Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - leden 2022

Domy a kašny

Sakrální pamětihodnosti a zajímavosti

Zimní procházka historickým Norimberkem .....

Pasáž ROKOKO

Palác Rokoko (Šupichovy domy) - Václavské náměstí Praha

Adresa: Václavské náměstí 794/38-64 a Štěpánská 626/63, Nové Město, 110 00 Praha 1

Architekt: Emil Králíček

Stavební realizace: Stavební firma Matěje Blechy

Pasáž Rokoko + některé další části Paláce Rokoko: návrh arch. Alberta Jonáš

Stavební dozor (část stavby) : arch. Albert Jonáš

Stavba je od 12. 12. 1995 chráněna jako kulturní památka České republiky.

Až jednou zavítáte na \ Václavské náměstí v Praze a budete procházet pasáží ROKOKO v Šupichových domech, vzpoměňte si, že toto  architektonické dílo realizovala firma Matěj Blecha a návrh pasáže  vypracoval arch. Albert Jonáš, mimo jiné sběratel výplatních otisků, autor studií o výplatních otiscích a autor návrhů řady filatelistických artefaktů a scénářů flatelistických výstav.

Ve svých vzpomínkách, které zachytil a sepsal dr. Jan Králík v roce 1972, vzpomíná na tuto svou profesní éru  u firmy Matěj Blecha arch. Albert Jonáš takto:

"Z Akademie jsem ihned nastoupil k firmě Matěj Blecha jako konstrukční inženýr a zakrátko jsem byl v čele konstrukční kanceláře., protože jsem byl jediný s uměleckou architekturou. Dělaly se tam všechny petschkovské objekty, vily včetně zařízení, dnešní ruské a americké velvyslanectví. A já dělal vilu i pro Stiebera, presidenta inženýrské komory SIA, prostě samé přepychové záležitosti, ale i třeba palác Rokoko a průchod do Lucerny, úřední budovu pro továrnu Ringhoffer nebo vilu Grab v Libni i s okolní regulací. Tyto stavby jsem po celou dobu vedl jako dozor. Bylo toho moc. Co do solidnosti provedení byl Blecha jedna z nejlepších firem. Pracoval jsem tam až do jejího rozpuštění."

HISTORIE Paláce Rokoko (Šupichových domů)

Komplex tří multifunkčních budov postavených s prvky moderny a kubismu na Václavském náměstí dle návrhu arch. Emila Králíčka. Stavbu postavila stavební firma Matěj Blecha. Palác byl vybudován na objedávku pražského právníka a podnikatele v pojišťovnictví JUDr. Josefa Šupicha mladšího. Léta výstavby: 1912 - 1916. Stavba se realizovala na místě dřívějšího Aehrenthalského paláce z počátku 17. století.

Součástí stavby je obchodní pasáž Rokoko, která spojovala tento objekt se stavbou Lucerny.  Byla navržena jako komplex obchodů s výlohami orámovaných motivy růží. Ty jsou i na fasádě a na vstupní bráně. Do interiéru pasáže jsou zasazena i zrcadla, která vjemově rozšiřují prostor. Pasáž byla otevřena o vánocích roku 1915. Byly v ní i kulturní prostory - kabaret Červená sedma, divadlo (mimo jiné i Dřevené divadlo Jiřího Trnky) a kino. Pasáž je spojena se sály, kde vystupovali slavní umělci - kromě jiných Hašler, Futurista, Burian, Longen a nověji i umělci souboru divadla Rokoko v čele s Drekem Vostřelem. Scéna divadla Rokoko půlsobí dodnes jak součást Městských divadel pražských. Domy byl restituovány a následně rekonstruovány v letech 20000 a 2004 - 2005. Původní tvář se navrací s prvky moderní doby.

Palác je šestipodlažní ve stylu Art Deco.

Koláž:

stavitel Matěj Blecha - architekt Emil Králíček - Palác Rokoko /pohled ze středu Václavského náměstí) - arch. Albert Jonáš u Labe v Toušeni

(zdroje: wikipedia.org, soukromý archiv Blanky Winklerové)

Fotografie arch. Alberta Jonáše z titulní strany Katalogu k výstavě grafických prací A. Jonáše v Toušeni roku 1979

(soukromý archiv Ivana Leiše)

Dne 22. 1. 70 uvedl mechanik Kancelářských strojů n.p. pan František Duba st. do provozu výplatní stroj Postalia č. 64497 na poště LUBY U CHEBU. Otisk jasný, zřetelný v předepsané červené barvě s výrazným a zejména úplným názvem pošty LUBY U CHEBU.

Od roku 1973 nastala povinnost doplnit postupně před název pošty poštovní směrovací číslo (PSČ). V případě Lubů u Chebu - 351 37. Stalo se. Návrh se bohužel nepovedl - v denním razítku otisku se objevil naprosto nevhodný a nepřesný název pošty: 351 37 LUBY U. CH. Otisk je z 29. 7., 1985, ale jistě vyplácel již mnoho let před tímto datem .... Naprosto neprofesionální a nešťastné. Oficiální název je přece LUBY U CHEBU. tento názec by se měl zachovat, ať se děje, co se děje.  Je přece ofiiciální.

Samoobslužné zařízení pro příjem doporučených zásilek

Provozní laboratoř spojů Žilina

AUTOMAT č. 1

ŽILINA 1

První z vytvořených automatů byl dne 18. 6. 1981 uveden do zkušebního provozu na poště ŽILINA 1. Počáteční pořadové číslo bylo 10 001. Provoz byl ukončen v 1. fázi dne 23. 11. 1981. Automat č. 1 (A 1)byl rekonstruován a 2. fázi provozu vykonával v období 1. 12. 1981 až 31. 1. 1982. Celkem bylo podáno 464 zásilek.

Otisk s datem 20. 8. 1981

Doporučená zásilka č. 10106.

Podací lístek z tiskárny v Povážské Bystrici pro odesilatele. Druhá část podacího lístku (opis) zůstal v automatu pro potřeby pošty.

Otisk s datem 9. 12. 1981

Doporučená zásilka č. 10436.

Podací lístek z tiskárny v Žilině.

Komplerní sada dokladů s otisky z období zkušebního prvozu A1:

- neodeslaná celistvost s otiskem č. 10134 ze dne 26. 8. 1981,

- prvopis podacího lístku k této zásilce,

- rubová část opisu podacího lístku s kontrolním otiskem s částmi otisku v opačném gardu pro potřeby pošty.

CHYBOTISK

Během provozu došlo několikrát k závadám a vytvořily se chybotisky při podání či přijetí zásilky automatem.

Příklad rozdílných čísel doporučené zásilky že dne 9. 12. 1981:

- číslo 10438 na zásilce,

- číslo 10437 na podacím lístku. 

Veletrh rok 1964

Veletrh se konal ve dnech 6. - 20. IX. 1964

Otisk s datem 25. 1. 1964

Horní otisk dole 

Veletrh rok 1965

Veletrh se konal ve dnech 12. - 26. IX. 1965

Otisk s datem 20. 10. 1964

Otisk pořízený xeroxem z červevného originálu.

Dolní otisk dole. 

K tomuto vletrhu se používaly dva stroje - zde Francotyp, níže  uvedený Postalia.

Stejný stroj Francotyp, stejný otisk FR 8 - 0 - 4m - 2km, měnilo se  jen datum konání. Otisky vyplácely před i po veletrhu z důvodů nikoliv příležitostných, ale propagačních. existuje předpoklad, že korespondenci vyplácely i otisky bez dat, jen s pouhým textem.

Léta 1965 a 1966. 

Začal se používat výplatní stroj Postalia.

Veletrh v roce 1965 se konal od 12. do 26. IX. Veletrh v roce 1966 se konal od 11. do 20. IX.  

Otisk s datem 13. 9. 1975 - pořízený u červeného originálu xeroxem - horní celistvost. POSTALIA.

Otisk s datem 6. 9. 1966 - dolní celistvost níže. POSTALIA.

Rok 1967 - otisk ze stroje POSTALIA

Veletrh v roce 1967 se konal od 10. do 19. IX.

Otisk se používal i v roce 1966! Otisk s datem 9. 12. 1966. POSTALIA

Veletrh rok 1968

Používá se výplatní stroj Francotyp i nový výplatní stroj Postalia.

Nastaly změny: výplatní stroj Francotyp jiný (poznatelný dle všech rozdílných číslic - nyní všechny číslice výlatního razítka stejné bez haléřového odlišení  - a výplatního znaménka - místo čs. hvězdičky nyní kosočtverec, číslice data nižší).

Došlo ke změně označení uživatele, a nejen v datu. V označení se objevila velká "desítka", datum zaměnilo číslice měsíců za arabské, změnilo se pořadí názvů v jazykových mutacích - místo ruština je nyní na prvním místě francouzština.

Rok 1968 podorbněji příbližen i s obrázky otisků v dalším pokračování této části seriálu "Několik pohledů" (162 - 4).

Konečná: Kubova Huť a vítané doprovodné akce s razítky .....

v současné době pracuji na databázi otisků výplatních strojů československých pošt z let 1946 - 1992. řeklo by se, co je na nich zajímavého? Vždyť jsou nudné a  monotónní . Stále se opakují. Hlubší poznání tyto názory vyvrací. Dnes mne udivila jejich pestrost a bohatost. Například s přbližme dvaě skutečnosti.

Zaprvé - na jakých nosičích se vyskytují? Zadruhé - kde se otisky čs. pošt objevují? Množství celistvostí a různorodost otisků  by vydalo na slušný  exponát zachycují a dokumentující poštovní historii a současnost. 

Takže nahlédněme do světa celistvostí s výplatními otisky čs. pošt:

1/ Výplatní otisk znehodnocuje poštovní známky nulovou hodnotou a narazuje denní razítka. Proti předpisům Poštovního rádu. Výplatní otisky mají nulovou hodnotu.

2/ Výplatní otisk doplňuje výplatní hodnotu zaslané zásilky na správnou hodnotu (a zároveň může, ale nemusí znehodnotit poštovní známku).

3/ Vyskytuje se na celistvosti nadbytečně (omylem). Případně z neznámých důvodů. Vyskytují se celistvosti vyplacené výplatním otiskem a jejich výplatní razítko je ještě jednou přelepeno poštovní známkou (zbytečně).

4/ Výplatní otisky nahrazují denní a strojová razítka na poštovně úvěrovaných (paušálních) zásilkách. Výplatní hodnota je nulová. Někdy se objevují dublovaná vyplácení zásilky - najednou s hodnotou v rámci zaplaceného paušálu 

a současně zbytečně s hodnotou vyplacenou výplatnímn strojem.

Zde celistvost poštovně úvěrovaná a doplněná nulovým výplatním otiskem.

5/ Nulové výplatní otisky v majetku pošty propůjčené zadavatelům označení k propagaci (poštou neprošlé i prošlé). K této kategorii lze přiřadit i zkušební otisky před spuštěním stroje pořízené mechaniky apod.

6/ Výplatní otisky s nulovou hodnotou  na oznamovacím lístku/sdělení  dohlédací pošty Poštovnímu muzeu v Praze o nových otiscích či o provedených změnách. takovýchto otisků je pomálu, nařízení se nedodržuje. Těchto lístků je velmi málo, pošty Poštovní muzeum prakticky neinformují, povinnost dodržují nedůsledně komerční subjekty prostřednictvím dohlédacích pošt. 

Pro ilustraci nahrazuji sdělení dohlédací pošty sdělením pošty Gottwaldov 2 o provedení změn v denním razítku komerčního subjektu fy. Baťa n.p. (nově Svit n.p.) po provedení změn v souvislosti s přejmenováním Zlína na Gottwaldov. Zde se jedná o komerční otisk zatím bez označení oprávněného uživatele. Celistvost je denná z mnoha důvodů, nejen poštovně historických, ale všeobecně ihistorických. Takže pozor toto není poštovní otisk, ale komerční připravený na zasazení štočku podle nových úprav a pravidel.  

Na závěr celistvosti, kde je otisk výplatního stroje hlavním výplatním znaky při dopravě poštovních zásilek - řádně s hodnotou v pravém horním rohu zásilky.

Výplatní otisky pošt se vyskytují nejčastěji v jednom provedení (vyskytují se i dva, tři výplatní otisky) na dvou hlavních nosičích - poštovní poukázce a na listovní zásilce.

Mohou nastat i další případy, při kterých se výplatní otisk vytiskne buď s  hodnotou či bez hodnoty. Stává se tak při interních úkonech (např. doplnění kmenového listu výplatního stroje, různé žádosti, opravy apod.). 

Tím jsou poštovní provoz a jeho celistvosti bohatší,, pestřejší a atraktivnější pro sběratele.  Přehled se tak rozšíří ...