HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VÝPLATNÍ STROJ POUŽÍVAL J. OTTO JEN NĚKOLIK TÝDNŮ

Jan Otto (8. 11. 1841 - 29. 5. 1916) byl významný český knihkupec, nakladatel, politik, podnikatel a kulturní činitel. V roce 1871 založil vydavatelství a knihkupectví. Významně se zasloužil o povznesení o českou kulturu, pésemnictví a zdvihl hrdost Čechů na svou historii a kulturu.

Firma J. Otto se v roce 1927 nechala přemluvit vedením firmy B. Jarolímek, aby si objednala výplatní stroj na vyplácení novinových zásilek. Učinila tak za podmínky,  že "bude povoleno frankovati novinové zásilky".  Ministerstvo pošt a telegrafů vyslovilo s vyplácením novinových zásilek předběžný souhlas, ale za podmínky, že dohlédacím úřadem bude PRAHA 1 a že otisky budou modré barvy.

B. Jarolímek poskytl firmě J. Otto výplatní stroj Francotyp A s se středovým číslem počitadla (malá písmena) sběratelské označení FR 6s - 4m. Povolení bylo uděleno 29. 9. 1927 Věstníkem č. 46. předtém se uskzečnily přípravy. Byl vytvořen otisk, který byl prezentován dne 17. 7. 1927. Zachovala se esej č. 24 (viz Katalog Bouška - Leiš) s chybným datem letopočtu - místo správného 1927 se objevil letopočet 1937 (RR). Otisk nebyl poštovně použit.

.OTTO 1 001

 

Výplatní stroj Francotyp A byl strojem skladovým, který B. Jarolímek používal na prezentace, vyzkoušení a podobně. Později si svou slávu prožil na výstavě Klubu českých filatelistů. Pro účely prezentace a získání souhlasu MPT byl válec naplněn modoru barvou, štoček označení byl přenesen z předchozí eseje a umístěn pod známkou (cca 3mm) Otisk byl přiložen k žádostio povolení. Datum eseje 9. 8. 1927. V historii čs. výplatního otisku období 1926 - 1939 se vyskytly či zachovaly jen dva otisky modré barvy - tento v archivu MPT a  druhý v exponátu Alberta Jonáše (uložen v depozitáři Poštovního muzea). Ohodnocení RRR si dozajista zaslouží. Druhým zachovaným modrým otiskem je otisk B. Jarolímek/Francotyp z pozdějších let, též RRR - evidovaný v Katalogu esejí Bouška - Leiš pod číslem Ess 25. 

U obou otisků bylo vyhověno požadavku MPT a v otisku je dohlédacím poštovním úřadem PRAHA 1.

J. Otto ve spolupráci s  B. Jarolímkem využil mezidobí schvalovacího procesu k vyplácení svých zásilek původním strojem, ale s dohlédací poštou PRAHA 4 Byl poštovně využit v době od 7. 10. 1927 až 18. 11. 1927 Fungoval více než měsíc. Ohodnocení R. Dolní celistvost vznikla sedm dní před definitivním ukončením proovzu stroje, takže má i svou hodnotu, která je zvýšena reklamní, textem na obálce. Poslední vydražení na Aukru bylo v hodnozě 95 Kč.

OTTO 1 002

 

Otto 2 001

 

Krátká historie výplatního otisku J., Otto byla krátká, skončila záporným vyřízením žádosti k vyplácení novinových zásilek ze strany MPT. Výsledkem bylo, že J. Otto zapůjčený stroj firmě B. Jarolímek vrátil.

 

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

5. 5. 1945: PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÝ OTISK JEŠTĚ ZA PROTEKTORÁTU

Dne 5.  5. 1945 vypuklo Pražské povstání.Letos (2020) si připomínáme 75 let od této události

Kromě 1500 pražských barikád se bojovalo hlavně v budově Českého rozhlasu a okolí. Pracovníci podatelny Českého rozhlasu znárodnili toho dne protektorátní výplatní otisk FR 8h - 4m tím, že vysekali/upilovali německý název dohlédací pošty PRAG 35, zbyl jen český v dolní části denního razítka. Došlo i k výměně výplatního razítka - do stroje byl vsazen dobře uschovaný československý vzorvýplatního razítka  místo protektorátního BÖHMEN UND MÄHREN/ČECHY A MORAVA. Zmizely i německé texty a název rozhlasu RUNDFUNK BÖHMEN UND MÄHREN/ROZHLAS ČECHY A MORAVA.pod obrázkem Pražského hradu s dvěma vysílači. Vznikl znárodněný velmi cenný výplatní otisk s datem prvního dne povstání. První československý otisk vyplácel ještě za existence Protektorátu. Vyplácel až do 9. 9. 1945. Pak se objevil ještě v poštovním provozu i  v příštích měsících roku 1945. Svou definitivní československou  podobu dostal v roce 1946. Otisk si zaslouží  zhodnocení RR.

 

Český rozhlas 001RR

 

Poslední známá protektorátní podoba otisku Českého rozhlasu (celoněmecká - R), která vyplácela od 8. 5. 1942 definitivně odešla do propadliště dějin a zůstala jako memento ve sbírkách výplatních otisků.

 

Český rozhlas 002R

 

 

Číst dál...

ZÁHADA ODPILOVANÉHO ŠTOČKU WELTBRÄU A NOVÝ OBJEV DRUHÉ ESEJE

SVĚTOVAR - WELTBRÄU

329. uživatelem čs. výplatního otisku z období 1926 - 1939 obdržel povolení MPT Věstníkem č. 36 z 18. 7. 1930. Uživatelem byl pivovar světovar - německy Weltbräu. Výplatní stroj byl B4 s horním číslem počitadla, dohlédací pošta PLZEŇ 6.Původní rozhodnutí uživatele bylo mít v otisku označení dvojjazyčné. Povolení set ýkalo toho označení. Štoček označení byl namontován do stroje, ale uživatel se rozhodl odstranit německý název. Mechanik stroj odplomboval a německý název odpiloval. Zachovaly se předběžné otisky s dvojjajzyčným názvem. Datum této eseje : 19. 6. 1930 (RR). Jaké bylo mé překvapení, když jsem ve sbírce objevil výplatní otisk, jehož existence je nevysvětlitelná - opět s dvojjazyčným názvem a s datem 7. 7. 1930. Byl německý název skutečně odpilován 19. 6. 1930? Anebo až 7. 7. 1930 před skutečným datem odpilování? Čemu či komu věřit? Navíc se liší průměr denního razítka u obou (datum 19. 6. - průměr 24 mm, datum 7. 7.  průměr 23 mm) Takže z toho vyplývá, že druhý otisk je nově objevená esej s dalším datem a s jiným denním razítkem (RR).

Důvodem pror odpilování německého názvu bylo pravděpodoběn to, že oficiální název uživatele byl Český plzeňský pivovar a v pohnuté a vypjaté  době třicátých  let nebyl německý text ten nejvhodnější.

Všechny otisky mají sběratelské označení FR 8h - 4m.

 

ESEJE Světovar 001První známá esej. Došlo skutečně 19. 6. k odpilování německého textu?

 

ESEJE Světovar 002 Nově objevená esej navíc s datem prvního dne nového otisku , poslední před odpilováním, které neproběhlo 19. 6., ale 7. 7.

 

Pivovar Světovar začal oficiálně vyplácení zásilek otiskem s odpilovaným německým textem (na celistvosti adresované F. T. Winklerovi jsou vidět ještě zbytky odpilovaného štočku)  dne 7. 7. 1930 a skončil vyplácení 18. 5. 1933.Na posledním otisku mé sbírky je dtaum 13. 2. 1933 a na otisku jsou vidět stále stopy nedokonalého odpilování. Zajímavé je, že jsem nenarazil na otisk s upraveným textem, možná, že je v exponátu Alberta Jonáš, který je v depozitáři Poštovního muzea v Praze.V květnu 1933 se tento pivovar spojil s dalším pivovarem Gambrinus. Stroj byl prodán zpět firmě B. Jarolímek.

 

Světovar 2 001

 

Světovar 2 002

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS