HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

OTISKY MODELŮ VÝPLATNÍCH STROJŮ

 

Nedá mi to, abych se při neděli nezamyslel nad jednou záležitostí, kterou je třeba zmínit, aby se sběratelství nestalo nesnesitelnou noční můrou.

Svět sběratelství výplatních otisků skýtá nepřeberné možnosti. Od roku 1976 prakticky do dneška prožívá tento obor svou sběratelskou renesanci. Publicisté přinášejí řadu poznatků ze všech možných úhlů. To přispívá k rozvoji a zkvalitňování tohoto sběratelství. 

V poslední době se publicisté soustředili na rozbory a identifikaci modelů výplatních strojů, což je je víc než dobré. Avšak nic by s nemělo přehánět a modely nadřazovat nad artefakty sběratelství - výplatní otisky. 

V prvním - klasickém - období sběrateství v letech 1926 - 1948 (zhruba můžeme toto období nazvat obdobím větrné růžice podle tvaru výplatního razítka), to měli sběratelé ještě jednoduché. Byla jedna soustava - Francotyp). Až od 40. let se na zabrná území dostala soustava Postalia a po roce 1946 s nástupem výplatních strojů na přepážky pošt i další soustavy (Hasler, Universal Postal Frankers a jiné). V tomo období dále byly tři modely a jejich modifikace. Byly jimi výrobky dvou sesterských firm ANKER WERKE z Bielefeldu vyrábějící model A, a BAFRA z Berlína, vyrábějcí model B. Symboly A a B vycházely z modelové označení a jejich otisky byly snadno rozeznatelné. POmůckou byla osová vzdálenost mezi středy denního a výplatního razítka 6 cm (A) a 8 cm (B) s pochopitelnou tolerancí +- x mm. pro sběratelskou jednoduchost jsme se rozhodli s dr. M. Bouškou při tvorbě katalogů pro symboly FR 6 a FR 8. Zdůvodnili jsme tento přístup takto: 

"Domníváme se, že z hlediska rychlejší orientace v katalogu je výhodnější modelový znak stroje nahradit symbolem, který by vyjádřil tento důležitý kvantitativní údj. Porto označujeme otisk modelu A symbolem FR 6 a modelu B (a  C - viz níže) symbolem FR 8."

Nevydali jsme se cestou  arch. Alberta Jonáše, kterž se držel přísně odlišení otisků symboly A, B, C a jejich modifikací A, B 3 - 4 či C 3 - 4. Odlišení či identifikaci pomocí dalšího znaku - umístění číslic počitadla - jsme dodrželi. Navíc od začátku jsme věděli o vzdálenostních odchylkách, vzdálenost nebyla vždy 8 a 6 cm. Zejména u modelů B vzdálenost kolísala. Hezky rozebral tuto okolnost švédský sběratel a vystavovatel Stig Asklund ve svém exponátu, který jsme viděli na výstavě PRAGA 2018. Bohužel jury tento studijná pohled nevzala v úvahu a exponátu přisoudila podceněnou velkou stříbrnou. Stig Asklund popsal a doložil zejména u modelů B čtyři další podtypy se vzdálenostmi  v mm: 78 (Schenker, B.B. Úpice), 75 - 78 (Ogar Štěpánek a EB Brno 1) jak u modelů 3m a 4m (troj- či čtyřmístná výplatní hodnota). Záslužné, ale z hlediska katalogizace a sběratelství naprosto nepraktické. Navíc by přísné odlišování a uvádění těchto hodnot v katalogizaci by sběratleství znepřehlednilo, což by bylo na úkor srozumitelnosti. Na druhé straně nebráním sběratelům jít po této lince, čímž se stává tato cesta vysoce studijní cestou. 

Situaci tohoto období znepřehlednila soustava Francotyp, model C 3 A C4 (s různými modifikacemi - jedna z verzí měla ruční obsluhu.). Tento oblíbený  model, který vyráběla tak jako model B též továrna Bafra v Berlíně,  povolilo ministerstvo pošt a telegrafů dne 14. 2. 1929. O něco později dne 19. 6. 1926 poštovní správa odmítla další povolení. Model C byl troj- a čtyřmístný, pořadová čísla počitadla byla malá horní mezi denním a výplatním razítkem. Otisky modelů B novějšího typu (malé číslice počitadla nahoře)  a C se nedají odlišit bez znalostí zákulisí a dalších podpůrných znalostí. Nebýt arch. Alberta Jonáše, neuměli bychom identifikovat otisků strojů B a C (A. Jonáš byl u toho a navíc měl dobré informátory u pramene). Přiznejme, bylo by to důležité pro normální lidské sběratelství?

Proto cesta prostřednictvím modelů je zavádějící a zkreslující. Bohužel některé weby přinášejí tento pohled jako zásadní v úvodu svých stránek o výplatních otiscích. Před několika lety i tištěná média otiskla zásadní a rozsáhlé články na toto téma.

Na závěr přináším dvě reprodukce otisků na celistvostech. První otisk je ze stroje Francotyp, modelu B 4 (Thun), druhý ze stroje modelu C 4 (Osram). Naprosto identické a nerozlišitelné. Aspoň na první pohled. Bližší zkoumání se sofisstikovanými přístroji by možná odlišnosti našly. Ale je tato cesta o normálním lidském sběratelství? Maximálně pro studijně zaměřené sběratel či absolutní fajnšmekry. Přiznávám, i ti se nezi ámi najdou....Pochopitelně odlišnosti na první pohled najdeme (např. číslice u výplatní hodnoty), ale je to určující pro odlišení modelů?

Model B 4 a model C 4 - otisky Thun a Osram (stejné to je u modelů B 3 a C 3). Nakonec mne napadá, nezakázali úředníci MPT model C proto, aby měli jasno ......? Možná, že jim otisky těchto dvou modelů splývaly v jejich rozhodování a regulaci.

 

Modely 001

 

Modely 002

 

 

 

 

Číst dál...

LETMÝ POHLED NA UPLYNULÝCH TŘICET LET SBĚRATELSTVÍ VÝPLATNÍCH OTISKŮ (2)

LETMÝ POHLED NA VYDUPANÝ OBOR  V UPLYNULÝCH TŘICETI LETECH (2)

 

V první části těchto memoárů o sběratelském oboru výplatních otisků jsem se zabýval letmým pohledem na organizované a neorganizované sběratelství v letech 1990 až 2020. Přehled formy sběratelství jsem doplnil tolik potřebným seznamem přednášek o výplatních otiscích, které v rámci čs. a české filatelie organizoval a po všech stránkách zajišťoval a stále bohudík zajišťuje Klub filatelistů 00-15 v Praze. Zázemí a přednášení poznatků sběratelství je jednou z hlavních pilířů úspěšného sběratelství. Nejsou to však jediné pilíře. Dnes se zaměřím na další důležitý základ tohoto sběratelství – na odborné články.

 

Zpravodaje, časopisy, publikace, weby

 

Nejdříve se zaměřím na klasický nosič informací – jinak fenomén 60 – 80. let – ZPRAVODAJ KURÝR. V dalších pokračováních tohoto seriálu přijdou na řadu další informační nosiče a média.

 

KURÝR – zpravodaj Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků

redaktorem byl Tomáš Novák

 

Kurýr založil jako souběžný zpravodaj k tehdejšímu zpravodaji Výplatní otisky Luděk Janů. To bylo v roce 1988 a pod názvem Kurýr vycházel i roce 1990. Číslování bylo průběžné a v roce 1990 bylo vydáno celkem šest čísel 7, 8, 9, 10, 11 a 12. Drobné informace, a že jich bylo dost, neuvádím.

Obsah vydaných čísel v roce 1990:

Číslo 7 – Luděk Janů, Výplatní otisky pražské Hlavní pošty (seznam s bodovým oceněním)

Číslo 8 – Luděk Janů, Výplatní otisky Dánska

                Zpravodaj doplněn:

                Minikatalog výplatních otisků Československa – soustavy Francotyp model A 1945 – 1988

Číslo 9 – Ivan Leiš, Vítej (Stolní společnosti) + Komentář

                Luděk Janů, 140 let od narození TGM

                V prosinci se volala VOLTE HAVLA

                Informace

                Tomáš Novák, Ojedinělý nález

                LJ, Na slovíčko

                Tomáš Novák, Novinky

                Ton, Našli jsme v archivu

                Jak to bylo v Horní Bříze?

                Luděk Janů, TGM na razítkách

                Ivan Leiš, Kdy zvítězí zdravý rozum?

                Karel Holoubek, Kolín 1948

                Karel Holoubek, Neštěmice

                Pokračování Minikatalogu  Francotyp A Z č. 8

Číslo 10 – Stanovy Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků

                  Kdo to ví, odpoví…

                  NOVÁKOVY NOVINKY

  1.         L. Janů, Musí to tak být?

                  Ivan Leiš, Lide filatelistický, zbystři pozornost!

                  Federální shromáždění stále pozadu?

                  Luděk Janů, Island

                  ile, Stále bez PSČ!

                  Literatura

                  Týdeník Kurýr?

                  Ivan Leiš, Tečka

                  Výplatní stroj ve výplatním otisku

                   

Číslo 11 – LJ, Významné výročí,

                  Sdělení – doplňky – informace

                  Ivan Leiš, Už můžete….(otisky, o nichž se nesmělo psát)

                  První aukce

                  Viděli jsme, četli ….

  1. Janů, Kdo je dr. Hořec?

                  Ivan Leiš, První pražské výplatní otisky

                  Tomáš Novák, Novákovy novinky

                  Stručně

                  Luděk Janů, Znojmo 1990

                  Vedení SSSVO, Zhodnocení uplynulého období

                

Číslo 12 -  Německo 1990

                  Karel Holoubek, Němé razítko

                  Václav Havel pozdravuje

                  Anketa

  1. XI. 1990

                  Novinky

                  Vl. Feldmann, Název Znojmo

                  Zlín . Gottwaldov . Zlín 

                  Kronika Francotypu

                  Ivan Leiš, Bejvávalo, proč se nedodržuje bod 9?

                  CCCP

                  Malá exkurze do soustav výplatních otisků používaných v Itálii

                  Známky z automatů v USA

                  Experimentální příchozí razítko

                  Kdo to aneb socialistické pojištění chrání hodnoty nás všech

                  Luděk Janů, Specializace

                  Francouzské automatové známky

                  Totalitní OVS

                  Minikatalog

                  Informace – Inzerce

V dalších letech KURÝR nevycházel. Nevycházely ani další tradiční zpravodaje KPHC SČSF, respektive byly značně omezeny. Naproti tomu pokračřovalo vydávání zpravodaje POSTILIÓN nově pod redaktorství Karla Špačka. Tento tradiční zpravodaj, který jsem založil a dal mu i jméno,  byl nově orgánem Českomoravské společnosti poštovní historie. Články o výplatních otiscích se v něm nevyskytly, snad až na výjimky.

pokračuje

 

 

 

Ukázky z vydaných zpravodajů KURÝR

Kurýr 1 001     Kurýr 2 001Kurýr 3 001     

 

Kurýr 4 001    

 

Kurýr 5 001

 

                 

             

                 

                 

Číst dál...

JEDEN VÝPLATNÍ STROJ, TŘI UŽIVATELÉ

S výplatními stroji to je jako s lidmi., Rády cestují od uživatele k uživateli. I toto je v zorném poli pozornosti sběratelů, kteří se věnují specializaci. Záležitost je to nesmírně složitá. Archivy se vypařily nebo jsou hodně hluboko zasuty, mnoho morálně i fyzicky zastarlých výplatních strojů bylo již sešrotováno. Výrobní čísla a další poznávací znaky jsou ty tam. Přesto lze v některých případech zjistit cestu a osud výplatních strojů. Tak jako v letošním roce, kdy se přesně spárovala jedna z prvních čs. esejí nutných pro získání povolení fě. B. Jarolímek, jejíž výplatní stroj byl prvním strojem v Československu, oficiálně použitým v Živnostenské bance na Příkopech.... 

Dalším podobným příkladem je výplatní stroj Francotyp, typu A s horním číslem počitadla, který ve 30. letech používaly v krátkém čase hned tři subjekty - firma Flesch & Co., firma s arabským názvem AGDAL (?) a pojišťovna Moldavia Generali. Všechny subjekty byly v Brně pod dohlédací poštou BRNO 2.

FLESCH a spol. Brno

Povolení MPT č. 25 ze dne 6. 6. 1929 (188. čs. uživatel výplatního stroje)

Stroj použit od 7. 5. 1929 do 25. 7. 1931 - dvě celistvosti poštou prošlé pro srovnání

 

Flesch 1 001

 

Flesch 1 002

Věstníkem MPT č. 36 ze dne 13. 8. 1931 bylo povolení zrušeno. Stroj byl převzat dalším uživatelem (fa. Agdal Brno) - viz dále

 

 

NOVÝ OBJEV

Ve sbírce jsem objevil nový otisk s datem 1. 5. 1930, který doposud literatura neuvádí. Jedná se o novou esej (RR) - první oficiální otisk vyplácel o několik dní později.

 

Flesch 2 001

 

Věstník č. 36 povolení firmě FLESCH & Co. zrušil a stejným výnosem byl souhlas přenesen na druhého uživatele - fu. AGDAL BRNO. - 425. uživatel v Československu (dle AJ).

Stroj u této firmy vyplácel od 27. 7. 1931 do 25. 11. 1932. Poté byl pro nedostatek agendy prodán 476. uživateli - pojišťovně MOLDAVIA GENERALI, filiálka v Brně (zde v užití od 2. 12. 1932). Povolení MPT neznámé.

Uživatel AGDAL BRNO

Neznámá činnost, jméno původem arabské (lokalita se nachází v Rabatu a žije v ní menšina francouzských expatriotů a zámožní Maročané.Náplň činnosti firmy: ?

Flesch 2 002

V levém dolním rohu je tužkou stručná poznámka "bude zrušen", poznamenal si ji Albert Jonáš na základě informace od B. Jarolímka (?).

 

MOLDAVIA GENERALI

Třetím uživatelem tohoto putujícího výplatního stroje byla pojišťovna MOLDAVIA GENERALI, filiálka  v Brně - 476. uživatel v pořadí, stroj vyplácel od 2. 12. 1932. Na ukázku dvě celistvosti poštou prošlé, jedna z nich adresovaná škpt. F. T. Winklerovi.

 

Flesch 3 001

 

Flesch 3 002

 

Další uživatele tohoto výplatního stroje a jeho osud jsou zatím v neznámu....

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS