HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

 

Příspěvek k blížícímu se stoletému výročí sběratelství výplatních otisků na území Československa

OD FRANCOTYPU K NEOPOSTU

přehled hlavních soustav výrobců, jejichž výplatní stroje vyplácely na území Československa poštovní zásilky od roku 1926

Tři poznámky na úvod.

Co rozumíme pod soustavou výplatního stroje? Jedná se o soustavu, která má odlišné uspořádání konstrukce výplatního stroje vyvinuté různými výrobci (firmami), které se v konečném vzhledu výplatního otisku liší řadou znaků, v rámci soustavy jednoho stroje (výrobce) může být vyvinuto několik modelů výplatních strojů, jednotlivé soustavy obvykle nesou název firmy

(výrobce), někdy doplněné o další identifikační názvy.

Československá filatelie (Část HESLA), Praha 1988

(upraveno)

Uvedené soustavy jsou soustavami, které příslušní výrobci (firmy) navrhly pro výplatní stroje obsahující dvě základní funkce: automatické (manuální či digitální) uhrazení či zúčtování poštovních poplatků při vyplácení poštovních zásilek a vyznačení poštovného na zásilku.

Výplatní stroje byly zařízeny buď na vkládání výplatních proužků, nastavení počitadla (uvnitř stroje) na určitou hodnotu předplaceného výplatného či v nejnovější obě na použití digitálního nastavení na dálku.

Soustavy jsou vtěleny do konstrukce strojů, které zahrnují klasické či moderní (digitální) výplatní stroje, přepážkové výplatní stroje APOST na přepážkách pošt nebo samoobslužné výplatní stroje vydávající otisky či automatové známky (ATM) po vhození určitého předepsaného obnosu (na území Československa od roku 1926 dodnes).

Přehled soustav obsahuje výplatní stroje použité na původním půdorysu území Československa (včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi). Přehled nemusí být úplný, obsahuje hlavní soustavy. Zejména v případě Podkarpatské Rusi, která byla součástí Československa v letech 1926 – 1939, nejsou známy na území Ukrajiny soustavy, které se zde používají. Zde seznam čeká na budoucí doplnění.

….

Ve světě existuje od prvních výplatních strojů uvedených do provozu v roce 1897 celkem 115 výrobců. Seznam není dozajista úplný. Soustřeďuje se na klasické a digitální výplatní stroje. Uvádějí jej Joel A. Hawkins a Richard Stambaugh ve svém katalogu (The International Postage Meter Stamp Catalog, Arizona 2005 a internetové doplňky na en.wikipedia.org – od roku 2005 dodnes).

Na území Československa od roku 1926 (1. rok použití výplatního stroje v tomto teritoriu) úspěšně vyplácely a některé z nich dosud vyplácejí výplatní stroje těchto soustav (abecedně).

AMIEL (Francie)

BAFRA (Německo – jen výplatní stroj s otiskem – esejí (v provozu nepoužit)

Frama (Švýcarsko)

Francotyp (Německo)

Francotyp - Postalia (Německo)

Francotyp – Taxograph (Německo)

Hasler (Švýcarsko)

též ASCOM – HASLER (Švýcarsko)

Lindaco – Krag (Skandinávie)

Neopost (Francie)

Pitney – Bowes (USA)

Postalia (Německo)

Postalia - Junior (Německo – Polsko)

Promsvjaz (Perm – SSSR, část Rusko)

Provozní laboratoř spojů Žilina (Československo)

SATAS (Francie)

Universal Postal Frankers (Multivalue) – (Velká Británie)

Vývojářské centrum České pošty s.p. – OZ VAKUS (Česká republika)

Výzkumný ústav spojů (Československo)

Depozitář Poštovní muzea ve Vyšším Brodě  vystavuje ve výstavních prostorách (Vyšebrodský klášter výplatní stroj zn. HAGIN. Tento stroj pod tímto názvem není potvrzen. Není ani známo, zda vůbec vyplácel zásilky (nezachovaly se ani eseje). Čeká se na vyjasnění sběratelské obce či objasnění (nepřesný název?). S výjimkou otisku Bafry (jen esej) všechny stroje se dočkaly v poštovním provozu otisků, které se díky sběratelům zachovaly. Celkem 19 soustav je slušný počet porovnáním se 115 (možná větším počtem) soustavami ve světě. Navíc několik strojů je české

respektive československé provenience.

RAD 12. 4. 2019 ILE

 

 

Číst dál...

AUTOŘI A MENTOŘI

AUTOŘI a MENTOŘI

Příspěvek k blížícímu se stoletému výročí sběratelství výplatních otisků na území Československa

 

 

AUTOŘI A MENTOŘI

 katalogů výplatních otisků z území Československa od roku 1926

 

 

Stoleté výročí zavedení výplatních strojů do poštovního provozu na našem území se nezadržitelně blíží. Sto let používání tohoto moderního prostředku vyplácení zásilek, jakož i stoleté výročí sběratelství výplatních otisků (dříve frankotypů) produktů výplatních strojů nastane v září 2026. S tímto výročím je více než příhodné si připomenout osobnosti, které tento sběratelský obor podporovali, zejména na úseku typologie a věcné či ilustrační katalogizace. Tyto osobnosti se velkou měrou zasloužili o to, že obor se mohl opřít o ověřené záznamy, jež využili sběratelé při tvorbě svých sbírek a někteří i exponátů. Bez seznamů, číselníků, katalogů a jiných podobných pomůcek by se tento obor nerozvinul do současné šířky a hloubky . Tyto důležité pomůcky se zasloužily o vytvoření cenných generálních, specializovaných a studijních sbírek poštovní historie, kam tento obor dozajista patří. Stojí za to si připomenout osobnosti, kteří autorsky a mentorsky zajistily rozvoj oboru sběratelství výplatních otiskl z území Československa. Žily a tvořily ve své době a výsledky jejich práce jsou úměrné a poměrné době, ve které žily. Proto jejich pokusy posuzujme ne měřítkem dneška plné digitálních přístrojů a pomůcek, ale očima tehdejší doby. Buďme jim v pokoře za vše vděčni. Na osobnosti legendární povahy, které již odešly do nebe výplatních otisků, si při pořádání svých sbírek vzpomeňme. Ty, které jsou mezi námi, poděkujme a oceňme jejich práci pro entitu sběratelů výplatních otisků. A hlavně oceňme práci autorů a mentorů. Autoři jsou důležití pro vytvoření katalogů s milióny častou únavných údajů. které potřebují ověřovat a prověřovat dnes a denně. Mentoři mezi ně patří též, i když nepřipojili k seznamům jediný údaj či přidali ověřené podklady. Mentoři autorům a sběratelům poskytl podporu, vedení a hlavně objektivní pohled. Byli nutní. Mezi mentoři patří i propagátoři sběratelství otisků z našeho území, kterých nebylo málo. O dvou se zmiňuji na konci seznamu autorů a mentorů. Otisky z našeho území měly štěstí hned na několik mentorů a podporovatelů, též i zahraničních. Někteří jsou uvedeni v seznamu, podrobně se v nich zmiňuji v mé  nedávno vyšlé memoárové knize „Frankotypisté“ (2018).

 

 

Hold za práci s výsledky od roku 1926 do dnešních dní vzdávám, doufám, že i společně s entitou sběratelů výplatních otisků z území Československa, těmto autorům a mentorům. Velké díky.

Seznam osobností, často nezapomenutelných legend, je abecední. Prvními pokusy katalogizace byly chronologické seznamy Jaroslava Lešetického, F. T. Winklera a K. F. Pešáka (pokus knižní a pokus v periodickém tisku) završené dvěma díly studií Alberta Jonáše (1926 – 1934). Doposud posledními pokusy jsou rozsáhlý a dosud nepřekonaný elektronický katalog Roberta Di Casoly a Ivana Leiše zveřejněný zdarma na portálu www.kf0015.cz a elektronický katalog digitálních otisků nejnovější generace výplatních otisků v modré barvě na portálu modrý.kf0015.cz (též zdarma a volně přístupný), o který pečuje webmaster Jiří Marko s kolektivem sběratelů.

 

Poslední katalogizační přínosy obsahují i typologické přehledy. K cizojazyčnému katalogu v angličtině vydal posléze Ivan Leiš dvoudílnou typologickou příručku v češtině (Československé výplatní otisky 1946 – 1992). Jako úvod k ostatním časovým úsekům mohou sloužit katalogy vydané v průběhu let (např. Katalog výplatních otisků z území Československa 1926 – 1939 a 1945 – 1948 autorů M. Bouška a I. Leiš a další). Mezitím se vytvořila řada potřebných seznamů a katalogů z pera různých autorů uvedených níže. Pokud jsem na někoho zapomněl, omlouvám se.

 

 

 

 

Náš dík zaslouží:

 

S. D. Barfoot

Miroslav Bouška

Bernhard Brunner

Roberto Di Casola

Heiner Dürst

Gerd Eich

Vladimír Feldmann

Hans – Joachim Förster

Otto Gleixner

A.A. Harris

Joel A. Hawkins

Luděk Janů

Pavel Jech

Albert Jonáš

Ivan Leiš

Jaroslav Lešetický

Gustav Manhardt

Mirko Marek

Ján Marenčík

Jiří Marko

Tomáš Novák

K. F. Pešák

Werner Simon

Richard Stambaugh

Pavel Stříteský

Ivan Tvrdý

Karel Všetečka

F. T. Winkler

 

 

Zvláštní uznání a velké díky patří dvěma legendám, které koncem 20. a začátkem 30. let XX. století se zasloužily o důslednou propagaci a účinnou sběratelství čs. výplatních otisků za hranicemi našeho státu, i když žádný katalogů těchto otisků nevytvořily. Byli jimi Ernst Ehrmann a zejména Helmut Diers. Tito pánové na stránkách německého tisku vybojovali nepříjemný boj na téma „poštovní známka či výplatní otisk?“. Tak, jak tomu bylo u nás mezi Jaroslavem Lešetickým a Ervínem Hirschem.

 

Obor potřebuje další katalogizaci a čeká na nové autory, mentory a osobnosti.

 

RAD 9. 4. 2019 ILE

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS