HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

CARL LINDENBERG, výrazná postava specializovaných oborů

CARL LINDENBERG stál u zrodu specializovaných oborů

„Petschkové si mohli dopřát i luxusního autora a kurátora své sbírky  (celin – pozn. aut.) – nebyl jím nikdo menší než předseda vrchního zemského soudu v.v. Carl Lindenberg, tehdejší papež německých filatelistů.“

Jaroslav Ježek v článku „Sbírka celin bratří Petschků“ ve Filatelii 17/73, v části článku o publikaci Lindenbergově a Kalckhoffově „Německo.  Sbírka celin bratří Petschků“.

 

„Carl Lindenberg ….. je jedním z nejvýznamnějších a nejproduktivnějších badatelů na poli německé nauky o poštovních známkách.“

Bungerz, „Velký lexikon filatelie“, 1923

Úvodem

Před několika měsíci jsem zavěsil na naše webové stránky profil dr. Franze Kalckhoffa, významného filatelisty, který se zasloužil o specializované obory a stal se příkladem pro jejich sbírání i v našich krajinách. Proč tomu bylo tak, se můžeme jen dohadovat. Domnívám se, že svou činností a svými pracemi překročil hranice Německa. Dosah jeho vlivu byl obdivuhodný.

Dalším významným sběratelem, který se věnoval sběratelsky i publicisticky specializovaným oborům koncem 19. a začátkem 20. století byl neméně významný Carl Lindenberg. I když byl všeobecně známý, zůstal trochu ve stínu Kalkckhoffa, i když byl o 10 let starší než tento jeho žák (Carl Lindenberg se narodil 1. 5. 1850, o měsíc dřív než rakouská poštovní známka). Budiž zaznamenáno, že Kalckhoff se o Lindenbergovi vždy s úctou vyjadřoval jako o svém „mentorovi“. Do podvědomí veřejnosti se dostali případem Georges Fouré, filatelisty a padělatele francouzsko-německého původu, který ruku v ruce pomohli přímo vědecky odhalit. Zájemce odkazuji na podrobný popis tohoto zajímavého případu na adrese http://de.wikipedia.org.wiki/Georges_Four%C3%A9. Rád bych jej detailně popsal, ale detailní rozbor by přesáhl cíl tohoto článku.

 I když byl a je Lindenberg v podvědomí i našich specializovaných sběratelů, otázkou zůstává, proč na naše české filatelisty nezapůsobil jako Kalckhoff.

Jedno vysvětlení se naskýtá v jeho rozsáhlé publicistické činnosti. Většina prací se týká německých artefaktů.  Je to ten důvod?  Navíc řady filatelistů opustil poměrně brzo (rok 1928). Kalckhoff mnohem později. Co však s jistotou můžeme říci:  první generaci československých filatelistů ovlivnil i jinak. Jaroslav Ježek se zmiňuje i o Jaroslavu Lešetickém, který se stylizoval i do podoby Lindenbergovy. Jak ve shora zmíněném článku píše: „Jen tak mimochodem – překvapila mně podoba mezi Lindenbergem a naším J. Lešetickým. Tatáž zasněnost pohledu – a tatáž úprava kníru a plnovousu. Myslím, že náš poněkud mladší vrstevník viděl v Lindenbergovi svůj vzor ….“.

Stojí za to se o Lindenbergovi zmínit a přiblížit nám po mnoha letech tuto osobnost, která stála u zrodu specializovaných oborů a intenzivně se jim věnoval (zprvu jako jinoch razítkům na známkách, později celinám). I fakt, že s Kalckhoffem zmapoval sbírku bratří Petschků stojí za to, abychom si jej připomněli. Ke sbírce bratří Petschků a jejich osobnostem se zcela jistě dostaneme v některém z pozdějších článků. 

ŽIVOT C. L.

CARL LINDENBERG (1. 5. 1850, Wittenberge – 13. 7. 1928, Berlín) byl německý právník a jeden z nejvýznamnějších německých filatelistů. Byl vynikajícím autorem filatelistické literatury a jeho speciálním oborem byly celiny. Je po něm pojmenována Lindenbergova medaile („Lindenberg-Medaille“).

Lindenberg pocházel ze staré pruské úřednické a důstojnické rodiny. Na svět přišel v rodině Johanna Karla Heinricha Gottlieba Lindenberga (1819 – 1877), daňového rady pruské finanční správy, a Henriethy Betty, rozené Modinger (1817 – 1881). Svou sběratelskou dráhu začal v sedmi letech, ve věku 17 let jeho sbírka obsahovala již 1400 známek, razítka a celiny.  Své mládí prožil ve Wittenberge, Berlín a Poznani. V Poznani studoval od roku 1869 v Poznani. Vykonal jednoroční vojenskou službu a pokračoval ve studiu. Jako voják nebyl na frontě, hlídal francouzské zajatce. Jako právník vykonával řadu funkcí  - od okresního soudce až k vrchnímu zemskému presidentovi. Byl i kandidátem na pruského ministra spravedlnosti.

Lindenberg byl dvakrát ženat. Jeho první ženou byla Otilie, rozená Boy (zemřela v roce 1916). Z prvního manželství měl dvě dcery a dva syny. Jeho syn Paul se potatil a následoval jej ve filatelistickém sbírání a bádání.  Jeho druhou ženou byla Ellen, rozená Backmeister. S ní měl dvě dcery (Renate, nar. 1920 a Marii, nar. 1921).

FILATELISTICKÝ ŽIVOT

Od svých dvaceti let začal publikovat filatelistické články, zejména v časopise „Deustche Briefmarken-zeitung“ anebo  Senfových „Illustriertes Briefmarken-Journal“ či „Mitteilungen des Berliner Philatelisten – Klubs“. Jeho pseudonymy byly „D. R.“ anebo „D. Richter“.  vedl i filatelistický časopis „Der Deutsche Philatelist“.

Byl i radou a kurátorem v Kuratoriu Říšského poštovního muzea v Berlíně, a to od roku 1884, kdy nastoupil po zemřelém strýci tajném radovi Juliu Mödingerovi. V Říšském poštovním  muzeu vybudoval filatelistické sbírky.  Během této činnosti věnoval muzeu i své sbírky. Tuto činnost ukončil v roce 1899, později se funkce zhostil nakrátko v letech 1918 a 1919.  V mezidobí začal intenzivně sbírat a nakupovat celiny a věnoval se klubové filatelii.

Stál u zrodu známého filatelistického klubu v Berlíně („Berliner Philatelisten-Klub v. J. 1888“) a stal se jeho prvním prezidentem. Stal se jím 16. 1. 1888. V této funkci zůstal až do 31. 12. 1902. Vzdal se jí, neboť v té době musel pracovně opustit Berlín.

 Je jistě zajímavé, že druhým předsedou byl jeho přítel Franz Kalckhoff ( 11. 1. 1903 – 31. 12. 1907). K založení tohoto významného klubu, který přesáhl hranice Německa došlo v restauraci Adelung und Hoffmann, Leipzigerstrasse 14, Berlín (18. 1. 1888). Za hlavní cíle si stanovil vědecké výzkumy ve filatelii a přínos filatelistické literatuře.  Klub existuje dodnes a schází se v hotelu Sylter Hof na Kudammu 114-116 v Berlíně. Není bez zajímavosti uvést, že předchůdcem tohoto klubu byl v roce 1877 pokus šesti filatelistů,  mezi ně patřil kromě Paula Lietzowa i nechvalně proslulý Georges Fouré (název jejich spolku, který se neujal, byl Verein für Briefmarken zu Berlin).

Pokus učinil i Lindenberg s Kalckhoffem, když založil v roce 1884 Deutscher Verein für Philatelie, pokus byl úspěšný jen krátkou dobu.

Významně proslul při odkrytí velké padělatelské aféry Georges Fouré (viz shora), kterou odryli společně s přítelem Franzem Kalckhoffem.

Lindenberg měl rozsáhlou sbírku celin a velkou sbírku filatelistické literatury. Ve věku 75 let prodal obě sbírky bratrům Petchkům. K jeho smrti vydal obchodník se známkami Philipp Kosack ve svém časopise „Berliner Briefmarken -Zeitung“ (31. 7. 1928, sešit 7) vyčerpávající nekrolog. K 100. výročí  smrti C. L. napsal i rozsáhlý článek jeho souputník dr. Franz Kalckhoff („Wie ich Carl Lindenberg sah“, Berliner Philatelisten-Klub č. 8 z 1. 5. 1950).

HLAVNÍ DÍLA

. Grosses Handbuch der Philatelie – Velká příručka filatelie

. Katalog der Marken des Reichspostmuseums – Katalog známek Říšského poštovního muzea

.Die Briefumschläge der deutschen Staaten von 1892 bis 1895 – Obálky německých 1892 – 1895

.Die Briefmarken von Baden, 1894 – Poštovní známky bádenska, 1894

.Ganzsachen-Katalog des Verlages Gebrüder Senf, 1911 – Katalog celin vydavatelství bratrů Senfových, 1911

.Die Ganzsachensammlung der Brüder Petschek, Band I (A bis L) – Sbírka celin bratří Petschků, svazek I (A až L)

Za zmínku stojí i další publikace : Briefumschläge von Lübeck, Thurn-Taxis, Mecklenburg-Schwerin und M- Strelitz, des Norddesutcshen Postbezirkes, Oldenburg, Hamburg, Bremen, Sachsen, Hannover, Würtenberg, Preussen, der deustchen Reichspost. řada publikací zůstala nedokončena (např. Vittinghef u. Anbeiser von Teltz begonnenes Grosses Handbuch er Philatelie aj.).

OCENĚNÍ

Za svou činnost byl během svého života, ale i po něm, oceněn řadou ocenění. V roce 1969 vydal Lichtenštejn v sérii „Pionýři filatelie“ známku s jeho portrétem (viz ilustrace – Mi 512).

1895 Čestný člen Braunschweigerského spolku sběratelů poštovních známek

1895 Čestný člen Bavorského filatelistického spolku v Mnichově

1898 Čestný předseda Berlínského filatelistického klubu

1904 Čestný člen Berlínského spolku sběratelů celin z 1901

1905 Zrod „Lindenbergovy medaile“ na jeho počest (medaili vytvořil rytec Max von Kawaczynski)

Tato cena byla před I. světovou válkou nejprestižnější filatelistickou cenou, znovu se po pválečné přestávce udělovala o roku 1920 až do roku 1943 a byla obnovena opět v roce 1981. Stále je významnou cenou vedle dalších cen – Crawford Medal, Lichtenstein Award, Lind Medal, Luff Award, Neinken Medal a Newbury Medal.

1922 Udělení stříbrné spolkové medaile spolku „Erstes Vaterländischen Verein der Briefmarkensammler“ v Budapešti

1926 Čestný člen IPHV  v Berlíně

1928 udělena Medaile rakouské jednoty

Zdroje:

www.wikiwand.com/Carl_Lindenberg

Psáno pro  a přidáno na portál www.kf0015.cz

  1. 4. 2016                             Autor: Ivan Leiš

 

 

Číst dál...

FRANZ KALCKHOFF

FRANZ KALCKHOFF

FRANZ KALCKHOFF – VÝZNAMNÝ ZAKLADATEL A SBĚRATEL SPECIALIZOVANÝCH OBORŮ

 

 

Motto:

 

„Razítkovaná známka šeptá,

ústřižek dopisu hovoří,

dopis křičí.“

 

                     Dr. Franz Kalckhoff

 

 

     Již několikrát jsem v článcích o Václavu Nebeském a o počátcích specializovaných oborů v československé a české filatelii (dříve speciální obory a později obory poštovní historie a celin)

zmínil jedno jméno, které dle nestora našich specializovaných oborů znamenalo pro něj a jeho generaci sběratelů hodně. I ostatní sběratelé, se kterými jsem měl tu čest se seznámit v 70. letech minulého století při vstupu do tohoto světa krásných celistvostí, zaníceně o tomto sběratel hovořili. Zmíňovali i další – pro mne tehdy zcela neznámá – jména z německé a rakouské školy jako např. Lindenberg, Ascher, Stenger, Junker, Wagner, Kobold, Kumpf-Mikuli, Müller a další. Nejvíce mi však v paměti utkvěl muž jménem Kalckhoff. Při cestě ke kořenům sběratelství, kterému jsem se doživotně upsal, bych rád tohoto vzácného muže naší obci přiblížil.

Dr. Andreas Franz Anton Kalckhoff

 

se narodil 30. listopadu 1860 v Charlottenburgu a zemřel 13. února 1955 v Einbecku. Jak říkal Václav Nebeský, zdobil tento svět skoro 95 let. Povoláním byl chemik, chemie mu pomáhala i při sbírání.

Stal se jedním z nejvýznamnějších německých filatelistů, řekl bych, že jeho sláva překročila i hranice jeho vlasti a jeho osobnost byla uznávaná i v celé Evropě a za oceánem. Proslul jako čilý autor specializovaných publikací, sběratel specializovaných oborů filatelie, byl editorem filatelistické literatury a experte zejména na celiny. Do filatelistické paměti budoucích generací byl navždy zvěčněn formou Kalkckhoffovy medaile, která se v Německu uděluje od roku 1951 za literatury ve filatelii (prvním, kdo tuto medaili obdržel byl právě samotný Kalckhoff).

Život

Od roku 1879 studoval chemii v Berlíně. Po absolutoriu ( s tizulem dr. filosofie - 1885) pracoval v Berlíně (specializace barvy) a v roce 1889 se dostal služebně do Huddersfieldu v Anglii, kde se zdokonalil v tomto oboru. Zajímavé je, že krátce na to jej cesta zavedla i do Prahy, odkud se vrátil opět do Berlína (1892). V září 1893 nastoupil jako chemik v Říšském patentovém úřadě. V jeho kariéře najdeme i na další funkce – vládního rady (1901), tajného rady (1912) a vládního člena (1921). Do důchodu odešel v roce 1925. Nesnesitelnost války a bombardování Berlína jej v roce 1943 přivedla za dcerou a zeťem do Einbecku, kde též zemřel. ženatý byl od roku 1933 (podruhé?) s vdovou po Alexandru Bungerzovi, paní Elli, roz. Quack.

Filatelie

Filatelie uchvátila tohoto vzácného muže už v v raném dětském věku deseti (?) let. Napomohly tomu dvě tiskoviny – jednal časopis „Briefmarken-Zeitung“ (snad již v roce 1870) a katalog Moschkau (vydání 1874). Čemu se filatelisticky věnoval? Jeho cesta začala u pruských známek a razítek. Později – ve věku jinošském a zralém to byl již specializované obory – zejména celiny (hlavně pruské), ale i telegrafní známky, telegrafní poukázky, služební známky, nálepky, doporučená pošta a doporučené známky a další obory. Stal i znalcem nejstarších německých známek. Záslužný čin. Tyto obory nebyly tak medializovány jako známky. Je třeba říci, že jej uchvátila i filatelistická literatura – četba, ale zejména tvorba, k níž byl mimořádně nadán.

Po získání základních znalostí jeho kariéra byla blesková. Pod svým jménem a pseudonymy „Franz Andreas“ či „A. Franz“ a „ff“ publikoval filatelistické práce. Literatura uvádí ž 200 samostatných prací.

Proslul odhalením padělatelské aféry „Georges Fouré“ společně se svým přítelem, též sběratelem Carlem Lindenbergem.

V roce 1891 převzal redakci „Illustrierte Stempel-Zeitung“ pro vydavatele E. Heitmanna v Lipsku. V letech 1926 – 1927 byl též redaktorem časopisu „Postbriefmarken“. Redigoval též album Schwaneberger a byl členem redakční rady známkového katalogu bratří Senfů.

Věnoval se intenzivně klubové činnosti – byl členem několika národních a mezinárodních sběratelských klubů. Po přestěhování do Berlína byl tajemníkem (1903) a předsedou (1903-1907) Berlínského klubu filatelistů, od roku 1908 čestným členem. Založil společnost GanzsachenSV v Berlíně (1888 se spoluzakladatelem Richardem Rennerem). Byl i členem BDPV ( Federální agentura pro vědeckou filatelii 1927-1935), Germania-Ring, Vienna PhilKl, Německé asociace pro filatelii, Filatelistické společnosti literatury, Sdružení pro soukromé poštovní razítko sběratelů „Merkur“, Známkového klubu „Hallensia“, BDPh (čestný člen od roku 1947), lV Dolní Sasko (čestný člen), RSPL -   Royal Philatelic Society London (od roku 1890), Klubu sběratelů New York (Collectors´Club).

Exponáty

Na výstavě v Berlíně obdržel bronzovou medaili (1904), poté vždy vystavoval mimo soutěžní třídy.

Publikace

Jeho práce jsou poměrně důkladně na veřejných zdrojích evidovány se svšemi podrobnostmi, tím se staly dohledatelné.Pro zájemce doporučuji zejména zdroje DNB (Deutsche National Bibliothek – http://portal.dnb.de), dále http:// de.wikipedia.org (heslo Franz Kalckhoff), http://philabooks.com,

http://www.bdph.de a zejména http://www.worldcat.org.

Zde se omezím na kategorizaci jeho prací.

Publikační dráhu začal odbornými pracemi z chemie. Jedná se zejména o jeho disertační práci „O derivátech močoviny a anhydro-amidophenolech“ (1883) a známější práci „ O chemických padělcích“ (esej z roku 1888).

Dále zaujmou jeho odborné filatelistické práce.

Jeho práce se věnovaly nejdříve známkám. Publikační činnost zahájil prací „Obrazový adresář všech známých dotisků státních poštovních známek spolu s údaji o charakteristických rysech“ (Lipsko 1892).

Dále to byly práce o telegrafní službě Německa a telegrafních známkách a poukázkách. Zaujala i práce o německých poštách v zahraničí.

Pak se soustředil zejména na celinářský obor Pruska a Německa z různých dob. Práce nabyly na kvalitě, když se ke spolupráci s ním připojil i jeho o deset starší mentor Carl Lindenberg. A po jeho smrti (1928)Lindenbergova rodina poskyla dr. Kalckhoffovi i celou celinářskou sbírku tohoto dalšího významného německého sběratele. Za zaznamenání stojí, že dr. Franz Kalckhoff vydal i publikaci o celinářské sbírce bratří Petchků. V roce 1928 vydal Monografii pruských celinových obálek.

Zajímavá část literatury se týká i jeho vzpomínek nebo popis i dalších specializovaných a příbuzných oborů (pohlednice apod.). Známá je i jeho příručka o filatelii. Knihy vydával též v mnoha případech jako svůj tisk mimo vydavatelství.

Ocenění a vyznamenání

Dr. Franz Kalckhoff byl oceněn v Německu i na mezinárodním poli čestným členstvím a řadou medailí.

Z nejvýznamnějších uvádím:

1908 – 2. 3. čestný člen Berlínského filatelistického klubu

1911 – Lindenbergova medaile

1934 - oceněn „Honorary Life Fellow“ Londýnské společnosti RPSL (členem od roku 1890, některé zdroje uvádějí četsné členství od roku 1949?)

1947 – medaile Hanse Wagnera a čestný člen Svazu německých filatelistů

1951 – Kalckhoffova medaile (1. ocenění po zřízení medaile k jeho 90. narozeninám)

1954 - Koboldova medaile

Čestný člen „Klubu sběratelů New York“

Dr. Franz Kalckhoff zanechal stopu nejen v Německu a ve světě, ale i též u nás. Je zřejmé, že naši otcové-zakladatelé specializovaných oborů v něm našli inspiraci a byl jim ve formování organizovaného sběratelství spolu s další z blízkých zemí příkladem. I literatura posloužila ve zvýšení kvality sběratelství různých specializovaných oborů. Proto si zaslouží naši dnešní připomínku.

Článek doplňuji jeho portrétem, titulkou jedné z jeho prací a obrázkem medaile, která se v Německu uděluje již od roku 1951 za literaturu, kde je jeho portrét.

Psáno a přidáno původně na portíál www.kf0015.cz: 23. 6. 2015                                             Autor: Ivan Leiš

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS