HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

FIRMA FRANCOTYP VYRÁBĚLA ČS. ČÍSLICE

FIRMA FRANCOTYP VYRÁBĚLA ČS. ČÍSLICE

Listopad 1989 přinesl tolik očekáváné a do této doby potlačované lidské svobody. Mezi jinými to byla i svoboda cestování zpoza ostnatých drátů instalovaných z vůle vlády jedné strany. Od té doby se mohl písemný styk, který byl též sledovaný bdělým okem státně bezpečnostních složek a řady dobrovolných udavačů. Mohlo se svobodně cestovat, bez ponižujících výjezdních doložek a devizových příslibů.

Při jedné z prvních cest jsem se vydal do Rüschlikonu ve Śvýcarsku. Za legendou švýcarského, německého a světového výplatního otisku, kterou nebyl nikdo jiný než Heiner Dürst, od 40. let známou postavou v oblasti sběratelství, kterému jsem se též věnoval. Při nesčetných schůzkách jsme probrali kde co. Postupně se vyvinul v mého mentora. Narazili jsme i na jednu zajímavou věc, kterou byly výplatní číslice ve výplatním razítku čs. otisku, které se vymykaly všem ostatním, které firma Francotyp vyráběla. Byly oválné, „buclaté“ (ale i „štíhlé“ a jiných tvarů). Na první pohled bylo vidět, že větší znamenají koruny a menší sahající do poloviny korunových číslic byly určeny pro haléře.

 

Heiner Dürst si to vysvětlil tím, že firma Francotyp vyráběla viditelné složky výplatního otisku dle přání zákazníků, uživatelů výplatního stroje. Nebyl to ojedinělý případ. Pokud to konstrukce stroje dovolovala, firma vyšla ráda vstříc.

 

Vše bylo asi na ústní dohodě, zatím neexistuje žádný přímý důkaz k tomuto tvrzení, ale neleze jinak, než jej přijmout. Tento názor je vtělen do knih, které Heiner Dürst napsal, sám anebo s Gerdem Eichem. Například v jejich společné knize Die deutschen Post- umd Absenderfreistempel Band 1 Handbuch und Katalog, kterou vydala Forschungsgemeinschaft Post- und Absenderfreistempel e.V., Arge Německého svazu filatelistů v roce 1997, jejímž jsem členem.

U nás zatím ani ve 30. letech anebo od 70. let na tuto zajímavost řádný článek ani studie nenarazila. Ani v archivech v Německu a Česku jsem nebyl úspěšný. Toto je velmi zajímavá část historie, a to nejen poštovně historické. Představitelé čs. poštovní správy si pravděpodobně nepřály typické německé číslice, které výrobce nabízel kvůli eventuálním nepříznivým reakcím ve vyhraněné době v Evropě v té době.

Co firma nabízela ve 20. a 30. a později, reprodukuji v obrazové příloze k této poznámce. Vzorník je přetištěn v originále (německé označení) z výše zmíněné knihy. Příklady základních tvarů číslic jsou uvedeny v rámečku u Francotypu C.

Každý model v té době A, B, C měl svůj typický vzorník (viz), jednotlivé modely se vyráběl buď ve firmě Anker, nebo Bafra, nebo v obou (týká se zejména Francotypu C). . Je třeba upozornit i na zaznameníhodná výplatní znaménka před číslicemi ve tvaru hvězdy (Stern), bodu (Punkt) či kosočtverec (Raute).

Jsou i jiné tvary, které přibyly později v průběhu chodu dějin (viz přehled v 1. dílu mé publikace Československé výplatní otisky 1945 – 1992 (typologická příručka- Výplatní otisky firem, institucí a organizací v Československu 1946 – 1992, strana 13).

Tam se objevují i plné či duté varianty kosočtverce (tzv. diamant) nebo kroužků, vícecípých hvězdiček, úzkých kosočtverců, protilehlých spojených trojúhelníků, čtyřlístků. Nehledě již na to, že např. hvězdičky či mohly i „tancovat „ doleva či doprava. Otevřenou otázkou zůstává, zda se na těchto tvarech zasloužil výrobní závod nebo naši mechanici, ať již B. Jarolímka či pozdějších mechaniků Narpy či Kancelářských strojů nebo Datasystému. Každopádně i tato znaménka jsou součástí hodnoty a hodnotových číslic.

Pokládal jsem za nutné na tuto zajímavost upozornit, případně nastolit téma pozdějšího bádání. Navíc dle číslice se dají poznat jednotlivé modely. Což slouží i sběratelům při identifikaci a tomuto studijnímu zaměření.

 P.S. I ostatní soustavy mají tento systém dodatečné hodnotového místa – Pitney- Bowes či Neopost (čárky, vlnovky apod.). I když ne tak rozsáhlý a složitý.

 

AA 002

 

AB 003

 

 

 

AC 001

Číst dál...

CELISTVOSTI V RARITY PŘETVOŘENÉ (37)

Poštovní provoz citlivě reaguje na události, které se dějí ve společnosti. Viditelně a prakticky okamžitě, pokud he zájem, se události podepsiují zejména  na narazítkách a výplatních otiscích, kde dochází k vylamování nepohodlných částí obou důležitých součástí poštovního provozu. Ostatní artefakty (např. nálepky, natištěné údsaje apod.) na obálkách bývají začerněny či začerveněny anebo opatřeny poznámkami. Tak se děje i u razítek či výplatních otisků.

 

Vylamování je extrém, který je veden moemntálními emocemi. Nejinak tomu bylo po květnových událostech roku 1945 u nás, kdy se násilně vylamovaly německé názvy. Extrémním případem je celistvost firmy Baťa, na které je vidět otisk stroje Francotyp FR 6h - 4m znázorňující padesátileté jubileum existence firmy Baťa (1894 - 1944) - jubileum připadlo na protektorátní dobu. Datum znázorněného otisku je6. 6. 1945. 

Vylámány jsou hned tři údaje:

- z denního razítka německý název dohlédací pošty (horní část jednokruhového razítka, kde byl německý název OTROKOWITZ 1, je vylámáním odtsraněn),

- z výplatního razítka německý a český název předchozího státní celku BÖHMEN UND MÄHREN a ČECHY A MORAVA (u výplatního razítka zůstala jen hodnota 1.20 Kč).

Poznámka na konec: tento otisk je nově objevený, doposud neznámý (neuvádí jej ani M. Bouška ve svém Katalogu výplatních otisků Protektorátu Čechy a Morava 1. díl (1977), ani autoři Katalogu výplatních otisků  z území  Československa 1945 - 1948 (s výplatním tazítkem ve tvaru motýlka) - vydání 1982/1983) Proto jej lze považovat za raritu, která by neměla chybět v exponátech o obnovení poštovního provozu v roce 1945 s ambicemi na pozlacené a zlaté medaile, kde bohužel chybí nejen takový případ. Zatím se jedná o ojedinělý případ díky svému trojitému vylámání.

Případů vylámání údajů ve výplatním stroji je více a dotýkají se různých dob - v roce 1938 při záborech v pohraničí, během protekrorátu (vylámání českých názvů v Brně a v Olomouci), v roce 1945, ale i v další době při převratných událostech (okupace Ćeskoslovenska Sovětským svazem), a později při tušení rozdělení republiky v roce 1991 - 1993 (na Slovensku). Tyto otisky však byly vylámány jen na jednom místě. ne na třech, dotkly se nejen výplatního a denního razítka, ale i označení oprávněného uživatele  otisku.

 

Vylámaný otisk BAŤA 001

 

Číst dál...

100 LET OD ROZHODNUTÍ UPU (1820 - 2020)

V ROCE 1920 SPU ROZHODLA:

výplatní stroje budou součástí poštovního provozu od 1. 1. 1922 na neurčito dle stanovených pravidel

 

Světová poštovní unie (UPU) rozhodla na svém 7. Kongresu v Madridu o včlenění výplatních strojů a jejich otisků do poštovního provozu. Závěrečný protokol nese datum 30. listopadu 1920 a jeho ustanovení jsou účinná od 1. ledna 1922. Rozhodli tak zástupci 74 členských zemí.

 

Definitivní stanovisko a další důležitá ustanovení byla odsouhlasena na 8. Kongresu ve Stockholmu v roce 1924.

 

Výplatní stroj, který byl živelně používán v předchozím období několika zeměmi již od roku 1897 do tohoto data, se stal alternativou k existujícím předplaceným způsobům vyplácení poštovních zásilek v systému, kde do té doby dominovala poštovní známka od roku 1840 díky vynálezu Sira Rowlanda (Hilla).

 

V roce 2020 uplyne 100 let od oficiálního souhlasu UPU s používáním výplatního strojů (stamping machines) v poštovním provozu ve světě.

 

USNESENÍ UPU 30. 11. 1920 MADRID

 

Předplacené poštovné

 

Článek 13

 

Předplacení, odpovědky, výjimky z poštovného

 

Předplacení

 

„….metodou otisků výplatních strojů (impressions of stamping machines), oficiálně přijatých a pracujících pod okamžitým dozorem poštovní správy (Administration)…“

 

Detailní nařízení VI

 

-          „….. otisky vytvořené výplatními stroji musí obsahovat údaj o zemi původu…..“

-          „…..otisky musí být barevně jasné bez ohledu na hodnotu, kterou představují…..“

-          „…..otisky výplatních strojů musí být též zaneseny v pravé horní části zásilky…..“

-          (tento Kongres též povolil užívání obálek s okénky)

 

Stockholmský kongres specifikoval užití výplatních strojů posdrobněji a definitivně rozhodl o jejich přítomnosti v poštovním provozu.

 

Madridského kongresu se za Československo (v materiálech se objevuje i název ČESKO – SLOVENSKO)

zúčastnili dva představitelé Ministerstva pošt a telegrafů naší nově vzniklé země – dr. Otokar Růžička a Václav Kučera. Oba podepsali za naši republiku i závěrečný protokol, který set ýkal kromě výplatních otisků i dalších náležitostí poštovního provozu.

25/11/2019

ILE

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS