HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÝPLATNÍ STROJ POUŽÍVAL J. OTTO JEN NĚKOLIK TÝDNŮ

Jan Otto (8. 11. 1841 - 29. 5. 1916) byl významný český knihkupec, nakladatel, politik, podnikatel a kulturní činitel. V roce 1871 založil vydavatelství a knihkupectví. Významně se zasloužil o povznesení o českou kulturu, pésemnictví a zdvihl hrdost Čechů na svou historii a kulturu.

Firma J. Otto se v roce 1927 nechala přemluvit vedením firmy B. Jarolímek, aby si objednala výplatní stroj na vyplácení novinových zásilek. Učinila tak za podmínky,  že "bude povoleno frankovati novinové zásilky".  Ministerstvo pošt a telegrafů vyslovilo s vyplácením novinových zásilek předběžný souhlas, ale za podmínky, že dohlédacím úřadem bude PRAHA 1 a že otisky budou modré barvy.

B. Jarolímek poskytl firmě J. Otto výplatní stroj Francotyp A s se středovým číslem počitadla (malá písmena) sběratelské označení FR 6s - 4m. Povolení bylo uděleno 29. 9. 1927 Věstníkem č. 46. předtém se uskzečnily přípravy. Byl vytvořen otisk, který byl prezentován dne 17. 7. 1927. Zachovala se esej č. 24 (viz Katalog Bouška - Leiš) s chybným datem letopočtu - místo správného 1927 se objevil letopočet 1937 (RR). Otisk nebyl poštovně použit.

.OTTO 1 001

 

Výplatní stroj Francotyp A byl strojem skladovým, který B. Jarolímek používal na prezentace, vyzkoušení a podobně. Později si svou slávu prožil na výstavě Klubu českých filatelistů. Pro účely prezentace a získání souhlasu MPT byl válec naplněn modoru barvou, štoček označení byl přenesen z předchozí eseje a umístěn pod známkou (cca 3mm) Otisk byl přiložen k žádostio povolení. Datum eseje 9. 8. 1927. V historii čs. výplatního otisku období 1926 - 1939 se vyskytly či zachovaly jen dva otisky modré barvy - tento v archivu MPT a  druhý v exponátu Alberta Jonáše (uložen v depozitáři Poštovního muzea). Ohodnocení RRR si dozajista zaslouží. Druhým zachovaným modrým otiskem je otisk B. Jarolímek/Francotyp z pozdějších let, též RRR - evidovaný v Katalogu esejí Bouška - Leiš pod číslem Ess 25. 

U obou otisků bylo vyhověno požadavku MPT a v otisku je dohlédacím poštovním úřadem PRAHA 1.

J. Otto ve spolupráci s  B. Jarolímkem využil mezidobí schvalovacího procesu k vyplácení svých zásilek původním strojem, ale s dohlédací poštou PRAHA 4 Byl poštovně využit v době od 7. 10. 1927 až 18. 11. 1927 Fungoval více než měsíc. Ohodnocení R. Dolní celistvost vznikla sedm dní před definitivním ukončením proovzu stroje, takže má i svou hodnotu, která je zvýšena reklamní, textem na obálce. Poslední vydražení na Aukru bylo v hodnozě 95 Kč.

OTTO 1 002

 

Otto 2 001

 

Krátká historie výplatního otisku J., Otto byla krátká, skončila záporným vyřízením žádosti k vyplácení novinových zásilek ze strany MPT. Výsledkem bylo, že J. Otto zapůjčený stroj firmě B. Jarolímek vrátil.

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

NÁPADNĚ VELKÁ ČÍSLA POČITADLA

Československá poštovní správa se rozhodla pro výplatní stroje FRANCOTYP  v poštovním provozu v polovině 20. let 20. století. Bylo to v době, kdy německý výrobce Francotyp - Bafra Berlin - Reinickdorf vyvíjel pro německý trh výplatní stroje s otisky  v novém progresivním tvaru. Bylo to v letech 1924 - 1926, Německo akceptovala výplatní razítko ve tvaru osmiúhelníku s nápisem DEUTSCHES REICH, které byly začátkem přechodu od vertikálního k horizontálnímu uspořádání. Vyvinula dva modely - "Simplex" a "Francotyp B". Uspořádání součástí bylo: kulaté denní razítko s datem a domicilem dohlédací pošty - ve středu uprostřed velké číslice počitadla otisků (různé typy číslic) - osmiúhelníkové (později obloukovité se čtyřmi prolomenými rohy) s názvem státu, výplatní hodnotou.    Tyto modely se omezeně použily v německém poštovním provozu (firmy Schering a Rudolf Mosse z Berlína). . Byly to celkem tři stroje. Tento model se osvědčil. Byl vyvinut i další model Anker/Bafra (vysoké číslice - obloukovité výplatní razítko), ale i jeden ze součástí Francotyp GmbH - firma Furtwängler Furtwangen vyvinul fabrikát Furtwängler . Zajímavostí a pozdějším nedostatkem tohoto typu bylo to, že umístění označení uživatele se mohlo umístit jen pod výplatní razítko, neboť vysoké číslice uprostřed mezi denním a výplatním razítkem , jiné umístění nedovolovaly.

Model  Francotyp B  byl i typem stroje, který byl nabídnut československému partnerovi společně s dalším typem A (Anker-Werke Bielefeld) na jaře 1926 ihned po zkušebním proovzu tohoto nového typu. Ministerstvo pošt a telegrafů dne 9. 9. 1926 tyto dva typy  povolilo na zkoušku.

Rád bych doplnil, že model Francotyp B (Bafra) byl mezistupněm k vytvoření dalšího typu stroje C (poháněného ručně). Tento typ byl sice povolen na krátkou dobu, ale pak byl československým MPT zamítnut z neznámých důvodů. Byly zkoupeny zpočátku jen výplatní stroje se sběratelským označením FR 8 s (v) - 3m.

Sbírky výplatních otisků ze začátku vyplácení výplatními stroji u nás dokládají tyto stroje B (3m)  s následujícími otisky: Číslice byly 5 - 6 mm vysoké.

1/ Velmi cenný (RRR) otisk - esej uvedeného uživatele České průmyslové a hospodářské banky v Praze s cenným datem 19. 6. 26. Jednalo se o nejstarší známý výplatní zkušební otisk, který vznikl v období horkých příprav na tento způsob vyplácení. Na Perštýně 15 se v té době rodila podoba a grafická úprava prvních otisků, jak je vidno ze zobrazeného otisku.

 

BIG 1 001  

Další otisk zobrazuje otisk stroj B s velkým číslicemi uprostřed vzešlého již u poštovního proovzu (prvním pražským uživatelem byla  Česká průmyslová a hospodářská banka v Praze.

BIG 1 002

 

Prvním mimopražským a celkově čtvrtým uživatelem bylo nakladatelství I. Buchsbaum v Moravské Ostravě 3 (Přívoz 1) , sběratelsky FR 8 s (v) - 3m. . Výška číslic 5mm. Dvě celistvosti poštou prošlé jsou zobrazeny, obě z let 1927 RR).První  z celistvostí je adresována na jednoho z průkopníků sběratelství tohoto oboru K. F. Pešák, pracovníka poštovního úřadu v Lomu u Mostu. Bez něj a několika dalších sběratelé bychom neměli tak perfektní zachovalou  sběratelskou a badatelskou základnu.

 

BIG 2 002

 

BIG 2 001

 

Poznámka:Tento článek neřeší další typ výplatního otisku s číslem počitadla mezi denním a výplatním razítkem  a malými číslicemi  uprostřed. Těchto otisků bylo více než zde popisovaných.

 

 

 

 

 

Číst dál...

CO VÝPLATNÍ OTISK, TO OBČAS PŘEKVAPENÍ

Když jsme s M. Bouškou v 70. a 80. letech dokončili dva základní katalogy výplatních otisků Československa, domnívali jsme se, že máme dostatek materiálu a informací (zejména díky usilovné práci K. F. Pešáka, A. Jonáše, J. Lešetického, F. T. Winklera a M. Marka) a že dodatky se objeví jen ojediněle. Tento stav skutečně nastal, za za čtyřicet let se skutečně objevilo jen minimum dodatků. Podrobnější pohled a nové akvizice způsobily to, že jsem v minulých dnech objevil několik desítek nových údajů a zajímavostí, o které je třeba původní katalogy doplnit. Je to přirozené, odstup let a otisky z neznámých sbírek k doplnění údajů a nových otisků značně přispěl. V současnosti jsem se hlouběji pustil do studia a bádání přineslo ovoce. I dnes přispívám s další troškou do mlýna. Týká se 335. uživatele výplatního stroje Francotyp B4 s horním číslem počitadla (sběratelsky FR 8h - 4m , dohlédací pošta PRAHA 1). Firma TEX závod se suknem obdržel povolení publikované ve Věstníku č. 45 ze dne 25. 9. 1930.

Do této chvíle jsme žili v domnění,že prvním otiskem tohoto uživatele bylo datum 25. 7. 1930 (údaje dle AJ, který obdržel pravděpodobně od firmy B. Jarolímek a jeho kontaktů uvnitř této firmy). Překvapením je nález nového otisku s datem 10. 7. 1930. To byl první den použití? Anebo otisk na celistvosti vznikl při dokončení montáže otisku a byla esejí, která nebyla ve své době takto označena. Patnáct dní se čekalo ma "druhý" první den otisku? Co vše zpozdilo? Co tedy považovat za 1. den života otisku? 10. anebo 25. 7. ? 

 

 

TEX 001

Další osud tohoto otisku, ať již byl první den jakýkoliv, byl zajímavý. Jak píše Albert Jonáš:

 

"Při namontování štočku pod známkou porušil mechanik závity přídržného šroubu a poněkud špatně tiskl. Firma TEX žádala opravu, kterou mechanik na svůj náklad přislíbil. Po několikátém upozornění (posledním 19. 8. 1930), nechala fma Jarolímek rýti na svůj )čet pod známku štoček nový. Původní štoček měl charakteristické znaky: široké H ve slově Praha. Dolní R vybíhá skoro z průsečíku obloučku a svislé nožky. Dolní dvě řádky nízkým písmem."

 

Další otisky byly ve stejném stroji. Pouze označení bylo změněno. Reprodukuji originální popis změn ze Studií A. Jonáše a nechávám je na celistvosti.Otisk začal tisknout v srpnu 1930 a dále vše probíhalo beze změn (viz druhá celistsvost).

TEX 2 001

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS