Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - neděle, 04 prosinec 2022

Celistvosti přinášejí řadu zajímavostí. Nejinak tomu je i  u dvou zobrazených. Poštovní denní razítka potvrzují informaci a poštovní úkon či korekci.

Celistvost s výplatním otiskem ze dne 3. 6. 77

Otisk byl nepodařený a  výše výplatného byla nečitelná.  Podací pošta 140 00 PRAHA 4 potvrdila výši výplatného ručně a doplnila  tuto informaci denním razítkem s podpisem.

Druhý přiklad celistvosti je sice rutinní, nicméně obsahuje poštovní poznámky či úkony, které jsou důležité pro dopravu zásilky.  Svědčí o pečlivosti poštovního manipulanta a dokresluje cestu celistvosti od odesilatele k adresátovi. 

LÍC: Zásilka odeslána dne 10. 12. 91 a vyplacena jako doporučená ve výši Kčs 4,-.

RUB: Pokus o dodání se uskutečnil  druhý den 11. 12. 91, adresát však byl nezastižen, došlo k oznámení ve stejný den.

LÍC: Datum z číslovačky přes výplatní otisk dokládá vyzvednutí zásilky na poště - 11. 1. 1992.

Občas se na poštách vyskytly barevné mutace výplatních otisků při nedostatku předepsané červené barvy. Problém se řešil razítkovací barvou nejčastěji černou, někdy červenou a dalšími barvami. Vznikaly tak barvy různých druhů, Často mix. Praha 4 nebyla výjimkou. Černá barva smíchaná se zbytky červené  při nevyčištěném stroji vytvořila různé odstíny fialové či jiných odstínů, navíc nerovnoměrné. Skener ukazuje i několik odstínů lépe než pouhé oko, ale umí předlohu i pěkně zkreslit. Nicméně rozdíly jsou viditelné.   

Otisk v období od 28. 2. 86 do 16. 9. 1986

Dnešní pohled bude dvojí. Jednak se týká instituce, která již neexistuje. Sdružovala subjekty činné v obchodě, pohostinství a dopravě. Dále připomíná vývoj vzhledu výplatních otisků po osvobození v roce 1945. 

Ústřední svaz obchodu, pohostinství a dopravy vyplácel svou korespondenci výplatním strojem FRANCOTYP, model A (Anker). Otisk byl sběratelsky označen jako Fr 6 h - 4m - 2km.

U tohoto otisku se vyskytly dv zvláštnosti:

- osová vzdálenost byla větší o 3 mm než byla obvyklá vzdálenost modelů Anker (6 cm),

- denní razíko z roku 1948 (22. 10. 48) je dvoukruhové s uzavřenými můstky vytvářejícími dva půlměsíce.

Geneze denního razítka u československých otisků po roce 1945  byla tato:

- jednokruhové,

- dvoukruhové,

- dvoukruhové s otevřenými můstky (souběh byl výjimečně i se zavřenými můstky).

Tvar se zavřenými můstky se vyskytl později u dalších otisků. Byl určujícím prvkem denních razítek  u prvních strojů Postalia, které se dostaly v 60. letech a později na přepážky čs. pošt. Vyskytl se i u komerčních výplatních otisků. 

Hrob v Zahradě meditací, Graceland. místo posledního odpočinku Elvise P. a jeho blízkých.

Elvis z myslí a srdcí svých fanoušků nikdy nezmizí ...

FR 8

V 70. letech se díky ustavení Sekce otisků výplatních strojů KPHC SČF vytvořila organizovaná entita sběratelů výplatních otisků, která v době svého rozkvětu čítala až 200 členů. Organizovaných a sympatizantů. Ti na začátku činnosti Sekce rozhodli zejména o řadě zásad v oblasti terminologie a typologie.

Jednou z nich bylo i typologické označení, které sjednotilo otisky s různou osovou vzdáleností (údaj vycházející ze vzdálenosti mezi středovými osami denního a výplatního razítka). Konkrétně se to týkalo otisků soustavy Francotyp  a výplatních strojů, které vycházely z výrobních provozu firmy BAFRA, ale i ANKER. Většinou byla vzdálenost 8 cm (Bafra) a 6 cm (Anker). Vyskytly se i znatelné odchylky - u Bafry 74 mm, 77 mm aj. a u Ankeru 67 mm. 

BAFRA

Různé vzdálenosti v údajích 74 mm, 77 mm a další se sjednotily do typologického označení FR 8 s touto definicí: "Typ výplatního otisku stroje Francotyp se středovou osovou vzdáleností denního a výplatního razítka cca 8 cm".

ANKER

Různé velikosti např. v údaji 67 mm se sjednotily do typologického označení FR 6 s touto definicí: "Typ výplatního otisku stroje Francotyp se středovou osovou vzdáleností denního a výplatního razítka cca 6 cm. 

Toto označení platí zejména PRO GENERÁLNÍ SBÍRKY S TÍM, ŽE NIC NEBRÁNÍ SPECIALIZOVANÝM SBĚRATATELŮM OZNAČOVAT I ODLIŠNÉ VZDÁLENOSTI VE SVÝCH BADATELSKÝCH POZNATCÍCH, STUDIÍCH, EXPONÁTECH APOD. Příkladem je exponát švédského sběratele Stiga Asklunda, který se zaměřil studijně ve svém exponátu vystaveném na Světové výstavě PRAGA 2018, na tuto problematiku osových vzdáleností a přispěl řadou poznatků k rozšíření znalostí na toto téma. 

K problematice osových vzdáleností dodávám tyto podrobnosti na bližší vysvětlenou a lepší orientaci.

Výplatní stroje Anker a Bafra se nevyráběly u firmy Francotyp na jednom místě, ale ve dvou rozdílných  provozech. V zásadě se jednalo o stejnou konstrukci se stejnými či minimálně rozdílnými prvky, Pokud odhlédneme od osových vzdáleností. Toto konstatování se netýká vzhledu otisků. Rozdílné jsou středové osové vzdálenosti. 

Historicky vzdálenosti u tsrojů Francotyp prošly tímto vývojem:

1923 a dále

Anker - 60 mm

Bafra - 74 mm

1928

Anker, Bafra ruční model C - 78 mm

1937

Anker  model D - 67 mm

Model CE - spojení modelu Francotyp C v kombinaci s ručním a elektrickým pohonem - 80 mm

1959

Model Cc - 77 mm.

Přehled jasně ukazuje, že je nemožné označovat faktickou vzdálenost u každého otisku, a to z praktických důvodů. Navíc zjišťování a označování je velmi obtížné. Vedlo by to k velkým zmatklm, neboť

se osa výplatního mechanismu liší stroj od stroje a i vyrobený rámeček výplatního razítka či usazení denního razítka by mohlo vést k omylům a neporozumění. 

Tyto důvody vedly badatele a autory existujících katalogů výplatních otisků z území Československa ke sjednocujícímu označení zejména u modelů B a C (Bafra), ale i u strojů Anker ke sjednocujícímu označení FR 8 respektive FR 6. 

Jako ilustraci řečeného zobrazuji výplatní otisky ze strojů Francotyp uživatele Barvy a laky n.p. ze 70. let ve dvou barevných mutacích - černé (s náznaky červené)  a červené, u kterých je středová osová vzdálenosti 67 mm.. V katalozích se uvádí označení FR 6 - 0 - 4m - 2km.

K uvedené problematice zároveň zveřejňuji dvě stránky (č. 13 a 14) z úvodu Katalogu podnikových výplatních otisků mimopražských uživatelů z území Československa 1946 - 1988 (s výplatním razítkem tvaru zkoubkované pseudoznámky), autorů L. Janů - I. Leiš.  Katalog je zatím pouze v formě rukopisu, nebyl nikdy vydán. 

Další elektronické číslo zpravodaje americké Společnosti výplatních otisků (MSS) se objevil v mejlových zprávách předplatitelů.  Již několik měsíců nevychází v papírové formě. Jako obvykle přináší řadu zajímavých zpráv a studií ze světa výplatních otisků - klasických i moderních až ultramoderních. Zároveň plní úlohu spojovatele sběratelů výplatních otisků ve světě. 

Novým fenoménem jsou videokonference zprostředkované společností ZOOM. První se konala s nástupem nového předsedy MSS Karima Rodera dne 20. 10. 2022. O něm buletin referuje slovem i obrazem. Videokonference se zúčastniil i sběratelé mimo Ameriku. 

Zpravodaj na dvaceti stránkách se dále všímá technických novinek v datamatrixu francouzských výplatních otisků. Autorem podrobné studie plné detailů je Luc Guillard.  Otto Bergman se zmiňuje o dohodě ohledně sazeb. Petre Elias si všímá nových kódů výplatních otisků (SSK, RDC). Skautské motivy ve výplatních otiscích jsou obsahem příspěvku Charlese Schafstalla.

Stránky zpravodaje se nemohly vyhnout nacházejícím vánočním svátkům a nového roku. I eBay je v hledáčku sběratelské veřejnosti, pokud se týče osobních výplatních otisků v podobě personifikovaných poštovních známek. Buletin tuto problematiku nemohl vynechat. 

V Bulletinu č. 338 najdeme i inzeráty a informace o činnosti sběratelů výplatních otisků. Dovídáme se i o úspěších vystavovatelů, kteří na amerických kontinentech sbírají ta nejvyšší ocenění v podobě zlatých medailí na rozdíl od Evropy, kde se výstavní exponáty stále oceňují stříbrem.

Blahopřeji Peterovi Eliasovi ke zlaté medaili na výstavě 2022 MCSC za jeho exponát: "The 2018 Changes at the Self Service Kiosk Machines and Their Stamps and  Postage Labels" 

Tuto informaci doplňuji titulkou s fotografiemi účastníků první historické videokonference MSS a jedné stránky ze studie L. Guillarda (viz níže)..

.