HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

TROCHA STATISTIKY

Právě jsem dokončil práci na Sešitu 1 obsahující databázi výplatních otisků složitého období let 1946 - 1992, kdy se v 50. a začátku 60. let výplatní otisky téměř nesbíraly a jejich sběratelé nebyli ani organizovaní v nějakEU smysluplné entitě. Navíc otisky díky nedbalosti všech zúčastněnpýcha při jejich vytváření byly nehezké, nezřetelné, vyjeté na nekvalitních obálkách a dokladech. Ty  byly jen a jen šedivé, modré, bílé, žluté, béžové.Nicméně otisky existovaly a je záslužné je evidovat a popsat. Slovenský katalog jsem přátelům vytvořil, první poštovní katalog též existuje, i když to bylo první nahození a potřebuje oprášit. Sešit 1, ve kterém jsem zachytil otisky z dohlédacích pošt PRAHA_ - PRAHA 093 ,  obsahuje řádově 400 základních výplatních otisků. Malý vzorek, ale udělal jsem si menší statistiku jen tak pro mně, což je vždy poučné. K čemu jsem dospěl?

 

POČTY strojů dle soustav

V tomto období vyplácely stroje těchto výrobců:

FRANCOTYP (evidováno 250),

POSTALIA (111)

PITNEY-BOWES (7)

HASLER (2)

POSTALIA JUNIOR (1)

 

Dominantní byly dvě soustavy - Francotyp a Postalia, Francotyp byl nepřekonatelný, tvořil 68%, Postalia 24%, ostatní tři soustavy byly zanedbatelné, nicméně též zajímavé (jako např. Swissair se svým Haslerem a označením zkratky pro stát ČSSR, ty se pohybovaly od 0,3% k 2%).

 

POČTY dle číslic výplatního razítka

Od pradávna mne zajímají číslice výplatních razítek, zejména u strojů Francotyp.

Proč. Jednoduché. Zástupci československé poštovní správy asi ve spolupráci s firmou B. Jarolímek si vydupalinv Berlíně vytvoření specifických a tehdy ojedinělých československých oválných číslic, dodávám, že různých velikostí, a i oválných tvarů. Jak dopadly tyto číslice u tohoto vybraného vzorku, který nemusí být určující!

 

Oválné československé číslice vytvořily u sledovaníého vzorku počet 156 (91,8%). To už vydá na studijní exponát s tématem "výplatní číslice". Zachytil jsem i gotické (4) - a novogotické (10). Dodávám, že vše u komerčních strojů (ne poštovních), a jen u soustavy Francotyp.

 

 

8/11/2019

ILE

Číst dál...

ČAS ZAČÍT BILANCOVAT

ČAS ZAČÍT BILANCOVAT

 

Píše se rok 2019 . Výplatní stroje vyplácejí svými znaky – výplatními otisky na našem území poštovní zásilky již dlouhých devadesát tři let, do stovky zbývá pouhých sedm let. Nastal čas na bilanci přítomnosti výplatního stroje a sběratelství výplatního otisku. V mnohých ohledech je to poučné a ukazuje to na mnohé. Volným stylem se zmiňme o některých aspektech, které jsme si ani při získávání výplatních otisků, vytváření zásadních článků a katalogů, organizování výměnných a celostátních odborných schůzek ani neuvědomili.

Dnes se podívejme na uplynulých devadesát tři z hlediska vytváření entit, které mnohdy sklouzly do individuálního sběratelství, kdy mnoho sběratelů chtělo sbírat, ale tažný kůň organizovaného sběratelství jaksi nebyl přítomen. O to víc se netušená síla a potence sběratelů vzedmuly, když se našli obětaví tahouni, kteří „vydupali výplatní otisky (dříve frankotypy“) z prachu filatelistického zapomnění a filatelistického povržení“. Ba co víc, dotáhli tento obor mezi uznávané směry československé a české poštovní historie do „lepší“ společnosti klasických oborů. I přes to, že dlouhá léta se sběratelé a vystavovatelé exponátů výplatních otisků nemohli dostat ze stříbrné klece (rozuměj: klece, kde se dostávají i za velevýkony a rarity tohoto oboru maximálně velké stříbrné medaile, a to ještě s odřenýma ušima). O bonusu ve formě cen už ani nemluvím, nepamatuji se, že by nějaký exponát dostal k medaili i cenu. I kdyby obsahoval materiálový či typologický objev. Naproti tomu jako kontrast působí exponáty, které vynechají období výplatního otisku, ač sebeobjevnější či logicky sebenutnější, a vystavovatelé si odnesou malou zlatou či velkou pozlacenou i přes tuto díru ve struktuře jinak zajímavého exponátu. Existuje pro to řada důvodů, jeden byl nastartován už počátkem 30. let a jmenoval se „spor o frankotyp reprezentovaný“ na jedné straně duem Hirsch/Franěk, a na druhém duem Lešetický/Jonáš. Některé závěry slovutných odpůrců byly zbytečné a nemístně ostré (slušně řečeno).

Po úvodu zpět k bilanci. Sestavil jsem si tabulku deseti období, kde se prolínaly období takto charakterizované:

A/ Hluché období, kdy se sbíralo individuálně, pokud vůbec,

B/ Hluché období, kdy se sbíralo individuálně a kdy osamocení se útržkovitě snažili o zvýšení odbornosti zájemců (vlastními katalogy, občasnými články, přednáškami, semináři apod.),

C/ Organizované období, kdy se vytvořila organizovaná základna, bez podpory intenzivního zvyšování odbornosti,

D/ Organizované období, kdy se podporovala jen odborná činnost bez podchycení organizované základny,

E/ Organizované období, kdy se podporovaly jak organizování členstva, tak zvyšování jejich odbornosti.

Konkrétně:

1926 – 1931     A+B   Výplatní stroj uveden do provozu, našli se jedinci, kteří začali shromažďovat výplatní otisky, ojediněle se vytvářely první seznamy či první pokusy katalogizace,

 

1931 – 1935     E       Stolní společnost sběratelů příležitostných razítek a frankotypů (Lešetický, později Jonáš), která po smrti Lešetického volně přešla do Odboru frankotypů Klubu českých filatelistů (Jonáš, později na konci Kvasnička) – první vrchol čs. sběratelství,

 

1935 – 1966     A     neexistovala organizovaná entita, postupně skončily přednášky, začaly mizet články z odborného tisku, vytvořil se dojem, že se výplatní otisky nesbírají, článků ubylo, Cibulkův článek v době Protektorátu byla velká výjimka, světlým okamžikem bylo založení současného Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů 00-15 (tehdy pod jiným názvem), který poskytl stříšku pro vyznavače výplatních otisků, ale v omezené míře, sbíralo se individuálně, i když intenzivně (příkladem je M. Marek, který si sestavil vzorný katalog své sbírky a vysbíral cenné kousky). Od sbírání odradily různé důvody (okupace, válka, nástup komunistických pořádků, a světe div i revoluční změna výplatního razítka otisku – od uznávaného a sbíraného „motýlka“ či „větrné růžice“ na „pseudoznámku“, zhoubné zhoršení kvality otisků – nekvalifikovaný personál na poštách, nedostatek originální barvy, zestátnění aj.),

 

1966 – 1970 (1972)     E     hlouček vyznavačů výplatních otisků (Všetečka, na Slovensku: Hallon aj.) byli organizováni v rámci Komise specializovaných oborů, vydávali i zpravodaj a psali články, shromáždili okolo sebe první vyznavavače těchto artefaktů), Komise (1. Palkoskova) byla rozpuštěna,

 

1976 – 1989   E   byla založena staronová komise specializovaných oborů (později komise poštovní historie a celin, a ještě později jen komise poštovní historie), tzv. 2. Palkoskova komise, zprvu na asymetrickém modelu, později na plně respektovaném modelu, v jejím rámci založena sekce otisků výplatních strojů, od roku 1985 pracovní skupina sběratelů výplatních otisků při sekci dopravy poštovních zásilek, tahouny byli : Bouška, Leiš, později Novák, Janů, Stříteský, Kyzlink – druhý vrchol sběratelství, dalo by se jej nazvat supervrchol, vykonalo se vše, co bylo potřeba, zájem o sběratelství dostáhl počtu skoro 200 coby organizovaných,

 

 

1989 – 1995     D       založena nezávislá Stolní společnost sběratelů výplatních otisků, tahouny byli Janů, Leiš, Novák, odborná činnost byla povýšena nad organizování členstva,

 

 

1996 – 2012   D   výplatní otiskáři přednášeli o svém oboru docela i pravidelně v rámci přednáškových cyklů – jednak zmíněného KF 00-15, jednak v rámci cyklů Městského výboru SČSF

(o to se stadali Kukačka, Čechák a přednášející),

 

2013 – 2019   D   s příchodem internetu byly zřízeny webové stránky KF 00-15 a později specializované stránky věnujících se modrým výplatním otiskům a výplatním otiskům všeobecně, vytvořil se neformální okruh přispěvovatelů, kteří hlásily nové modré otisky (trvá dodnes), web zveřejnil z pera několika autorů katalogy, typologické seznamy, studie, řad článků, která dosáhla čísla několika stovek, přispívalo i zahraničí, tahouni: Leiš, Marko, Toto období se dá nazvat třetím obdobím vrcholu, který umožnily zejména technické vymoženosti své doby. V rámci klubu zaznělo několik specializovaných přednášek o výplatních otiscích. Existuje i web www.vyplatniotisky.cz, který zřídil j. Marko. Web modry.kf0015.cz přináší novinky ze světa českých modrých otisků.

 

2019 - ???     Kéž bychom se dočkali období označeného jako „E“. Jinak všechna čest a sláva individuálnímu sběratelství, které pokračuje…

 

I když sběratelství v průběhu více jak devadesáti let bylo různorodé – nezávislé, závislé v rámci  pevných struktur, odborné, klubové, individuální, přesto byl tento pelmel přínosný – obor se vydupal z prachu, stabilizoval, rozšiřoval, studoval do hloubek a zanechal znatelnou stopu v poštovní historii našeho území.

 

 

 

8/11/2019

ILE

 

 

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (29)

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (29)

Hodinový údaj v denním razítku otisku HASLER

V čs. poštovním provozu se jako první soustava, kterou využívaly čs. pošty, objevila soustava HASLER, švýcarského výrobce. Jeden známý stroj používáný poštou PRAHA 1 ještě v 60. letech minulého století mohl registrovat i hodinu podání zásilky, a to kromě dne/měsíce/roku. Hodinový údaj byl dvoumístný hned za datem. Denní razítko bylo sice dvoukruhové dle nařízení poštovní správy z roku 1946, ale bez můstků, což bylo v té době již dost obvyklé. Výplatní hodnota je pětimístná s typickými haslerovskými číslicemi. Reprodukovaný otisk je zatím jediným známým otiskem v tomto formátu (s hodinovým údajem).

 

HODINOVÝ ÚDAJ 001 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS