HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - sobota, 18 leden 2020

PRAHA 1950 (2)

PRAHA 1950 (2)

V říjnu letošního roku (2020) uplyne již 70 let, kdy se otevřely brány Celostátní výstavy poštovních známek PRAHA 1950. Konala se v Domě výtvarného umění v Praze (Dům U Hybernů a v Obecním domě hl. m. Prahy) pod záštitou ministra pošt dr. Aloise Neumanna v době od 28. 10. do 5. 11. 1950. Navštívilo ji 73000 osob. Byla to druhá celostátní výstava po osvobození Československa v roce 1945. Předchozí celostátní výstava se konala v roce 1946 (3. – 15. 8.) v Brně. Vzhledem k zásadní změně politických poměrů, probíhala v „nových“ podmínkách čs. filatelie a její název a charakter určovaly státní a stranické orgány představující nový společenský řád. Měla to být Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1950 navazující na úspěšnou výstavu PRAGA 1938. No, nebyla. Stala se z ní „jen“ Celostátní výstava PRAHA 1950. Konala se. Ale za velkých lidských obětí, z nichž někteří si odnesli stres, na který doplatili tím nejcennějším – životem. Nežijící organizátoři z dnešního Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 (tehdy ze Závodního klubu zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie) by si zcela jistě řekli své.

MĚLA TO BÝT VÝSTAVA MEZINÁRODNÍ S PODPOROU FIPu

No, nebyla. Zprvu to tak vypadalo. Svědčí o tom známé Jonášovy nálepky, korespondence Výstavního výboru , a v neposlední řadě i úvodník PRAGA 1950 z pera Karla Basiky v časopise českých filatelistů, orgánu to Ústředí čs. filatelistických spolků, který vyšel dne 15. 2. 1948 (!) – ročník 3, číslo 5, redigoval F. Smolík. Otiskuji jej celý.

To se ještě věřilo, že to bude mezinárodní výstava. Za reprint úvodníku přidávám adresní stranu lístku do Stockholmu (v razítku je stále slovo „mezinárodní“ – psal se rok 1949) a nakonec i reprint článku autora KM „Kolik vlastně bylo mezinárodních a světových výstav?“. Tento článek vysvětluje vše. Jen se nesplnilo přání autora. Tato výstava nebyla zmíněna, započítána a zahrnuta do logické řady rodokmenu výstava PRAGA 2018.

 

 

Výstava PRAHA 50 001     Výstava PRAHA 50 2 001     Výstava PRAHA 50 3 001     Výstava PRAHA 50 3a 001

Číst dál...

PRAHA 1950 (1)

PRAHA 1950 002

 

 

PRAHA 1950 2 001   

 

 PRAHA 1950 5 001    

 

PRAHA 1950 – další střípky do mozaiky

Letos v únoru jsem na našem webu zveřejnil článek k filatelistické výstavě PRAHA 1950 pod názvem „Na začátku mezinárodní PRAHA 1950, na konci celostátní PRAHA 1950“. Tato výstava je skutečnou záhadou československé filatelie, i když se některá fakta dostala na povrch. Střípkem do mozaiky je kapitola „Rok 1950 – zásadne zmeny vo filatelii“ zajímavé publikace „Zväz Slovenských filatelistických spolkov (1943 – 1952)“ významného slovenského poštovního historika dr. Otto Gáťi. Brožúru vydala Slovenská filatelistická akadémia – SFA jako svazek č. 16 v řadě Filatelistických štúdií v roce 2016 (brožovaná kniha, 112 stran, ilustrováno).

Ve zmíněné kapitola se dočteme zajímavá fakta na pozadí tehdejší doby, pokud se týče Celostátní výstavy PRAHA 1950. Co se z textu dovídáme, pokud se týče pozoruhodné výstavy, která měla být zprvu mezinárodní?

Dr. Otto Gáťa píše:, že „ …. v  lednu 1950 se konala schůze výboru Ústředí svazu československých filatelistických spolků, na které jako novinku schválili, že na výstavě v Praze se budou vystavovat jen kolektivní sbírky, aby jednotlivé svazy i kluby mohli ukázat způsob a rozvoj činnosti…“ (str. 87).

Toto rozhodnutí nemohlo zůstat bez odezvy, zejména na mezinárodním poli (FIP). Zcela jistě narušilo statut mezinárodních organizací- V Československu toto zcela jistě politické rozhodnutí bylo pod tlakem politických orgánů, které tehdy jednaly pod tlakem změny společenského řádu a jeho ideologie u nás. Dokreslují to i další kroky nejvyšších filatelistických orgánů přerodit „starou“ filatelii v „novou“. Nejblíž byly orgány a organizace Revolučního odborového hnutí (ROH), pod jehž rámec se filatelistické spolky a kluby měly z politického rozhodnutí dostat. Tlak musel být enormní. Došlo i na výhrůžky. V případě nesplnění hrozilo omezení či zastavení přídělů známek a skartu.

Vraťme se však k roku 1950 a Celostátní výstavě poštovních známek v Praze. Nastal odklon od starých zavedených pořádků ve filatelii k nové filatelie. Československé filatelistické časopisy jsou toho důkazem a svědkem. Tento vývoj se odrazil i ve jmenované výstavě a její organizaci.

Výstavu schválil FIP již v roce 1938, jak udává dr. Otto Gáťa s tím, že se usnesl, že „…Praha 1950 bude mít statut mezinárodní výstavy…“. Autor dodává, že FIP pověřil uspořádáním mezinárodní výstavy nečlena FIP – Anglii. Pravděpodobně poté s ohledem na politický a spolkový život v Československu, jak se domnívám.  Ústředí se rozhodlo uspořádat aspoň výstavu jiného druhu a řádu – Celostátní výstavu poštovních známek v Praze v době od 28. 10. do 5. 11. 1950. Takže tady máme aspoň jedno vysvětlení – na základě rozhodnutí FIP z důvodů celospolečenského v tehdejším komunistickém Československu se přetavila mezinárodní výstava v celostátní (rozhodnutí Ústředí). Důvodem, bylo rozhodnutí Ústředí o vystavování kolektivních sbírek, což FIP neakceptoval. Toto rozhodnutí bylo porušením původních podmínek, ke kterým se Ústředí FIPu zavázalo.

Dr. Ottto Gáťa dále podrobně rozebírá toto rozhodnutí a jeho odraz v realitě. Kolektivní sbírky bylo novum, které ze dne na den se nemohly vytvořit. Víme, jak dlouho trvá tvorba kvalitní individuální sbírky. V řadě případů se základem kolektivních sbírek staly bsírky individuální renomovaných sběratelů s tím, že oficiální autorství bylo kamuflované. Konkrétní případy autor uvádí na straně 89.

Jak napsal ministr pošt ČSR dr. Alois Neumann „začíná převýchova dosavadních a výchova nových sběratelů“.   Vše se tudíž odehrávalo pod tlakem politických a ideologických orgánů tehdejší státní a stranické moci. Došlo k souzvuku filatelistických a politických orgánů. Dokazují to i texty v časopise Československá filatelie, orgánu Ústředí československých filatelistických spolků (např. jeho poslední číslo 22 – 23 z 27. 12. 1950 – ročník VI.), kde na první straně si můžeme přečíst článek Jaroslava Zavřela Politický význam celostátní výstavy poštovních známek PRAHA 1950“.

Politická rozhodnutí se podepsala nejen na této výstavě a spolkové činnosti, ale na celém filatelistickém životě včetně činnosti a práce filatelistických obchodníků. Čs. filatelie nabral nový směr, jak o tom svědčí další výstavy včetně té v Košicích (3. – 11. 11. 1951). Heslem bylo: politická, kulturní a společenská úloha filatelie, rozvoj a propagace progresivního typu filatelie, správné politické náhledy a odborné znalosti na svět prostřednictvím filatelie. Vše zajišťovaly manifestačně kolektivní kroužky, odbory ROH atd. atd.

Dr. Otto Gáťa ve vysvětlivkách dodává zajímavá fakta (str. 90) k výstavě a objasňuje, kdo vlastně vytvořil kolektivní exponáty. Pomocí citace závěrů představitelů Ústředí, což je více než výmluvné:

„…rozhodčí sbor byl postaven před velmi nesnadný úkol posoudit exponáty spolků a závodních klubů ROH. Ale konstatoval, že absolutní vítěz je dělnický spolek Sdružení českých filatelistů na Žižkově, jehož exposice soustředila zkusmé tisky prvních pěti rakouských emisí, nevydané hodnoty 12 kr a 60 centů Lombardie, prvních francouzských známek emise Bordeaux se zajímavými dopisy, razítky páskami, bloky ….. a jiné.“ Který renomovaný sběratel stál za tímto exponátem.

Řada našich předchůdců z našeho klubu, který byl hlavním organizátorem a též vystavoval kolektivní exponáty (individuálních sběratelů), by jistě řekla své, kdyby byli mezi námi a nebyli již by ve filatelistickém nebi. Nastala nová doba. Dne 3. 3. 1951 vyšlo první číslo časopisu československých filatelistů (sic!) FILATELIE. Výstavu, která změnila své jméno a charakter, je nutno vidět v kontextu tehdejší doby.

                                                                                                                        Ivan Leiš

 

A R Š Í K 001

 

pokračování brzo

 

 

 

Číst dál...

Báseň věnovaná specializovaným oborům

Na závěr mé inaugurační přednášky po zvolení předsedou KF 00-15 v roce 2010 mi dovolte parafrázovat báseň Jaroslava Lešetického z úvodu mého vystoupení:

 

 

 

SPECIALIZOVANÝM OBORŮM

 

 

 

Nebourají svět, neválčí kulomety,

jen tiše zneuznané kráčejí světem.

Záliby nemají v lomozném křiku,

bohužel jim nestačí ani koutek

v malém pokojíku.

 

 

Ivan Leiš v RADONICÍCH 2012

 

 

SPEC 001

Číst dál...

CENZURA POŠTOVNÍCH ZÁSILEK (2)

Historický pohled ohledně poštovní cenzury je dost nutný, i když se vydáváme do hluboké historie, která od našich dní je vším vzádlená. Teď si uvědomuji, že uvádím poštovní cenzuru, správnější by měla být spíše listovní. nejen poštovní zásilky, ale i listovní byly podrobeny tajné či veřejné cenzuře. Nicméně se držím obratu "poštovní", jew u sběratelů ustálenější a není zavádějící. Měli bychom si uvědomit, že je občas nutno chápat pod poštovní cenzurou i cenzuru listovní.

 

Řada badatelů poštovní cenzury se snaží rozdělit historické epochy do několika období. V zásadě z literatury se dozvídáme, že byly tři období cenzury:

1/ ... (158?)  -  1899

2/ 1899 - 1914 (rané období)

3/ 1914 - dodnes (nové období)

Takto období rozlišil i velký znalec cenzury Karl K. Wolter. Nové obdoí přineslo i velký zvrat v korespondenci - elektronizace a digitalizace počínaje 90. lety 20. století, takže logicky bychom měli připojit oi 4. období 1990 - dodnes (elektronické a digitální). Toto dělení je zajímavé, ale zase ne tak důležité.

Z literatury víme, že cenzurní pokusy začaly někdy mezi rokem 200 před našim letopočtem a intenzivněly až k roku 50 našeho letopočtu. Tím se proslavili i  římští císaři.

Cenzura našeho věku proslula první dopisovou cenzurou zejména ve Francii za vlády Jindřicha IV. To se psal rok 1590. V prvním roce své vlády pověřil král Fouqueta de la Varana a zřídil mu i úřad s titulem Controleur Général des Postes. Cenzura se údajně konala bez vnějších znaků na listech či dopisech. Usnadňovaly to úřední poštovní stanice.

Dále je známo, že o něco později byly sledovány v dopisech a listech v  Cabinet Noir (Černý kabinet), který za tímto účelem zřídil kardinál Richelieu koncem 17. století.  Cílem bylo získat informace o "delikátních aférách". Viz Eugen Vaillé (1950).

Tradice ve Francii pokračovala. Počátkem 18. století se zřídila "Kancelář vnitřních věcí" (Bureau du Dedans")

Rok 1752 se zapsal do této historie zřízením "Královského tajemství" ("Secret du Roi") za Ludvíka XV. byl černým kabinetem pověřen Robert Jauel.

V letech 192 - 193 působil "Vyšetřovací výbor" ("Comité des Recherches").

Následovala i cenzura novin a novinové pošty ze zahraničí (Gazette Étrangerës)

Komisař Bijnon v roce 1806 zřídil "Bureaux de Révision" v různých zahraničních městech (Hamburg, Stuttgart, Ostende, Amsterdam, Brusel, Miláno,Turín, Janov, Florenc, Řím, Neapol)

Následoval další úřad "Bureau de Secret)", zřízeno v roce 1830.

Cenzura zesílila v letech 1715 (1. jakobínské povstání) a 1745 (2. jakobínské povstání) s cílem získat informace za účelem pokusů o získání trůnu pro své milované a vyvolené panovníky. Rozdrcením jakobínského hnutí však k zániku cenzurních pokusů nedošlo.

Spíše naopak.

Sběratele zajímá spíše vnější znak cenzury. Ty byly a nebyly. Prvním prokazatelným vnějším znakem bylo razítko "Vu par de Controleur", které se používalo do roku 1835. Bylo v barvě červené, černé, zelené ve formě razítka anebo poznámky poštovního cenzora.

 

Cenzura 1 001

 

Cenzura poštovních zásilek se nevyhnula ani Velké Británii. K upevnění cenzurních snah došlo zejména v době Napoleonských válek. Jedním z důkazů cenzury bylo červené oválné razítko s textem "Examined - Portchester - Castle - JFB".

 

Cenzura korespondence zajatých francouzských vojáků během 2. koaliční války (1797 - 1802) se uskutečňovala pro účastníky korespondence v pevnosti Porchester u Portsmouthu.

 

CENZURA 2 001

 

Na dolní ilustraci je britské cenzurní razítko s královskou korunou používané v letech 1805 - 1814.

 

Francie též používala pro cenzuru listovních zásilek vnějších znaků - razítek. V Lyonu se používalo mohutné razítko, černé trojřádkové razítko "COMMISSION TEMPORAIRE/DE SURVEILLANCE REPUBLICAINE/DE VILLE AFFRANCHIE". Bylo zachyceno v dubnu roku 1794.

 

CENZURA 3 001

 

V roce 1792 se na dopisech, které prošly rukou cenzorů  v pařížských cenzurních stanicích, objevilo  hned několik razítek různých tvarů, textu a symbolů.

 

CENZURA 4 001

 

I ruční poznámky cenzorů byly zajímavé, i když značně tsručnější než razítka. Stačilo datum a poznámka "VU" - (viděno) Poznámka je z dopisu do Anglie z roku 1808.

 

CENZURA 6 001

 

Cenzura se uskutečnila v prvním období i v Prusku a dalších státech Německa. Zachycena byla i ve svobodných městech. Reprodukce zobrazuje razítko policejní cnezury (Hamburg - pošta z Francie/Dánska v roce 1815ú.

 

CENZURA 7 001

 

Rozkvět listovních  cenzurních zásahů v prvním období cenzury nastal v roce 1848 a následujících letech.

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (92)

DVA CENNÉ NÁLEZY

 

Původně jsem si zobrazené dva artefakty z říše výplatních otisků chtěl nechat na ukázku 100. jubilejní části seriálu o celistvostech tohoto sběratelského směru. Nedalo m to, zvěřejňuji je již dnes.

Výchozím předpokladem upozornění na dva otisky je legislativa. Věstník ministerstva pošt č. 62 ze dne 17. 12. 1946 stanovil nový vzor výplatních otisků ("větrná růžice" se mění na "zoubkovaný obdélník". Zároveń však stanovil, že výplatní otisk budou tvořit dvoukruhová razítka denní bez můstků....".

Změna výplatního razítka na sebe nechala čekat do ledna 1947, změna denního razítka byla dle zobrazených důkazů podstatně rychlejší, dokonce předběhla shora uvedené datum (1. celistvost poštou neprošlá s dohlédací poštou CHŘIBSKÁ - 19. 11. 1946!, jedná se o esej, otisk nenabyl tzv. právní moci k užití ), druhá celistvost se opozdila dva dny za datem věstníku (2. celistvost, poštou prošlá, dohlédací pošta JABLONEC n. NISOU 1 - 19. 12. 1946!!!). Věrohodná celistvost je druhá, vznikla po zveřejnění změny ve věstníku, je bez můstků, poštou prošlá).

Ale i první celistvost je zajímavá, vznikla jen zasazením motýlkového vzoru výplatního razítka (z říšského území během let 1938 - 1945 se běžně dodávaly stroje na sudentské území s dvoukruhovým denním razítkem z můstky a s fotickými číslicemi výplatního razítka, takže tento otisk se vyhlášenou změnou nesouvisí). 

Zajímavé by bylo dopátrat se faktu, s jakými denními razítky  otisky obou uživatelů byly  v provozu před datem 17. 12. 1946. Možná, že bychom byli překvapení. Ale to je již jiná historie hodná naší zvýšené pozornosti ...

 

001      

 

 

002

 

 

P.S. Ootisku s dohlédací poštou  Chřibská jsem již psal před časem v jiné osuvislosti.

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS