- Zveřejněno v ZÁLIBY
STAROBYLÝ BAMBERK (3)
Bamberk (3)
Bamberk (3)
Jedním z nejzajímavějších československých výplatních otisků je českobudějovické otisky ze stroje Francotyp, který používala firma KOH-I-NOOR L.& C. HARDMUTH známá továrna na výrobu tužek a dalšího zboží.
Původně vídeňská továrna na jemnou kameninu a tužky se v roce 1847 přestěhovala z Vídně do Českých Budějovic, aby se v novém sídle (F, A. Gestnera č. 3 - 10) proslavila světově známou výrobou tužek a dalších výrobků. otec zakladatel byl Josef Hardmuth (1758 - 1816) a jeho pokračovateli byli bratři Ludwig (1800 - 1861) a Carl (1804 - 1881). O přesunufirmy rozhodla celá řada faktorů - suroviny, levná pracovní síla, blízkost Vltavy jako dopravní možnosti a koněspřežka. Rok 1848 znamenal zahájení výroby. V továrně s vyráběla i keramika, nádobí, kamna a sporáky. Tužka žluté barvy nazvaná KOH-I-NOOR se stala nosným produktem coby v překladu Hora světla.
Firma používala k vyplácení své korespondence výplatní stroj Francotyp s otiskem sběratelsky FR 6h - 4m - 1k (firma byla 259. uživatelem stroje v Československu na základě schválení MPT ze dne 10. 3. 1930 -Věstník č. 12).
Za celou dobu existence stroj vyprodukoval celou řadu otisků, které nepostrádají zajímavosti.
Dnes bych se rád všiml jednoho otisku s označením, který začal vyplácet několik dní před vznikem Protektorátu - dne 7. 3. 1939. Otisk je prostý - název firmy KOH-I-NOOR /L&C. HARDMUTH, mezi názvy firmy ostrá tužka.
Otisk s datem 7. 4. 39 - otisk 1. dne (R)
Toto označení přečkalo dobu Protektorátu ČM a tlaky na odstranění slova ČESKÉ v názvu pošty, aby se objevilo i v obnoveném otisku po válce a dokonce se přehouplo i do IV. republiky.
Otisk s datem 29. 12. 1959
K úpravě označení oprávěného uživatele došlo o několik let později.
Otisk ze dne 23. 2. 70 dokládá zásadní změnu:
- odpilování tužky,
- zmizení iniciály L. = Ludwig,
- odstranění icniály C. = Carl
(obě písmena a spojovák & před příjmením Hardmuth).
K další úpravě došlo ve stejném roce, jak dosvědčuje výplatní otisk.
Otisk s datem 3. 11. 70.
Vše srovnáno do řádků. Původní počáteční písmena křestních jmen majitelů L. & C. se už u příjmení Hardmuth neobjevila a navíc pod názvy se skví "národní podnik".
Otisky tohoto uživatele byly zajímavé za I. a II., republiky, Protektorátu, ale i po této epizodě. O nich někdy příště.
-
Dalším zaniklým a zapomenutým otiskem čs. poštovní historie je výplatní otisk firmy Krbec a Přibyl z České Třebové ze stroje Francotyp, B4 s horním číslem počitadla.Dohlédací poštou byla pošta ČESKÁ TŘEBOVÁ 2 po celé období.
Tato firma se zabývala obchodem dřívím ve velkém a provozovala parní pily. Byla založena dne 11. 1. 1912 a v roce 1918 již naplno provozovala pily a služby s tím spojené. Zpracovávala zejména na tvrdé listnaté dřevo. Měla perfektní vybavení - dva sklady kulatiny a řeziva, moderní pily, tři cirkulárky, brousicí stroje na pily,dvě pendlovky, dvě omítačky, hoblovačky a další potřebné zařízení.
Konec nastal v roce 1948 Vyhláškou ministra průmyslu č. 1768/1948 na základě Zápona o znárodnění 114/1948.
Věstník MPT č. 50 z 24. 10. 1929 povolil této firmě vyplácet korespondenci výplatním strojem. Otisk sběratelsky FR 8h - 4m - 1k. Označení bylo jednoduché a výrazné: Pod číslem počitadla firemní značka s iniciálami K P/Č.T. (= Krbec Přibyl, Česká Třebová) ve stylizované kresbě pila a kláda v kruhu, pod značkou název firmy a domicil.
Toto označení přečkalo řadu let a též i poslední otisk z roku 1949.
Otisk z I. a II. republiky
Otisk 1. dne (R) - s datem 20. 12. 1929.
Otisk poštou prošlý s datem 20. 10. 1929
Celistvost je cenná též adresátem - dopisnice došla F. T. Winklerovi, štábnímu kapitánu Čs. armády, vášnivému sběrateli výplatních otisků. Díky jeho systematickému sběratelství se nám zachovala celá řada cenných otisků na celistvostech. F. T. Winkler byl švagrem arch. Alberta Jonáše, dalšího zaníceného sběratele tohoto filatelistického oboru. Díky dopisnici se dovídáme řadu cenných informací z činnosti tohoto uživatele.
zvětšeno
Posldním obdobím této firmy, výplatního stroje a otisku v tomto vzhledu byl začátek IV. republiky.
