HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

Z PRACHU VYDUPANÉ (9)

Z prachu vydupané (9)

 

Rok sedmdesátý osmý. Sekce otisků výplatních strojů komise poštovní historie a celin SČSF se úspěšně uvedla a během krátké doby získala velký počet členů, niocí se stále hlásili. Sekce měla kotvu, identitu, plány činnosti, pevné vedení a podporu svazových orgánů (zejména komise poštovní historie a celin). Členové byly v pravidelném styku, vedení se scházelo též pravidelně. Celostátní pracovní setkání se v tomto roce konalo již potřetí dne 15. dubna 1978 na tradičním místě - v místnostech Městského výboru SČSF v tehdejší Kalininově ulici v Praze 3 na Žižkově. Oficiální název setkání byl Pracovní stekání sběratelů výplatních otisků a spolupracovníků sekce otisků výplatních strojů.

Tohoto setkání se zúčastnilo celkem deset účastníků. Konstatovali jsme, že plán sekce se úspěšně plní. Kolování se zúčastňuje dvacet zájemců. Velký odběr zaznamenávají československé výplatní otisky. Členská základna k okamžiku konání setkání registrovala již 80 členů, většinou z českých zemí, ze Slovenska poměrně málo - jen tři. Došlo bohužel i na smutné odchody ze zdravotních důvodů. Zpravodaj začal vycházet samostatně pod názvem VÝPLATNÍ OTISKY. 

Pracovní skupiny. se mohly pochlubit již prvními výsledky své práce. Úspěšná byla skupina čs. pošt, s níž spolupravalo devět členů sekce, mezi nimi i dr. Karel Všetečka k radosti nás všech.

Sekce oznámila, že bude intenzivně podporovat členy, kteří mají zájem o vystavování svých sbírek na soutěžních výstavách.

Na pracovnícxh setkáním byla velká diskuse, a to vždy - při této se hovořilo o otiscích v námětových sbírkách, sbírání otisků v zahraničí, katalogizaci výplatních otisků.

Dalším významým rysem schůzek bylo to, že byrokracie byla zkrácena a dala se přednost odborné problematice. Na této schůzce odezněly tyto příspěvky a přednášky : Historie výplatního otisku Hasler (motýlek) na poštách - M. Bouška, Výplatní pásky u čs. výplatních otisků a jejich místo ve specializované a studijní sbírce - P. Kukačka, Historie výplatního stroje na doporučené zásilky VÚS na poště v Praze 6 - T. Šilhán, Současné zajímavosti pražských výplatních otisků - M. Kocíková, Zajímavosti současných čs. výplatních otisků - I. Leiš. Posledně jmenovaný přednesl i další příspěvky těch, kteří se nemohli zúčastnit setkání -  Vl. Feldmanna, Česko - slovenská výjemnost na výplatních otiscích a Germanizace u výplatních otisků, a J. Pospíšila, Výplatní otisky bankovních institucí. Vše otisk šéfredaktor l ve Zpravodaji.  Všechny přednášky byly doprovázeny bohatým dokumentačním materiálem.

Rozhodli jsme se sejít  u příležitosti Světové výstavy PRAGA 16. 9. 1978 v Praze. Neformální schůzka se uskutečnila v prostorách výstavy. Byly avizovány pravidelné pražské schůzky v roce 1978 - v druhé polovině roku se  v Praze konaly celkem čtyři. Hlavní náplní byly výměny a odborné přednášky a konzultace. I na tomto setkání došlo k poměrně masivní výměně materiálů s výplatními otisky. Sběratelé Sláma st. a Leiš věnovali účastníkům celistvosti s výplatními otisky.

Pracovní setkání splnilo účel - setkali se sběratelé, poučili se, vedení dostalo nové inputy a účastníci odcházeli i s novými "úlovky". Odnášeli si i řadu nových informací a poučení.

 

Prezence      Celistvostui setkání

Číst dál...

Z PRACHU VYDUPANÉ (6)

Z PRACHU VYDUPANÉ (6)

DOBOVÉ MATERIÁLY (1976, 1986)

Předchozí text (5) doplňuji různými dobovými materiály, které dokreslují zejména rok 1976, kdy došlo ke zrození sekce otisků výplatních strojů SČSF, prvnímu roku organizovaného sběratelství v Československu po dlouhé přestávce (po více jak 40 letech) a vypracování záasadních pilířů sběratelství.

Scan1     Katalog OVS     Scan10004Scan10005Scan10006Scan10007Kolování 2     ZPRÁVA 1   Plán 1986Karta děrovací

 

 

 

Číst dál...

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (12)

V nejvyšších patrech sběratelství čs. poštovní historie (12)

V letech 1979 a 1980 došlo k stabilizaci nově vzniklé entity poštovní historie a celin v českých zemích. Nesměle se začaly navazovat kontakty s kolegy a příznivci poštovní historie na Slovensku.V obou letech j komise se sídlem v Praze měla název „Komise poštovní historie a celin“ (bez doplňku příslušnosti – balancovali jsme mezi SČF – SČSF, Teprve v roce 1981 nám byl přisouzen doplněk k názvu :“ SČSF“. O tom v dalších pokračováních.

Hlavním úkolem komise bylo stabilizovat personální obsazení uznaných pozic či funkcí. Vrcholným orgánem komise bylo „vedení KPH+C“ . Počátkem roku 1980 je tvořili (v abecedním pořádku): V. Bortlík, M. Bouška, I. Leiš, V. Mahovský, V. Maxa, Vr. Palkoska, M. Polišenský, A. Vorlíček a E, Votoček.

Byl stabilizován i kádr krajských gestorů PH+C. Tvořili jej: P. Kukačka (Praha), M. Forman (Středočeský kraj), V. Příkazský (Jihočeský kraj), V. Váňa (Západočeský kraj), J. Zronek (Severočeský kraj, M. Vostatek (Východočeský kraj), J. Papoušek (Jihomoravský kraj), M. Blaha (Severomoravský kraj).

Stanovena zásada, že vedení by měly tvořit předseda, místopředseda, tajemník a vedoucí sekcí. Plénum vedení komise a gestoři krajů. Rozšířené plénum – potencionální sběratelé a aktivní jednotlivci na poli PHC.

Pozorný čtenář mých řádků jistě zpozoroval, že ve vedení í se neobjevily již tři z dřívějších osobností: O. Štaffa, V. Nebeský a P. Kukačka. V roce 1979 jsme ještě s O. Štaffou byl na sobotním výjezdů do krajů, takže jsem se dozvěděl, že došlo k určitým názorovým rozporům mezi předsedou komise a ním. Zda to byla příčina odchodu O. Štaffy z komise nevím., je skutečností, že později, když jsem se i já dostal do soukolí problémů, jsem O. Śtaffu potkal v Palackého ulici a během několika minut jsem si uvědomil, že v té době jsem na tom stejně jako O. Štaffa v roce 1979. Je fakt, že Štaffův odchod z komise byl v tichosti a nedoprovázelo takové drama jako v Nekvasilově případě. Nekvasilova i Štaffova odchodu jsem dost litoval a cítil jsem, že i V. Maxa nebyl z tohoto vývoje nadšený. Odchod v. Nebeského, nestora poštovní historie a české filatelie, způsobil asi věk. Škoda, byl velmi zkušený a měl pochopení pro mladé. ÚŽASNÁ POVAHA. Navíc byl prvním předsedou komise tehdy ještě speciálních oborů v roce 1966 a hybatelem (movens spiritus) specializovaných oborů v českých zemích. Vždyť nebýt jeho osobnosti, klub specializovaných oborů by asi v té podobě, v jaké byl založen, asi nevznikl… Třetí odchod měl logiku, aspoň na povrchu. Pravoslav Kukačka odešel podporovat rozvoj poštovní historie a celin na Městský výbor SČSF, což bylo velmi záslužné. Konečně se našel gestor pro Prahu a Slávek vydržel dlouhá léta na této pozici ku prospěchu sběratelství. Je proslulý svou výdrží. Vždyť funkci jednatele klubu 00-15, nyní pobočného spolku SČF zastává již skoro 50 let! Ukažte mi v našich končinách takového druhého. A jakou kvalitní práci vykazuje! Zlí jazykové si však suškali, že byly i jiné důvody ve vztahu k předsedovi… Vztahy se v komisi dostávaly do polohy – „absolutní přízeň/mezní nenávist“. Pragmatismus jakoby vymizel.

Běžná práce se v těchto letech soustřeďovala na další agendu – pracovalo se na získávání údajů z různých úseků poštovní historie, sestavil se seznam pošt a byl připraven k otištění ve Zpravodaji, navazovaly se kontakty s ostatními existujícími zpravodaji. Nitky spolupráce se začaly navazovat. Pozornost se věnovala předběžným celinám a začal se připravovat Den poštovní historie 1980 v Kutné Hoře. Komise se chystala na účast na chystané Národní výstavě OSTRAVA 1980. Zahájily se práce na rukopisu polních pošt čs. vojsk (rukopis měl být hotov do konce roku 1983). Toto dílo mělo být prací autorů – Zd. Kvasničky, V. Fialy, M. Blahy a Vr. Palkosky.

V únoru 1980 se přihlásil ke spolupráci s komisí i Miroslav Langhammer a navrhl vytvořit sekci automatizace poštovního provozu. Komise jej designovala do funkce jejího vedoucího.

Rok 1980 byl vůbec rokem přílivu nových aktivních členů. U příležitosti výstavy MOST 1980 se přihlásil i nový člen Vladimír Bulíček a žádal navázat spolupráci s vedením komise, zejména na úseku katalogu pro výstavu. I při výstavě TEREZÍN 1980 komise byla aktivní. Přispěla do katalogu články.

Sběratelé se těšili na Den poštovní historie v Kutné Hoře. Čekal je bohatý program – seminář, schůzka sběratelů, nabídková soutěž, přednášky, schůze rozšířeného pléna. Na tut dobu dost progresivní forma práce sběratelské obce poštovní historie a celin.Tato forma se zachovala až do rozpuštění komise PHC v roce 1989.

Koncem roku došlo ke společné akci se slovenskými sběrateli. Na schůzi pléna KPHC SČSF přijeli ze Slovenska O. Gaťa, I. Tvrdý, J. Tekeĺ, V reprezentativním složení se začala projednávat agenda plánu práce na rok 1981 pro celé Československo, programy dalšího setkání, jurymanská sekce a publikační činnost. Komise dostala punc celorepublikového orgánu. Princip národních komisí byl zachován, ale celostátní působnost byla nadřazena. Svaz hledal stále svou koncepci a fungování.

Ve spolupráci se Svazem začaly práce na katalogizaci celin (za Svaz A. Dušek, za komisi Vr. Palkoska a V, Bortlík).

Den poštovní historie v Kutné hoře byl úspěchem zejména díky vynikající práci kolegů Formana, Kohouška, Schreibra a Veselého, organizátorů v místě konání. Tradice Dnů PH byla zahájena.

V roce 1981 nás čekal SOCFILEX v Bratislavě a na den 17. 10, byla stanoven termín Dne poštovní historie v Jihomoravském kraji.

Jak pokračovalo vydávání Zpravodaje KPHC? Od začátku roku 1978 došlo k velké změně. NASTAL ZLOM V KONCEPCI. Změnila se formální stránka ve vydávání zpravodaje – již ne cyklostyl, ale pomocí kovolistů s tím, že se mohly kvalitně tisknout i doprovodné ilustrace. Ale cdo bylo závažnější je skutečnost, že se vydával ústřední zpravodaj KPHC a dále několik zpravodajů některých sekcí. Jedním ze zpravodajů sekcí jsem dostal do vínku i já –zahájil jsem redigování a tištění zpravodaje sekce otisků výplatních strojů VÝPLATNÍ OTISKY. Zpravodaj KPHC zmizel a přejemenoval jsem jej´. Od ledna 197á se jmenoval „Poštovní historie“

Od latinského názvu „HISTORIA POSTALIS“ jsem na poslední chvíli upustil …. Ten jsem využil až u mých osobních stránek v roce 2016. Nicméně u názvů jsem neskončil. Později jsem přejmenoval tento zpravodaj na zpravodaj „POSTILIÓN. Ale to předbíhám. Příště tedy o zpravodajích, které jsem měl na starosti já.

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS