Před několika dny jsem ukončil první díl identifikačního klíče majitelů výplatních strojů z období 1926 - 1939. Čtyři kategorie pokytly sbětatelům textem i obrázky nitné vysvětlivky k otiskům, u kterých není na první pohled zřejmé, kdo jeuživatelem výplatního stroje. Ve zveřejněných katalozích jsou sice uvedeny pomocné rejstříky pro identifikaci otisku, ale bylo nutno řadu věcí objasnit a dovysvětlit. Navíc jsem text doplnil obrázky pro větší srozumitelnost a přehlednost. V některých případech mi to nedalo a pustil jsem se za hranice stanoveného záměru. Doplnil jsem i některá historická fakta o uživatelích a dalších osudech otisků či strojů.K mému velkému potěšení se objevily i nové otisky, ať již eseje či oficiální otisky. Některé otazníky byly díky badatelské práci vymazány.
Nyní otevírám další kapitolu, o které se dlouhou nesmělo psát. Otisky Protektorátu Čechy a Morava se naštěstí mohly sbírat. K určité nápravě došlo po roce 1989 a dočkali jsme se dvoudílného díla dr. Miroslava Boušky, Katalog výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 - 1945 (Praha 1997). V díle o pražských uživatelich je vložen pomocní rejstřík identifikující uživatele, kteří si zvolili do svých otisků zkratky a zkratková slova, názvy výrobků, adresy, letopočty, čísla, obrázky, značky symboly. V druhém díle (mimopražští uživatelé rejstřík vůbec chybí, je ho třeba vytvořit). Z této záslužné práce vycházím. Dále zdrojem byly podobné práce německých kolegů a hlavně má sbírka a pochopitelně i můj nezbytný archiv. Otisky začínám popisovat od PRAHA 6 k PRAHA 1, poté od konečné pražské pošty PRAHA 88 k poště PRAHA 7. Některé otisky ze seznamu vynechávám, některé neuvedené přidávám (např. H. Roedl - zkratka HR v kruhu).
Práce je a bude složitější než u prvního seriálu. Chybí totiž svědectví přímých účastaníků - Alberta Jonáše, tahouna oboru, vynikajícího sběratele a publicisty, Věry Chudáčkové, sekretářky vedení firmy B. Jarolímek, mechaniků firmy B. Jarolímek v čele s Františkem Dubou starším a poštovních úředníků starajících se o dohled nad stroji a o vyplňování příslušných formulářů. Jsou bílá místa a je jich dost. Navíc se v té době zhoršila i kvalita výplatních otisků. některé se nedají s první republikou srovnat.V neposlední řadě poštovnictví podléhalo od listopadu 1938 do roku 1945 ministerstvu dopravy místo zrušeného ministerstva pošt a telegrafů. Dona sběratelství nepřála, zůstali jsme ochuzeni o důležité důkazy zejména prvních dnů použití či prvních dnů po změně. V tom zůstává další práce a bádání na našich sběratelích. Ve 20. a 30. letech jsme měli štěstí. Byli sbratelé, kteří nejen uchovali otisky ve vsvých sbírkách, ale pravidelně seznamovali ostatní s poznatky. Nikdy poté tato situace nenastala. Snad až v roce 2014 - 2015, kdy jsme za pochodu v KF 00-15 evidovali a publikovali nové modré digitální otisky, zpravu soustavy Neopost, pak Frama a Francotyp-Postalia (viz Katalog modrých otisků na www.kf0015.cz a web modry.kf0015.cz). K mé velké nelibosti se nevyhnu ani reprodukcích výstřižků. Ty jsou bohužel nutné. Bližší detaily p ptiscích a informace o předchůdcích z 1. republiky odkazuji zájemce na předchozí seriál o čtyřech částech.
Nicméně. je třeba údaje rozšířit a doplnit, Vše ku pospěchu sběratelů, Prosím o omluvu, že otisky jsou mnohdy nekvalitní.
Začínám zkratkami a věřím, že tato práce přispěje k zjednodušení práce se sbírkami výplatních otisků tohoto období. V nadpisu je toto období rozlišeno oprooti předchozím seriálu Identifikačního klíče písmenem (P) v závorce.
První zkratkou je BMFZ - ČMFÚ (mezi denním a výplatním razítkem)..

