HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

TORZO VÝPLATNÍHO OTISKU (8)

PHILIPS dva stroje, čtyři otisky, černotisk, kontinuita až do znárodnění

Před několika lety jsem si rozšířil svou sbírku o černotisky štočků s oprávněnými uživatele výplatních strojů a jejich otisků. Tím se mi rozšířil obzor tohoto oboru o další aspekt. Každý stroj má svůj příběh. Každý výplatní otisk též. O začátcích veřejnost věděla z podrobných zápisků arch. Alberta Jonáše, jednoho z našich prvních katalogizátorů otisků. Tyto zápisky jsou cenné. Chyběly nám však obrázky ve formě černotisků označení uživatelů. Nyní u většiny, ne.li u všech máme. Zveřejňuji ve svém miniseriálu na tomto webu. Tím se nám kruh uzavírá aspoň na začátku, konce jsou často otevřené.

Dnes je v hledáčku firma Philips, výrobce žárovek v Praze - nejdříve se sídlem na Václavském náměstí, později na Karlově náměstí. Historie jeho dvou strojů (FR 6h - 4m (Anker) a FR 8 h - 4m (Bafra 4) nás provází od 4. 6. 1929 (dle prvních otisků) respektive od 4. 7. 1929 (dle Alberta Jonáše - zde se pravděpodobně jedná o omyl autora Studií). Když nepočítám černotisk označení, otisk měl čtyři podoby v letech 1929 - 1939. Fima existovala též během Protektorátu a po válce v období 3. republiky do roku 1948. Na střídačku se tehdy používaly oba stroje, navíc si připočítejme ke čtyřem otiskům další tři   (československý vzor v roce 1939 během začátku Protektorátu ČM, první poněmčení - výplatní razítko, druhé poněmčení - denní razítko) a po válce jeden osvobozený vzor, tak je to úctyhodný počet, který vydá na článek.  Označení oprávněného uživatele ve všech obdobích let 1939 - 1948 se neměnil, byl neutrální ve formě nápisu "PHILIPS/"MINIWATT" a obrázku rádiové žárovky.

Černotisk označení

Uživatel si nechal zhotovit štoček označení PHILIPS/RADIO/PHILIPS/ARGENTA. Dle svědectví zůstalo u otisku, nebyl zasazen do výplatníhostsroje. Co víme. Štoček ve tvaru obdélníku s popsanými nápisy byl před uvedením stroje do provozu změněn. Důvody neznáme. Pravděpodobně nevyhovoval.  Čím? To  se můžeme jen dohadovat -  nejasnosti a nesrozumitelnost,  špatný druh písma (svislé čárování) či něco dalšího? Tento štoček, který zobrazuji nebyl použit. Zachovala se a našla černotisková "esej".

 

PHILLIPS 001

 

Poté již násedovaly regulérní celistvé výplatní otisky:

4. 6. 1929 - 12. 3. 1929 (PHILIPS RADIO pod výplatním razítkem, FR 6h - 4m)

Phillips 1a 001

 

12. 3. 1930 - 8/34-  (nový stroj,, změna se dotkla všech částí otisku - denního razítka, výplatního razítka, označení uživatele - štoček ryt znovu a umístěn do prostou mezi denní a výplatní razítko, vzhled podobný jako u předchozíh otisku) Důsledný mechanik nám zachoval důležité údaje: stroj měl číslo B4m. - 6134, číslo klíče 4378. Škoda, že tomu nebylo i u jiných strojů.

 

 

 Hurá 001      Hurá 002   

 

-11/33-4/34- (do období používání předchozího otisku se vmísil další otisk s jiným označením uživatele, pravděpodobně krátká vsuvka tohoto otisku)

 

Phillips 2 001        Hurá dvě 001

 

 

-11/34-10/38-  (změna označení uživatele, štoček vydržel až do znárodnění po roce 1945, po roce 1945 ale ve svém prvním stroji FR 6h-4m, který se opět dostal ke slovu).

 

Phillips 3 001Phillips 3 002

 

 

Jeden uživatel, dva stroje, řada zajímavostí.

 

 

 

 

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH 1938 - 1945 (3)

Označení oprávněného uživatele

 

Druhou částí výplatního otisku je zóna, kde je možno, ale i nutno zasadit ooznačení oprávněného uživatele výplatního stroje. I když tuto část otisku navrhuje výlučně uživatel či majitel stroje, přece jen bylo jasné, že do jeho obsahu či vzhledu, ale i umístění promlouvá poštovní správa. Stalo se to v historii čs. otisku několikrát. Vedlo to i ve vyhraněných případech k odmítnutí výplatního stroje. Nejinak se jistě zachovala i Říšská poštovní správa, do jejíž kompetence výplatní stroje na zabraných územích spadaly. Navíc si určitou autocenzuru a cenzuru žádala i smutná doba vyhraněných nacionálních názorů a podvědomí mezi lidmi.

Při pohledu na dochované a registrované výplatní otisky z tohoto regionu a období můžeme konstatovat, že jako mávnutím proutku došlo k totálnímu poněmčení nejen celého výplatního otisku, ale zejména této jeho části. České texty zmizely a byly nahrazeny výlučně německými. Jak obsahem, tak i typem písma (gotický styl, kurent apod.).

Nacistických symbolů bylo velmi málo, ale byly. Jen u nacistických orgánů moci či stranických úřadoven a redakcí nacistického tisku. A nikoliv výrazně. Je vidět, že zázemí nové moci nemělo v této části bývalého Československa výrazné zakořenění. je zajímavé, že z předchozích otisků zbyly jen symboly či jména firem, někdy v původním vzhledu, někdy doplněny německým jménem či textem popisujícím činnost firem. Dá se konstatovat, že řada firem na zabraných územích měla své zákazníky i v Protektorátu a na Slovensku, a proto se držela v této oblasti zpátky. Navíc výplatní stroje vlastnily zejména výrobní a obchodní firmy, ty byly s ohledem na zákaznickou síť velmi zdrženlivé. Proto nedoházelo zde k žádným excesům.

Firmy, které měly židovské zázemí odstranily z otisku a zejména z označení uživatele židovské symboly apod., (viz Moravia, kde pod nápisem a jménem firmy byla odpilována Davidova hvězda).  To byla první skupina otisků.

Druhá skupina uvedla jméno firmy, popis svíé činnosti, názvy výrobků apod. jen v němčině. Tyto texty byly vysoce neutrální nebo se uchýlily k vyrytí obrázku a uvedení názvu firmy, organizace, úřadu apod.

Třetí skupina otisků v označení uvedla název firmy a obsah činnosti a často tyto údaje doplnila propagačním heslem ("Jezděte do osvobozeného Sudetska!" či různá propagandistická nacionální hesla Německého spolku v zahraničí).

Poslední skupinou jsou uživatelé, jak jsem již řekl, které vyplácely zásilky nacistickým organizacím, ty nevýrazně použily nacistické symboly (orlici, hákový kříž bez propagandistických textů). Tyto případy se dají spočítat na prstech jedné ruky. Ŕadí se k nim NSDAP, Říšský svaz německých mládežnických ubytoven, Zemský úřad pro výživu. 

Zvláštní skupinou jsou firmy a instituce, které vznikly po zahájení záboru a koupily si výplatní stroje Francotyp či Postalia během záboru. ty lze přiřadit většinou do první skupiny, která provozovala stroje s neutrálními texty a pokud propagovaly něco, tak své výrobky a  služby. Tyto stroje se poznají zejména podle gotických číslic ve výplatním razítku, které za 1. republiky byly poštovní správou na území Československa odmítnuty.

 

Śtoček 1 002      Štoček 1 001     Štoček 2 001      Štoček 3 002          Štoček 3 001           Štoček 4 001      Štoček 4 002

 

    

 

 

 

Číst dál...

VÝPLATNÍ OTISKY NA ZABRANÝCH ÚZEMÍCH 1938 - 1945 (2)

VÝPLATNÍ RAZÍTKA OTISKŮ

 

Nejdůležitější částí výplatního otisku ze všech třech částí je jeho třetí část - výplatní razítko, která identifikuje stát, kde výplatní stroj vyplácí (podmínka UPU) a zejména výplatní hodnota - důkaz, že zásilka byla vyplacena a správným způsobem. V této části přiblížení tohoto území a období si všimneme nejdříve.

Vzhled otisku se teoreticky od října  1938 mohl měnit zásadním způsobem. Původní československý vzhled skončil a Říšská pošta určila, že

- výplatní razítko bude mít říšský vzor ve tvaru obdélníka s hodnotou v obdélníku s jednoduchou říšskou orlicí v horní části a nápisem Deutsche/Reichspost v dolní části. Číslice u tsrojů, které byly nakoupeny uživateli v době Československa a nadále používánya  se neměnily se (byly to oválné československé číslice, které firma Francotyp zhotovila na přání české strany jako jedinečné číslice). U strojů, které byly zakupovány a uváděny do provozu do Sudet z Říše, byly číslice gotické v trojmístném či čtyřmístném provedení (posledně jmenované se znaménkem). Německá sběratelská obec tento typ výplatního razítka zná jeko typ 5 (viz Katalog Dürst - Eich 1980). Během sběratelského třídění jsem objevil dvě velikosti obdélníku, které německá literatura zatím neuvádí a reprodukuji je níže - 24 x 30,5 mm a 24 x 30 mm. Je možné, že existují i jiné velikosti. 

 

ORLICE 002     ORLICE 001

 

 

 

Druhým vzorem výplatního razítka na tomto území v období 1938 - 1945 bylo podstatně odlišné výplatní razítko. Německá literatura je zná jako Typ 9 (v roce 1980 němečtí sběratelé identifikovali celkem 27 typů výplatního razítka německých otisků). Tento typ byl odlišný od předchozího výplatního razítka. Byl vsazován do výplatních strojů Postalia, kterých se zatím na tomto území identifikovalo jen čtyři kusy  (jeden reprodukuji). Je na něm hlava říšské orlice s kouskem pravého křídla a  s číslicemi tvaru antikva. Hodnota s typickými malými číslicemi je uporstřed obdélníku pod hlavou orlice. Nahoře je nápis Deutsche Reichspost. Ke zprovoznění těchto čtyř strojů došlo někdy v roce 1943 (řesné datum je neznámé). Tyto stroje vyráběla pro fu. Postalia firma "Telefonbau und Normalzeit GmbH" ve Frankfurtu nad Mohanem a jedná se vylepšený stroj Komusina.

 

 

ORLICE 2 001    

 

Na tomto místě pár slov o orlicci - státním symbolu Německa. Černá jednohlavá jednoduchá říšská orlice s červenou zbrojí na žlutém podkladu je dlouholetým státním symbolem Německa. Rozhodnutí vzniklo již ve 12. století. I v roce 1871 sjednocení německých států rozhodnutí padlo na orlici. Německé císařství se v roce 1889 tž pro ni rozhodlo a uznalo ji jako císařský symbol. I další státní celky po různých úpravách si orlici ponechalo. Některá výplatní razítka otisku orlici též znázorňuje tak, jako stroje na zabraném území Československa.

 

Třetím a posledním výplatním razítkem, které se vyskytlo v otisku na zabraných územích ve sledovaných letech, bylo razítko ve tvaru "větrné růžice" či "motýlka", které vyplácelo zásilky sice upravené, ale s předchozím vzorem A to i přes nařízení Říšské poštyč. 450/1938 (Amtsblatt des Reichspostministerium), které přísně stanovilo, že staré československé stroje se mohou používat, ale se změnou zejména výplatního razítka (byla nutná výměna kus za kus - československý rámeček za říšský a odstranění původních nápisu předchozího státu). Zatím jsou známy dva případy, kdy se toto nařízení nerespektovalo či mírně řečeno nepovedlo doržet.  Vznikly dvě rarity, z nichž se se staly aukční kusy v hodnotě několika tisíc Kč.

Jedná se o :

1/ Francotyp C uživatele Kunert, typ FR 8h - 4m (ov)- 1k, dohlédací pošta Warnsdorf1, začerněn český název pošty v denním razítku a název Československo ve výplatním razítku,použití minimálně v říjnu 1938. Později upraveno nově  stroj upraven do říšského vzoru a změněno označení uživatele (datum zachycených otisků květen 1943 až únor 1944),

2/ Francotyp A uživatele Mannesmann, typ FR 6h-4m (ov) - 1k, dohlédací pošta KOMOTAU 1, došlo k odpilování/vysekáníčeského názvu pošty v denním razítku a  názvu státu ČESKOSLOVENSKO ve výplatním razítku, zachycený otisk z listopadu 1938. 

Zajímavé je, že hodnota ad 1/ byla v čs. korunách 14. 10. 1938) a ad 2/ již v říšských markách (!).

 

Orlice 5 001

 

Zatím vše o výplatních razítkách otisků na zabraných zemích. Příště se zastavím u dalších částí otisku.

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS