- Zveřejněno v FILATELIE A POŠTOVNÍ HISTORIE
PROVĚRKA KORESPONDENCE AKA CENZURA (2)
Komunistická cenzura poštovních zásilek po roce 1948 v Československu (2)
Období 1950 - 1958
Dne 18. 1. 1950 vyšel výnos Ministerstva vnitra, který upravoval provádění prověrky korespondence v Československu pro KV StB. Byl vypracován po poradě tří institucí - Ministerstva vnitra, Ministerstva národní obrany a Generálního ředitelství pošt.
Podle tohoto výnosu se legalizovala tajná listovní cenzura v celém Československu. Stanovilo se, že cenzuru bude provádět výlučně cenzurní oddělení velitelství StB v součinnosti s Ústředním ředitelstvím čs. pošt v Praze., na krajské úrovni to byla cenzurní oddělení místně příslušného KV StB ve spolupráci s krajským poštovním inspektorátem (bod 1). Bod 2 stanovil, že cenzura a obstavování koresponednce bude provádět pouze příslušné cnezurní oddělení StB. Výnos byl velmi přísný. Ústřední ředitelství pošt mělo povinnost vydat vlastní výnos, který směřoval na poštovní zaměstnance. Měli dodržovat listovní tajemství (sic!) a měli trestní zodpovědnost při jeho porušování. Ve vlastním výnosu se stanovila i oznamovací povinnost při narušení této povinnosti.
Rok 1956 přinesl tajný rozkaz ministra vnitra č. 86/1956 obsahující rozsáhlé kompetence II. zvláštnímu odboru Ministerstva vnitra a 2. zvláštnímu oddělení krajských správ Ministerstva vnitra pro vykonávání prověrky korespondence. Kontrola korespondence byla zaměřena na zjišťování veřejného mínění obyvatel k aktuálním otázkám. Zároveň rozkaz vyjmul ze sledování korespondenci prezidenta republiky, vlády, členů orgánů a aparátu ÚV KSČ, poslanců Národního shromáždění a krajských. okresních a městských orgánů KSČ. Toto nařízení se týkalo korespondence odeslané i přijaté.
Velmi zajímavé je, že příslušníci, kteří byli určeni k prověřování korespondence, byli přísně utajeni jak před veřejností, tak i před ostatními složkami Ministerstva vnitra. Na poštách pracovali jako zaměstnanci pošty nebo devizové kontroly Ministerstva financí. Hlavním úkolem těchto zvláštních pracovníků byla kontrola korespondence podle platných nařízení, ale i podle vlastního uvážení a podle vývoje politické situace.
Dopisy, celiny a pohlednice se kontrolovaly ve vnitřním i zahraničním styku. Telegramy, balíky, tiskoviny (balíky jen mimořádně) jen z/do zahraničí.
Příslušní pracovníci měli právo zadržet všechny zásilky, které obsahovaly statně bezpečnostní, kriminální a politické informace. Takové doklady se předávaly vyšším složkám. Zadržení zásilek mohlo být jen na 24 hodin(u vybraných dokladů se pořizovaly fotokopie). Lhůta se mohla prodloužit, ale jen po schválení vyššími složkami. Vytřídění se týkalo i dalších zásilek, které obsahovaly štvavé a pomlouvačné materiály, protistátní letáky, materiály s válečnou a pornografickou povahou a tzv. "krváky" (později nazývané "kovbojky"). I přes tento výnos a přísné postihy, veřejnost tušila, co se děje.
S výjimkou devizových případů (nalezené bankovky) nebyl cenzurní úkon vyznačován na zásilkách. Zásilky se opatrně otevíraly tak, aby nedošlo k poškození a znakům svědčícím o provedené prověrce (cenzuře). K otevírání a zavírání listovních zásilek sloužily speciální přístroje a metody.
Valuty nalezené v zásilkách se předávaly k vyřízení devizové kontrole Ministerstva financí. Adresáti byli přípisem nuceni valuty směňovat na přepážkách SBčs za oficiální kurzy.
Ilustrační celistvost s cenzurním razítkem u zásilky do ciziny.
Zásilka vyplacena výplatním otiskem uživatele Elektro Praga n.p. v Jabloneckých Pasekách dne 30. 3. 1951 Prověřeno jabloneckou cenzurní expozitůrou.
Celistvost doplňují příchozá razítka mnichovské pošty a příjemce zásilky.
.