HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - červen 2021

NĚKOLIK POHLEDŮ (92) - Československá keramika

NĚKOLIK POHLEDŮ

Československo, výplatní otisky období 1946 - 1992 (pseudoznámka)

Vyhláškou č. 2052/1948 Ú. l. dne 31. 7. 1948 byla zřízena Československá keramika. Další vyhláška č. 299/1954 stanovila zbožovou delimitaci: vývoz a dovoz keramického zboží. Vznikl nový podnik zahraničního obchodu na centralizovaném základě.

Československá keramika používal k vyplácení své korspondemce několika výplatních stsrojů různých soustav - Francotyp, Pitney - bowes, Postalia. Označení uživatele bylo konzistentní - logo a název. Později na základě nařízení pošty (70. léta) se k těmto dvěma znakům připojila i adresa (nejdříve jen městská čtvrť, posléze i ulice), po zavedení PSČ v roce 1973 přibyly i PSČ do označení a do denního razítka. Dohlédací pošta byla též stabilní PRAHA 1, 110 00 PRAHA 1. Podnikové PSČ bylo 111 91.

 

FRANCOTYP

FR 8h - 4m (ov) - 1k

PRAHA 1

 - 8. 11. 1948 -

Název Československá keramika, sídlo Dlážděná 4, Praha II. (označení jen KERAMIKA)

Pozn: otisk 4 měsíce po založení (R)

 

ker 001

 

FR 8h - 5m (ov) - 1k

PRAHA 1

rozmezí. - 11. 3. 1951 - 20. 8. 1952 -

 

ker 002

 

FR 8h - 4, (ov) - 1k

PRAHA 1

sídlo: Václavské nám. 17, Praha II

Pozn.: otisky s daty 5. 5. 1949 a 18. 2. 1955 dokladují čtyřmístnou hodnotu výplatního razítka, v rámci tohoto období tento výplatní stroj byl krátce upraven na pětimístnou hodnotu (viz shora)

 

ker 003

 

FR 8h - 4m (ov) - 2km

PRAHA 3

úprava denního razítka, nyní dvoukruhové s můstky - dohlédací pošta PRAHA 3, hodnota  výplatního razítka opět čtyřmístná

rozmezí: -  17. 4. 1957 -  15. 7. 1971 -

sídlo: V jámě 1, Praha II.

 

ker 005

 

FR 8h - 4m (ov) - 2km

PRAHA 1

rozmezí: - 8. 6. 1966 - 15. 7. 1971

změna dohlédací pošty nyní PRAHA 1, číslice v denním razítku různé

 

ker 006

 

FR 8h - 4m (ov) - 2km

110 00 PRAHA 1

silné můstky v denním razítku, PSČ, různé barevné mutace - živě červená, červená, oranžová

rozmezí: - 23. 10. 1973 - 9. 10. 1981 -

 

ker 007

 

PITNEY - BOWES

model PB GB - "5000"

110 00 PRAHA 1

rozmezí: - 26. 8. 1976 - 18. 4. 1986 -

 

ker 008

POSTALIA

110 00 PRAHA 1

prostřední část otisku v období - 12. 1. 190 - 19. 8. 1990 - se špatně dostikuje (včetně jedničky v názvu pošty a desetinné tečky ve výplatní hodnotě), silné můstky, tři šesticípé hvězdičky v dolním mezikruží

rozmezí: - 14. 12. 1987 - 10. 8. 1990 -

 

ker 009

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (65 - 4)

Národní park ACADIA, stát Maine, USA

Přírodní záběry

Příroda poskytuje neskonalé záběry tvarů a barev, podzimní příroda je na tom nejlépe - má hodně příznivců, kteří oceňují vše, co poskytuje. Národní park Acadia na východě USA ve státě Maine není výjimkou. Spíše naopak.

Politikům stojí za to umístit na pozadí přírodních krás i své billboardy. Každý hlas, i příznivců přírody, se počítá.

 

acad 003

 

acad 008     acad 001     acad 007     acad 002     acad 009     acad 010           acad 004    

 

 

 

 

 

Číst dál...

