Historia Postalis - ETC - Ivan Leiš - úterý, 03 leden 2023

V tomto seriálu píši o zaniklých a zapomenutých výplatních otiscích 4. republiky (Československo 1046 - 1992, výplatní razítko ve tvaru zoubkovaného obdélníku). Někdy mám ale svíravý pocit, že zaniklé možná jsou, ale zapomenuté? Někdy vůbec ne. Jsou stále s námi. Na uživatele výplatních strojů  - majitele firem, často známé firmy se známými výrobky, zapomenout nelze. 

Podobné to je s dalším výplatním otiskem, který stihl vyplácet několik dnů, snad týdnů, měsíců, ale roků asi ne během nové republiky se změněným společenských řádem. Je to otisk firmy KOLDI PETOSA z Heřmanova Městce.

Tento výplatní otisk ze stroje Francotyp Bafra produkoval otisk sběratelsky FR 8h - 4m (ov) - 1k a propagval firmu Josefa Koldinského, která začala existovat v roce 1918. Na počátku to byla marmeládovna, později se vyvíjela v továrnu na zpracování ovoce na místě bývalých skladů sezemického pivovaru, kam se J. Koldinský přestěhoval z Vápenného Podola. Intenzivně se věnoval výrobě ovocných vín, povidel, likérů, později i žitné kávy a ovocných šťáv.

Na konci podnikání to byla výrobna tekutého a práškového pektinu z jablek pod názvem KOLDI - PETOSA. Sloužíla ma konzervování ovoce a šťáv a k rychlému želírování. To se již konalo v nové továrně a psal se rok 1938.

Otci Josefovi byl nápomocen při výrobě jeho syn Ladislav Koldinský (1900 - 1986). Vystudoval sice Obchodní akademii v chrudimi, ale koníčkem mu byla chemie. pracoval v otcově továrně a vynalezl konzervační prostředek na zavařování ovoce Koldi - Petosa. V roce 1946 zřídil svou vlastní laboratoř. V roce 1949 emigroval do Kanady, kde založil vlastní firmu Koldinsky Industries ltd. na dovoz a vývoz ovoce. 

Továrna  Koldinských byla znárodněn v roce 1948 a stala se součástí národního podniku PEKTINA. Ta zanikla v 80. letech a nyní jsou na místě kdysi slavné firmy sklady. 

Náplň firmy Koldinských byla více než rozsáhlá: továrna na zužitkování ovoce, kvasírny ovocných vín, destilace z ovoce, továrna likérů a lihuprostých šťáv, velkopražírna sladové žitné kávy. K firmě byla připojena i Dřevická továrna lihovin a likérů dříve B. Jeruzalem ve Dřevicích u Pardubic.

Ale zpět k výplatním otiskům období s výplatním razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku.

I v tomto období si firma zachovala stejné označení oprávěného uživatele, který používala ve svém stroji Francotyp Bafra od října 1936.

Mezi denním a výplatním razítkem to bylo příjmení KOLDINSKÝ A DOMICIL HEŘM. MĚSTEC. NÁZEV FIRMY A ZÁROVEŇ PRODUKTU kOLDI PETOSA PSACÍM PÍSMEM POD VÝPLATNÍM RAZÍTKEM.

Otisk s datem 26. 8. 48, tedy roce znárodnění firmy.  

Pak následovalo období národního podniku PEKTINA.

Zachytil jsem dva výplatní otisky.

Otisk s datem 21. 1. 58

FR 8h - 4m (ov) - 1k

Otisk s datem 2.8. 79

Změna denního razítka (včetně vložení PSČ)

Nyní: FR 8h - 4m (ov) - 2km

Na závěr dodávám, že výplatní stroj si firma pořídila v říjnu 1936. O tomto otisku a dalších někdy příště. 

Jako upoutávku na další díl povídání o otisku KOLDI - PETOSA, otisk 1. dne s datem 26. 10. 36 (anulát).

Řada výplatních otisků v období let 1946 - 1992 (období Československa s výplatním razítkem otisku ve tvaru pseudoznámky) si nakrátko užila nového vzhledu na místě výplatního razítka (někdy i na místě denního razítka), ale označení uživatele si přenesla aspoň na krátkou dobu z období 3. republiky. V očekávání velkých změn nestálo za to měnit vše na několik měsíců či roků. Otisky měly stejné označení v období 3. republiky a v období v následujícím zejména v období let 1947 - 1949, kdy začínala nová 4. republika se socialistickým zaměřením.

Typický příklad - otisky Jäklova železářského průmyslu a. s.  

Typickým příkladem je otisk uživatele Jäklův železářský průmysl akc. spol., který si zejména během 4. republiky prožil své, a nejen v názvech, ale i reorganizaci svých struktur. Důkazem jeho síly bylo, že že vše přečkal a po roce 1992 se opět vzchopil k další úspěšné existenci. Do historie se zapsal i jäkly či jekly - profesiními názvy pro zvarované železo obdélníkového tvaru či čtvercového profilu.  

Jak procházel tento subjekt historií?

1905

František Pospíšil z Těšína navazuje na tradiční výrobu kováře Jäkla z Rýmařova (výroba železářského sortimentu) a zakládá specializovanou firmu Jäkls Hufeisenfarbrik GmbH ve Fryštátu (tehdy Freistadtu).

Vznikly válcovny na výrobu drátu.

1910

Aplikují se metody kováře Jäkla (výroba náprav, podkov apod.). Zakládají se Fryštátské železárny (výroba oceli) a Jäklův železářský průmysl a. s. (nápravy, podkovy, šrouby do důlních kolejnic ).

1918

Vzniká samostatná firma Jäkl Karviná

18. 12. 1922

Firma se přejmenovává na Jäklův železářský průmysl spol. s r. o.

22. 10. 1927

Firma pod tímto názvem působí ve Fryštátu.

Korespondence vyplacená výplatními otisky

Firma během období 1. republiky vyplácela svou korespondeci klasickými metodami. K výplatnímu stroji přistoupila až na konci tohoto období - dne 23. 12. 1936, kdy světlo světa spatřil otisk ze stroje Francotyp, Bafra s otiskem se sběratelským označením FR 7h - 4m (ov) - 1k. V označení uživatele bylo skromné: "JÄKEL/FRYŠTÁT".

Předpřipravená obálka na odeslání tiskopisu, ale neprošlá poštou ze dne 17. 8. 1937

Po záborech továrna vyráběla bezez změn s tím, že  produkce byla přizpůsobena  válečnému hospodářství. Firma pracovala pod názvem,   Jäkel´s Eisenindustrie A. - Ag. Freistadt (Oberschles).

Z této doby je známý zatím jediný otisk, jehož výplatní razítko tvořila říšská orlice a název Deustche Reichspost v něm. Otisk vznikl úpravou původního z 1. republiky, o čemž svědčí číslice, identické z prvorepublikových číslic /viz srovnání s horními otisky/. V označení se objevuje pěkně vytvořené logo firmy JÄKEL.

Fotokopie  černého otisku převzata z publikace Bouška/Janů/Feldmann "Katalog výplatních otisků "Sudet" 1938 - 1945" - Praha 1994.

Otisk s datem 7. 2. 44

Období 3. republiky

(výplatní otisk s razítkem ve tvaru větrné růžice)

Období 4. republiky

(výplatní otisk s razítkem ve tvaru zoubkovaného obdélníku)

Po válce se na necelý rok obnovily dřívější poměry s tím, že 

1. 1. 1946

došlo ke znárodnění a začlenění továrny do VŽKG (Vítkovické železárny Klementa Gottwalda) Ostrava 10

1. 7. 1949 

podnik byl vyčelněn z VŽKG a začleněn podniku Drátovny a železárny n. p. se sídlem v Praze.

Došlo k rozdělení provozů na

- Drátovny a železárny Karviná - závod I (dříve Jäkl) s výrobou ocleových trubek a závod II s výrobou ocelových profilů a dalších výrobků  (dříve Blumenthal).

1.1. 1951

železárny Karviná

1. 4. 1958

NHKG n.p. Kunčice, závod 19 Karviná.

Po roce 1993 se opět v názvu objevuje jméno Jäkl Karviná a firma je samostatná, ale to je již jiná historie.

Jak vypadaly otisky v těchto dvou obdobích?

3. republiky

Otisk s obnoveným československým vzorem - otisk s datem 8. 5. 47

Začátek 4. republiky

Otisk s datem13. 9. 48 - výplatní razítko již v novém tvaru zoubkovaného obdélníku

Poté název Jäkl mizí a firma v rámci různých subjektů. Zajímavé by bylo zjištění, kde se umístil tento výplatní stroj a jaký byl jeho osud.

Snad se to dozvíme z našich sbírek, kterou jsou poslední instatncí pro pátrání v tomto směru .....