Otisk s datem 09. 1. 49.
Otisk identický s otiskem I. a II., republiky s výjimkou tvaru výplatního razítka. Znárodnění firma stačila zasadit ještě nový vzor - zoubkovaný obdélník.
Cenná celistvost nejen otiskem
Celistvosti přinášejí obvyklé poštovní znaky, ale i něco navíc. Tak jako například dopis zaslaný jedním z uživatelů výplatního stroje firmou PETSCHEK & Spol./Co. z Prahy II, Bredovská ulice 17 panu učiteli Josefu Bezchlebovi ze Žižkova.
Na první pohled nic zvláštního. Celistvost je vyplacena výplatním otiskem z roku 1936 a adresována jednomu z mnoha příjemců.
Výplatní otisk
Uživatelem je Bankovní dům Petschek Praha, adresa praha II, Bredovská 18.
MPT povolilo výplatní tsroj Francotyp, model A se středním číslem počitadla ve svém Věstníku č. 23 ze dne 7. 5. 1927. Bankovní dům Petschek se stal 31. uživatelem v pořadí u nás.
Otisků měl tento uživatel několik, měnily vzhled z různých důvodů. Zobrazený otisk je až šestým v pořadí.
ADRESÁT
Adresátem není jen tak ledajaký příjemce zásilky. Je jím Josef Bezchleba, učitel z Prahy - Žižkova.
Poud milý čtenář prolistoval mou knihu "Žralok a frankotyp", tak ví, která bije. Josef Bezhleba, zanícený sběratel výplatních otisků z I. republiky se ujal entity sběratelů výplatních otisků po smrti Jaroslava Lešetického a odstoupení arch. Alberta Jonáše. Entitě tento obětavý muž zajistil, že se dostala pod křídla Klub českých filatelistů v Praze a strpěla jí pod názvem Odbor frankotypů KČF.
Ve zmíněné knize na straně 171 dokládám přijetí entity do KČF dopisem ze dne 26. ledna 1935.
Na straně 172 otiskuji pokračování této historie a dopisem, který Josef Bezchleba coby představitel "osiřelců" adresoval arch. Albertu Jonášovi (dopis ze dne 15. IV. 1935).
Krásný dopis z doby předvelikonoční. Bohužel se již nedozvíme, jak to bylo dál. Nicméně nějaký čas se "osiřelci" scházeli v různých místech. Poslední stopa se objevila z Hybernské a jedné z kaváren v této ulici, kde zaznělo jméno Zdeňka Kvasničky, filatelisty, který se též věnoval poštovní historii a výplatním otiskůlm ... Pak stopa mizí.
Historie a okolnosti poslední zmínky o organizované sběratelské entitě v meziválečné době je na straně 170. Na delší dobu nebyl tento obor organizován - zlom nastal až po roce 1966 .....
Celistvost s Petchkovým otiskem je krásným doplňkem mé sbírky a rozšířením sběratelských legend tohoto sběratelského oboru.
Dnešní cleistvost je kouzelným doplněním mé sbírky a rozšířením okruhu legend sběratelsvá výplatních otisků. A že jich bylo!
2g
1936
V roce 1936 se mění vzhled otisku a příležitostného označení.
Dochází k těmto změnám:
- letopočet je menší a je nad textem vlevo od výplatního razítka (ped těmito otisky byl letopočet větší a pod textem),
- písmena P.V.V. jsou užší a vyšší,
- mezi datem zahájení PVV a ukončení je vloženo slovo EXPORT,
- za dny a měsíci nadále nejsou tečky.
Poprvé se objevuje dělené datum pro dvě akce jedno pro PVV a druhé pro export.
Jarní veletrhy
Datum konání: 8. - 15. III. 1936 pro PVV a 6. - 15. III 1936 pro export.
Otisk 1. dne - 11. 11. 35 (R) - otisk posledního dne 20. 4. 36 (R)
Otisk poštou prošlý s datem 5. 2. 36
Podzimní veletrhy
6. - 13. IX. 1936
Otisk 1. dne 20. 4. 36 (R) - 11. 8. 36 -
Otisk s datem 27. 4. 36 - poštou prošlá celistvost
U první číslice - např. "1" zpozorován tento rozdíl oproti jiným otiskům začínajícím číslicí "0": rozdíl ve výšce. "0" = 5 mm, "1" = 6 mm. Pravděpodobně od počátku. Ke změně či výměněn číslic nedošlo.
Otisk s datem 13. 5. 36
Suvenýrový či kontrolní otisk po čištění stroje?
Poštou prošlý otisk s datem 11. 8. 36