KOUZLO CELISTVOSTI (4)

Dlouho jsem váhal, zda zařadit dnešní celistvosti do této kapitoly nazvané "KOUZLO CELISTVOSTI" a zda nedat slovo kouzlo do uvozovek. Kromě pozitivního kouzla existuje i negativní. To rozhodlo.. Výplatní otisky otištěné jinou než povolenou živě červenou barvou by neměly být považovány za "kouzlo".Nakonec je zveřejňuji. Z výrobního či pořizovacího hlediska to jsou zmetky, z hlediska všeobecné a poštovní historie přece jen dokládají "kouzlo" poštovního provozu a mezi celistvosti  oboru otisků výplatních tsrojů  patří. Vždyť se jedná o (barevný) chybotisk, i když otisk z nouze a neodkladné potřeby odeslat a vyplatit poštu za každých okolností.

V období 1946 - 1992 se vyskytly různé barevné mutace - černá, modrá, fialová, lila a při ledabylém či žádném vyčištění stroje a přechodu na červenou či z červené na nepovolenou barvu i barevné hybridy.

Tento jev nastal nejen u komerčních subjektů, kde dohlédací a podací pošty tuto nenormálnost tolerovaly, ale i u samotných pošt.

Několik příkladů reprodukuji.

 

barevné mutace 005

 

barevné mutace 001

 

barevné mutace 002

 

barevné mutace 003

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (91) - OBAL

Dnes se podíváme do Nového Mesta nad Váhom na Slovensku, kde ve sledovaném obodbí existoval národní podnik )později oborový podnik) OBAL vyrábějící plechové obaly pro chemický a potravinářský průmysl. Mezi výrobní sortiment patřily plechovky (obaly) pro konzervárenství, potravinářství, ale i obaly pro karlovarské obplatky, sýry, cukrovinky. Podnik uspěl i v zahraničí (do Pakistíá u dodával obaly na čistící krémy). Tradice v tomto městě byla založena již v roce 1936. Do současných provozů byla firma přestěhována v roce 1945. V současnosti podnik již neexistuje, majitelem je akciová společnost Silgan Metal Packaging.

Historie vyplácení listovních zásilek je až neuvěřitelná. Podnik používal k vyplácení v dlouhém období jeden výplatní stroj, u něhož došlo ke změnám vzhledu otisku jen výjimeně.Kdyby nebylo změny právní podstaty subjektu či tlak na zařazení loga z obchodních a reklamních důvodů (cesta od národního podniku přes oborový podnik s nadřízenou organizací v Praze až k národnímu podniku), dočkali bychom se rarity - jeden stroj, jeden otisk několik desítek let beze změn. Přece jen k několika změnám došlo, ale konzistentnost stroje a otisku udivuje.

Další specialitou je, že se jednokruhové denní razítko (změna nařízena poštovní správou v roce 1946!) zachovalo ještě v roce 1982 (dle sbírkových podkladů) a možná ještě později. Tento stroj nebyl výjimkou, vesbírkách mám otisky jinýc uživatelů, kde jednokruhové denní razítko vydrželo ještě v roce 1988 (a možná i později).

PSČ a jeho zařazení do denního razítka a do označení uživatele se tomuto otisku též velkým obloukem vyhl.

Změn se dočkalo datum v denním razítku, existuje několik variant.

 

- 21. 1. 1958 -

FR 8h - 4m - 1k

 obal 001

 

 

- 27. 3. 1969 - 3. 4. 1969 -

FR 8h - 4m - 1k

změna označení uživatele

obal 007

 

- 20. 11. 1970 - 21. 9. 1982 -

FR 8h - 4m

obal 008

NOVÉ MESTO NAD VÁHOM

FTP 8h - 4m - 1k

barevná mutace v černé (razítkovací) barvě (R)

datum - 23. 5. 1987 -

V roce 1987 vznikl nedostatek předepsané živě červené barvy. Podatelna použila razítkovací barvu v černém odstínu, kterí nemá ovšem kvalitní vlastnosti jako originální červená barva (rozpíjivost, nestabiita)

