a zřízení vlastní obchodní firmy

10. 7. 1920

Bohumil Jarolímek v Karlově ulici č. 223 zřizuje vlastní obchod „se zbožím smíšeným, odborný závod papírnický pro pisárny a kanceláře“. Klasické papírenské zboží rozšiřuje i o technické prostředky. Začíná prodávat psací stroje „Continental“ od firmy Wanderer Werke v Chemnitz.

1921-1924

Při rozjezdu firmy mu pomáhá půjčkou jeho bratr František, Vzniká velkoobchod.

1926

Bohumil Jarolímek se rozhoduje začít obchodovat s výplatními stroji. Rozhoduje se pro výplatní stroje německé provenience značky „Francotyp“. Úspěšně. Monopol si drží od roku 1926 do znárodnění v roce 1948 prakticky na celém území Československa s výjimkou let, kdy se odpojilo Slovensko a firma Krupec se stal generálním zástupcem pro Slovensko a Podkarpatská Rus připadla Maďarsku.

V roce 1926 žádá o úvěr 50-100000 kč na nákup a úvěrování výplatních strojů. Úspěšně. V jednání s bankami se významně angažuje paní Aloise Jarolímková

16. 9. 1926

Do provozu na zkoušku se uvádějí dva výplatní stroje v Živnostenské bance a v České hospodářské a průmyslové bance v Praze . Jeden z nejúspěšnějších obchodů firmy B. Jarolímek se rozjíždí

17. 6. 1927

Firma podává návrh k zápisu do rejstříku a jejím novým sídlem je budova na Perštýně 15 (č. 349)

6. 8. 1927

Firma je v rejstříku zanesena jako !velkoobchod kancelářskými potřebami“

15. 12. 1928

Do vedení firmy vstupuje Bohumil Jarolímek ml.

1929

Firma rozšiřuje svůj sortiment o psací stroje dalších značek, sčítací a účtovací stroje (např. L. C. Smith a Corona Typewriters)

22. 8. 1930

Při letecké nehodě na Vysočině umírá syn Bohumil Jarolímek ml. (Bedřichov u Jihlavy)

18. 5. 1932

Firma je opět firmou jednotlivce

1935 – 1937

Po několika letech stagnace firma zaznamenává vzestup úspěšného podnikání

21 1. 1937

S novým společníkem Václavem Langhammerem je založen druhý podnik „odborné dílny pro opravu kancelářských strojů

7. 12. 1937

Registruje se Protokol o prodeji, Jaroslav Brouk kupuje obě firmy. Bohumil Jarolímek nadále ve firmě zůstává

1. 1. 1938

Obě firmy jsou formálně převedeny novému majiteli

1940

V souvislosti se státoprávními změnami přebírá generální zastoupení firmy Francotyp na Slovensku firma Krupec

Bohumil Jarolímek slaví své životní jubileum – 60 let

1947

Firma si pronajímá provozní prostory v Palackého ulici č. 1

24. 3. 1948

Československé orgány vydávají Výměr o zavedení národní správy nad firmou B. Jarolímek

4. 2. 1949

Firma B. Jarolímek zaniká a je začleněna do nového podniku NARPA, národní podnik

2. 8. 1953

Umírá Jaroslav Brouk

Bohumil Jarolímek s paní je násilně vystěhován z Prahy do Krásné Lípy, je zbaven svého movitého i nemovitého majetku

6. 9. 1954

Aloisie Jarolímková umírá v nemocnici v Rumburku

Bohumil Jarolímek po její smrti přesidluje na Příbramsko

31. 1. 1960

Bohumil Jarolímek, který se zasloužil o úspěšné začlenění výplatního otisku do čs. poštovního provozu a o značnou racionalizaci a modernizaci kancelářských postupů, umírá na příbramsku v bůízkosti své rodiny

 

 

Kronika zpracována podle článku Rudolfa Píši „Psaní v rytmu kláves“, který vyšel ve Věstníku cenných papírů (MCP) č. 3, ročník VIII. a společné přednášky pro klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha (2015). Foto B. Jarolímka převzato ze zmíněného článku. Další detaily z knihy I. Leiše „Žralok a frankotyp, samonákladem, Praha 2017.

ILE 2020

 

Bohumil Jarolímek 2 001

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

Německá instradační čísla ve 40. letech (2) - PLZ na celistvostech

Poštovní směrovací čísla se na našem území objevila díky tlaku Říšské pošty (viz 1. pokračování - tzv. PLZ). Mají tvar kruhu s číslicí a písmenem nebo bez něj. Viz celistvosti. Byl to německý systém. Začal se používat na zabraném území a na území Protektorátu ČM ve 40. letech. První poštovní směrovací čísla (též tak byly označovány poštovní směrovací okrsky - PLB) se objevily během II. světové války a byly rozděleny na 24 okrsků, pokud se týče Německa či klasického německého území. systém začíná Berlínem (1) a končí Kielem (24b). Zajímavostí je, že kromě zabraných území na území Československa byla číselná řada dále rezervována pro východní území Velkého Německa (4 - 9) a čísla 12a a 12b pro Rakousko.

Do výplatních otisků se tato čísla též dostávala, zprvu skromně, později masivně. První pokusy coby předchůdci pozdějších PLZ se objevily v denních razítkách výplatních otisků již v roce 1928 a možná předtím (zdroj Dürst, Eich).O této problematice příště.

 

Instradační čísla 001

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

Německá instradační čísla ve 40. letech (1)

Prvními poštovními směrovacími čísly na území Československa nebyla pětimístná čísla, která se začala v tehdejším Československu používat v roce 1973. Byla to instradační čísla(POstleitzahlen) Říšské pošty (viz mapa). Našeho obsazeného území se týkala hned tři 11b (Protektorát ČM), 11a (zabraná území západních Sudet), 9b ( zabrané území východních Sudet).

 

Mapa německých PSČ

Číst dál...

BOHUMIL HEINZ

Bohumil Heinz

(120 let od narození v roce 2014)

Bohumil Heinz, český rytec (9. 5. 1894, Rakovník – 22. 5. 1940, Praha) se učil na keramické škole v Bechyni. Poté, co vypukla I. světová válka, školu musel opustit a bojoval na frontě v Rusku a Itálii.

Když skončila válka, začal studovat figurální malířství na umělecké škole prof. Schussera, později u Vratislava Huga Brunnera a u Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zde si osvojil základy grafiky. Rytectví se učil u rytce Eduarda Karla, který na něj zanechal největší vliv. Svou pracovní kariéru začal ve Státní tiskárně cenin, pro kterou vytvořil řadu děl, a od roku 1932 pro anglickou tiskárnu Thomas De La Rue and Co. a též pro Národní banku.

Od třicátých let navrhoval a ryl poštovní známky. Z této doby pochází i návrhy s pohledem na Malou Stranu z Karlova mostu (Pof. 514/515) a s portrétem Bedřicha Smetany (Pof. 742), které byly vydány poštovní správou až po II. světové válce. Za doby I. republiky vytvořil 23 poštovních známek, 2 aršíky a 7 rytin pro kupony. První známkou byl portrét Antonína Dvořáka z roku 1934 (Pof. 280). Za období Protektorátu Č+M vytvořil celkem 10 známek s krajinnými motivy. Úplný seznam zveřejnil Gerhard Batz v roce 2003 ve svém článku Bohumil Heinz na portálu www.infofila.cz. Jeho práce se ztělesnila i ve známkách pro další poštovní správy – Řecko, Švédsko, Nový Zéland (Yv. 198-199), Západní Samoa (Yv. 124) a Sudán (Yv. 50-56 a Yv. 57-58).

Rytectví poštovních známek a průvodních materiálů se soustředilo do velmi krátkého období – šesti let. Veřejnost i kritika jeho rytecké umění velmi oceňovala. Byl akceptován i vrcholným umělcem jakým byl Max Švabinský, i přes původní přehlížení jeho práce a kritiku (např. při práci na bankovkách). Československá poštovní správa ocenila jeho umění v roce 1984 k 90. výročí jeho narození a Česká republika dvakrát v sérii „Tradice české známkové tvorby“ – v roce 2000 „Masaryk s dítětem“, v roce 2002 alegorickým zobrazením „Republika“ podle návrhu Maxe Švabinského. Poštovní muzeum vydalo Pamětní list k výstavě v roce 1995.

Známé jsou i jeho spoluautorské návrhy bankovek (protektorátních) a návrhy nerealizovaných bankovek z let 1938 a 1946, jakož i grafické práce – z nichž vynikají nejvíce studie lesa, obraz zima pro ročenku a portréty (siamského císaře Rámy VIII. z roku 1933 a Sunjatsena). Zajímavý je i portrét Aloise Jiráska. I neoznačené rytiny jednoznačně ukazují na autora – Bohumila Heinze (hlava ženy s čelenkou, okřídlený skopec s dvěma postavami apod.).

Umění Bohumila Heinze zhodnotil Rudolf Fischer v článku „Bohumil Heinz a jeho reprodukční umění“:

„Počátky novodobé historie rytectví čs. známek jsou od třicátých let spojeny s dvěma uměleckými osobnostmi – Bohumilem Heinzem a jeho předchůdcem Karlem Seizingerem“ anebo „Bohumil Heinz se jako umělec vysokých kvalit prosadil především svými mimořádnými schopnostmi spojenými s houževnatým úsilím – to byly prostředky, kterými komunikoval sám se sebou a se „živiteli“ – objednavateli zakázek. Byl také velmi skromný, autokritický.“ Chvála Heinzova rytectví, za kterou byl často přirovnáván Hollarovu umění, inspirovala i Františka Halase k napsání básně.

Zdroje:

1/ http://www.filatelie-klim.com

2/ www.infofila.com

3/ http://rabasgallery.cz

4/ http://www.filateliepenkava.cz

5/ http://abart-full.artarchiv.cz

6/ http://www.batz-hausen.de

Přidáno na web www.kf0015.cz: 10. 5. 2014      ILE/2020/RAD

 

Heinz 001                                               

 

Číst dál...

CENZURA POŠTOVNÍCH ZÁSILEK (3)

Letmý pohled do 1. období cenzury poštovních zásilek

 

Než se zaměřím na 2. období cenzury listovních zásilek (od roku 1914 dále), přece jen neuškodí letmý pohled na cnezuru 1. období - nejranějšího úseku cenzury.

Velká Británie

 

V roce 1946 došlo ve světě k objevů tří dopisů z konce 18. století, které byly opatřeny cenzorními a cenzurními razítky s přidanými ručními poznámkami těch, kteří stáli za otveřenými a přečtenými zásilkami. Ti se označovali jako "rebelové" (Rebels). Dopisy jsou potrhány a jejich pečetě jsou narušeny. Poznámky jsou v zásadě dvou druhů (první dva dopisy) : "Open(ed) by the Rebels" anebo(třetí dopis) "Opened (ed) by the Rbls". Nesou datum 24. 10. 1745 a 2. 11. 1745. Cenzura se dotkla zásilek z Ediburghu do Londýna.

Cen I 001

 

Francie

Ve Francii byly v letech 1789 - 1794 používána razítka a pečeti cenzorů. Orgán, který "provozoval" 161 ilegálních cenzorních stanic se jmenoval Comité de Surveillance. Na ilustraci je červená služební pečeť Poštovní cenzurní stanice s jakobínským znakem a nápisem "Beaumont de Lomagne/Comité de/Surveillance". Nese datum III/1794.

 

 

CEN II 001    

 

A třetí pohled na dva cenzurní znaky nabízí ukázku cenzury Rakouského císařství (1850/60 - razítko Komisariátu pohraniční policie na srbských novinách do Rakouského císařství). A druhá ukázka cenzuru z Ruska z let 1890 - 1900., v azbuce se zkratkou D. C.

 

CEN III 001

 

 

A příště již II. období (od roku 1914). zatím ukázky tří cenzurovaných dopisů z let 1915 - 1918 - lístky zaslané z pole (polní pošta), ale i ze zajateckých táborů na italské a ruské frontě. Jak jinak - opatřené cenzurními znaky a cenzorními poznámkami. Do textů cenzor nezasáhl - asi byly v pořádku a nevynášely žádné tajemství. Ruská cenzura umožňovala i údaje pobytu zajatce v českém, i když špatném, textu. 

 

 

CENZURA 1914 001     1000 001

 

 

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (94)

 

OFICIÁLNĚ POVOLENÉ  OTISKY V MODRÉ BARVÉ PRO NOVINOVÉ ZÁSILKY BĚHEM V OBDOBÍ PROTEKTORÁTU Č + M

 

V období I. čs. republiky (1926 - 1939) se seriozně přemýšlelo o zavedení výplatních otisků v modré barvě pro rozesílání novinových zásilek se souhlasem ministerstva pošt a telegrafů. Došlo k předvádění speciálních výplatních strojů německé a švýcarské provenience. Nakonec nebyly oficiálně povoleny a jako památka nám zůstalycenné  modré eseje několika subjektů.

Během Protektorátu Čechy a Morava došlo k oficiálnímu povolení vyplácení novinových záslek výplatními stroji. Rozhodnutí o tom bylo publikováno v Poštovním věstníku č. 4/1941 pod číslem 6073 - C/1 ze dne 20. 3. 1941 (str. 26):

"Vyplácení novin otisky výplatních strojů:

1/ Odesilatelé, kteráým byla udělena výhoda novinového výplatného a kteří používají zároveň výplatních strojů mohou i noviny vypláceti otisky těchto strojů.....

2/ Otisky výplatního stroje musí být pořízeny barvou  m o d r o u ....."

 

Tyto otisky patří mezi světové rarity. Podle mých vědomostí UPU souhlas neudělila. Ve válečné době to ani nešlo anebo žádosti o souhlas a souhlasu samotnému  nepřály okolnosti.

 

Modrými otisky byly oráženy většinou novinové pásky navlékané na jednotlivá čísla či výtisky (novin, časopisů, sbírky zákonů apod.).  Obvyklá hodnota byla 0,05. Lepily se i proužky na obal zásilek s vícečetnými kusy novin. Mohly se vyskytnout i na obálkách obsahující sdělení novinového charakteru. Jedním z nečetných subjektů byl uživatel vydavatelství MELANTRICH, ten na toto vyplácení používal hned dva stroje (první stroj s rozlišovacím symbolem "a"). Měl i třetí stroj na normální zásilky (v barvě červené).

Menší uživatelé, kteří měli jen jeden stroj, byli nuceni barvy střídat. Docházelo tak k různým barevným smíšeným mutacím při nedokonalém vyčištění strojů (např. RODINA, nakladatelská akciová společnost)  při změně z červené na modrou a naopak.

 

OVS PRO NOVINY 2 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (93)

Firma L. & C. Hardtmuth, továrna na tužky, České Budějovice obdržela povolení ministerstva pošta a telegrafů č. 12 z 10. 3. 1930  (259. čs. uživatel v pořadí). První výplatní otisk se objevil na zásilkách tohoto uživatele již 14. 1. 1930 a stroj vyplácel zásilky do 4. 2. 1930. V denním razítku byl však "členěný" název dohlédací pošty: ČESKÉ/BUDĚJOVICE 1, což odporovalo poštovní  normě. Do stroje bylo dne 4. 2. zasazeno správné denní razítko s nečleněným názvem dohlédací pošty "ČESKÉ BUDĚJOVICE 1".

Otisk se členěným názvem dohlédací pošty v denním razítku je  jediným takovým případem v I. republice v  období 1926 - 1939. Reprodukuji jeden z prvních otisků  prvního dne použití otisku se členěným názvem (otisk č. 62), takovéto zachycení se rovná raritnímu stupni.

Zůstávají dvě záhady, pokud se týče data v denním razítku:

1/ Povolení pro chod stroj bylo vydáno 10. 3. 1930, otisk vyplácel již od 14. . 1930,

2/ Albert Jonáš publikuje otisk s datem 14. 2. 1930, deset před tím již byl do stroje zasazeno denní razítko s nečleněným názvem (4. 2. 1930).

 

Kde vznikl problém?

 

LC HARDTMUTH 001

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS