Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - duben 2022

V předchozím příspěvku o otisku uživatele Českomoravské strojírny a. s .Praha  s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku jsme slíbil, že  přiblížím předchůdce tohoto otisku detailněji.

Dohlédací pošta PRAHA 79

1. a 2.REPUBLIKA

Výplatní stroj Francotyp - sběratelsky FR 8h - 3m.

Otisk 1. dne 7. 5. 1937 (R)

Uživatele ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK (označení v otisku mezi denním a výplatním razítkem.

PROTEKTORÁT ČM

Otisk s datem 6. 9. 1939

FR 8h - 3m - 1k

československý vzor ( 1. protektorátní vzor)

Otisk s datem 14, 10. 1939

2. protektorátní vzor - neúplně poněmčený (jen výplatní razítko)

Otisk s datem 5. 11. 1940

3. protektorátní vzor - úplně poněmčený (denní i výplatní razítko)

Dne 20. 12. 1940 došlo i na označení orpávněného uživatele. Došlo k vynucené změně. Židovští majitelé se nelíbili okupační moci  Byl vytvořen logotyp s nápisem PRAGA a doplněn ozubeným kolem se pěti komíny. Změila se i třetí část otisku. Subjekt byl přejmenován na Českomoravské strojírny a. s. Jeden z posledních otisků zachycen ještě 28. 4. 1945 (viz).

Otisk s datem 20. 12. 1940 (R). - otisk 1. dne

3, protektorátní vzor

FR 8 h - 3m - 1k

Otisk s datem 26. 4. 1945

Poštou prošlá celistvost s německým gumovým razítkem.

3. REPUBLIKA

Otisk s datem 21. 10. 1946

Obnovený otisk československého vzor z 1. a 2. republiky

Stroj používala i Závodní rada Českomoravských strojíren Vysočany

Otisk s datem 21. 12. 1945

Otisk 4. republiky jsme již popsal v předchozím příspěvku v rámci seriálu Několik pohledů.

Zbývá dodat, že v praze orážel zásilky další stroj Francotyp s otiskem FR 8h - 4m. Za 1. a 2. republiky měl několik podob. Stroj s dohlédací poštou pRAHA 40 a s označením Českomoravská-Kolben-Daněk

. Ale to už je jiná historie .....

V roce 1947 se v poštovním provozu objevily celistvosti s výplatním otiskem uživatele Českomoravské strojírny a. s., elektrotechnická továrna, Praha IX - Vysočany vyplácené výplatními otisky, které byly atypické. Zejména výplatním razítkem, kde se  objevila po přestavbě stroje čtyřmístná hodnota s zajímavým a do té doby nezvyklým výplatním znaménkem (dutý kruh) a třemi číslicemi, z nichž první byla klasická plná číslice a další dvě  na místě haléřů duté. 

Označení byl logotyp  PRAGA s ozubeným kolem a pěti kouřícími komíny,  který byl vložen do otisku v roce 1940 během Protektorátu ČM z důvodů antižidovských a protičeských zákonů a nařízení (původní označení neslo název ČESKOMORAVSKÁ-/KOLBEN-DANĚK, které německým úřadům vadilo). Otisk úplně poněmčeného otisku  byl poprvé použit dne 20. 12. 1940. Ttao historie natolik zajímavá, že se o ní rozespúisuji dále a dokládám příslušnými otisky hned po reprodukci otisku 4. republiky s výplatním otiskem ve tvaru zoubkovaného obdélníku. 

Podací a dohlédací poštou byla u všech popisovaných otisků pošta PRAHA 79.

Otisk s datem 30. 6. 1947

Nový vzor otisku 4. republiky zajímavý výplatní hodnotou odlišnou od dřívějších otisků tohoto subjektu. 

Fr 8h - 4m - 1k

Pokračuji v pohledu na poštovní výplatní otisky ze strojů Francotyp, které byly zařazeny do čs. poštovního provozu v roce 1949.

DĚČÍN 1

Otisk s datem 16. 9. 1949 (otisk 1. dne- R)

FR 8 - 4m (g) - 2km

Tneto stroj byl pravděpodobně v provozu na zabraných území a byl upraven pro poštovní potřeby. Jeho evidenční číslo se vymyký z běžného číslování. Jednalo se o stroj pod číslem A 688. V skutečnosti to byl model C.

DĚČÍN 2

NOVÝ OBJEV

Otisk 1. dne 28. 6. 1949. 

Překvapivý objev otisku, jehož osová vzdálenost je 65 mm.  Takový stroj mezi poštovními stroji ještě nebyl. 

Po konzultacích s Heinerem Dürstem a Gerdem Eichem  se domnívám, že se jedná o upravený strohj Francotyp, typ D, která byl u nás vzácností. V Německu  se začal seriově vyrábět v roce 1937. Tyto stroje měly osovou vzdálenost 67 mm. 

Denní razítko bylo dvoukruhové s můstky, číslice data robustní a oválné. Výplatní hodnota byla pětimístná a tvar číslic gotický. Výplatní znaménko atypické - malý kosočtverec.

Jednalo se též pravděpodobně o stroj dodaný z Německa na zabraná území v letech 1938 - 1945. 

GRACELAND

je rozlehlé venkovské sídlo s čelním bílým slkoupovím. pOstaveno v neokoloniálním architektonickém lsohu. Nalézá se v Memphisu, stát Tennessee.

Dům by domovem zpěváka Elvise Presleyho.

Stručná kronika:

1939

Farmu Graceland  původně vlastnil S. C. Toof, zakladatel tiskárny Toof Building. Pozemek nazván po jeho dceři Grace, která jej zdědila. Dalšími vlastníky byli Gracini synovec a neteř .

Neteř Grace  Ruth Moorová postavila Grace Toof s manželem  doktorem Thomasem Moorem.   

1957

Venkovské sídlo s domem koupil Elvis Presley, žil v něm 12 let až do své smrti 16. 8. 1977). Jje pohřben na zahradě, která má název "Zahrada rozjímání" společně se svými rodiči a babičkou mrtvě narozeného dvojčete Jesseho Garona

1982

Dům otevřen jako muzeum.

1991

Dům zapsán do National Register of Historic places.

2006

Dům zařazen do National Historic Landmark places. 

Místo je hojně navštěvováno turisty a celebritami:

Výběr z nejznámějších: 

2006

G. W. Bush s japonským premiérem Koizumim

2010

Monacký kníže Albert II.

2013

Paul Mc Cartney

2014

Princové Wiliam a Henry

ROK 1968

S rokem 1968 přišel velký rozvrat dosavadních postupů v prověrkách korespondence. Pracoviště zabývajících se prověrkami v budovách pošt  byla dekonspirovaná v na veřejnosti. To mělo tyto příčiny: málo konspirativní přístup pracovníků do místností pošt, místnosti neměly konkrtní označení, pracovníci nebyli na poštách dostatečně legalizováni, přeprava zadržených zásilek byla nevhodná, vedoucí pracovníci zklamali.

Došlo k různým organizačním změnám a situacím. Někde byla činnost prozrazena, někdy se ji podařilo utajit.

- pošta 120 v Praze: prověrka v vnitřním styku přerušena, vedení pošty zamezilo dalším prověrkám,

- telegrafní ústředna v Praze: prověrka přerušena, nevyhovující síť pracovníků,

- České Budějovice: prověrka maskována jako pracoviště pošty, anonymní dopis upozornil na tuto skutečnost, tisk záležitost zkoumal,

- Hradec Králové: prověrka maskována jako pošta, též proběhly informace v tisku,

- Karlovy Vary: maskováno jako pracoviště Veřejné bezpečnosti na železnici, místnosti byly uvolněny poště,

- Plzeň: prověrová místnost maskována jako pracoviště pro vojáky, uvolněno pro potřeby pošty, 

- Ústí nad Labem: prověrková místnost maskována jako pracoviště Krajské správy psojů, uvolněno poště,

- Brno: prověrková místnbost maskována jako dveizová kontrola,

- Olomouc: pracoviště prověrky korespondence maskováno jako pracoviště Veřejné bezpečnosti na železnici,

- Ostrava: maskováno jako Veřejná bezpečnost na železnici,

- Banská Bytsrica: místnosti uvolněny poště,

- Bratislava: prověrka korespondence maskovaná jako pracoviště devizové kontroly, v tisku nekonkrétní informace,

- Košice: prověrka korespondence jako pracoviště civilní obrany,

- Žilina: maskováno jako pracoviště devizové pracoviště, místnosti puvolněny poště.

Situace je nejasní, co se stalo v případě pošty O25 Praha, kde se kontrolovala korespondence z/do zahraničí.

V roce 1968 přestala pracovat řada kvalifikovaných pracovníků z obavy z prozrazení a skandalizace. 

Rok 1969

Situaci bylo nutno řešit. V tomto roce se uzavřela dohoda mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem pošt a telekomunikací.

V dohodě se řešila výstavba pracovišť, z nichž řada byla zastaralá. Stanovila se změna v organizaci poštovního proovzu a poštovní přepravy všech druhů zásilek a telegramů v zahraniční i ve vnitřní sféře. Dohodl se i způsob předávání zásilek pracovníky pošt pracovníkům pracoviště prověrky korespondence.   Došlo k legalizaci pracovníků prověrkových pracovišť jako pracovníci pošt případně k obsazování "oddaných" pracovníkůl pro prověrky korespondence.

Koncem roku 1968 došlo k určtému ozmezení prověrky korespondence a k uplatnění zpravodajské techniky. Stanovila se pravidla k postupům při prověrkách zpravodajskými technikami.

Později se postupně dřvbější praktiky vrátily.   Prosadila ji StB. Stanovila se pravidla pro vyřazování korespondence z/do ciziny.

Rok 1976

Došlo ke zřízení či obnovení pracovišť prověrky korespondce v krajském a okersním měřítku. porblém zůstaly. Hlavně s kvalifikovanýmni a politicky uvědomělými pracovníky.

Rok 1989

V srpnu provedena mimořádná bezpečnostní opatření. Zejména v souvislosti se srpnovými událostmi (21. výročí intervence armád Varšavské smlouvy)   se kontrolovalo jen v Praze 3000 zásilek denně.  Vyřazeno bylo celkem 1600 kusů protistátních letáků, časopisů a knih. 

Již několikrát v tomto seriálu jsem zmínil úžasný výkon německé firmy Francotyp GmbH Berlín s svými pobočnými závody při plnění dodávek výplatních strojů pro čs. poštovní správu, i když zprvu to vypadalo dost špatně s ohledem na zničené německé hospodářství. Firma vždy přání a požadavky MPT a MP splnila ve všech ohledech. Jedním z těžkých úkolů bylo dodat výplatní stroje na přepážky čs. pošt po roce 1946. Zprvu to vypadalo na nesplnitelný úkol (proto jsme získali stroje Hasler a Universal Postal Frankers), ale během roku 1948 došlo na plnění a objevilo se poměrně hodně poštovních výplatních strojů. 

Objevily se dokonce nové typy strojů Francotyp někdy i s technickými vylepšeními (např. balíkový výplatní stroj). Objevily se i nové typy. Tyto stroje a jejich otisky jsem již popsal.  Psal jsem již  o  FR čtyřce .Je i docela možné, že byly využity stroje ze zásob vzniklých dčívějším nákupem či reoaračním plněním ze strany Německa (např. stroje s gotickými číslicemi). Dnes se již pravého původu nedopátráme. Archivy něco nazančují či dokládají, ale ne vše a ne úplně.

Dnes o dalším typu - FR osmičce (FR8 - 0 - 4m). Poznatky jsem získal z 18 podkladových výplatních otisků, které jsem spároval na systému sbírka - archiv. Jednalo se jen o české pošty. Pošty dostaly modely C.

Číslování strojů  bylo zajímavé. Nejčastěji písmeno C a pětimístné číslo. U některých pošt se objevilo služební (?) číslování s písmenem A a trojmístným číslem.

Stroje byly dávány do provozu v období od roku 1948 do roku 1971 (ty i s vloženým PSČ).

Jaké mají znaky, tím začneme.

Denní razítko bylo dvoukruhové s můstky (německý vzor, která čs. poštovní správa akceptovala). Průměr  vnějšího kruhu různý 23, 24, 25, 25,5 mm. Čislice data byla subtilní, vysoká a štíhlá. Vyskytl se i případ větších a oblých číslic. Číslice bez teček. 

Pořadové číslo - neexistovalo. V poštovním proovzu se objevilo několik takovýc htsrojů, ty byly upraveny z komerčních. Jednalo se ale o výjimky a tyto otisky jsou cennými aukčními kusy.

Mezera mezi denním a výpatním razítka - prázdná. Otisky vyplácely  převážně balíkové průvodky. Výjimečně i listovní zásilky.

Výplatní razítko. Hodnota byla čtymístná a pětimístná. Číslice byly československé a  oválné anebo gotické německého vzoru.  Výplatní znaménko buď hvězdičky různých typů a velikostí (nejčastěji československá anebo kosočtvrec plný různé velikosti).   

Dlouho jsem zvažoval, jaký přehled udělat. Nakonec jsem se rozhodl pro chronologický přehled zkoumaných otisků.

VŠECHNY ZOBRAZENÉ OTISKY JSOU OTISKY 1. DNE (R) a jsou anuláty. Všechny otisky mají stejný typ výplatníc hčíslic a výplatního znaménka. Jednalo se pravděpodobně o stroje v jedné výrobní sérii. 

První čtyři otisky slabě zvětšeny.

ROK 1948

HRADEC KRÁLOVÉ 1

22. 6. 1948

FR 8 - 4m - 2km

Stroj vyplácel ještě v období - 1/79 .

Číslo nezjištěno.

CHRUDIM 1

Otisk 1. dne 21. 6. 1948

FR 8 - 4m - 2km

Výplatní stroj C 37528

NÁCHOD 1

Otisk 1. dne 22. 6. 1948

FR 8 - 4m - 2km

Výplatní stroj č. C 37526.

OLOMOUC 1

Otisk 1. dne 8. 9. 1948

FR 8 - 4m - 2km

Výplatní otisk C - 37601

PŘEROV 2

Otisk 1, dne 8. 9. 1948

FR 8 - 4m - 2km

Výrobní číslo stroje C 37603

Někdy to je s výplatními otisky dost těžké, zejména u těch, které v označení uživatele mají buď loga nebo logotypy obsahující jen zkratky a kresby. Úkol identifikovat uživatele výplatního stroje zkomplikují navíc časté reorganizační změny. Pokud není otisk na celistvosti je úkol ještě těžší. Celistvosti hodně napoví, ale někdy též ne.

Jedním z takových případů je subjekt, který se po roce 1968, kdy byl oficiálně  zřízen, nazýval Geologický průzkum n.p. Výplatní otisk však dokládá něco jiného - celistvost s otiskem s datem 11. 7. 1966 uvádí, že již v tomto orce Geologický průzkum n.p. existoval ...

Později v roce 1988 se z něj stal státní podnik a dostal nový název GEOINDUSTRIA s. p.  Byl to československý a později český státní podnik se sídlem v Praze a s řadou územních pracovišť po republice. Zabýval se geologickým průzkumem, vyhledáváním a vyhodnocováním geologických ložisek pro těžbu.

Před rokem 1968 existuje minimum archivních záznamů. Hodně napověděl výplatní otisk S R P. Tato zkratka by mohla znamenat Stavební rudný průzkum, od roku 1966 přejmenovaný na rudný průzkum a později fungující s názvem Stavební geologie n. p. a ještě později nám již známý název Geologický průzkum n.p. se zkratkou G P P (což by mohlo znamenat Geologický průzkum Praha?).

Některé subjekty v období socialistického Československa to měly s vývojem a názvy dost složité. I výplatní otisk - přesný němý svědek změn - nestačil stíhat a  vše zachytit. Tedy aspoň něco se mu podařilo.

Jak se vyplácela korespondence závodu GPP Dubí u Teplic?

Geologický průzkum - Geoindustria používaly k vyplácení svých zásilek výplatní stroj Francotyp, otisk sběratelsky FR 8h - 3m (g) - 2km . Označení uživatele (logotyp GPP s kresbou)  odolalo změnám názvů a vydrželo celou dobu existence tohoto subjektu. Zachycené období - 7/66 - 7/71. Dohlédací a podací pošta DUBÍ U TEPLIC 1.

Otisk s datem 11. 7. 1966

Uživatel: Geologický průzkum (viz text shora). V gumovém razítku v levém horním rohu se uvádí ještě název Dubí v Krušných Horách.

Otisk s datem 11. 2. 1971

Uživatel Geoindustria n.p. resp. Závodní výbor ROH.

Otisk s datem 16. 7. 1971

Uživatel: Geoindustria n.p., Praha, závod Dubí u Teplic

Označení ve všech třech případech stejné - G P P, i když faktický název subjektu byl jiný.

Zajímavý je pohled do roku 1958, kdy na celistvosti uživatele Geologický průzkum n.p., je otisk s odlišným logotypem a se zkatkou S R P.. Podací a dohlédací pošta je DUBÍ u TEPLIC. Lokalita nesla název Dubí v Krušných Horách.

Poznámka na konec.

Původně jsem v tomto příspěvku chtěl psát o něčem jiném, Chtěl jsem na příkladu těchto otisků zmínit jednu zajímavou věc. V tomto období nebylo moc subjektů či uživatelů výplatních strojů, kterým poštovní správa ponechala označení tvořící logo, logotyp, kresbu. V 70. letech to bylo ještě možné, i když nebylo moc otisků v takovém provedení.  Pošta ve svých nařízeních zavedla povinnost v označení uvádět přesný název a adresu po roce 1973 v souvislostiu s uváděním podnikových PSČ v označení u přesné adresy. 

Když jsem zpracovával pohled na výplatní otisky n. p. SOJA Kolín, tak jsem se podíval na předchůdce výplatních otisků tohoto uživatele. Byla jím  továrna Kolínská cikorka.  A narazil jsem na několik zajímavostí.

Nejdříve však pár slov o  této firmě, která byla později uživatelem výplatního stroje Francotyp.

Stručná kronika 

1894          Kolínská továrna na kávové nahrážky založena skupinou osmi podílníků v čele s Čeňkem Kříčkou, který zpracoval i projekt továrny.

1898          Vytvořena akciová společnost s názvem Kolínská továrna na kávové nahrážky, kupecký podnik akciový. Lidově se vžil název Cikorka.  Vyráběly se zde kávoviny Zlatá hospodyňka a Žitovka.

1904          Továrna upravena ve stylu secese podle Kříčkova návrhu. V průčelním štítu doplněna reliéfem s ochrannou známkou továrny - sokola držícího balíček kolínské cikorky.

                 Prudká expanze, vznikají filiálky v Prostějově (1900), Lublani (1909) a Haliči (1912).

1912          Fůze se závody Buva a Berger. Společnost se stla jedním z největších podniků svého druhu v Rakousku -  Uhersku.

1917-20     Postavena filálka v Písku.

1922          Pobočka v Přelouči.

30.léta       Požár a obnova. Společnost tvoří pět továren a pět sušáren.

1939-45     KOLÍNSKÁ CIKORKA (později též nazývaná německy KOLINER CICHORIE) vyrábí své původní produkty.

1945          Poškození po náletech, rychlá oprava.

                 Znárodnění. Společnost součástí n. p. Kávoviny se sídlem v Pardubicích.

1953          Vytvořen n.p. SOJA.

1963          Součástí Čokoládoven Praha n.p. Specializace na výrobky ze sojových bobů, nugátů, kakaa, nečokoládových cukrovinek. Slavné Granko.

1983          Postaveno nové ocelové silo.

90. léta      Vstup investorů Nestlé a Danone do Čokoládoven.  Prodej závodu Soja Kolín, výrobu přebírá ALTIS. Spojení s firmou Chocoland Beri. Kolínská továrna vyrábí ledovou čokoládu a čokoládové figurky.

2013/14      Fůze Altis a Chocoland Beri - nová firma CHOCOLAND a. s.  Pardukce a distribuce cukrovinek a potravinářských polotovarů.

Vyplácení zásilek

Vyplácení zásilek pomocí výplatního stroje Francotyp (otisk sběratelsky FR 8h - 4m - 1k) začalo otiskem čs. prvorepublikového vzoru v prvních dnech Protektorátu ČM.

Otisk 1. dne 17. 4. 1939 (RR).

Tento otisk byl jedním z mála otisků, které politické události let 1938/1939 vtiskly do výplatního razítka rozdělený název ČESKO _ SLOVENSKO s neviditelnou pomlčkou na základě nelegitimního rozhodnutí čs. parlamentu z konce roku 1938 (zákony neprošly nedostatečným počtem hlasů, ale byly vzhledem k situaci uznány za  platné zákony).

Pomlčka je prakticky neviditelná, nedošlo k rozložení dvou slov, pomlčka byla vtlačena do existujícího názvu. Označení uživatele je prosté - KOLÍNSKÁ/CIKORKA. Dohlédací pošta KOLÍN 1.

Tento otisk je velmi zajímavý a po právu dostává ohodnocení dvě R. Jednak za pomlčku, jednak za 1. den otisku a jednak za skutečnost, že koupě výplatního stroje a vytvoení výplatního otisku se uskutečnilo během 2. republiky československé, ale otisk začal vyplácet v prvních dnech Protektorátu Čechy a Morava.

Cenný otisk.

Otisk v tomto vzhledu vyplácel ještě 8. 10. 1939 (!). Tedy v době, kdy už vyšla nařízení o prvním poněmčení otisků (denního razítka)  - dne 19. 9. 1939 a kdy se chystalo druhé poněmčení denního razítka (5. 12. 1939).

 Je pravděpodobné, že byl vytvořeno otisk s neúplným poněmčením (jen výplatní razítko), ale kupodivu takový ve veřejném prostoru zatím nebyl zveřejněn. To je při značné frekvenci korespondence tohoto uživatele minimálně podivné.

Je známý zatím  rovnou druhý - úplný poněmčený vzor (denní razítko i výplatní razítko. Současně došlo ke změně dohlédací pošty - nově KOLÍN 2.

Otisk 1. dne 10. 5. 1940 (R).

Tento otisk vyplácel dle sbírky v období od 5/40  - 8/42 -

Otisk s datem 27. 8. 1942

 Třetí dfeinitivní poněmčení (všechny části otisku v německo - české verzi).

Označení oprávněného uživatele se změnilo koncem roku 1942, kdy došlo k zasazení německo - českého názvu: KOLINER CICHORIE/KOLÍNSKÁ CIKORKA. Otisk dle sbírky vyplácel tímto otiskem od - 10/42 - do konce Protektorátu. 

Kolínská továrna na kávové nahrážky v Kolíně po roce 1945 spadala pod n. p. KÁVOVINY se sídlem v Pardubicích.

V roce 1953 se stal n. p. SOJA KOLÍN. Od roku 1963 byl tento národní podnik součástí Čokoládoven Praha. V té době byla továrna vybavena největší kapacitou na zpracování sojových bobů určených k přípravě produktů lidské výživy ve střední Evropě. Závod se specializoval především na výrobky sojových bobů, nugáty, kakaa a  další nečokoládových cukrovinek. Slavné bylo Granko. Po vstupu Nestlé a Danone do Čokoládoven se Soja n.p. stala součástí firmy ALTIS Kolín. Později  bývalá Soja byla spojena s firmou Chocoland Beri. V současností je součástí firmy CHOCOLAND a. s. 

Zásilky stroje SOJA n.p., vyplácela firma Kolínská cikorka. Její stroj Francotyp s otiskem FR 8h - 4m  byl  schválen ještě za období 2. republiky . O tom svědčí rozdělený název ČESKO - SLOVENSKO. Stroj  začal vyplácet  až v době Protektorátu - otisk s datem 17. 4. 1939 je otiskem 1. dne (RR). Jedná se o nový objev,  a proto  věnuji tomuto otisku z dob Protektorátu samosttaný článek.

Tady zveřejňuji jen otisk 1. dne s datem 17. 4. 1939 uživatele Kolínská cikorka - Kolínská továrna na kávové nahrážky a otisk poštou prošlý s čs. protektorátním vzorem otisku,  kupecký podnik akciový v Kolíně.  A dále otisky n. p. Soja ve dvou podobách. Rozdělovník v názvu tsátu velmi nenápadný a přehlednutelný. 

Dohlédací pošta KOlÍN 1 (později nastalazměna na KOLÍN 2).

Poštou prošlá celistvost.

Období znárdněného podniku SOJA n.p.

Otisk s datem 26. 10. 1957 

Otisk s datem 23. 3. 1980 (změna označení)