HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - červen 2021

  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (65 - 3)

 

ACADIA  potřetí

Národní park Acadia a jeho příroda jsou jedním z nejúchvatnějších zážitků východu USA. Zejména podzimní příroda skýtá řadu nezvyklých a kouzelných pohledů. Přítomnost Atlantiku tyto citové pocity ještě více umocňuje.

 

aca 003     aca 004     aca 005     Aca 006     Aca 007     Aca 008     Aca 009     Aca 010

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (89) - TONAK

TONAK = TOvárna NA Klobouky

ROD ZAKLADATELŮ TRADICE VÝROBY PLSTĚNÝCH POKRÝVEK  HLAVY U NÁS POCHÁZEL Z BAVORSKÉHO WÜRZBURGU. V roce 1799 se Jan Nepomuk Hückel se svou rodinou přstěhoval do Novího Jičína, kde založil první provozy na výrobu klobouků ze zaječí a králičí srsti (tehdy ještě manufaktury). Od 1. 1. 1869 rodina založila firmu J. Hückel a synové, kterí existovala až do znárodnění v roce 1948. V průběhu slavných let se stala největším výrobcem klobouků v Rakousku - Uhersku a v poté v Československu. K úpsěchům a světovému věhlasu této firmy přispěli zejména August, Johann a později i Carl Hückelovi..

Po roce 1945 firmu převzal komisař  Otto Grosman. Většina rodiny  byla nucena se přestěhovat do Německa a Rakouska. Národní podnik pokračoval v původním programu pod níávem TONAK n. p.  V roce 2000 převzal firmu podnik FEZKO.

Další příklad významné tradice na našem území vytvořené společnou prací a umem německými, rakouskými a českými lidmi  a zakořeněné německými přistěhovalci i  přes náboženské a politické překážky.

Ve sledovaném období Čtvrté československé republiky (ohraničené výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku 1946 - 1992 a státním celkem Československo) teto subjekt používal několik výplatních strojů ve své centrále v Novém Jičíně a v závodě 3 v Nasavrkách.Byly to stroje Francotyp a Postalia. Otisků bylo též několik. Přehled vychází ze zachycených otisků v mé soukromé sbírce výplatních otisků.

 

Období - 16. 10. 1958 - 28. 9. 1973 -

Francotyp

Otisk FR 8 - 0 - 4m (ov) - 1K

Pozn: Tento otisk vydržel několik desítek let vyplácet bez znatelné poruchy, bylo použito jednokruhové denní razítko, i když k výměně mělo dojít ke konci 40. let

 

tonak 001

 

tonak 002

Období - 25. 7. 1975 - 20. 9. 1982 -

POSTALIA

Několik otisků s různými označeními oprávněného uživatele

 

Reklamní otisk (Klobouky do celého světa), propagace politicky vyhovujícího podniku uvedením, že subjekt je "nositelem Řádu práce".

Změny soustavy výplatního stroje bylo  využito k zasazení PSČ - podnikového 741 11 a poštovního 741 01.

Otisk používán v období : - 18. 3. 1974 - 9. 3. 1977 - s několika časovými výimkami, kdy byl do otisku zasazen jiný štoček s označením

 

tonak 003

 

Období - 20. 9. 1982 - 26. 5. 1987 -

Postalia

změna označení užiavtele, politické vyznamenání zůstalo v názvu

 

tonak 005

 

V období - 5. 6. 1974 - 26. 7. 1975 -   byl do otisku vsazen příležitostně - propagační štoček s označení k 30. výročí osvobození Československa sovětskou armádou (pravděpodobný politický tlak či vysoká poltická uvědomělost vedení podniku v době normalizace)

 

tonak 004

 

 

NASAVRKY

Jak jsem se zmínil výplatní stroj měl i nasavrcký závod číslo 3 (FR 8 - 0 - 3m) . Existuje hypotéza, že toto byl stroj, který byl používán v Novém Jičíně. Některé znaky mluví pro, nkteré proti. Dnbes už nic nezjistíme, stroje jsou již ve šrotu, archivy ve sběru, pamětníci už nejsou mezi námi.....

Na celistvosti je zajímavé korekční razítko pošty ze dne 28. 5. 1986 k výplatnímu otisku, kde je datum vyplacení 12. 5. 1986 - rozdíl 14 dnů - rekord mé sbírky. 

 

tonak 006

 

Na závěr jednu důležitou informaci:

Nedávno jsem objevil a detailně prohlédl  důležitý doklad -  záznam poštovních úředníků z roku 1947: Tonak měl v roce 1947 výplatní stroj ev. číslo výrobce B 22 119, který byl uveden do provozu 25. II. 1947. Byl uveden do provozu v Krásně nad Bečvou, později pravděpdobně v novém Jičíně. 

tonak 007

 

V zájmu dalšího a hlubšího badatelství je třeba uvést oi použití stroje v předchozích obdobích (pod jménem uživatel J. Hückel a synové).

1. a 2. republika

FR 8h - 4m - 1k

Nový Jičín/Neu Titschen později NovýJičín 1/Neu Titschen 1, od prosince 1930 do konce roku 1938 (zábor). Poslední zachycený otisk z června 1938. \v tomto období dva otisky.

Zabraná území

NEUTITSCHEN (OSTSUDENTENL)

FR 8 - 0 - 3m (ov) 2kM

německé označení - doplněno Hüte, jinak štoček stejný jako v předchozím období. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB (Č3): 17. - vláček vezoucí uhlí

Č 3

Kresba: vláček vezoucí uhlí (mezi denním a výplatním razítkem)

Subjekt: Akciová společnost pro obchod uhlím

Výplatní stroj Francotyp , Bafra, otisk sběratelsky FR 8h - 4m

Dohlédací pošta PRAHA 1

 

Otisk s datem 19. 5. 1945

Otisk 1. dne po úpravách z předchozích období (R), anulát

 

vláček 001

 

________________________________________________________________________

Tímto pokračováním končí seriál přinášející identifikaci uživatelů a vysvětlení vzhledu a obahu označení oprávněných uživatelů otisků výplatních strojů , kteří používali tyto stroje k vyplácení svých zásilek v období po skončení Protektorátu ČM až do bodu, kdy na základě rozhodnutí čs. poštovní správy byli nuceni vyměnit výplatní razítko ve tvaru větrné růžice za výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného odbélníku. V zásadě to byly roky od 1945 (květen) do konce roku 1948 (někdy i o něco delší). Označení seriálu bylo "Č 3" znamenající  Československá republika v pořadí třetí. Bylo to období cenných celistvostí s otisky , které jsou z důvodu slabé četnosti hodnoceny dost vysoko. Tyto celistvosti mají i všebecně historický význam - ukazují nejen obnovu čs. poštovního provozu, ale i obnovu života v Československu.

Pokud se vyskytnou další nejasnosti s identifikací, rád tento seriál o několika dílech a poddílech otevřu a doplním.

________________________________________________________________________

Autor

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB (Č3): 16. - budova banky Příkopy Praha s Prašnou bránou

Č3

Kresba: Budova banky v ulici Na příkopě v Praze s Prašnou branou (mezi denním a výplatním razítkem)

Po osvobození a obnově Československa, odpilovanán německo - český text s názvem banky po obrázkem,

Výplatní stroj Francotyp, Anker, otisk sběratelsky FR 6h - 4m (hvězdička  před výplatní hodnotou nakloněna doleva)

Dohlédací pošta: Praha 1

Otisk 1. dne s upravenými znaky 29. 5. 1045 (R)

 

Otisk s datem 2. 7. 1945

 

plachetnice 002

Rozbor tarifu Kčs 3,80:

- 0,80 hal. - místní doprava (Praha - Praha)

- 3 kčs - doporučný příplatek

Platné od konce Protekotrátu do 30. 11. 1945

 

Číst dál...

NĚKOLIK POHLEDŮ (88) - ELEKTROSVIT

Jedním z nových  hospodářských a obchodních subjektů ve 4. československé republice byl podnik ELEKTROSVIT v Nových Zámcích na Slovensku. Vyráběl elektrotechnické zboží jako např. kabely, vodiče, vypínače, zásuvky, osvětlovací techniku atd. a elektrospotřebiče (např. chladničky atd.).

 

Prvním strojem, který tento uživatel vlastnil, byl výplatní tsroj Francotyp (otisk FR 8 - 0 - 3m (g). Zachoval se otisk v černé barvě s datem 13. 4. 1952. Již v tto době počátkem 50. let nastal problém s nedostatkem předpisové červené barvy do strojů Francotyp. Nahradila ji nepředpisová černá razítkovací barva.

Dalším strojem byl stroj soustavy Postalia - Junior. Tyto stroje se vyráběly v Polsku v rámci poskytnuté západoněmecké licence od firmy Postalia. Stroje byly určeny v 70. a 80. letech zprvu pro pošty, ale několik desítek  se jich dostalo i do komerční sféry tehdejšího Československa, především se umisťovaly na Slovensku. Vzhledem k poruchovosti se v poštovním provozu neudržely dlouho. Otisky byly bohužel značně nekvalitní díky nekvalitním strojům a díky nedbalé obsluze. Omlouvám se za nekvalitní otisky.

 Otisk s datem  13. 4. 1952, černý, stroj Francotyp (reparace z Německa) + otisk s datem 30. 3. 1978, červený, stroj Postalia - Junior

elektrosvit 006

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CESTA AMERIKOU OD ZÁPADU K VÝCHODU (65 - 1)

ACADIA NATIONAL PARK POPRVÉ

 

Na jihu státu Maine u Mainského zálivu se nachází kouzelné přírodní místo:národní park ACADIA. Tvoří jej několik ostrovů a jeden poloostrov s pobřežím, lesy, pahorkatinou Cadillac Mountains,  žulovými skalami, jezery, rybníky, mokřady, maršemi a bažinami. V parku rostou smrky, jedle a listnáče (duby, buky, jasany). Park byl založen v roce 1916. Přezdívá se mu "malý park s velkými krásami". Ročně jej navštěvuje velké množství turistů, jejich počet dosahuje více než dva miliony osob. Je vzdálen cca šest hodin autem od Bostonu.

 

acadia 003     acadia 005     acadia 009     acadia 006     acadia 007     acadia 008     acadia 010     acadia 002     acadia 001    acadia 004

 

 

Číst dál...

KOUZLO CELISTVOSTI (2)

Do ruky s mi dostala další zajímavá celistvost. Odesilatelem byl Sväz hospodárskych družstiev a verejnych obilnych skladišť v Bratislave.  Zásilka odeslána 4. 8. 1945 a vyplacena již dvěma československými výplatními otisky. Adresáta neznáme, ale alespoň s dstinací pomohl reverz zásilkky, kde je otištěno nekvalitně příchozí razítko (dopis byl doporučený a spěšný). Z nedokonalého razítka poznáváme, že zásilka šla do Brna a na poštovní úřad  BRNO (?) se dostala  až 5. IX. (!). Na cestě byla 31 dní.

Zajímavé jsou tarify: odesilatem vyplatil zásilku celkovou částkou Kčs 6,-. Ta byla složena ze dvou otisků v hodnotě Kčs 4,- (poplatek za psaní Kčs 1,50 a poplatek za doporučený dopis Kčs 2,50 - celkem Kčs 4,-). Druhý otisk byl zapraven v hodnotě Kčs 2,- za spěšnostní příplatek. Nálepky jsou řádně vylepeny.  Navíc zásilka obsahuje otisk  gumového  razítka  EXPRESS odesilatele.

Otisk obsahuje na svou dobu výjimečné označení uživatele (sídlo s názvem subjektu v kruhu mezi denním a výplatním razítkem a zkratkou SHD).

To není vše. Zajímavý je potisk obálky - adresa Namestie A. Hlinku 14, nedokonale přeražena gumovým razítkem s nový názvem náměstí - Jozefa Stalina č. 14. K přejmenování došlo během několika málo dní...Zajímavý příspěvek k obecné historii.

 

celistvosti 001     celistvosti 002

 

Jako bonus reprodukuji celistvost s otiskem stejného uživatele, ale z doby Slovenského štátu ze dne 13. 3. 1944. Zásilka byla odeslaná do Brna v Protektorátu a podepsala se na ni cenzura  Wehrmachtu ve  Vídni (?). cenzurní zálepka s potiskem, červené cenzurní razítko, a několik osobních razítek cenzorů  včetně ručních poznámek - celkem sedm.  Adresát neznámý (byla použita okénková obálka.

 

svaz 001     svaz 002

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ KRESEB (Č3): 15. - uhlíř s pytlem s logem firmy SH

Č3

Kresba: uhlíř s pytlem uhlí, o kresby zaneseno logo firmy SH (mezi denním a výplatním razítkem)

Subjekt: Svoboda a Hinais

Adresa: Vodičkova 16, Praha II

Činnost: obchod uhlím a koksem

Výplatní stroj Francotyp, typ, otisk sběratelsky FR áh - 3m

Dohlédací pošta PRAHA 1

Ilustrace: 3 otisky z roku 1945

 

Otisk 1. dne po zprovoznění otisku původního československého vzoru, anulát, neprošlý poštou (R), datum 19. 7. 1945

 

Svoboda a Hinais 001

 

Otisk s datem 6. 8. 1945 na dopise poštou prošlý, místní dprava 0,80 haléřů

 

Svoboda a Hinais 003

 

Otisk s datem 27. 12. 1945 na podnikové dopisnici poštou prošlý, poštovné Kčs 1,20 za tzv. další dopravu mimo místo (destinace Němčice nad Hanou).

 

Svoboda a Hinais 002

 

 

Číst dál...

DOZRÁL ČAS (5)

Dozrál čas (5)

Otisk Protektorátu Čechy a Morava jsou jedněmi z nejzajímavějších otisků téměř stoleté historie otisků z území Československa. Posihují relativně krátké období. Statut Protektorátu ĆM byl podepsán v Praze dne 16. 3. 1939, to byl začátek tohoto období. Protektorát skončil dne 8. 5. 1945 kapitulací Německa, to byl konec tohoto období. Celkem šest let a necelé dva měsíce. Během tohoto období se událo hodně skutečností, které se zapsaly do historie výplatních strojů a výplatních otisků, které vyplácely poštovní zásilky. Událostí a změn bylo nadmíru hodně, některé případy vzhledu otisku trvaly je v řádu dnů, týdnů  a měsíců.

Nejprve obecný pohled. Čerpám z druhého Katalogu dr. Miroslava Boušky Protektorát Čechy a Morva 1939 - 1945 (I. díl Mimoprařští uživateleé, Praha 1977, kapitola 6/ "Obecné zásady hodnocení celistvostí s výplatními otisky") str.10 a 11.

OBECNĚ

Zásada 1. Celistvosti, adresní strana, výstřižky

Dr. M. Bouška v prvé řadě zdůraznil  "zásadu celistvostí". Napsal: "....vycházíme z předpokladu, že sběratelsky plnohodnotné jsou pouze celistvosti". Výstřižky mají pouze dokumentační hodnotu, a pokud bychom přece jen měli hodnotu vyčíslit, tedy zhruba jednou desetinou ceny celistvosti. V hiearchii hodnot si o něco lépe stojí adresní strana obálky, lkterá, pokdu má potřebné náležitosti, odpovídající druhu zásilky, může být hdonocena do jedné třetiny".

 

Zásada 2. Četnost výskytu

Toto je velmi důležitý ukazatel.  Jak ji definovat: Četnost je počet celistvostí s otisky, která je dána délkou používání, množstvím denní korespondence, typem adresáta a ostatními podmínkami ovlivňujícími možnost jejich zachování (např. doba války, kdy se omezuje korespondence na minimum, cenzurní kontroly, opatrnost při psaní dopisů a pohlednic a oprávněné obavy z postihů apod.).

Při stanovení četnosti výskytu lze vycházet ze dvou hlavním skutečností. jednak ze sběratelské zkušenosti. Svěratek ví, které otisky se dají sehnat a které jsou obtížné k sehnání. Druhý pomocný ukazatel jsou  čísla počitadla. Na nich ze vysledovat, počte oražených cleistvostí, i když ne vždy počitadlo je přesným ukazatelem. Může býz i zavádějícím či zkreslujícím. Na to je potřeba dát pozor. Může nám být však i nápomocné.

Protektorát byl součástí 3. říše (byl pod její ochranou).  Řada celistvostí se dostala do říšského poštovního provozu a tam i zůstala. Může se stát, že tyto celistvosti zůstaly v sbírkách německých sběratelů a nejsou dodnes objeveny nebo široce známé.

 

Zásada 3. Historicky a poštovně historické  cenné znaky

Mezi takové znaky patří jednak všeobecně cenné znaky obecné historie (jak ojsou například názvy firem,  adresy a jejich změn, domicily firem, potisky obálek atd.) a dále poštovně historické znaky jako poštovní razítka, nálepky, úřední ruční poznámky, cenzurní značky, razítka a poznámky.  Zajímavá jsou i označení oprávněných uživatelů, zejména jejich vývoj v čase.

 

Zásada 4. Kvalita a úplnost otisku

Otisk je pro sběratele výplatních otisků to nejdůležitější, váha hodnocení se sizstředí na otisky z těchto důvodů. Nekvalitně otištěné, velmi slabé, rozmazané otisk orzhodně nejsou ozdobou sbírky. V exponáty by pak nemají své místo vůbec.

Je pochopitelné, že je třeba vzít v úvahu podmínky, ve kterých se společnost v daném časovém úseku a na daném území nacházela. Vždyť bylo válečné hospodářství, ketrému se podřizovalo prakticky vše. Byl nedostatek papíru, chyběly barvy do výplatních tsrojů, obtížně se získávaly součástky a náhradní díly do výplatních strojů.  Rozhodovaly objektivní okolnosti.

Oceněné otisku zvyšují doporučné poplatky, spěšnostní poplatky, různé méně obvyklé tarify, přídavná razítka, příchozí razítka, smíšené frankatury (otisk - známka) atd.

 

SPECIFICKY

Velmi rozhodný byl rok 1939, kdy poštovní správa (ministerstvo dopravy) pod tlakem okolností několikrát nařídila změnu či úpravu jednotlivých částí otisku v rámc germanizačních zákonů. Jednotlivé vzor existovaly velmi krátkou dobu, a to značně zvýšilo jejich hodnotu. (v řádu měsice či několika měsíců).  Autor pše doslova: " ....jejich dochování (rozuměj varianty s výplatními razítky či denními razítky) je ve srovnání s pozdějími úplně poněmčenými a definitivními protektorátními výplatními otisky méně časté, z čehož vyplývá i jejich větší sbratelská hodnota."

K roku 1939 se připojil i rok 1941, kdy v poštovním provozu u výplatních otisků došlo je dvěma výjimečným událostem. Jednak rok 1941 přinesl úředně cshválenou modoru barvu výplatních otisků u tsrojůl uživatelů, kteří si požádali o zvláštní sazby na přepravu novin a časopisů (ale i sbírek zákonů apod.). Ve 40. letech se prosadilo i poněmčení denního razítka vemstěech s převažující mněmeckým živle,m (Olomouc., Brno, Jihlava, Vyškov). Došlo k odpilování českých názvů poštovních úřadů ve denních razítkách.  Ttyo otisk mají nárok být hodnoceny výše.

V roce 1939 se vyskytlo několik ojedinělých případů, kdy se se zpožděním projevil vliv 2. republiky, kdy byl prosazen (nikoliv schválen)  zákon o autonomiích a změně názvu státu na ČESKO - SLOVENSKO. Druhá republika však existovala velmi krátce, a tak tento pomlčkový název se dostal do stroje jen za dobu trvání 2. republiky jednou.  Další případy nových výplatních razítek dorazily od výrobce vyryté až v červenci a sronu, kdy už 2. republika a název s pomlčkouz již neexistoval. Zachovaly se zkušební otisky neprošlé poštou a několik málo otisků poštou prošlých (Korklewi, Škoda).  Těchto případů není mnoho, a to se projevuje v jejich hodnoceních.

 

VZORY otisků

Vzor československý, tzv. "pohrobci" či předběžné protektorátní výplatní otisky. Vyskytly se za Protektorátu a staly se ceněnou zajímavostí. Ttyo otisky existovaly právně od 16. 3. 1939 (vznik Protektorátu) až do 19. 9. 1939, kdy poštovní správa rozhodla o odstranění názvu ĆESKOSLOVENSKO ve výplatním razítku a nahradila jej dvojjazyčným BÖHMEN UND MÄHREN/ČECHY A MORAVA.

Vzor neúplně poněmčený, Tyto otisky existovaly s dvojjazyčným výplatním razítkem, denní razítko bylo ještě původní československé. Tento vzro byl oficiálně povolen v době od 19. 9. 1939 do 5. 12. 1939, kdy vyšlo nařízení protektorátní poštovn ísprávyzavíést němekco - české názvy poštovních úřadů do denního razítka.

Vzor úplně poněmčený, definitivní protektorátní vzor. Pněmčena výplatní i denní razítka. Rozhodné datum: 5. 12. 1939 až do 8. 5. 1945.

Je pochopitelné, že existovaly převisy jendotlivých vzorů po příslušném konečném datu, i když dost výjimečně.

Tato hlediska a orzdělení na vzory při ohodnocení otisků hraje též velkou roli. První dny otisků jednotlivých vzorů ještě ocenění vylepšují, i když se často jedná o otisky s nulovou hodnotou. Vznikaly i eseje či zkušební otisky před příslušným prokazatelným dnem 1. otisku. I tento fakt je nutno vzít v úvahu při hodnocení.

Okolnosti si zahrály roli i při změnách ve třetí části potisku - v označení uživatele. Jednak vycházela nařízení, která se týkalaodstranění všeho, co připomínalo bývalé Československo či názvy ulic a náměstí po slavných osobnostech československé státnosti a kultury (Havlíček, Vrchlický atd.).  Slovo "československý" muselo též zmizet z různýc hnázvů instutucí a subjektů.To vše bylo nutno odstranit či přejmenovat. Kladl se důraz na germánské názvy. I tyto případy, zejména v kontextu se srovnáním stavu před a po rozhodnutí se jistě cení poměrně vysoko. Často se hodnotí podle "ceny záliby".

Existovaly i individuální případy, které vycházely z místních rozhodnutí (např. Českobudějovická historie). To mělo vliv i na hodnocení celistvostí s otisky v tomto případě.

Vraťme se k vzorům.

Na začátku května, po vypuknutí Pražského povstání se vyskytl jeden ojedinělý případ otisku znárodněného. Dne 5. 5. 1945 vytvořili pracovníci rozhlasu  (pravděpodobně ve spolupráci s mechaniky fy., B. Jarolímek) otisk, které se stal předběžným českosloveským otiskem 3. republiky. Denní razítko bylo s českým názvem pošty, výplatní razítko s názvem Československo. Uživatelem  stroje byl Český rozhlas (i označení doznalo českého názvu). Takový otisk jistě je hodnocen poměrně vysoko. Zůstalo u nulové hodnoty, situace při bojích o Český rozhlas nedovolovala korespondovat, natož korespondenci regulérně odesílat.

 

Dodávám, že autor Katalogu protektorátních otisků se neodvážil ke stanovevní cenových či bodových záznamů k jednotlivých otisků. Ani v době vydání Katalogu situace nedozrála k cenoým záznamům.

Jak vidno, oceňování výplatních otisků na celistvostech je značně složité a mělo by být výsledkem několika parametrů a nalezením jejich vzájemné váhy.

 

Důležitá poznámka: 

 

Výplatní otisky se objevují jednal na ústřižcích či výstřižcích, které vznikly nůžkami sběratelů - ty mají nižší hodnotu než ceůlistvosti. Zmiňoval jsem o nich ve všech pěti pokračováním tohoto seriálu článků o hodnocení.

NA DRUHÉ STRANĚ EXISTUJÍ  ú t r ž k y    NAPŘ. POŠTOVNÍCH PRŮVODEK. TY SE POVAŽUJÍ ZA REGULÉRNÍ POŠTOVNĚ HISTORICKÉ MATERIÁLY, NA NICHŽ OTISKY MAJÍ STEJNOU HODNOTU JAKO CELISTVOSTI. ODTRŽENÍ SOUVISÍ S ÚŘEDNÍM ÚKONEM (NE Z DŮVODŮ ZASTŘIHÁVÁNÍ, ABY SE NÁM ÚSTŘIŽKY VEŠLY POHODLNĚ DO KRABIC ČI ALB). 

 

Takže rozlišujeme mezi sběratelskými výstřižky a úředními poštovními útržky (části poštovních dokladů).

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS