HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

PRVNÍ HASLER V ČESKOSLOVENSKU

První výplatní otisk švýcarského výrobce výplatních stroj HASLER doputoval do Prahy v letech 1928 - 1929. Bylo to v době, kdy Minsterstvo pošt a telegrafů na základě tlaku několika firem uvažovalo o zavedení vyplácení novinových zásilek do čs. poštovního provozu. Moc detailů o tomto počinu není známo. Jako první informaci o úvaze roušířit výplatní tsroje o stroje Hasler popsal dosti detailně ve své Studiii o čsl. otiscích Frankotypu architekt Albert Jonáš. Na stranách 107 a 108 doslova píše:

 

"Švýcarský stroj

Stroj nebyl do Československa přivezen, pouze otisk byl ministerstvu pošt předložen, zároveň se žádostí o povolení a oprávnění prodeje ve smyslu oprávnění strojů Bafra a Anker. Žádost byla ministerstvem zamítnuta.

Otisk podobá se otisku B4/čís. horní, je však as o 3mm kratší (měřeno od středu razítka k středu známky). Vlevo od razítka je 13 vodorovných rovnoběžných 21 mm dlouhých čar. Účel těchto je mi neznám. Snad je to místo, vymezené podřadnějším nápisům. Razítko, číslo i známka jsou pdoobny normálním otiskům. Pod známkou je fmní nápis dvouřýdkový. Datum essaye. 12. 8. 28.".

 

Druhá zmínka o tomto stroji se nachází v Katalogu výplatních otisků Catalogue Czechoslovakia, který jsme vytvořili společně s přítelem Robertem Di Casolou. Ve švýcarských  archivech jsme našli další detaily včetně podoby otisku, který byl předložen našemu ministerstvu. Otisk je produkt prototypu stroje, který byl speciálně vytvořen pro Československo. Ilustrace příslušné stránky viz níže.

Zobrazený otisk byl v červené barvě, denní razítko bylo jednokruhové, PRAHA 1 byla domicilem v denním razítku, datum denního razítka bylo ve formátu 12. VIII. 28 (římské číslice pro měsíc). Číslo počitadla bylo pětimístné. Výplatní razítko se věrně podobalo razítkům strojů Francotyp, číslice ale byly typicky haslerovské, i když se mohou zaměnit s číslicemi československými firmy Francotyp. Důležité je zmínit osovou vzdálenost - činí 7,5 cm. .Technickou dokumentaci jsme bohužel v archivu nenašel.

Z těchto ukazatelů vyplývá, že stroj i otisk byly zhotoven na vyžádání československou stranou tak, aby Hasler vyhověl požadavkům čs. strany.

Zajímavé je označení "smyšleného uživatele". Je jím L. & G. HALPHEN PRAHA - toto označení je pod výplatním razítkem. Uživatel zase enbyl tak smyšlený. Tato firma skutečně v Praze existovala a byla aktivní. Byla zástupcem na dovoz různých strojů UNION - např. zastupovala  firmu Union Spezialmaschinenfabrik ze Stuttgartu, která vyráběla stroje na vyplácení peněz. Firma L. G. Halphen obchodovala i dalšími stroji - např. ořezávače tužek (elektrické?). Sídlo měla v Mikulášské 22 (Praha V). Měla i poštovní schránku č. 118 a její telefon byl 22830.

Domnívám se, že toto jméno firma Hasler zasadila z jednoho prostého důvodu. Pražská firma jí byla známá, možná, že ji už v nějakém zboží zastupovala či Hasler zamýšlel jí určit jako generálního zástupce svých výplatních strojů v Československu.

Obrázek tohtoto otiskum které jsme již zveřejnili před několika lety ve zmíněném Katalogu,  reprodukuji níže. Jedná se o cennou esej s hodnocením ve stupnici RRR - unikátní. Zachovaných otisků je asi málo. Otisk jsem viděl v rachivu, možná, že je v exponátu A. Jonáše (popadesáti letech si už nepamatuji tento fakt, a viděl jsem jej ještě u někoho v exponátu, ale detaily se mi vykouřily z hlavy).

Zbývá ještě vysvětlit několik  záhad: kdy byl otisk stroje předložen (1928 - 1929), kdo a komu jej předložil (jména), bylo to v Praze (?), kam zmizel otisk s 13 čarami, jak se zmiňuje Albert Jonáš,, jak vypadal zhotovený stroj Hasler. Snad archivy promluví.

Je jasné, že se jednalo o esej a otisk nebyl nikdy poštovně použit. Nneí známo, že by byl v modré barvě.

Československé archivy jsou bohužel skoupé na informace ohldně tohoto případu. Proto se nikdy nedozvíme, proč úředníci MPT se pro tento stroj a soustavu Hasler nerozhodli. Kladné rozhodnutí přišlo až o několik let později - v roce 1947, kdy tato firma dodala do Československa první poštovní výplatní stroje na přepážky pošt. 

 

Hasler 002

Číst dál...

ZAČÍNÁ DRUHÁ ČÁST DRUHÉHO IDENTIFIKAČNÍHO MINISERIÁLU

IDENTIFIKAČNÍ miniseriál ( 2. a jeho  2. DÍL)

ÚZEMÍ: PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA, vše kromě otisků Prahy

OBDOBÍ: 1939 - 1945

OBSAH: obrázky eventuálně doplněné dalšími údaji (reklama, adresa apod. - kde chybí název uživatele)

 

Klimeš 001

 

Zobrazenou celistvostí, kde je na místě označení uživatele jen  (pravá) ruka držící upečenou bábovku,  zahajuji druhou část druhého identifikačního miniseriálu, kterým chci pomoci sběratelům identifikovat "složité" výplatní otisky. Tato celistvost je navíc zajímavá tím, že denní razítko otisku postrádá český název dohlédací pošty (specifika některých míst za Protektorátu, kdy došlo k jejich opilování).

Číst dál...

VE ZNAMENÍ ZKRATEK A INICIÁL (MP): 33. - panáčci se štětci a plechovkami barev/nápis KIRGIS + domicil firmy

MP

Složená zkratka KIRGIS, nad názvem (zároveň i firmy) tři panáčci se štětsi a plechovkami barvy KIRGIS na hlavě (mezi denním a výplatním razítkem), pod výplatním razítkem: UH. HRADIŠTĚ 2. Původ složeniny neznámý, první část první tři písmena zakladatelova příjmení KIR(schner), druhá část GIS (?), zároveň kresba je logem firmy

Subjekt: Ing. L. Kirschner, chemická továrna KIRGIS, Uherské Hradiště II.

Historie firmy. Firma založena v roce 1925, zakladatelem ing. L. Kirschner (nar. 1899), odborník na technologii barev, psychologii a léčivou moc barev. V roce 1948 došlo ke znárodnění, od 1. 1. 1949 vytvořeny Spojené továrny na barvy a laky Praha, později vytvořen národní podnik Barvy a laky, po roce 1989 vytvořen podnik COLORlak.

Činnost a výrobky: batvy, laky, leštící pasty na parkety, kolomaz,

Lokalita: Staré Město u Uherského Hradiště

Výplatní otisk Francotyp, sběratelsky FR 8h - 4m

Za 1. republiky firma výplatní stroj neměla. Ve 3. republice registrujeKatalog  Bouška Leiš dva otisky tohoto uživatele, záznam U 2a, U 2b s odlišným označením a počeštěným příjmením majitele (ing. L. Kiršner)  - červenec 1945, později jméno majitele zmizelo ve vztahu ke znárodnění, zůstalo jen jméno firmy KIRGIS a UH. HRADIŠTĚ II, se zkumavkou a vlnkami vedle a nad nápisy..

 

PRVNÍ OTISK

první definitivní protektorátní výplatní otisk, neúplný poněmčený vzor, otisk 1. dne 12. 12. 1939  - R (není prokázáno, zda výplatní stroj vyplácel již v prvním období protetorátních otisků v roce 1939, období 15. 3. - 12. 12.)

Kirgis 004

DRUHÝ OTISK

druhý definitivní protektorátní výplatní otisk, úplný poněmčený vzor , otisk 1. dne 10. 5. 1940 (R)

Kirgis 007

Poštou prošlá celitsvost s tímto otiskem a s datem 15. 10. 1941, odeslaná do Sudet

Kirgis 005

 

Tímto příspěvkem končí 1. část 2. miniseriálu o identifikaci vybraných výplatních otisků s účelem usnadnit sběratelům snadnou orientaci při sbírání otisků se zkratkami, iniciálami, názvy výrobků, kresbami atd. Pokud bude potřeba, rád se k pokračování vrátím.

Příště se budu věnovat obrázkům. Dnešní příspěvek byl hybridem obého - názvu výrobku, adresy a obrázku (logem). Berme to jako vstup do 2. části,která  začne příště.

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS