Císařovna Marie Terezie se za své vlády zapsala do historie a života Rakouského císařství mnoha pozoruhodnými činy. Jedním z nich byl razantní zásah do poštovnictví, zejména uzákoněním Poštovního řádu ze dne 14. prosince 1748, v němž zakázala veškerá soukromá poselská zařízení. 

Co předcházelo tomuto zásahu do poštovnictví?

Poselské ústavy

Před přijetím Poštovního řádu se pošta doručovala posly. Poselské doručování bylo značně roztříštěné a neodpovídalo zájmům císařství.. Existovaly klášterní poslové (doručování mezi kláštery) , univerzitní poslové (doručování univerzitní pošty), řezničtí poslové (pro své výhody a způsob činností doručování pošty různých subjektů), poslové rytířských řádů, městští poslové). Poselská spojení byla nepravidelná, nahodilá, neměla naději na všeobecné a široké použití. V Rakouském císařství stále více uplatňovala svou moc státní správa.

1522             byly vydány instrukce pro poštovní posly (Ordinanz der Kammerboten)

1564 - 1568   dvorský poštmistr vlastnil pěší posly, vlastní denní a noční posly, jízdní posly,spěšné denní a noční posly a vlastní kurýry pro pravidelnou poštu 

1576             císařský dvůr zavedl císařské dvorské kurýry (doprava osobní císařské pošty)

1588             Rudolf II. vydává zvláštní instrukci pro dvorský poštovní úřad

1616             ustavili se jízdní úřední kurýři

1621             dne 13. září vydává Ferdinand II. poštovní patent (nařízení Passierzettel)

1637             dne 12. srpna Ferdinand III. vydává patent (zrušení instituce řeznických poslů a všech poslů císaři nepodrobených v dědičných zemích a v celé říší římské)

1691             pro případ válek a válečných konfliktů zřízeni polní kurýři

1693             zřízeni dvorští a polní kurýři

1695             císař Leopold I. dne 16. dubna vydává patent (zakazuje všem lenním jezdcům a poslům sbírat dopisy a používat poštovní trubku)

1703             státní poštovní poslové začleněni pod Poštovský císařský úřad a jeho ředitelství

1751             zřízen pravidelný poštovský kurs 1. května mezi Lincem a Štýrským Hradcem

1722             dne 17. srpna vydal Karel VI. (otec Marie Terezie) patent o poštovních poslech (zákaz činnosti městských a dalších soukromých poslů) 

1723             dne 4. června zřízen dozírací orgán pro soukromé posly

1743             rozhodnuto, že poštovnictví Rakouského císařství bude postátněno a zavedl se státní poštovní monopol (včetně dopravy osob)

1748             Marie Terezie vydala řád pro poštovní posly (zakazuje veškerá soukromá poselská zařízení)

                    Zdroje obrázků: www.i60.cz + wikipedia.org

Císařovna Marie Terezie

Titulní list Poštovního řádu (Neue Post-Ordnung) Marie Terezie, Vídeň, 14. prosince 1748

Řád Marie Terezie je pamětihodný mnoha dílčími nařízeními, netýká se jen poslů. Poprvé se zmiňuje o sběrných dopisů (Briefsammler), kteří se stali základem budocích menších poštovních úřadů. Omezuje váhu poštovní zásilky na osm liber (těžší se nepřijímaly). tento dokument nazývaný též jako "poselský patent" určoval doručovací službu. Definoval práva a povinnosti poslů. Definoval poštovní posly, poštovské stanice, poštovské sběrny a určoval provoz mezi stanicemi. Určoval i funkci přísežných poslů (pošta mezi vrchnostenskými úřady), definoval též tzv. obtížné dopisy (obsahující peníze, cennosti apod.)  a zavedl institut recepisů (podacích lístků). Důležitým uzákoněním byl i čas doručování. Určovalo se též, že majestát bude jmenovat poštmistry a určí i zřizování poštovských stanic. Reformy pokračovaly dál.

1749           zavedeny kočárové dostavníky (včetně pravidel  pro pronájem koní a půjčování kočárů).

                  31. prosince předala ředitelství poštovního ústavu Bedřichu Vilémovi hraběti Haugwitzovi (a svobodnému pánovi z Lilienu)

1751           Marie Terezie vydala patent (zavedení listovních jízd poštovních vozů). Datum 20. září.

Zavedeny journaliery (každodenně jezdící vozy listovní pošty, poštovské vozy k dopravě balíků)

Byli ustaveni spěšní poslové ( kurýři).

1775             zřízeni štafetní kurýři

1809             zřízeni denní kurýři (spojení nejvyššího velení vojsk ve válce a nejvyššího dvorského tábora (zrušeni v roce 1810)

1829            dne 27. dubna se sloučily poštovské jízdní pošty s nejvyšší dvorskou správou ve Vídni  bylo nařízeno, že tento úřad se bude nazývat  "Nejvyšší dvorská poštovní správa".

1845            Tento úřad byl manipulačním úřadem ve Vídni a měl devět oddělení: listovní podejnu, listovní dodejnu,  výpravnu štafet, výpravnu novin,  speditérství, výpravnu štafet, podejnu povozné pošty pro náklady a peněžní psaní,

                   výpravnu spěšných zásilek a výpravnu zvláštních zásilek. V tomto roce zaměstnával 345 úředníků, v čele stál ředitel s titulem císařského rady. Jeho plat obnášel 2000 zlatých ročně a  ředitel užíval naturální byt.

Tímto rokem končí pošta ve starém věku a pomalu  přichází věk nový.

Ukázky předznámkových dopisů z počátku 19. století (1848 a 1820) opatřené pražskými razítky.

Data čerpána z knihy dra Václava Záběhlického,Dějiny pošty, telegrafu a telefonu v českých zemích (vlastním nákladem, Praha 1929?).

PŘEHLED KULATÝCH POŠTOVNĚ HISTORICKÝCH VÝROČÍ V ROCE 2021

(výběr nejdůležitějších se vztahem k území Česka v období 1516 – 1996)

Výběr

       1516 (505 )

       Taxisové uzavírají poštovní smlouvu s Karlem I. (pozdějším císařem)

       1526 (495)

První mimořádný taxiský poštovní kurs v českých zemích v souvislosti s volbou Ferdinanda I. českým králem, tato událost je považována za začátek organizovaného poštovnictví u nás

1751 (270)

Císařovna Marie Terezie vydala v Prešpurku (nyní Bratislava) první dědičné privilegium pro poštovní stanice v Čechách a na Moravě (18. 5.)

1751 (270)

znovuzavedení systému polovičního porta (1. 11.)

1776 (245)

ručení pošty za cenné zásilky

1786 (235)

zavedení tzv. přihlašovacího lístku (Meldezettel) pro ověření doporučené cenné zásilky

1791 (230)

zavedení zpátečních lístků na doporučené zásilky,

zahájena masívní výstavba komunikací v Čechách

1836 (185)

povinné označování poštovních služeben štíty se státním znakem

1851 (170)

v Rakousku zavedeny první novinové známky na světě (tzv. merkury),

zahájil se provoz vlakových pošt na trase Vídeň – Praha,

dokumentačně doloženo použití prvního místního podacího razítka v Jaroměři

1876 (145)

1. G. Bell patentoval telefon

       1881 (140)

       instalována a zprovozněna první telefonní linka v Čechách (Ledvice – Duchcov) – 10. 4.

       1886 (135)

       zavedeny zálepky,

       zprovozněno telefonní spojení Brno – Vídeň

       1891 (130)

       Světová poštovní unie (UPU) zřídila účtovací ústředí

       1896 (125)

zavedly se pořadové arabské číslice do úředního názvu poštovních úřadů

1906 (115)

v Karlových Varech se zprovoznila telefonní ústředna systému střední baterie

1916 (105)

začaly se vydávat spěšné (příplatkové) známky pro tiskoviny,

vydán Poštovní řád

1921 (100)

na poštovním úřadě PRAHA 31 se instalovala radiotelegrafní stanice (1. 2.),

na letiště Kbely byl zřízen pro účely letecké pošty zvláštní poštovní úřad (od roku 1926 poštovní úřad PRAHA 86)

1926 (95)

otevřela se pobočka Poštovního úřadu šekového v Brně,

dne 16. 9. byly v čs. poštovním provozu uvedeny v činnost dva komerční výplatní stroje Francotyp

(prozatím na zkoušku, v listopadu nastálo)

1931 (90)

dokončena stavba Poštovní spořitelny na Václavském náměstí v Praze,

dokončena budova Československého rozhlasu a Ředitelství pošt a telegrafů v Praze na thedejší Fochově třídě (dnes Vinohradské ulici),

firma Baťa zavedla dálnopisné spojení Praha – Zlín,

v Brně dokončena automatizace telefonního provozu.

       1936 (85)

vydáno vládní nařízení o používání pošty (14. 7.)

1946 (75)

vydán nový Poštovní řád (1. 7.),

do provozu pošt zavedeny poštovní výplatní stroje na vyplácení zásilek,

zásadně změně vzhled výplatních otisků (výplatní razítko a denní razítko)

1946 (75)

ministerstvo zahraničních věcí vydalo vyhlášku o přistoupení ČSR k úmluvě a ujednání SPU z roku 1939 v Buenos Aires

1956 (65)

zavedení prvních letadlových pošt na trase Praha – Bratislava – Košice a zpět (označeny 2001 a 2002),

otevřena první strojně početní stanice v Poštovní poukázkové ústředně

1961 (60)

zakoupeny vozy z NDR pro potřeby vlakových pošt

1966 (55)

ustavena komise speciálních oborů při SČSF s pozdějšími názvy komise specializovaných oborů,

komise poštovní historie a celin, komise poštovní historie prvním předsedou Václav Nebeský)

1971 (50)

zavedena služba přenosu dat

1976 (45)

ustavena staronová komise specializovaných oborů (později komise poštovní historie a celin SČSF (předsedou Vratislav Palkoska), ustavena sekce otisků výplatních strojů KSO – KPHC SČSF a další sekce nově vzniklé komise zabývajících se sběratelstvím oborů poštovní historie a celin

1981 (40)

zrušení letadlových pošt (zůstává jen od 1. 1. 1982 linka Praha – Bratislava – Košice a zpět)

1996 (25)

zavedena poukázka H,

zaveden obchodní balík se systém „tracing and tracking“

1. v závorce za letopočty je v textu uveden počet let od předmětné události
2. verze 13. 1. 2020 (1. verze)
3. sestavil. Ivan Leiš
4. zpracováno na základě Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Čtvrtník, Galuška, Tošnerová), osobního archivu, Zpravodaje KSO, Zpravodaje Poštovní historie, zpravodaje Postilión, webových stránek www.kf0015.cz pamětí Zaběhlického, Dějiny pošty aj.)

Zdroj úvodních ilustračních snímků Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě (vystavené exponáty: rok 1918: přemalování orlice na poštovní schránce , Ferdinand I, Marie Terezie)

490 LET

OD ZAVEDENÍ ORGANIZOVANÉHO POŠTOVNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

1526 – 2016

Čeští a středoevropští sběratelé poštovní historie si letos připomínají významné výročí. Před 490 lety vzniklo organizované poštovnictví v českých zemí. Stalo se tak v úzké souvislosti se zvolením Ferdinanda Habsburského českým králem českými stavy. Tato událost se stala dne 23. 10. 1526.

Dne 25. 10. 1526, dva dny po této významné události, byla otevřena první poštovská trať v Čechách mezi Prahou a Vídní. Sloužila k dopravě zprávy o zvolení habsburského panovníka českým králem. Cesta poslů trvala 36 hodin a dopravu zajišťovala známá rodina Taxisů.

Tímto datem začíná organizovaná doprava poštovních zásilek v českých zemích.

Radonice 2016

Autor: Ivan Leiš

25. 10. 1526

ZAČÁTEK ORGANIZOVANÉHO POŠTOVNICTVÍ

V ČESKÝCH ZEMÍCH

„Tyto osoby, učinivše jedna každá obzvláště přísahu v kostele svatého Víta, vešly do kaple svatého Václava a tu každá ta osoba svůj oumysl zjevně před jinými oznámila a zjevně a světle vyhlásila.

A tu se snesli všichni jednosvorně, odtud vyšli společně a šli až do soudné světnice a tu purkrabí pražský jich svolení vyvolení vyhlásil, řka

FERDINANDUS JEHO MILOST, ARCIKNÍŽE RAKOUSKÝ,

JEST KRÁL ČESKÝ

Marek Bydžovský z Florentina, profesor, rektor a kronikář

Těmito slovy zaznamenal Marek Bydžovský z Florentina významnou událost v historii českých zemí, která se udála dne 23. 10. 1526 ve Svatováclavské kapli, kde odpoledne tohoto dne zasedlo volební grémium 24 osob tří stavů po osmi volitelích– panského, rytířského a měšťanského, aby zvolili nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského, manžela Anny Jagellonské (sňatek 28. 5. 1521). Jeho kronika zaznamenává další detaily volby krále včetně konkrétních jmen volitelů. Ferdinand I. byl zvolen po smrti českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvě proti Turkům u Moháče .

VOLBA A ZŘÍZENÍ PRVNÍ POŠTOVNÍ TRASY

Volba nebyla jednoduchá, začala již 9. října 1526 a vyústila v rozhodnutí až 23. 10. 1526. Dopisem z 9. října 1526 české stavy požádaly arciknížete o zřízení mimořádného spěšného poštovního spojení tak, aby byla zajištěna rychlá komunikace mezi českými stavy a kandidátem na český trůn.Ferdinand dopis obdržel 15. 10. a vyhověl – nechal okamžitě zřídit poštovní spojení mezi oběma zeměmi.

Jak uvádějí čeští poštovní historici v knize Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Čtvrtník-Galuška-Tošnerová) : „Spěšní poslové taxiské rakouské pošty jezdili pravděpodobně po zemské silnici mezi Vídní a Prahou přes jižní Moravu a jižní Čechy. Nepochybně to byli zdatní jezdci, protože mu zprávu o zvolení 23. října 1526 doručili za 36 hodin.“

Dále dodávají, že „Ferdinand I. nařídil po svém zvolení v roce 1527 zavést pravidelné neboli řádné (Ordinari) poštovní spojení, jehož jediným úkolem bylo zajistit vzájemnou přepravu panovnických dopisů a úřední korespondenci obou komor. V Praze byl založen úřad poštmistra a na zemské silnici mezi Vídní a Prahou, která se stala první poštovní tratí na našem území, vznikly první poštovní stanice poštovní stanice, určené pro výměnu koní poštovních jízdních poslů – kurýrů. Byly na trati rozloženy přibližně po 2 – 3 geografických mílích (1 míle – cca 7,42 km), které měli poštovní kurýři ujet na jednom koni zhruba za 2 – 3 hodiny a pak si zde vyměnit unaveného koně za odpočinutého. V náročnějších terénech se zřizovaly blíže u sebe, a to způsobilo, že se nacházely i ve zecla malých a jinak bezvýznamných vesnicích. „ Pravděpodobné schéma první poštovní trasy je v ilustraci připojeno k tomuto článku (převzato z již citované publikace).

To je začátek pravidelného poštovního spojení na našem území , který byl v úzkém spojení s volbou Ferdinanda I. Habsburského českým králem. Letos si připomínáme 490 let od tohoto okamžiku.

OKOLNOSTI VÝZNAMNÉHO ROZHODNUTÍ

Vzhledem k tomu, že se jedná o dost významnou událost v historii naší vlasti, stojí za to si připomenout historické okolnosti, které předcházely a provázely tuto událost včetně stručné kroniky života Ferdinanda I. Habsburského. Když budu parafrázovat slova Jiřího Suchého, „trocha historie nikoho nezabije“. Text doplňuje několik podobenek Ferdinanda I., jeho ženy Anny Jagellonské a zmíněná mapka poštovní tratě.

BITVA U MOHÁČE 29. 8. 1526

Křesťanští svatí bojovníci byli krutě poraženi v bitvě u Moháče tureckými vojsky.Moháč je dolnorakouské město nedaleko srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Největší ztrátou pro české země byla smrt Ludvíka JAGELLONSKÉHO. Jeho smrtí celý Jagellonský rod po meči vymírá(Ludvík Jagellonský neměl potomka). Křesťané přišli o moudrého vládce a Čechy o svého krále. Zemřel i se svým ořem v bažinách. Cesta k českému (a dalším trůnům) byla otevřena. Kromě jiných i Habsburkové začali usilovat o český trůn.

FERDINAND I. HABSBURSKÝ

(kronika života)

10. 3. 1503 narozen v Alcalá de Henares (40 km od Madridu)

Jeho rodiči byli Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená.

1515 Maxmilián I.(Ferdinandův děd) a Vladislav Jagellonský podepsali tzv. vídeňské sňatkové smlouvy(stvrzena

svatba Ferdinanda I. s Annou Jagellonskou)

28.5.1521 dynastický sňatek s Annou Jagellonskou, českou a uherskou princeznou (1503 – 1547)

Měli spolu 15 dětí, mimo jiné i Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

8.10.1526 začala volba českého krále

9.10.1526 prosba českých stavů o zřízení pravidelného poštovního spojení mezi Vídní a Prahou

23.10.1526 zvolen českými stavy za českého krále ve Svatováclavské kapli volebním grémiem (24

osob tří stavů – panského, rytířského a měšťanského) na mimořádném zemském sněmu

25.10.1526 zpráva o zvolení Ferdinanda I. odeslány poštovními posly z Prahy do Vídně

24.2.1527 Ferdinand I. korunován českým králem

1527 vydán nový dvorský řád (Hofstaatsordnung), v Praze zřízena Ćeská komora

5.1.1531 zvolen císařem římským

11.1.1531 korunován císařem římským

1556 do Ćech přicházejí jezuité

15.3.1558 vyhlášen římskoněmeckým králem

1561 obsazeno pražské arcibiskupství

25.7.1564 umírá jako římskoněmecký král, římský císař, český a uherský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda ve Vídni ve věku 61 let, obřad se koná ve Vídni, pohřben je po boku své ženy v

v chrámu svatého Víta) . Na trůn přichází Maxmilián II. (1527 – 1576).

CO ROZHODLO O ZVOLENÍ A JACÍ BYLI DALŚÍ KANDIDÁTI

Těch, kteří usilovali o český trůn, bylo více. To, že byl zvolen Ferdinand I., rozhodla celá řada faktorů:

vliv habsburského rodu, vyšší šlechta přála habsburskému kandidátovi, Ferdinand I. měl dobrý vztah k městskému stavu, hrozilo turecké nebezpečí, slib Ferdinanda, že bud dodržovat kompaktáta, slib, že bude respektovat svobodu českých stavů, úvazek, že jeho sídlo bude v Praze a slib, že uzná dobrovolně volbu. Volba rozhodla o tom, že na několik století české země byly pod vládou Habsburků

a že se vytvořila personální unie českých, uherských a rakouských zemí.

Ve smlouvách byla řada podmínek. Například to, že když se Ferdinandovi nenarodí mužský potomek, pak rozhodnou české stavy a další.

Zajímavé jsou i osobnosti, které usillovaly o český trůn – vnuci Jiřího z Poděbrad, Karel Winterberský, saský kurfiřt Jan a jeho synové, Jáchym Braniborský, Jiří Saský, francouzský král František i., Bavoři vévoda Vilém a Ludvík, polský král Zikmund I. a další. Objevují se i čeští politici: Zdeněk Lev z Rožmitálu a Vojtěch z Pernštejna.

Zajímavé jsou i osoby, které popisuje již zmíněný kronikář profesor a rektor Marek Bydžovský z Florentina, ale to je již jiná historie. Je pravdou, že mnozí z volitelů rozhodli i o zřízení poštovního spojení a organizovaného poštovnictví, ať již vědomě či nevědomě.

Zdroje: 1/ Část uvedena v textu článku (citace vyznačeny)

2/ www.wikipedia.org

3/ www.wikiwand.com

4/ www.google.cz

5/ www.neaktuality.cz Autor: Ivan Leiš

Článek napsán pro portál www.kf0015.cz v roce 2016.