HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

CELISTVOSTI BUDIŽ POCHVÁLENY

CELISTVOSTI

Filatelistické celistvosti patří mezi to nejcennější, co filatelista může mít ve své sbírce. Podáním či posláním dopisu či jiného druhu zásilky vzniká unikátní předmět či artefakt, vytvořený odesilatelem a provozovatelem záslání dopisu - poštou, kurýrem a jiným subjekty. Je velkou chybou, že se známka odlepí anebo, že se vystřihne to, co sběratele bezprostředně zajímá (razítko, výplatní otisk a podobně), Porušeí se celistvý předmět, často nejen zajímavý, ale i unikátní. Přeruší se souvislosti a další okonosti důležité pro sběratele. K velké škodě sběratele a celé poštovně historické souvislosti. Celistvost ve všeobecném smyslu je důležitá nejen ke sběratelským, ale i k dokumentačním účelům. V případě výplatních otisků, a jejich ústřižků nezjistíme nic. Ztratíme souvilost s uživatelem, cestou poštovní zásilky a přijdeme o malý kus kulturní historie entity v příslušné době.Tato uvedená fakta jsou více méně známá, i když podle mého nízoru ne vždy zažitá mezi sběrateli. Výmluv sběratelů je hodně, ale to podstatné je třeba mít na mysli - neztratit to nejcennější, co dělá sběratelství sběratelstvím. Historií je zásah příjemce. A to je závažné. ČASTO OBÁLKA SLOUŽÍ K RŮZNÝM POZNÁMKÁCH NESOUVISEJÍCÍM S PŮVODNÍ ZÁSILKOU...

Další otázkou jsou formáty. Je jasné, že velké formáty celistvostí jsou pro sběratele a též i pro vystavovatele velkou přítěží. Často se vytvářejí velk évýstřižky. Pokud to je nezbytně nutné, ke třeba si poznamenat údaje, o které přijdeme či si pořídit fotokopii anebo novějí sken do icloudu.

Rád bych se zatavil ještě u jedné věci. Existují celistvosti věrohodné, u nicž vidíme jen s prvky, které byly vytvořeny v poštovním provozu nezbytně nutně. Mohou se objevit i prvky vynucené (podle platných pvidel či nutnosti jejich uvedení na zásilce). Ttao celistvost je pochopitelně nejcennější. Pak se často objevují prvky doplňující. Taková celistvost se pozná rychle a hned. Bohužel argument sběratelů, že celistvost uměle vytvoiřená, i když je poslaná poštou, by se jinak nesehnala, je bohužel pravda. S tím nic nenaděláme. Bez takové clistvosti bohužel bychom nezískali příslušný atefakt, o který se zajímáme. 

Další neméně důležitou otázkou jsou zásahy úřední - děrování, příchozí razítka. Archivované obálky jsou často v šanonech a pořadačích nezbytně proděravněné. V minuosti byly odsuzované a nesbírané. Je to však správné? I to je součást zacházení s celistvostmi.

Další nešvar zacházení s celistvostmi je označeování celistvostí ve sbírkách podle katalogů, přehledů, seznamu či nověji databází, bohužel na titulní straně. To je pohodlné, hned celistvost najdeme, Je to však sprývné? Označení zajišťují razítka, nesmazatelné prostředky. Nestačila by aspoň tužka? Poznámky by se měly objevit na reverzu, ne na averzu anebo by se měl přiložitlístek s popise. Sám se kolikrát přistihnu,m že toto pravidlo nedodržuji. Pohodlí je pohodlí. Litovat poté je už bohužel pozdě.

Text doplňuji dvěma ukázkami ze sbírky, které jsou velmi zajímavé.

Jednak to je lístek uživatele Fortuna v Bratislavě,k terý napsal na dotaz profesoru Boh. Špinarovi informaci o použití nového označení (klišé). Vyžádaný dotaz sběratele. A ejhle, víme, že prof. Špinar byl pravděpodobně sběratel anebo tuto službu poskytl jinému sběrateli. Zveřejňuji averz i reverz lístku.

A HLAVNĚ PŘEKONEJME NÁZOR, ŽE CELISTVOSTI SE MUSÍ DÁT DO KRABIC, DESEK ČI POŘADAČŮ A TY ZABÍRAJÍ VELKÉ MÍSTO.PROBLÉM JE JINDE....Je možné jej překonat a snažit se zachovat celistvosti.

Profesor 002

 

Profesor 1 001

 

A druhý případ dokresluje dopis vyplacený výplatním strojem firmy Jakober & Cie v Bratislavě.Zaslaný na adresu vynikajícího sběratele čs. a české filatelie Jiřího Nekvasila, který našel zalíbení i ve výplatních otiscích. Sbíral je již ve 30. letech, jak mi potvrdil při některém z našich inspirativních setkání. Napsal též o tisk, který mu firma poskytla. A ejhe, víme další informaci - Jiří Nekvasil sbíral otisk již v roce 1934 a ne v roce 1938, jak mi sám kdysi potvrdil....Vyvstává další otázka - nezařdíl vše jeho tatínek. A dále: byl někdo z nich členem Stolní společnosti Jaroslava Lešetického? možná, že se odpovědí na tyto otázky dozvíme. Z celistvostí. Na osobní sdělení je bohužel už pozdě.

Oba případy pomohly zachovat otisky, které by později byly nedohledatelné...Navíc nám celistvosti poslytly informace, jak se otisky získávaly a dále fakta o sběrateléch 30. let, o kterých toho víme velmi málo.

 

Profesor 001

I o tomto je sběratelství.

Číst dál...

CELISTVOSTI HOVOŘÍ

Celistvosti nejen s výplatními znaky pošty a dalších účastníků poštovního provozu, ale i  poznámkami či znaky hovoří a dokládají skutečnosti historie. V přelomových dobách podávají svědectví o tom, jak společnost žila. Celistvosti z Protektorátu ČM a doby bezprostředně po osvobození v roce 1945 jsou toho jen důkazem.Začerňování německých názvů či razítka sdělující, že" staré tiskopisy se používají až do vyčerpání zásob" (např. z narodohospodářských důvodů (po osvobození) anebo "Spotřeba starých zásob" v češtině a němčině (za Protektorátu) byly dost běžné. Reálie dosvědčují život v různých dobách.

VYČ 1 001

 

VYČ 2 002

 

VYČ 2 001

 

 

Číst dál...
  • Zveřejněno v ZÁLIBY

CHVÁLA CELISTVOSTÍ

Od samého počátku, kdy jsem se začal věnovat poštovní historii a jejich arfefaktům jsme společně s ostatními přáteli - sběrateli razil zásadu sbírání artefaktů na celistvostech. Doposud se mi to jen a jen vyplatilo. Neuchovaly se nejen dotyčné artefakty, ale hlavně ve spojení s dalšími poštovně historickými a všeobecně historickými souvislostmi. Další údaje na averzu i reverzu vodně doplnily údaje, které sběratel považuje za cenné a rozhodující. Navíc se uchová jedna cennost, která by roztřiháním zničila cennost nejcennější - informace o aktérech sběratelství či o adresátech.

Takovým příkladem jsou i celistvosti, které níže zobrazuji. Jsou to dopisy  odeslané adresátovi - panu Josef Bezchlebovi, učiteli ze Žižkova dne 11. 3. 1936. To by nebylo nic velezajímavého. Zajímavý je i odkaz uvedený v adrese na Klub českých filatelistů. V roce 1935 a 1936 byli totiž po smrti zakladatele Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů Jaroslava Lešetického sběratelé výplatních otisků organizování v Odboru frankotypů při tomto klubu, nejstarším klubu filatelistů v Čechách. Předsedou odboru byl Albert Jonáš. Josef Bezchleba byl tehdy jedním z význačných sběratelů otisků a pravděpodobně i jakýsi jednatel této entity. Psal jsem o něm a jeho vztahu k Albertu Jonášovi ve své memoárové publikaci Žralok a frankotyp, která vyšla v Praze v roce 2017 (stále jsou zbylé výtisky k dostání a objednání na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.). Na straně 172 jsem zde otiskl dopis Josefa Bezchleby Albertu Jonášovi. Obor sběratelství výplatních otisků tehdy šel pomalu do klidu vlivem mnoha okolností - nadměrné práce Alberta Jonáš, nemoci jeho manželky Kitty a hlavně  kvůli událostem předvídajícími nadcházející smutné události.

Objevená celistvost s otiskem uživatele PETSCHEK a spol. s datem 11. 3. 1936 je hezkým dokreslením  o otiscích a jejich sběratelích.

Otisk byl jedním z posledních známých tohoto uživatele (oproti předchozím u ní došlo ke změně výplatního znaménka a číslic). I z tohoto hlediska je tato celistvost zajímavá.

 

Bezchleba 2 001

A po několika měsících další objev - celistvost adresovaná učiteli ze Žižkova Josefu Bezchlebovi, poslednímu mohykánovi sběratelství výplatních otisků u nás před druhou světovou po rozpuštění Odboru frankatypů při KČF. .Příjemný objev. Co bylo pak. Protektorát - II. světová válka - osvobození - komunistický převrat - krutá padesátá potírající sběratelství.... S výjimkou článku L. Cibulky ve filatelistickém časopise během Protektorátu nastal velký útlum. Svěratelé na slávu výplatního otisku zapomněli a sbírali individuálně. Ještě že tak. Díky mnohým a hlavně Mirko Markovi z Teplic, který zachycoval otisky v soukromém katalogu, mám svědectví určité doby. Čekat jsme museli do 60. let, prodleva pro obor byl zničující.

Dvacet let se zapsalo nepříznivě do historie sbírání výplatních otisků....Buďmě vděčni aspoň jednotlivcům, kteří jako Josef Bezchleba, L. Cibulka a M. Marek vytrvali a zachovali nám alespoň celistvosti.. Díky jim.

 

Bezchleba 001

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS