Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - středa, 30 březen 2022

Komunistická cenzura  poštovních zásilek po roce 1948 v Československu (2)

Období 1950 - 1958

Dne 18. 1. 1950 vyšel výnos Ministerstva vnitra, který upravoval provádění prověrky korespondence v Československu pro KV StB. Byl vypracován po poradě tří institucí - Ministerstva vnitra, Ministerstva národní obrany a Generálního ředitelství pošt.  

Podle tohoto výnosu se legalizovala tajná listovní cenzura v celém Československu. Stanovilo se, že cenzuru bude provádět výlučně cenzurní oddělení velitelství StB v součinnosti s Ústředním ředitelstvím čs. pošt v Praze., na krajské úrovni to byla cenzurní oddělení místně příslušného KV StB ve spolupráci s krajským poštovním inspektorátem (bod 1). Bod 2 stanovil, že cenzura a obstavování koresponednce bude provádět pouze příslušné cnezurní oddělení StB. Výnos byl velmi přísný. Ústřední ředitelství pošt mělo povinnost vydat vlastní výnos, který směřoval na poštovní zaměstnance. Měli dodržovat listovní tajemství (sic!) a měli trestní zodpovědnost při jeho porušování. Ve vlastním výnosu se stanovila i oznamovací povinnost při narušení této povinnosti.

Rok 1956 přinesl tajný rozkaz ministra vnitra č. 86/1956 obsahující rozsáhlé kompetence II. zvláštnímu odboru Ministerstva vnitra a 2. zvláštnímu oddělení krajských správ Ministerstva vnitra pro vykonávání prověrky korespondence. Kontrola korespondence byla zaměřena na zjišťování veřejného mínění obyvatel k aktuálním otázkám. Zároveň rozkaz vyjmul ze sledování korespondenci prezidenta republiky, vlády, členů orgánů a aparátu ÚV KSČ, poslanců Národního shromáždění a krajských. okresních a městských orgánů KSČ. Toto nařízení se týkalo korespondence odeslané i přijaté. 

Velmi zajímavé je, že příslušníci, kteří byli určeni k prověřování korespondence, byli přísně utajeni jak před veřejností, tak i před ostatními složkami Ministerstva vnitra. Na poštách pracovali jako zaměstnanci pošty nebo devizové kontroly Ministerstva financí. Hlavním úkolem těchto zvláštních pracovníků byla kontrola korespondence podle platných nařízení, ale i podle vlastního uvážení a podle vývoje politické situace.

Dopisy, celiny a pohlednice se kontrolovaly ve vnitřním i zahraničním styku. Telegramy, balíky, tiskoviny (balíky jen mimořádně) jen z/do zahraničí.

Příslušní pracovníci měli právo  zadržet všechny zásilky, které obsahovaly statně bezpečnostní, kriminální a politické informace. Takové doklady se předávaly vyšším složkám. Zadržení zásilek mohlo být jen na 24 hodin(u vybraných dokladů se pořizovaly fotokopie).  Lhůta se mohla prodloužit, ale jen po schválení vyššími složkami. Vytřídění se týkalo i dalších zásilek, které obsahovaly štvavé a pomlouvačné materiály, protistátní letáky, materiály s válečnou a pornografickou povahou a tzv. "krváky" (později nazývané "kovbojky"). I přes tento výnos a přísné postihy, veřejnost tušila, co se děje.

S výjimkou devizových případů (nalezené bankovky)  nebyl cenzurní úkon vyznačován na zásilkách. Zásilky se opatrně otevíraly tak, aby nedošlo k poškození a znakům svědčícím o provedené prověrce (cenzuře). K otevírání a zavírání listovních zásilek sloužily speciální přístroje a metody.

Valuty nalezené v zásilkách se předávaly k vyřízení devizové kontrole Ministerstva financí. Adresáti byli přípisem nuceni valuty směňovat na přepážkách SBčs za oficiální kurzy.

Ilustrační celistvost s cenzurním razítkem u zásilky do ciziny.

Zásilka vyplacena výplatním otiskem uživatele Elektro Praga n.p. v Jabloneckých Pasekách dne 30. 3. 1951 Prověřeno jabloneckou cenzurní expozitůrou.

Celistvost doplňují příchozá razítka mnichovské pošty a příjemce zásilky.

.

V období 4. republiky se koncem 40. a začátkem 50. let začaly objevovat otisky s pětimístnou výplatní hodnotou ve výplatním razítku. Od roku 1926 do konce období 3. republiky (cca 1948) výplatní stroje měly buď troj- anebo čtyřmístnou výplatní hodnotu. Ta mnohdy vydržela. Některé stroje formou přidané či připojené nuly (angefügte Null) se změnily na otisky s pětimístnou hodnotou. Přidaná nula vytvořila dvě místa pro haléřové hodnoty a dvě místa pro korunové hodnoty). V případě nutnosti vysokých poplatků i místo, kde bylo normálně výplatní znaménko, šlo použít pro uvedení první číslice koruny vyšší hodnoty.  Důvodem byla změny poštovních poplatků, které platily od 1. 1. 1948 do 31. 5. 1953 a následná úprava poplatků z důvodů provedení pěněžní reformy (tzv. lidově měny) v období od 1. 6. do 18. 6. 1953 (dosavadní poplatky byly v desetinásobku tzv. staré měny a zároveň se poplatky rovnaly padesátinásobku poplatků v nové měně).  Od 1. 6. 1953 poplatky vizuálně klesly. Ne všechny otisky však prodělaly tuto změnu. Zůstaly u původních míst hodnoty. 

Pětimístná hodnota rezervovala první tři místa korunám a dvě haléřům.

Takto upravené otisky připojenou nulu později  neodstranily a s pětimístnou hodnotou vyplácely zásilky i později viz příklady - např. ZKL Brno.

Někdy se pět míst pro výplatní hodnotu hodilo, zejména při vyplácení zásilek do zahraničí - např. zobrazený otisk pošty BRNO 200. Částka 513,00 našla své pohodlné místo v otisku.

Celistvost uživatele PRAMEN, pošta  PRAHA 022, otisk s datem 18. 9. 1950

Celistvost uživatele Metalimex, pošta PRAHA 1, otisk s datem 29. I. 1952

Celistvost ZKL, pošta BRNO 32, otisk s datem 13. 5. 1980

Celistvost pošty BRNO 200, otisk s datem 18. IV. 1986, výplatné v částce 513,00 Kčs.

Celistvost vyplacená strojem UPF MV č. U 5  na přepážce pošty BRNO 2 dme 8. VI. 1954, s pětimístnou výplatní hodnotou. I tyto stroje řady Universal Postal Frankers MV zasjistili pracovníci firmy B. Jarolímek na přání čs. pošty.

Výplatní stroje Městského národního výboru v Brně (později Národního výboru města - Brna) nám zanechaly několik zajímavých otisků.

Subjekt používal jednak stroje Francotyp, jednak stroje Postalia. Dohlédací pošta BRNO 1, později 601 00 BRNO 1.

FRANCOTYP

FR 6 - 0 - 4m

Použití - 3/60 -

FR 6 - 0 - 4m

Změna označení - doplněn rudý prapor s hvězdou a heslo: "ZA VLAST JEŠTĚ KRÁSNĚJŠÍ"

Použití: - 5/60 - 4/62 -

Použito též - 1/65 - (přerušena řada následujícího otisku)

FR 6 - 0 - 4m

Změna označení  - kresba symbolu města Brna a název

Použití: - 9/60 - 7/72 -

POSTALIA

Změna soustavy výplatního stroje, změna označení

Použití: - 3/72 - 1/76 -

6. 3. 1972 - otisk 1. dne?

Postalia

Změna označení a denního razítka (doplnění PSČ)

Použití: - 1/82 - 4/86 - 

Postalia

Změna označení (nově ryto) + změna denného razítka - nyní tři hvězdičky v dolním mezikruží, silné můstky, odlišné číslice data (nyní nízké a oblé), nově rytý název pošty

- 7/90 -

Černý kaňon řeky Gunnison (Black Canyon of the Gunnison) , od roku 1933 Národní památník, od roku 1999 Národní park. Kaňon na hranici mezi Nevadou a Arizonou vytvořený černou vulkanickou horninou.  Šířka 335 m, délka 20km, hloubka 527 - 823 m, nadmořská výška okrajů 2438m. V kaňonu žjié kojoti, losi, králící a kaňon prolétávají orli. Flora:zakrslé duby, mahagon, jalovec. Kaňonem protéká řeka Gunnison pojmenovaná po důstojníkovi americké armády aa topografovi Johnovi Williamovi Gunnisonovi.