HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - středa, 26 leden 2022

NĚKOLIK POHLEDŮ (162 - 1) - BRNĚNSKÉ VELETRHY A VÝSTAVY

V minulém díle "Několika pohledů" jsem se věnovai výplatním otiskům předskokana  Brněnských veletrhů a výstav, který se nazýval Brněnské vzorkové veletrhy . Otisky tohoto subjektu stačily vyplatit korespondenci dvou jeho akcí v roce 1959 a 1960, a  navíc k tomu další korespondenci v mezidobí.

Nyní přicházím k subjektu. který se může pyšnit největším počtem druhů otisků dvou soustav - FRANCOTYP a POSTALIA, největšímu počtu příležitostných otisků, několika strojů a několik desítek otisků - snad nejvíce u nás v tomto období a možná že i od začátku vyplácení korespondence výplatními otisky. K subjektu, který se nově nazývá Brněnské veletrhy a výstavy Brno.  Zatím jsem napočítal existenci 10 výplatních otisků Francotyp a 17 otisků Postalia. Možná, že jich bude i více. uvidíme. Takže začínáme a delší dobu se budu věnovat těmto otiskům.

 

Výplatní otisky strojů Francotyp

Dohlédací pošta byla pošta BRNO 2, později přejmenovaná na 602 00 BRNO 2.

Otisk sběratelsky  Francotyp Bafra - FR 8 - 0 - 4m s výplatním znaménkem ve tvaru klasické hvězdičky s rozšířenými hroty (československý prvorepublikový vzor).

Rok 1961 - první veletrh se konal pod novým názvem (nenechte se mýlit nátiskem na obálce, kde se objevují ještě Brněnské vzorkové veletrhy - až do vyčerpání zásob... brzo zmizí. .).

Otisky s daty 20. 1. 1961 a 21. 8. 1961 byly otisky příležitostnými a propagačními.Lákaly na brněnský veletrh na dny 10. 24. IX. 1961. Tyto otisky se používaly i pro korespondenci před a po této akci, tedy nejen během konání Brněnského veletrhu. Byl to otisk s jakýmsi uznaným delším použitím. Tedy nejen příležitostný zprovoznění jen k příslušné akci, ale i propagační.

 

BVV 001

Číst dál...

NOVÝ OBJEV Z LITOMĚŘICKÉ POŠTY

Pošta LITOMĚŘICE používala k vyplácení poštovních poukázek (ale i příležitostnému vyplácení lisovních zásilek) výplatní stroj Francotyp s otiskem, který nesl sběratelské typologické označení FR 8 - 0 - 4m - viz horní obrzek na sestavě níže.

To bylo v období - 10/67 - 1/71- dle mé sbírky poštovních  výplatních otisků.

Nedávno jsme objevil tento stroj s datem 17. 5. 1973, který byl upraven na vyplácení poštovních poukázek pomocí dvou denních razítek (pravé denní razítko přidáno k výplatnímu razítku). Ovšem s rozdílnými vzdálenostmi, které známe z podobných výplatních otisků se dvěma denními razítky vytvořených balíkovými výplatními stroji Francotyp. Zatím jediný exemplář s těmito vzdálenostmi. Jsou vyznačeny na druhé poštovní poukázce v sestavě níže. Jedná se o nový typ výplatního otisku z provozu pošt Československa ve sledovaném období let 1946 - 1992.

 

litomerice 003

 

Souhrn vzdáleností  u otisku spodní poštovní poukázky měřených od osového středu denních a výplatních razítek:

 

Vzdálenost mezi středem levého denního a středem výplatního razítka .....77mm (obvykle 117 mm)

Vzdálenost mezi středem levého a pravého denního razítka .....................45 mm (75 mm)

Vzdálenost mezi strředem pravého denního a středem výplatního razítka...32 mm (obvykle 40 mm)

Průměry denních razítek u obou typů a vzdálenost vnitřního rámečku obdélníku výplatního razítka jsou stejné u obou tyoů - 24 mm.

 

 

Číst dál...

ZASTAVENÍ (15 - 1) - SAMOOBSLUŽNÉ ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM DOPORUČENÝCH ZÁSILEK PLS ŘS NA ČS. POŠTÁCH

První československý pokus o ulehčení a zrychlení příjmu doporučených zásilek k přepravě ve formě automatu pro příjem doporučených zásilek umístěný na poště PRAHA 6 zkušebně nebyl příliš úspěšný. Uživatelé si jej moc neoblíbili. Kdyby nebylo sběratelů, zachová se velmi málo otisků. Po krátkém zkušebním provozu byl stažen z této pošty a na jeho vylepšování se přestalo pracovat. Hendikepem byly mimo jiné tyto faktory: nepřiměřená velikost, občasná poruchovost a hlavně fixní hodnota Kčs 1.60 doporučené pošty v té době. Nelze opominout ani fakt, že přijímaly jen zásilky do 50 gramů a použití bylo určeno výhradně protuzemsko, nikoliv pro cizinu (proto byly v barvě fialové, kterou mezinárodní konvence v té době nepovolovala, v tuzemsku, navíc socilaistickém ano to bylo tolerováno ze strany UPU).  Při zvýšení by byl tento automat k nepotřebě.

Zajímavé je, že spojoví výzkumníci dostali za úkol pracovat jen na příjmu doporučených zásilek. Ve světě byl tento systém již dávno vynalezen a zdokonalován. Některé výplatní stroje se dostaly i  na přepážky čs. pošt (např. Hasler a další). Hlavně měly v sobě mechanismus na mnohonásobnou výplatní hodnotu a oplývaly dalšími finesami. Navíc u nás je tradiční spotřebitel a konzervativní uživatel poštovních služeb. Drží se pošty s nálepkami ....

Koncem 70. let dostali spojoví výzkumníci podobný úkol - vymyslet a zproovznit další automat pro příjem doporučených zásilek. Opět zapsané zásilky a opět fixní hodnota. Tímto úkolem byla tentokrát pověřena Provozní laboratoř Ředitelství spojů v Žilině. Tým specialistů ve složení ing. Richard Měrka, ing. Danka Šubová, Martin Paluška, Ján Čapek a ing. Boris Šálek začal na tomto úkolu pracovat koncem 70. let 1979, první prototyp byl vyroben koncem roku 1979 a došlo ke zkušebnímu porvozu v laboratoři. Samotný zkušební provoz na poštách v terénu probíhal o něco později, v letech   1981 - 1986 na čtyřech vytipovaných poštách. Patent č. 230419 byl předložen 21. 5. 1982, zveřejněn 30. 12. 1983 a definitivně vyhlášen po shora uvedeným číslem 1. 4. 1986 (viz databázi slovenských patentů na www.skpatents.com).  I tyto pokusy, i když byly sofistikovanější než první československý pokus skončily a na čs. pošty se sériově nerozšířil.

V této klasické podobě výplatního stroje či automatu se již nepokračovalo a v 90. letech došlo na aplikaci APOSTů na široké základně. Výzkumný a vývojový úkol tak byl překonán novou technikou.

Pokusy iniciované Federálním ministerstvem spojů tehdejšího Československa  byly jistě vedeny záslužnou snahou zrychlit a racionalizovat poštovní provoz, ale tyto pokusy padly na neúrodnou půdu z mnoha důvodů. Navíc se již vymýšlelo ve světě již vymyšlené několik desítek let před tímto snažením.

 

ZKUŠEBNÍ PROVOZ SAMOOBSLUŽNÝCH ZAŘÍZENÍ V LABORATOŘI

V době vývoje a zkušebních pokusů se předpokládála sazba za doporučené zásilky Kčs 2,- (nakonec sazba pro zkušební stroje na poštách byla ještě vyšší). . Z toho výzkumníci vycházeli.

Navíc se při zkouškách ověřovala možnost použití různých barevných alternativ. I červená, ale nakonec se vývojáři přiklonili k fialové. 

Na zkušebních otiscích je viditelný nápis "ZKUŠEBNÍ PROVOZ", později tam byl umístěn název pošty. V denním razítku je název "AUTOMAT", později nahrazen písmenem A číslem automatu písmeno "R" je menší, později bylo zvětšeno. V denním razítku  je zasazen název pošty ŽILINA 1 (uvažovalo se o poště BYTČA 1). Byla zvolena žilinská pošta s ohledem na pratičnost při zprovozňování tohoto vynálezu. Oficiální otisk byl v pořadí R obrazec (výplatní razítko)/- denní razítko, kontrolní otisk měl pořadí těchto vdou částí opačné - denní razítko / R obrazec (výplatní razítko).

 

samo 005

 

Dalším úkolem bylo vytvoření podacích lístků - to se událo v roce 1979. Vznikly různé varianty odlišené polohou dvou hlavních součástí otisku - výplatní zóny (výplatního razítka)  a denního razítka.

Pracovalo se na třech automatech, ty byly v roce 1981 připraveny ke zkušebnímu provozu na poštách.

Automat č. 1 (A 1) byl původně určen pro poštu BYTČA 1. Viz cenný otisk, který měl pořadí částí v gardu DR/VR,  na zkušebním podacím lístku (podacom lístku). Později došlo ke změně - tento automat vyplácel na poště ŽILINA 1.

Podací lístek byl určen jen " pro automat na príjem dop. zásielok". Nikoliv pro doporučené zásilky podávané klasicky (s R-nálepkou).

 

samo 007

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS