HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

SPOJENI S FIRMOU BAFRA REINICKENDORF

Firma Bafra Maschinen Ges. M. B. H. se sídlem v Emmenthaler Strasse 132 - 150 v Reinickendorfu Ost (severní část Berlína) byla prostřednictvím firmy Francotyp G. m. b H. v Berlíně nově založené firmy zajišťující  projekci a výrobu výplatních otisků, aby se stala jedním z dodavatelů této technické novinky na počátku 20. století při vyplácení poštovních zásilek do Československa. Druhou firmou byla firma Anker-Werke z Bielefeldu. Pozornost československé poštovní správy a designovaného zájemce o zastupování fy. B. Jarolímek z Prahy si tyto firmy zasloužily po úspěšném provozu výplatních strojů s mnohonásobnou výplatní hodnotou při hyperinflaci v Německu, kdy starý poštovní systém včetně poštovních známek a dalších způsobů vyplácení naprosto selhal.

Firma FRANCOTYP G.m. b. H. byla střešním podnikem, kde figurovaly tři továrny - výrobci výplatních strojů :

1/ Uhrenfabrik L. Furtwängler Söhne AG, Furtwangen (vyrobil 32 strojů s proslulým App No. 1,)

2/ Bafra Maschinen Reinickendorf Ost (dříve M. Dübner Berlin),

3/ Anker-Werke Bielefeld.

Posledně dvě jmenované firmy vyhověly Říšskému ministerstvu pošt a vyvedly Německo z krize vyplácen ízásilek při období inflace, která vrcholila v roce 1923. Bafra byla satrší německou mechanickou firmou a názvaná byla účelově: BAR ( FRAnkierung ( "volné, pohotové vyplácení" či "vyplácení bez zábran"). Tento subjekt byl silným hráčem na trhu, jak finančně, tak technologicky,  a  též svými výrobními kapacitami. V té době existovaly další firmy, ale podstatně menší. Kdo jim mohl konkurovat byl snad  ing. Erich Komusin a jeho žena Hildur s jejich firmou KOMUSINA (výrobce byla R. Gühl z Hamburku). Obě firmy - Anker Werke a Bafra Maschinen uspěly při výběru dodatvatelů výplatních strojů na přelomu let 1925 a 1926 u československé poštovní správy a staly se tak pod jménem spojené firmy FRANCOTYP  na dlouhou dobu monopolním a později dominantním dodavatelem výplatních strojů do Československa.

O firmě Anker jsem již psal. Ta dodávala výplatní stroje ANKER (typ A), které byly schopny tisknout  a vyplácet hodnoty do 99,99 Kčs. Nejstarší stroje tohoto typu měly pořadové číslo počitadla uprostřed mezi denním a výplatním razítkem, později vyvinuly zlepšený model (1927) , ale v horní pozici otisku. Toto vylepšení bylo nutné pro pohodlnější usazení označení oprávněného uživatele mezi denní a výplatní razítko.

Firma BAFRA byla ještě o něco pružnější než Anker. Dlouhou dobu dodávala na československý trh několik strojů a od každého stroje i několik modelů. Pružně reagovala i na požadavek čs. poštovní správy vytvořit výplatní stroj na vyplácení novinových zásilek, který bohužel neprošel schvalovacím systémem. Hodnota stroje typu B ziskla hodnoty až do výše Kčs 9,99. Pořadová čísla byla zprvu uprostřed nápadně velká, ale později se zmenšila a přesunula do horní části otisku, a to ze stejného důvodu jako u strojů Anker. Od 10. 12. 1929 vyslyšela požadavek československé strany a začala dodávat nový a zdokonalený stroj typu B. Změny byly mechanické (jednodušší nastavení data, lepší odhazování vyplacených zásilek atd.  Pořadová čísla byla malá a nahoře. 

Otisky strojů A a B jsou snadno odlišitelné (základní parametr - vzdálenost os vedných středy denních a výplatních razítek se na první pohled lišily.

Bafra začala však vyrábět typ C.  Ministerstvo pošt a telegrafů je povolilo 14. 2. 1929 so československého poštovního provozu. Tyto stroje se poháněly ručně (lůikou) Povolení bylo na zkoušku. Vydrřelo do 19. 6. 1929, kdy minisretsvo tyto stroje zalázalo s tím, že vydaná povolení platila. Typ C se vyznačoval  stroj  až čtyřmístnou výplatní hodnotou, pořadová čísla byla malá.typ C se nelišil ničím od otisků typu B (novějšího typu). Sběratelsky jsou těžko odlišitelné, což ovšem nehraje velkou roli při sbírání, které není vysoce studijní. Naštěstí z počátečních dvaceti let jejich použítí v československu zůstalo dost archivních údajů  a Jonášova identifikace k odlišení mezi typy B a C.,

O firmě BAFRA moc toho kromě uvedených údajů shora nevíme. Zasloužila se o stroje, které byly modrní, výkonné a odlávaly morálnímu i fyzickému opotřebení mnoho desítek let. BAFRA existovala i v dalších letech a zachovala si výrobní a manažerskou samostatnost. V roce 1972 definitivně splynula s firmou Francotyp, se kterou do té doby byla pod svým jménem spojena výrobně. Firma Francotyp též nevydržela tlak a pod jménem Francotyp - Postalia ( FP) se sídly v Offenbachu a Berlíně vytvořila silnou firmu v roce 1983. Existuje do dneška a svůj tradiční trh Českou republiku a mnoho dalších zemí na světě neopustila, úspěšně konkuruje a dokonce dodává do české republiky a dalších zemí i digitální výplatní stroje  třetí generace.V archivu jsem nedávno našel i údaje, že stroje této firmy se vyřazují ještě o mnoho let později a snad  i v těchto dnech (např. výplatní stroj Bafra E 371 uživatele Obersuhl z Berlína vyrobený v roce 1955 se vyřadil až v roce 1987, v aukci se vydražil za 99 Euro). 

Firma BAFRA se významně zapsala do československé a české historie výplatního otisku . V dávném sídle firmy  v Emmenthaler Strasse v Reinickendorfu ještě v 80. letech firma Francotyp - Postalia sídlila a zcela určitě sídlí nadále.

Tato slova doplňuji desítkou koláží se vztahem k firmě BAFRA.

Koláž 1

Mapka lokace čtvrti Reinickendorf v Berlíně, znak a silniční cedule

 

Bafra 1 001

Pohlednice ze začátku 20. století zachycující Hansastrasse s rohem Residenzstrasse. Sídlo firmy Bafra Emmenthaler Strasse je spojnicí mezi Residenzstrasse a Aroserstrasse

Druhý snímek: Historická brána v Reinickendorfu.

 

Bafra 2 001

 

Třetí obrázek: ukázka zástavby v Emmenthaler Strasse, kde bylo sídlo firmy Bafra. Někde v této ulici v dílnách BAFRA (dříve M. Dübner) se zrodily v roce 1920 - 1923 první výplatní stroje Bafra (typ B)

 

Bafra 3 001

Označení výrobků firmy BAFRA (nebyly to jen výplatní stroje ve 20. letech minulého století  - dolní označení), ale i další mechanické výrobky např. kávomlýnky (označení nahoře) v 30. letech

 

bafra 4 001

Pátá koláž: Přítel Otto Gleixner, ředitel a kutrátor Filatelistické knihovny v Mnichově mi svého času poslal dopis s otiskem firmy Francotyp - Postalia GmbH s identickou adresou dřívější firmy BAFRA, teprve nyní jsem si obálku prohlédl a uplatňuji ji poprvé v tomto článku. Psal se rok 1988

Dalšé strojírenská firma Fabrik Stolzenberg měla své sídlo též ve stejném objektu, kde sídlila BAFRA. Nátisk detailů o firmě Fabrik Stolzenberg z reverzu obálky

Čtvrť Reinickendorf hostila i daší strojírenské a mechanické firmy - např. fu. H. Gossen, určitě je tam řada strojírenských firem do dnešk - ukázka hlavičky jejich firemního papíru.

 

Bafra 5 001

 

Šestá koláž:Výplatní otisk z výplatního stroje vyrobeného firmou BAFRA v Reinickendorfu. Jeden z prvních výplatních otisků Německa používaného Říšským ministerstvem financů z počátku 20. let.

Na dvou dalších obrázcích výplatní tsroje vyrobené firmou BAFRA - na prvním je proslulý model B 1, druhý je z pozdějších let.  Oba tsroje poháněné typickou klikou.

 

Bafra 6 001

 

Sedmý obrázek: Zvětšený stroj BAFRA, model B 1 v druhé části listu dalšěí model Bafra (s klikou) pod heslem: "Poštovní úřad doma, zprovozněn ve všech kulturních státech světa".

Stroj a heslo obklopeny výplatními razítky 23 srátů světa včetně Ćeskoslovenska (vzor 1. republiky).

 

Bafra 8 001

 

Devátý obrázek: Kopie  vzácného dopisu firmy Francotyp Gesellschaft mbH, kteý byl napsán ve zmiňované adrese (datován 15. 3. 1946).

 

Bafra 9 001

 

Desátý obrázek: Kávomlýnek vyroben firmou Bafra Maschinen G. m b. H. v Reinickendorfu, vzácný aukční kus z 30. let.

 

Bafra 10 001

A na závěr: Cenný otisk výplatního stroje BAFRA, typ B , trojmístná výplatní hodnota, velké číslice počitadla uprostřed. První výplatní stroj Bafry u nás. Od fy. B. Jarolímek si jej koupila firma J. Buchsbaum, nakladatelství v Moravské Ostravě (Přívoz). Stroj byl provozován na základě povolení MPT Věstník 58 ze dne 18. 11. 1926 od 22. 11. 1926 do 3. 8. 1928. zobrazený otisk s datem 21. 5. 1927.temnto otisk patří mezi klemoty začátků vyplácení výplatním otiskem v Ćeskoslovensku.

 

Buchs 001

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 31. - GEC

G

GEC = zkratka z počátečních písmen: GEstetner Company (mezi denním a výplatním razítkem)

Název firmy: GEC , Produktions- und Grosseinkaufverband für Erwerbs¨u. Wirtschaftsvereinigungen GmbH,

                   GEC, D. Gestetner, nákup a prodej a výrobní společnost

|Adresa: Fügnerovo náměstí 4, P II.

Povolení: Věstník MPT č. 10 z 8. 3. 1929

Historie firmy: zakladatelem byl vynálezce David Gestetner (1854 - 1939), narozený v Maďarsku a podnikající ve Vídni, New Yorku a Londýně. V roce 1879 patnetoval porstředky reprodukční techniky (cyklostyl, cyklograf aj.). Činnost firmy převzal jeho syn Sigmund G. a dále jeho vnuci David a Jonathan G. V roce 1995 firmu převzal výrobce reproukční techniky japonská firma RICOH. V praze měla firmu filiálku.

Výplatní stroj: Francotyp C 4 s horním číslem počitadla.

Sběratelské označení: FR 8 h - 4m

Otisk 1. dne: 29. 3. 1929 (celistvost č. 16 s tímto otiskem - R) doplněná o celistvost z poštovního provozu

 

GEC 1 001

 

GEC 1 002

 

Druhý výplatní otisk v období - 12/33 - 1/38- , změna všech číslic (datum. počitadlo, výplatní hodnota)

 

GEC 2 001

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: 24 - Ed.B. ozdobně a EB v kruhu

E

Ed. B. ozdobně  + E B v kruhu = Ed. Bellak

Ozdobný monogram Ed. B. a monogram ve tvaru silných počátečních písmen jména v kruhu se objevily až u druhého, třetího a čtvrtého výplatního otisku (viz reprodukce nejníže)

Uživatel: Ed. Bellak, prodej losů, Praha, Ovocný trh 19, Praha I. (v pořadí 95. uživatel)

Povolení: MPT č. 20 ze dne 2. 6. 1928 (první) + č. 36 ze dne 11. 9. 1928 (druhé - firma přestěhována do Hradební 3, změna označení, stroj stejný)

Výplatní stroj Francotyp typu A s horním číslem počitadla

Nejdříve se zastavím u prvního otisku tohoto uživatele. Označení bylo pod výplatním razítkem v plném znění - název firmy, adresa a doplnění o označení domu "U černé matky boží". Na začátku provozu stroje se vyskytují hned tři data na zachovaných celistvostech respektive v literatuře.

A. Jonáš udává datum (rozmezí použití): 12. 5. - 1928 (první den) - 17. 8. 1928 (otisk pravděpodobně v jeho exponátů v PM)

Nové poznatky z doložených otisků:

1. 5. 1928 První zachovaný otisk s číslem 0066. Byl to první otisk anebo otisk před oficiálním spuštěním provozu stroje? Pokud v tento den nenabyl stroj oprávnění jedná se o dosud neznámou ESEJ.

 

bellak 1 001   

 

9. 5. 1928 - druhý dochovaný výplatní otisk s pořadovým číslem 0273. Tento otisk musel vidět A. Jonáš, neboť ve svých archivních poznámkách poznamenává číslené zjištění:

"5. 4. 28 (4 - 5 - 6.)  (4) se šipkami k údajům v závorce vedených od data a dále: cis. 4 (3 - 4)  6 (4 - 5)" (?)

Výsledky zkoumání, ani prozkoumaný otisk s tímto datem neuvádí - jedná se též o ESEJ (?) s jiným datem.

bellak 1 002

Reprodukce doplňuji dvěma celistvosti poštou prošlými s pozdějšími daty.

 

bellak 2 001    

 

bellak 2 002

 

Firma Ed. Bellak se přestěhovala z Ovocného trhu do Hradební a došlo ke změně označení - z plné adresy do monogramu ozdobným písmem Ed. B. pod výplatním razítkem. Třetí zachovaný otisk.

A opět nejasnost: A. Jonáš uvádí první den otisku: 17. 8. 1928 (pořadové číslo 0019!). Ve  sbírce dokladuji celistvost s datem otsku 8. 8. 1928 (pořadové číslo 0052). Jedná se o chybný údaj v uvedení prvního dne anebo o ESEJ (R)?  Reprodukuji dvě celistvosti s oběma daty.

 

Bellak 3 001     Bellak 3 002

Třetí otisk zůstal stejný, ale změnilo se denní razítko. Poznatelné v názvu pošty PRAHA 1, kde jsou při srovnání otisků předchozího a nynějšího zachyceny různé velikosti písmen a kratší podškrt v jedničce.

 

Bellak 4 001     Bellak 4 002

 

A další vývoj nastal v podškrtu jedničky v názvu pošty. Postupně se zkracuje. Jedná se o nový objev, dosud v literatuře nezaznamenaný. Podškrt postupně mizí (viz tři celistvosti níže. U čtvrté néže došlo k opravě a podškrt se na ústřižku objevil (7. 4. 1932 - zvětšeno). Čtvrtý zachovaný otisk. K doplnění do Katalogu Bouška -Leiš 1979.

Bellak 5 003     Bellak 5 002     Bellak 6 001     Bellak 7 001

 

Pátý zachovaný otisk ze stejného  stroje. Dohlédací pošta stále PRAHA 1. Došlo ke změně označení, shodou okolností monogram stejný, ale v jiném grafickém provedení (EB v kruhu). Navíc byl přenesen mezi denní a výplatní razítko. Otisk prvního dne s datem 8. 4. 1932 (shoda mezi Aj a mou sbírkou).

 

Bellak 8 001     Bellak 8 002

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS