Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - prosinec 2022

New York (3)

V tomto seriálu se zabývám výplatními otisky některých zemí, které se vydaly při zavádění výplatních strojů do poštovního provozu na cestu napodobování klasické poštovní známky pomocí výplatních strojů. Výplatní otisky mnohdy připomínaly  poštovní známky v jiném oděvu -  vytvořené  a tisknuté na zásilky novým způsobem -  stroji. Odtud není daleko k termínu "automatové známky", které se usadily i v našem prostoru. Přitom jde o výplatní otisky někdy připomínají poštovní známky. Údaje a vzhled k tomu sváděly, zvláštěu těch  otisků, jejichž stroje produkovaly jen výplatní razítko  bez dalších částí (označení uživatele a denní razítko). Údaje byly shodné s poštovními známkami: název státu, hodnota, měna.

Další zemí, které začínala s výplatními stroji s fixními (pevnými) hodnotami na místě výplatního razítka byl Britský východoafrický protektorát  (dnešní území Keňi a Ugandy) tehdy pod britskou kontrolou. 

První výplatnímstsrojem tohoto celku byl výplatní stroj NEOPOST s fixní hodnotou. Výplatní ratítko kromě údajů uvedenými shora mělo ještě jeden údaj: POST PAID (poštovní zaplaceno). Otisky používaly nejdříve komerční uživatelé. Zde otisk uživatele East African Power and Lightning Co. Fixními a pevně zabudovanými hodnotami ve stroji hodnotami byly 5, 10, 15, 20 centů. To se psal rok 1931. Katalogová hodnota prvních otisků doshuje hodnty Kč 500 - 600. 

Po tomto stroji s fixní hodnotu následovaly již stroje umožńující větší flexibilitu - stroje s limitovanou hodnotou a dále s mnohonásbnou hodnotou. Tento celek se držel strojů Neopost na svých začátcích.  

Zdroj: The international Postage Meter Stamp Catalog, Hawkns, Stambaugh, Goodyear 2006

Je a k nevíře, co sevz miniaturních výplatních strojích ů dá vytvořit a co se z takovýc strojů objeví. Jedním z takových příkladů je výplatní otisk z digitálního  stroje NEOPOST uživatele fy. TRANGLE z města ONET LE CHATTAU ve Francii.

Podívejme se na otisk s datem 11. 1. 2018 odleva:

První část - označení uživatele

Název firmy, reklamní text, tekefon, fax, mailová adresa, korespondenční adresa

Druhá část

Druh odesílaní zásilky

Třetí část

Denní razítko: název pošty (město, department), datum odeslání, identifikační číselné údaje

Čtvrtá část 

Výplatní razítko: symbol měny (euro), název státního celku (RF - Francouzská republika), výplatní hodnota (pětimístná). identifikace stroje - HU - soustava a model, číslo stroje 

Pragaticky navržený otisk je jasný, čitelný, obsahující vše potřebné pro doparvu a přepravu zásilky.  Navíc dohledatelný pomocí identifikačních údajů. 

Dne 23. 9. 2022 jsem zavěsil na web příspěvek týkající se výplatních otisků Státní spořitelny v Chomutově, později České státní spořitelny, pobočka Chomutov.

Nedávno se mi do ruky dostal jeden z prvních otisků této instituce  z roku 1952. Tehdejší název zněl:  Lidový pěněžní ústav - OKRESNÍ SPOŘITELNA A ZÁLOŽNA V CHOMUTOVĚ. Text doplnilo heslo popatné době: "... slouží pracujícímu lidu".

Otisk ze strsroje Francotyp mql stejný vzhled jako  otisky následné (s výjimkou označená). Otisk sběratelsky: FR 8 - 0 - 4m (g) - 2km, 

Mozailka otisků tohoto uživatele se tím o něco zaplnila.  

Otisk s datem 24. 4, 52 na ústřižku (bohužel). 

KONOPA národní podnik Český Krumlov byl nově založený  podnik zřízený za nových poměrů po roce 1948. Sdružoval podniky a výrobny vyrábějící výrobky z konopí a sisalu. Vznikl 23. 7. 1949 a zanikl 1. 10. 1953 převedením pod tři podniky pdobného zaměření - LÝKO - JUTA - JIHOLEN. Během své krátké existence vyráběl provazy,  síťovky a další výrobky.  Název KONOPA pochází z hlavního produktu - konopí, které tato továrna zpracovávala. 

Navázal na tradici soukenictví a pěstování lnu u Českého Krumlova. Předchůdcem byla textilní továrna - přádelna lnu a konopí Josefa Rudolfa Schindlera působící od  roku 1840.

V letech 1949 - 1953 tento podnik vyplácel své zásilky výplatním tsrojem Francotyp s otiskem sběratelsky označeným FR 8 - 0 - 4m (ov) - 2km. 

Otisk s datem 4. 8. 52

Vyčerpaná kapacita číslic vročení u stroje Francotyp na poště PRAHA 33 a jeho náhrada

Prvním výplatním strojem, který používala pošta PRAHA 33, byl výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR - BAL - 4m. Prvním dokladovaným otiskem je otisk s datem 6. II. 67.

Počátkem roku 1970 došlo k situaci, kdy byla vyčerpána kapacita číslic vročení v datu denních razítek.  Do doby, než došlo k nahrazení číslic s novou kapacitou, se objevovala v otisku pouze červená ploška (obdélníček). Otisk byl doplněn poštovním manipulantem denním razítkem pošty, kde byl vyznačen letopočet. 

Otisk s datem 2. II. ..

Otisk s datem 20. III. 70

Ve sbírce mám následující otisk ze stroje, u kterého byl opraven tento nedostatek a  kam vloženy číslice počánaje "70" na místo  vročení. Stroj byl opět plně funkční a odpovídající poštovním předpisům.

Ve třech příspěvcích jsem se dotkl výplatních otisků firmy Jindřich Klinger - a to od jejich prvního v roce 1935 do posledního v roce 1948, než se znárodnění subjekt změnil na národní podnik pod jiným názvem TECHNOLEN. 

V přehledech a zobrazených otiscích chybělo období let 1939 - 1945, což nyní napravuji. Díky archivům a sbírce můžu poměrně přesně zveřejnit i data, kdy byly otisky používány. Kromě označení uživatele se díky nařízením poštovním správy pod tíhou nastalých okolností změnilo nejdříve výplatní razítko a poté i denní. Označení bylo nezávadné a celou dobu Protektorátu zůstalo stejné. 

Období Protektorátu Čechy a Morava

Československý vzor

Otisk se stejným vzhledem jako za 1. a 2. republiky v době od 15. 3. do cca října 1939 zůstal v podobě s československým vzorem (otisk viz v příspěvku "Ve znamení adres" ze dne 11. 9. 2020 na tomto webu.

Neúplný protektorátní poněmčený vzor (poněmčeno výplatní razítko)

Otisk s datem 19. 10. 1939, poštou prošlá celistvost

Úplný protektorátní poněmčený vzor (přibylo poněmčené dvojjazyčné denní razítko)

Otisk 1. dne ze dne 27. 11. 39 (R), anulát.

Výplatní otisk se stejným datem ve tvaru anulátu na obálce. V tomto okamžiku jakoi zkušební otisk (pořadové číslo předchází prvnímu uznanému otisku) a ze sběratelského otisku esejí, i když plnohodnotný otisk byl vytvořen vzápětí v rozpětí minut.

U otisků se změnami upoutává ještě jedna zajímavost. Ke změnám došlo poměrně rychle vzápětí po zveřejnění příslušných nařízení poštovní správy (ministerstva dopravy).  Napdá mne jedno vysvětlení. Byl tu německý vliv a tlak (majitel tkalcoven byl německé národnosti)? Možná, že svou roli si zahrály normální náhoda čši proběh.

V dnešním příspěvku  v rámci seriálu "Několik pohledů" se vracím ke svým dvěma článkům s ilustracemi ze dne 11. 9. 2020. Dotkl jsme se v nich otisků firmy Jindřich Klinger, tkalcovny. Jednak došlo k objasnění adresy - PRAHA II., Jungmannova Tř. 7, které bylo mezi denním a výplatním razítkem a dále k objasnění činnosti této firmy v příspěvcích "Ve znamení adre" a "Objasněný otazník". 

Dnes zveřejňuji dva otisky tohoto subjektu a jeho následníka z období 4. republiky, kdy  výplatní razítka otisků změnily svůj vzhled z větrné růžice na zoubkovaný obdélník V přímém přenosu zachycuji provedené změny označení otisku.

Otisk s datem 31. 3. 1948

Otisk FR 8h - 4m - 1k, označení: PRAHA II./JUNGMANNOVA TŘ. 7."

Zde došlo ke změně sídla - za 1. a 2. republiky, za Protektorátu ČM  a za 3. republiky sídlo neslo číslo "9" Nyní je sídlem  Jungmannova č. 7. 

Původní otisk s adresou používanou v otisku od 1. otisku byl s datem 14. 10. 35 a poslední zachycený sbírkou otisk s adtem 13. 5. 1946.

Nátisk na obálce už dokládá nového majitele firmy po provedené národní správě a znárodnění. Fáze znárodnění. 

Otisk s datem 27. 12. 48

Zde již došlo ke změně označení uživatele. Původní označení omezující se jen na adresu je pryč a došlo k nhrazení tohoto štočku štočkem s označením:

"TECHNOLEN/

NÁRODNÍ PODNIK"

ÚSTŘEDNÍ PRODEJ/

PRAHA II.JUNGMANNOVA Č. 7."

Otisk používaný v době 3. republiky (výplatní razítko  -  větrná růžice) s datem  13. 5. 46.

U tohoto otisku je uvedeno ještě číslo sídla "č. 7".. Tento otisk předcházel prvnímu zveřejněnému shora.  

Celistvost gumovým razítkem zachycuje osud firmy Jindřich Klinger Praha po roce 1945 za 3. republiky (národní správa) . 

Teď už máme ucelený pohled na otisky firmy Jindřich Klinger, tkalcovny  - od začátku, kdy si firma počídila výplatní stroj, ař do znárodňovací fáze, kdy firma i s adresami zmizela z povrchu zemského. Zbývá období Protektorátu ČM, otisky zveřejním v samostatném příspěvku.  

Ze 60. let pochází zobrazená celistvost s výplatním otiskem cestovní kanceláře TURISTA, která by lave své době národním podnikem. 

Výplatní otisk je ze stroje Francotyp, otisk má sběratelské označení FR 8h - 3m (ov) - 1k. Dohlédací a podací poštou je pošta PRAHA 1. Prostor pro označení je kromě názvu subjektu využia i pro propagační slogan:

"Pěstujte organizovanou/turistiku-poznáte krásy/země, kterou budujeme!"  s budovatelským nádechem.

Celistvost doplňují R- nálepka a spěšnostní nálepka s denním razítkem pošty PRAHA 1 nesoucí stejné datum jako výplatní otisk. 

Otisk s datem 26. 8. 60

Krátce po zveřejnění tohoto příspěvku se mi do ruky dostala další zajímavá celistvost vyplacená uživatelem Turista n. p., která má svým potiskem obálky a doplněným gumovým razítkem  značnou vypovídací hodnotu.

Otisk s datem 28. 3. 55.

NEW YORK (2)