 

obal . černá mutace

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (65 - 3)

Zajímavou pozoruhodností národního parku Acadia ve státě Maine jsou kamenné mosty, které v letech 1914 až 1940 nachal v části Acadie nazývané Mount Desert Island zbudovat  John D. Rockefeller Jr. Kamenné mosty jsou součátí kočárových cest určených pro koňské vozy, pěší turisty, turisty na kolech s vyloučením automobilů. Je jich celkem 17, o 16 se zasloužil zmíněný slavný filantrop.Jeho podmínkou bylo vyloučení automobilů na těchto cestách. Zároveň vyžadoval, aby mosty splývaly s přírodou a vytěžená zemina a rostliny byly zbovu zasazeny podél cest, potoků, rybníků a jezer.  Na stavbu kamenných mostů byla použita žula z lomu Hall. Mosty vedou přes silnice, vodopády, útesové srázy, potoky. V angličtině se nazývají Carriage Roads. Tyto cesty měří celkem 80 km, z nichž 60 km je přímo v Acadii. Na tyto cesty navazují turistické stezky, které měří 200 km. Nejznámnějším mostem je Bubble Pond Bridge u rybníka Bubble.

Rád bych se zmínil o původu slova Acadia.Park se původně jmenoval Sieur de Monts National Monument, oficiálně vznikl v roce 1916 a posvětil jej prezident Woodrow Wilson. V roce 1919 mdostal jméno Lafayette National Park. Byl to největší park v USA na východ od řeky Mississippi. Nakonec se park pojmenoval jako ACADIA. Od slova Arcadia - část Řecka. Tato oblast připomněla řeckou Arcadii objeviteli Giovannimu Verrazanovi v roce 1524 (po tomto objeviteli je pojmenován jeden z důležitých mostů v NYC).

 

kamen 003     kamen 004     kamen 005     kamen 001     kamen 002     kamen 006

 

 

Číst dál...

DR. KAREL ŽATECKÝ O VÝPLATNÍCH STROJÍCH

 

V 60. letech vydal NADAS učebnici pro studenty středních škol s poštovním zaměřením. Autorem byl dr. Karel Žatecký. V kapitole o výplatních otiscích shrnul ty nejdůležitějí zásady funkce a provozu výplatních strojů so hledem na praxi. I tento pohled je užitečný pro sběratele výplatních otisků.

 

 

 

 

Výplatní stroje

 

Nejběžnějším způsobem zapravování poštovních poplatků je používání poštovních známek. Ovšem potřebám velkých použivatelů poštovních služeb tento způsob uhrazování poštovních poplatků nevyhovuje. Porto se používá jiných způsobů, které vyplácení poštovních zásilek urychlují. Jedním z nich je používání výplatních strojů, které se povoluje socialistickým organizacím. Podstata používání výplatních strojů spočívá v tom, že se poštovní poplatky zapravují otisky jejich razítek.

Výplatní stroje jsou dvojího druhu: výplatní stroje zařízené na vkládání výplatního proužku a výplatní stroje zařízené na nastavení počitadla.

Výplatní stroj si musí pořídit zájemce na svůj náklad u oprávněného podniku (Kancelářské stroje n. p. V Praze nebo v Bratislavě). V činnost jej uvádí zástupce tohoto podniku za přítomnosti pracovníka dohlédací pošty, který uzavře pojistný zámek stroje, opatří jej úřední plombou a klíč si převezme do vlastnictví pošty. Kancelářské stroje opatří ke stroji štoček denního razítka, k němuž vlastnické právo přechází na poštu. Oprávněný uživatel nesmí výplatní stroj půjčovat ani pronajímat. Prodat jej smí jen oprávněnému podniku.

Poznámka: Výplatní otisk se skládá z rámečku, v němž je nápis Československo a výplatní hodnota v arabských číslicích, z otisk u denního razítka podávací pošty a označení oprávněného uživatele (použivatele) výplatního stroje. Na zásilku )průvodku, poukázku) musí být otištěn předepsanou červenou barvou.

Použivatel výplatního stroje zapraví hodnotu výplatních otisků pošty tak, že si u dohlédací pošty zakoupí výplatní proužek, pak vsune do stroje (jinak by výplatní stroj nemohl být uveden v chod). Pošta může prodat i několik proužků do zásoby za podmínky, že jich bude použito v pořadí čísel, jež jsou na nich vytištěna. Další proužky prodá pošta použivateli, odevzdá-li proužky použité. Jako doklad o jejich přijetí dá pošta použivateli číslo stroje, které odstřihla z odevzdaného použitého proužku. Proužek je upotřeben a je ho třeba vyměnit, jakmile stroj orazí výplatné v hodnotě celého výplatního proužku. Při výměně použitého proužku na jeho rubu stroj vytiskne výši spotřebované částky, stav počitadla a pořadové číslo proužku.

Výplatní proužky jsou v hodnotách 2000, 5000 a 100000 Kčs.

U výplatních strojů, které nejsou zařízeny na vkládání výplatních proužků, předloží použivatel hlavici výplatního stroje dohlédací poště, která mu nastaví počitadlo na požadovanou částku výplatného (1000 až 15000 Kčs nebo 10000 až 150000 Kč). Částka výplatného musí být zaplacena ihned při nastavení hodnoty.

Výplatními stroji (výplatními otisky) lze zapravovat veškeré poštovní a telegrafní poplatky, které je jinak možno účtovat výplatními známkami. Jsou to zejména poplatky za listovní zásilky, za balíčky vnitřního styku, za balíky a cenná psaní, za telegramy, poštovní a telegrafické poukázky vnitřního styku, za náhradní podací stvrzenku a za zvláštní podací potvrzení, za žádosti o vrácení zásilky nebo o změnu adresy apod.

Není dovoleno otiskovat výplatním otiskem bez výplatní hodnoty zásilky dopravované nevyplaceně nebo vlastními posly. Jsou – li podávány objemné zásilky, je vhodné jejich obálky orážet před naplněním, obálky cenných psaní před zapečetěním. Barevných obálek, na kterých nejsou výplatní otisky dosti zřetelné, se nesmí používat. Na listovní zásilky s balíčky vnitřního styku je možno lepit lístky s příjemcovou adresou a s výplatním a denním razítkem.

Na každé zásilce má být zpravidla otištěn je jeden otisk. Zásilky oražené výplatním strojem se musí podávat zásadně u přepážky pošty. U sousedních pošt mohou být podávány jen se svolením okresní správy spojů. Zcela výjimečně je možno zásilky vkládat do poštovních schránek, jsou-li pro to důvody. V tom případě se musí zásilky vázat ve svazek, opatřený červenou páskou nebo zabalit do červeného papíru a označit poznámkou „výplatní otisky, ihned otevřít“.

Výplatních strojů používají také některé větší pošty k zúčtování poplatků vybraných při podání listovních zásilek – obyčejných i doporučených), balíčků vnitřního styku a balíků.

Povolení používat výplatního stroje může pošta kdykoliv a bez odškodnění odvolat a použivatelé výplatních strojů se mohou kdykoliv vzdát.

Přetištěno z knihy Poštovní provoz autora dr. Karel Žatecký

Vydal NADAS Praha 1969

Nakladatel a zadavatel Ministertvo pošt a telekomunikací ČSSR

Číst dál...

Dr. KAREL VŠETEČKA O VÝPLATNÍCH OTISCÍCH

Článek dr. Karla Všetečky : Otisky výplatních strojů (přetisk článku z roku 1975 - 1976, který vyšel v jednom ze Zpravodajů kF é0-15, tehdy ještě cyklostylem)

Epidemiolog dr. Karel Všetečka měl několik koníčků, Jedním z nich byla filatelie a poštovní historie. Z poštovní historie jej nejvíce zajímal obor výplatních otisků a pražská razítka. Byl jendím z prvních členů zřízené Komise specializovaných oborů SČF (1966), kde měl na taraosti výplatní otisky a spolupracoval též s razítkáři. Hodně publikoval. Jeden z jeho článků se objevil v 70. letech ve zpravdaji kF 00-15, jehož byl členem. Dnes jej zveřejňuji. Dodávám, že jeho další láskou byly přírodní vědy.

Na mém webu jsem o ně+m již psal. V příspěvku jsem detailěn popsal jeho exponát o pražských razítkách, který je uložen a vystaven v Poštovním muzeu v Praze (dolní hala, ocelové výsuvné skříně). Je až neuvěřitelné, že můj článek o této legendě československé a české poštovní historie je druhým nejčtenějším příspěvkem, kde bylo dosaženo několik tisíc přístupů.

 

všetečka 001     

 

všetečka 002

 

všetečka 003

 

všetečka 004

 

 

Číst dál...

KOUZLO CELISTVOSTI (3)

Zachované a zachovalé celistvosti z různých dob jsou věrohodným svdkem událostí. Nejinak tomu je i u celistvostí z let 1945 - 1948, kdy se využívaly celistvosti s nátisky předchozích dob a z úsporných důvodů se využívaly i ve svobodné době. Svědčí o tom celistvost vyplacená uživatelem Brněnské továrny trestí a cukrových barvov pod národní správou  Brno s datem 11. 10. 1947. Výplatní tsroj patří mezi skupinu FR 8h - 4m (2k) bez můstků. Ttyo celistvosti jsou hodnoceny vyšším oceněním.

 

celistvost 001

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (90) - ŽELEZÁRNY A DRÁTOVNY

Dnešní pohled do světa čs. výplatních otisků z let, kdy vyplácely výplatní stroje s výplatním razítkem tvaru zoubkovaného obdélníku nás zavede do nOvého Bohumína, kde se nacházel národní podni Železárny a drátovny vyrábějeící lana, dráty, pružiny, ocleové kordy, pružinové dráty a další železářský sortiment.  Svého času byl tento podnik založený v roce 1885 Albertem Hahnem a Heinrichem Eisnerem jako rourovna úpsěšných podnikem s potřebným sortimentem. Jaká byla jeho historie ve stručnosti?

1885 založena rourovna

1888 založena slévárna (výroba litinovýc hradiátorů)

1896 spolupráce na úseku výroby drátů s drátovnou Moravskoslezská A. S.

1906 vyráběn pozinkovaný drát

1913 vyráběna ocleová a měděná lana

1918 Drátovna Bohumín  začleněna  v rámci Báňské a hutbí společnosti (Generální ředitelství v Praze), kam byly kromě Drátovny Bohumín začeleněny i Železárny t5inec, Mostárna Karlova Huť, Řetězárna M. Morávka) 

1945 znárodnění, od roku 1946 - 1949 spolenost funguje v rámci Báňské a hutní společnosti Ostrava jako závod Bohumín

1949 - 1958 závod přejmenován na Bohumínské železárny Gustava Klimenta (BŽGK)

1958 národní podnik se nazývá Drátovny Nový Bohumín

1959 vznik národnÍho podniku ŽELEZÁRNY A DRÁTOVNY

1970 (?) Železárny a drátovny n.p. Bohumín, nositel Řádu práce, objevuje se logo se zkratkou ŽDB

1976 )?) Železárny a drátovny, nostitel Řádu Vítězného února a Řádu práce, prezentuje se i nadaále logo se zkratkou ŽDB

1. 1. 1993 vzniká ŽDB A. S. - privatizace

6. 12. 2003 zánik, subjekt se štěpí na několik dalších subjektů

 

Za první republiky tento subjekt Báňská a hutní společnost, drátovna Bohumín vlastnila výplatní stroj Francotyp (sběratelsky FR 8h - 3m, který začal vyplácet zásilky 26. 9. 1929), pro lepší orientaci ereprodukuji několik celistvostí s tímto otiskem coby předchůdce pozdějších výplatních strojů. 

Předchůdci na začátcích vyplácení

1. a 2. republika

FR 8h - 3m - 1k

Otisk 1. dne (R) s datem 26. 9. 1929

+ poštou prošlá celistvost s otiskem s datem 21. 11. 1933

ZDB 001     ZDB 002

 Stroj byl používán i v dalších obdobích.

Otisky z let 1946 - 1992

 

Období strojů FRANCOTYP

 

BOHUMÍN 1

FR 6h - 4m - 2k (vnitřní kruh přerušen

DRÁTOVNY/BOHUMÍN/NÁRODNÍ PODNIK

- 8. 9. 1952 - 

bohumin 001

NOVÝ BOHUMÍN

Bohumínské železárny Gustava Klimenta (BŽGK)

FR 8 - 0 - 3m -1k

- 17. 10. 1956 - 

 

ZDB 003

 NOVÝ BOHUMÍN

Drátovny Nový Bohumín n. p.

- 27. 2. 1958 -

FR 6 - 0 - 4m

ZDB 004

NOVÝ BOHUMÍN 

Železárny a drátovny n. p. Bohumín

První stroj evidovaný jako 1 

rozmezí: - 15. 4. 1961 (chybotisk data, datumovka tiskne 8 místo 6) - 22- 6. 1976 -   

stroj v otisku označen jako "1", postupně toto číslo pravděpodobně opotřebením mizí - neobnoveno

FR 8 - 0 - 3m - 2km

 

ZDB 005     ZDB 006

NOVÝ BOHUMÍN 

Druhý stroj

evidovaný jako "2" (objevuje se v označení) 

rozmezí: - 27. 4. 1964 - 13. 12. 1975 - 

několikrát se mění vročení (z důvodu vyčerpání kapacity letopočtů)

pozn." od začátku je poškozen název pošty v denním razítku, mizí písmenka ve slově NOVÝ a též BOHUMÍN, mizí i dolní můstek a vnitřní kruh vpravo

 

ZDB 009     DETAIL DENNÍHO RAZÍTKA (zvětšeno)ZDB 008

 

Výplatní stroj POSTALIA

 

NOVÝ BOHUMÍN

Železárny a drátovny n.p. Bohumín

rozmezí: - 6. 11. 1970 - 15. 5. 1973 - 

 

ZDB 012

735 81 BOHUMÍN

Železárny a drátovny (ŽDB), příležitostný výplatní otisk k 90 letům závodu (1885 - 1975)

rozmezí: - 18. 7. 1985 - 5. 2. 1976 -

denní razítko s hvězdičkou v dolním mezikruží, o poznání silnější můstky denního razítka

 

bohumin 002

735 81 BOHUMÍN

PO

desetinná tečka ve výplatní hodnotě nahoře, odlišné označení, hvězdička v dolním mezikruží

rozmezí: - 10. 3. 1977 - 17. 3. 1985 - 

bohumin 003

735 81 BOHUMÍN 

PO (druhý stroj)

Železárny a drátovny n.p. Bohumín

změna označení

rozmezí - 1. 6. 1976 - 27. 6. 1985 - 

 

ZDB 013

 

 

Číst dál...

CITÁTY PRO DNEŠNÍ DNY - FALEŠNOST

Citáty o falešnosti

 

Falešný přítel je jako kočka - zepředu líže, zazadu škrábe.

Slovinské přísloví

 

Faleš politika se pozná rychle - z rozporů mezi slovy (sliby) a skutky.

Foggy

 

Pomluva je falešná mince, kterou dávám do oběhu, aby přinesla zisk.

Oldřich Fišer

 

Svět je koryto, buď pravé, nebo falešné.

Gilbert Keith Chesterton

 

Každý slib je na nejlepší cestě být falešný.

Jean Paul Sartre

 

Nošení kamenů s mudrcem je lepší než pití vína s falešným člověkem.

Arabské přísloví

 

Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.

William Shakespeare

 

Falešný přítel je jako stín, provází vás jen, pokud svítí slunce.

Carlo Dossi

 

Socialimus je falešná víra, že stát rozhodne o vašich penězích lépe než vy sami.

Vít Jedlička

 

Falešný příátel je horší než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.

Lev nikolajevič Tolstoj

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS