Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - březen 2022

Víra nemůže být založena na lži. Pokud ano, rychle umírá.

Foggy

Chybou je, když věříš každému, ale chybou je i to, když nevěříš nikomu.

Seneca

Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.

Elbert Hobbard

Nevěř nikomu, kdo tě zklamal, ale nezklam toho, kdo ti věří.

Neznámý autor

Strach lže a ty mu věříš.

Friedrich Nietzsche

Bůh existuje pro toho, kdo v něj věří.

Albert Einstein

Budoucnost patří těm, kdo věří svým krásným snům.

Eleanor Roosevelt

Proti pevné víře a uvědomělému přesvědčení se bojuje velmi těžko a vše končí fiaskem.

Anonymus

Ty, kteří věří v dobro své cesty, nepodceňuj.

Foggy

Celistvost s výplatním otiskem, která zaujme na první pohled.

Zdroj: soukromá sbírka ILE

Nevím, jak vy, ale u mne platí jednoi pravidlo. Jsou celistvosti, které prohlédnu a uložím tam, kam patří. Jsou ale celistvosti, ke kterým se vracím několikrát a znaky na nich mne nutí se k nim vracet neustále. Jednou z takových celistvostí je naprosto běžná celistvost s výplatním otiskem uživatele SKLÁRNY INNWALD z Pozorky s datem 11. 10. 1957 (!!!).  Jistě nemusím popisovat, proč se ní vracím.  Až jednou nastal čas a archivyvydaly jednu zajímavost za druhou.

Nejprve k otisku. Výplatní otisk je ze stroje Francotyp, otisk je sběratelsky označen jako Fr 8 - 0 - 4m (g) - 2km. Stroj začal subjekt používat po roce 1945 a je pravděpodobně z německých reparací.. O tom svědčí gotické číslice ve výplatní hodnotě a otisk bez čísla počitadla (typické znaky pro stroje a jejich otisky umístěné za války na zabraných územích. netypickým znakem je dále výplatní znaménko ve tvaru kosočtverce.

Nejvíc mne zaujal označení oprávněného uživatele. Co se asi skrývá pod názvem Sklárny Innwald a kde v Pozorce (část města Dubí, za první repoubliky Cukmantl (německy Zuckmatel) a kde byl umástěn tento výplatní stroj? 

Tvůrci pohlednic z první poloviny 20. století nám zanechali toto svědectví na svou dobu obrovského areálu se třemi komíny a  těžní věží. 

    Zdroj: wikipedia. org

Další otázka vyvstala na mysli: kdo za tím vším stál, kdo byl tvůrcem tohoto díla?

Byl to JOSEF INNWALD 

(28. 1. 1837, Chyška na Vysočině - 19. 5. 1906, Vídeň)

podnikatel ve sklářství, politik židovského původu, poslanec Českého zemského sněmu.

Manžlka: Karolina Munelesová (1837 - 1909), 6 dětí (2 synové, 4 dcery)

Inspiraci hledal a našel ve sklárnách v Úsobí na Vysočině. Sklárny se staly jeho životním osudem.

1862 Sklárny Německý Brod

1874 Sklárny v Německém Šicendorfu u Polné

1878 Založena sklárna v Praze na Zlíchově (sklárna a rafinérie, výroba jemně křišťálového skla, lité, lisované sklo

1893 Sklárny v Poděbradech (později  Sklárny Bohemia)

1898 Hudcov (výroba okenního skla) , Velké Březno a Floridsdorf , Vídeň

1902 Povýšen do šlechtického stavu, zvoleno šlechtické jméno Innwald von Waldtreu, v erbu nápis: PER ASPERA AD ASTRA (Pře překžky ke hvězdám) 

1906 Josef Innwald umírá, továrny přebírají jeho synové Oskar a Rudolf, vzniká akciová společnost

1906 Sklářský komplex u Teplic - Rudolfova Huť

1914 Výroba okenního skla - DURIT 

30.léta Pražské akciové tiskárny

1945 Znárodnění, později vzniká Sklo Union (přebírá Škodovka) , objekt na zlíchově je konfiskátem a přebírá jej Jednotný svaz českých zemědělců

Současnot: Z toho, co zbylo, je MeetFactory. 

Další střípek do mozaiky budu dnes vnovat výplatnímu razítku a jeho pohyblivým částem. Ty jsou dvě - výplatní hodnota a výplatní znaménko.

Výplatní znaménko

Když čs. poštovní správa zaváděla do poštovního provozu výplatní stroje, tak rozhodla o uvádění "výplatního znaménka ve tvaru hvězdičky" před hodnotu. Časem se pochopitelně livem různých oklností toto rozhodnutí stalo zastaralým a v řadě případů hvězdička zmizela. K ní se postupně připojily i jiné znaky - plné či duté tečky, plné či duté kosočtverce a další znaky.  Život si našel cestičky.Navíc se toto nařízení týkalo soustavy Francotyp, ke kteríé s po roce 1945 připojila celá řada soustav - buď se svými typickými výplatními znaménky (např. Pitney -Bowes) anebo úplně bez nich (Postalia apod.). 

Uvádím tři příklady, které jsem namátkou vybral ze sbírky. Otisky spojuje stejná soustava a jednokruhové denní razítko.

HVĚZDIČKA s plnými cípy

Nejrozšířenější výplatní znaménko u soustavy Francotyp. 

Francotyp, otisk FR 8h - 5m - 1k

Otisk s datem 16. 8. 1952

Uživatel: Centrotex a.s. Náchod

Dohlédací pošta NÁCHOD 1

Zajímavosti otisku: pětimístná výplatní hodnota, jednokruhové denní razítko (nařřízení o dvoukruhovém denním razítku  bylo vydáno 17 12. 1946).  

KOSOČTVEREC

různých velikostí, tvarů a polohy 

Francotyp, otisk FR 6h - 5m - 1k

Otisk s datem 8. 9. 1947

Uživatel: Živnostenská banka Praha

Dohlédací pošta PRAHA 1

Zajímavosti otisku: pětimístná výplatní hodnota, výplatní znaménko ve tvaru plného kosočtverce, číslice hodoty složeny z různých typů číslic (první dvě plné, druhé dvě duté - výjimečný případ mezi otisky) 

Reprodukuji zvětšenou velikost pro lepší čitelnost:

 KUŽELKA

Výjimečné výplatní znaménko

Francotyp, otisk FR 8 - 0 - 4m - 1k

Otisk s datem  25. 4. 1975

Uživatel: Ferona Plzeň

Dohlédací pošta PLZEŇ 1

Zajímavosti otisku, jednokruhové denní razítko, v nezměnném stavu 29 let po příslušném nařízení o změně, chybotisk v označení - symbol "1" za názvem "PLZEŇ" otočen doprava

Německo je zemí, která byla od samého počátku, kdy technika umožňovala uvést do provozu  vynález výplatního stroje, důsledným experimentátorem a průkopníkem tohoto způsobu vyplácení .Když pominu 19. století, kdy se udály první pokusy připomínající hodně z dáli tento způsob vyplácení (např. rok 1802 a razítka typu "Gebühr bezahlt" s datem či bez data), tak jedním z prvních pokusů byl pokus bavorský z roku 1910 v několika německých městech. Bylo to strojové razítko s uvedením hodnoty (tehdy ještě ve fenicích) a s nápisem FRANKO BEZAHLT. První razítka tohoto typu se objevila v Mnichově a ve Frankfurtu n. M.

Otisky s názvem "Deutsches Reich" a hodnotou ve výplatním razítku a s dvoukruhovým denním razítkem s můstky našly své uplatnění v roce 1922. Ale i předtím existovaly stroje a jejich otisky (1919) . Tyto pokusy měly i jednokruhová denní razítka.

Dnes jsem ale  nechtěl  hovořit o německých začátcích. Rád bych se zastavil u dvou záležitostí, které mezi naší sběratelskou veřejností nejsou příliš známy. Žijeme v domnění, že od samého počátku

a/ německé výplatní stroje a jejich otisky měly dvoukruhová denní razítka s můstky,

b/ německé výplatní otisky neměly údaj typický pro našew výplatní otisky - číslo počitadla otisků.

Nebylo tomu tak.

Na začátku skutečných, i když klasických výplatních otisků, které máme zakořeněny v paměti, se tvar denních razítek střídal - jednokruhové - dvoukruhové s můstky. Jednokruhových bylo o něco více, postupně začaly mizet, ale vydržely i po roce 1945. Jednokruhová denní razítka mají němečtí sběratelé zafixovány pod skupinou A (Ortsstempel A - Einkresistempel). Ve sbírce mám otisky s jednokruhovým denním razítkem (němečtí sběratelé jim říkají místní razítka)  od roku 1928 (A 1) až do roku 1971 (A- 15)!  Hlavně to jsou výplatní otisky soustavy Francotyp. Prstencový (skupina B - Ringstegstempel,  skupina C -  anebo Ringbrückstempel) typ denních razítek se usídlil až v druhé polovině 30. let.

Naše poštovní správa v roce 1925/1926 převzala tento typ denního razítka - jednokruhový. Dvoukruhový typ denního razítka bez můstků (v Německu známý jako sárský) k nám přišel až s anglosaskými a švýcarskými otisky na poštách.

Takže mýtus číslo jedna padl, u v Německu byla jednokruhová denní razítkave výplatních otiscích.

Mýtem číslo dvě je existence  čísla počitadla. Původní pravidla toto u německých výplatních otisků neřešila, alespoň jsem žádné nařízení říšské poštovní správy v archiuvu nenašel. Firmy vyrábějící výplatní stroje, vak s tímto počítaly. První firma, která mechanismu na číslování zásilek zařadila, byla firma Komusina, u nás neznámá a neužívaná (předchůdce Postalie), ale velmi omezeně. Ve veřejném prostoru jsem otisky s číslem počitadla viděl velmi málo. 

Tento mechanismus zařadila do svého výrobního programu firma Francotyp a její závody. Číslo počitadla se u řady výplatních otisků ze strojů této firmy v otiscích objevilo, a to již ve 20. letech. A u všech nabízených či vyráběných tsrojů - Anker, Bafra (B i C, ale i D).  Číslo počitadla se vyskytlo jen u strojů Francotyp. Teprve dne 1. 2. 1934 bylo povoleno poštovní správou toto číslo z otisku vynechat. Řada firem toto rozhodnutí přivítala - uživatelé měli více prostoru na název a hlavně na reklamu, která byla poštovní správou podporována na rozdíl od nás.

Čisla počitadla (Zählnummer) v různých velikostech se objevila mezi denním a výplatním razítkem, anebo v horní poloze. Jak jsem napsal, všechny tehdejší modely byly vyráběny s tímto číslem:

Frankotyp A + B - Am, Ah, Bm, Bh, Francotyp C - CA, CB, CE. Dodávám,m že typ CA se vyráběl v Anker - Werke v Bielefeldu, typ CB v Bafra - Werke v Berlíně a typ CE v obou továrnách. Typ D byl podobný typu A (lišil se jen vzdálenostmi, má stejné číslice jako model A a poloha je poněkud vyšší). 

Otisky s číslem počitadla se objevují i po roce 1945, ale postupně jsou vyřazovány z provozu. Jeden z posledních mám ve sbírce s datem 16. 3. 1956.

Několik ukázek německých otisků s jednokruhovým denním razítkem (poslední otisk s dvoukruhovým) a s číslem počitadla.

Chybotisky výplatních otisků Českoslovenbska s razítkem ve tvaru pseudoznámky (1946 - 1992)  se nevyhýbaly ani výplatnímu razítku. Dva příklady za všechny.

Uživatel Oděvy p. ř. Kralovy Vary

Dohlédací pošta 362 64 STARÁ ROLE

Výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR 8 - 0 - 4m

Otisk s datem 2. 4. 1976

Chybotisk: Nechanismus výplatní hodnoty se poškodil a neotiskoval, pokud ano, pak jen torzo v podobě výplatního znaménka a části první číslice). Hodnota byla doplňována ručně červeným fixem.

Otisk je zajímavým ještě jdou věcí - propagačním heslem v označení: "Hotové šaty sluší a jsou kvaliřní!". Záležitost ojedinělá.

Uživatel: ŘEMPO BRNO

Dohlédací pošta: 602 01 Brno 1

Výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky  FR 8 - 0 - 4m

Otisk s datem 27. 7. 1983

Číslice vročení po výměně vyšší

V rámci období Československa 1946 - 1992 je nejzajímavější poslední dny Československa a první dny České republiky. 

Výměna výplatního razítka s novým názvem státu vyžadovalo několik dní. Proto se v prvních dnech České republiky objevily otisky se starým názvem Československo. 

Jedním z příkladů může být výplatní otisk pošty 400 02 Ústí nad Labem 2 (výplatní stroj Postalia) a jeho otisky ze dne 8. 12. 1992 (s názvem Československo během existence Československé republiky) a 26. 1. 1993 (název Československo během existence České rpubliky). Tyto otisky dokládají atraktivnost hraničních a mezních období a dat. 

Otisky jsou zajímavé ještě jednou věcí. Oba otisky obsahují služebně - propagační označení pro poštovní službu EMS (expresní poštovní dodání zásilek - EMSA = Express Mail Service), kterou pošta zajišťovala.

Publikace  "Stoletá historie výplatních otisků z území Ćeskolovenska" z pera Ivana Leiše  , třetí  a poslední část  trilogie po dvou předchozích dílech "Žralok a frankotyp" a "Frankotypisté" vyšla v posledních dnech roku 2021. Publikace vyšla bezprostředně k 95. výročí existence výplatního otisku v komerční sféře ˇu nás a k 75. výročí poštovního otisku. Práce na svých 512 stránkách provází čtenáře popisným textem A ILUSTRACEMI CELISTVOSTÍ S VÝPLATNÍMI OTISKY OD ROKU 1926 DO ROKU 2021.

Čtenář v publikaci najde poštou prošlé celistvosti či eseje otisků. Ty jsou doplněny i zkušebními otisky, otisky prvního dne. Jsou zobrazeny i rarity a cenné otisky čs. výplatních otisků. Celistvosti jsou tříděny podle období výplatního otisku , který vlivem politických událostí  a státoprávních změn. Otisky dokládají i kulzurnost a technologickou vyspělost prostředí ve střední Evropě. 

Objednávku  této i ostatních dvou publikacílze učinit na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Loni jsme si připomněli celou řadu výročí, které mají souvislost s 95. (komerční stroje) respektive 75. (poštovní stroje) výročím výplatního otisku na území Československa. Připomínka to byla skromná. Doufám, že o to větší budou oslavy za pět let při stoletém respektive osmdesátém výročí. Příspěvky jsou na tomto webu. Připomínkou byla i má přenáška v Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00 - 15 Praha a několik článků v zahraničních médiích. JInak ve sběratelském, alei v oficiálním poštovním prostoru nezaznělo vůbec nic. Neobjevila se ani připomínka ve formě filatelistických artefaktů. 

Jakýmsi epilogem těchto kulatin je tento příspěvek, ve kterém zveřejňuji hlavní články Věstníku MPT, kterým se povolily stroje v poštovním provozu Československa nejprve na zkoušku, poztději natrvalo. 

Text  není doslovným přepisem textu Věstníků.

Začátek citace

Věstník Ministerstva pošt a telegrafů, část věcná, č. 44 ze dne 9. 9. 1926

č. 89 Vyplácení listovních zásilek otisky výplatních strojů

I.

Podle článku 42 Světové poštovní stockholmské úmluvy dovoluje poštovní správa vyplácení obyčejných listovních zásilek, určených jak do tuzemsku, tak i do ciziny, otisky výplatních strojů, a to zatím na zkoušku otisky výplatního stroje soustavy FRANCOTYP.

Noviny (zásilky dopravované za novinovou sazbu) a zapsané zásilky vůbec jsou vyloučeny z tohoto způsobu vyplácení.

Zúčtování výplatného se děje výplatním proužkem, který se vsune ve zvláštní kovové zástrčce do stroje a uvede jej tím v činnost. Na každý výplatní proužek vytlačí stroj částku spotřebovaného výplatného, číslo stroje a pořadové číslo proužku.

II.

Otisky výplatního stroje mají tuto úpravu:

Mají tedy kulaté místní a denní razítko, vedle něho pořadové číslo počtu otisků a v ozdobném rámečku vlastní výplatní otisk, na němž jest nápis Československo a výplatní hodnota v arabských číslicích. Pod výplatním otiskem jest jméno (firma) oprávněného uživatele výplatního stroje. Bude používáno dvou typů stroje Francotyp, a to s údajem výplatního čísla tří- nebo čtyřmístným. Vyplácí-li se zásilky výplatním strojem pro čtyřmístné výplatní hodnoty hodnotou třímístnou, je vytištěna před první číslicí hvězdička. 

2. Otisky výplatního stroje musí být pořízeny barvou živě červenou, musí být otištěny v pravém horním rohu zásilky, a to přímo na obalu, dopisnici apod. , a musí být zřetelné. Otisky nezdařilé, či nezřetelné, ať jiný vůbec nebo jen částečně, otisky vytištěné jinou barvou než červenou, jakož i otisky vytištěné na zvláštním kousku papíru a nalepené na obal zásilky jsou neplatné.

III.

Dohlédací poštovní úřad – proužky….

1. Zásilky vyplacené otisky výplatních strojů musí být podávány vždy u přepážky nebo u jiné přejímatelny příslušného dohlédacího poštovního úřadu. Vkládati takové zásilky do poštovních schránek není dovoleno.

3. Zjistí – li použivatel výplatního stroje před podáním zásilky, že byla vyplacena podle otisku výplatního stroje nedostatečně (např. 100 místo 150), může scházející výplatné doplniti vlastními známkami. Známky nalepené na zásilkách musí poštovní úřad oraziti místním a denním razítkem.

4. Datum výplatního otisku musí zásadně se shodovati s dnem podání. Výjimečně se připouští i zásilky s otiskem data dne bezprostředně předcházejícího. Přitom se nepočítají neděle a dny v poštovním provozu jím na roveň postavené.

5. Zásilky oražené starším datem vyloučí se z dopravy. Poštovní úředník přeškrtne výplatní otisky

takových zásilek modrou tužkou, napíše na obal zásilky. Neplatné a připojí k tomu otisk poštovního razítka a svůj podpis.

Věstník Ministerstva pošt a telegrafů, část věcná, č. 58 ze dne 18. 11. 1926

č. 112 Vyplácení listovních zásilek zavedené 16. září 1926 na zkoušku, se osvědčilo a zavádí se proto trvale. Podle článku Světové poštovní stockholmské úmluvy dovoluje poštovní správa vyplácení obyčejných i doporučených listovních zásilek, určených jak do tuzemska, tak i  do ciziny, otisky výplatních strojů soustavy Francotyp.

Noviny a zapsané zásilky (vyjímajíc zásilky doporučené) jsou vyloučeny z tohoto způsobu vyplácení.

Výjimečně se povolují i výplatní otisky na adresních lístcích, užívá – li se jich k polepování listovních zásilek, na nichž vzhledem k povaze obalu (svitky, krabice apod.) nebylo by možno vytisknout výplatní otisk přímo na zásilky samotnou. Adresní lístky s výplatním otiskem musí být na zásilku nalepeny celou plochou.

Oprava obálek (zásilek) musí být taková, aby nerušila ani barvou papíru,  ani nějakým předtiskem zřetelnost (čitelnost) otiskem výplatního stroje.

Datum otisku výplatního stroje na zásilkách doporučených musí se shodovati s dnem podání.  

Konec citace