HISTORIA POSTALIS ETC... osobní blog Ivana Leiše

VE ZNAMENÍ ZKRATEK: (6. = ALFENIX A II. REVOLUČNÍ 20.)

A

Alfenix - Phönix a Vídeňský, spoj. spol. pojišťovací, Praha, Fenix a Vádeňská, Všeobecná pojišťovna A.S.

Sídlo: Praha II, Revoluční 20

Výplatní stroj Francoty C4 s horním číslem počitadla, později A, dohlédací pošta PRAHA 5

Sběratelsky. Fr 7h 4m a FR6h - 4m

Věstník MPT č. 19 ze dne 3. 5. 1029 dal souhlas s vyplácením výplatním strojem. První otisk dle AJ 4. 4., 1929, dle mé sbírky 3. 4. 1929 (R). 

Mezi denním a výplatním razítkem název ALFENIX, nejedná se vysloveně o zkrtku, ale o jedno slovo z názvu subjektu. Později mezi denní razítko a výplatní razítko přibyla adresa bez názvu : II. REVOLUČNÍ 20.Nejedná se vysloveně o zkratku, ale o umístění části jednoho z názvů a později uvedení jen adresy bez názvu. 

 

Alfenix 1 001     

 

Alfenix 1 002

Prvaděpodobně v roce 1934 došlo ke změně číslic denního razítka, výplatního razítka, číslic počitadla.

Alfenix 2 001     

Dne 24. 4. 1936 se objevil otisk 1. dne po změně označení uživatele (z části názvu subjektu se vytvořila adresa)

Alfenix 3 001     

Alfenix 3 002

 

Ode dne 24. 6. 1937 (1. den otisku - R)až do konce období si subjekt pořídil druhý výplatn ístroj. Obsahově bylo zachováno označení, ale ve zmenšeném tvaru. 

 

Alfenix 4 001

 

 

 

Číst dál...

CESTY VÝPLATNÍCH STROJŮ

Cesty strojů

Důvodů pro cesty výplatních strojů a změny jejich majitelů či působiště tvoří vyšší level pro sběratele, kteří jen materiál hromadí či řadí podle jednoduchých kritérií. Základní sbírka podle poštovně hisztorického hlediska je vynikající a nejlogičtější. Vztah k místu, odkud sběratel pochází či ke kterému má vztah, a dokládování pomocí filatelistických artefaktů je značně ušlechtilá záliba. Specializovaný sběratel jde však dál - jednou z cest je zjistit a přiřadit otisk stroj s identifikací - buď jednoduchou (dohlédací pošta či uživatel) anebo o něco složitější (identifikací pomocí výrobního čísla stroje či jiné registrace - čísel bylo u každého stroje víc než dost) Naše poštovní správa se uvedení licenčního čísla bránila až do digitalizace počátkem 21. století. Skoro osmdesát let naše výplatní stroje neměly zřetelnou licenční identifikaci. Některé stroje na dnešní poště v tomto trendu pokračují. Pak je velmi obtížné sledovat cesty strojů  a sběratelé musí být vděčni za každou informaci týkající se tohoto vyššího levelu sběratelství. Něco známe, u většiny případů musíme na toto specializované sběratelství zamomenout. Víc mne mrzí, že historie nezaznamenal autory a rytce štočků označení uživatele a dalších náležitostí . Někde jsme si jisti, někde napůl, někde neznáme ani jména. A přitom řada štočků byla uměleckým dílem, zejména za 1. republiky.

Dnes: V této souvislosti si všimněme výplatního stroje firmy Jindřich Mattoni, prodej minerálních vod z Kysibl-Kyselky. Tento subjekt získal pro svůj stroj Francotyp  B4 s horním číslem počitadla souhlas na podkladě Věstníku č. 45 ze dne 25. 9. 1930. Sběratelské označení: FR 8h - 4m. Dohlédací poštou byla Kysibl Kyselka + Giesshubel Sauerbrunn (v denním razítku tato čtyři slova měla zvláštní polohu a byla oddělena dvěma hvězdičkami. Výplatní stroj vyplácel od 11. 9. 1939 do 4. 10. 1931. Označení oprávněného uživatele byl uměleckým dílem - nejen identifikačním znamením, ale i vysoce působivým reklamním prostředkem s výzvou: "PIJTE VODU MATTONI " v angličtině doprovázenou deseti lahvemi. 

První otisk 1. dne je zobrazen (RR) a doplněn poštou prošlou celistvostí z 23. 4. 1931.

 

Kyselka 001

 

Cesta tohoto stroje v poštovním provozu začala v Kysibl Kyselce u Karlových Varů a od 6. 10.1931  pokračovala v Praze. Oporti dřívěhšímu otisk udošlo k logické změně v denním razítku - nově byla dohlédací poštou PRAHA 1. Jina stroj i se starými součástmi otisky byly přeneseny do Prahy .

 

Kyselka 2 001

 

Osud stroje končí v 1. republice. Katalogy Bouška-Janů (Protektorát, Sudety) a Bouška . Leiš (poválečné Československo) záznamy o této firmě a tomto stroji neuvádějí. Doposud není ani známo, jakým způsobem vyplácely své zásilky v provozech v Kyselce poté, co se stroj přestěhoval do Prahy v roce 1931.

 

Číst dál...

NÁPADNĚ VELKÁ ČÍSLA POČITADLA

Československá poštovní správa se rozhodla pro výplatní stroje FRANCOTYP  v poštovním provozu v polovině 20. let 20. století. Bylo to v době, kdy německý výrobce Francotyp - Bafra Berlin - Reinickdorf vyvíjel pro německý trh výplatní stroje s otisky  v novém progresivním tvaru. Bylo to v letech 1924 - 1926, Německo akceptovala výplatní razítko ve tvaru osmiúhelníku s nápisem DEUTSCHES REICH, které byly začátkem přechodu od vertikálního k horizontálnímu uspořádání. Vyvinula dva modely - "Simplex" a "Francotyp B". Uspořádání součástí bylo: kulaté denní razítko s datem a domicilem dohlédací pošty - ve středu uprostřed velké číslice počitadla otisků (různé typy číslic) - osmiúhelníkové (později obloukovité se čtyřmi prolomenými rohy) s názvem státu, výplatní hodnotou.    Tyto modely se omezeně použily v německém poštovním provozu (firmy Schering a Rudolf Mosse z Berlína). . Byly to celkem tři stroje. Tento model se osvědčil. Byl vyvinut i další model Anker/Bafra (vysoké číslice - obloukovité výplatní razítko), ale i jeden ze součástí Francotyp GmbH - firma Furtwängler Furtwangen vyvinul fabrikát Furtwängler . Zajímavostí a pozdějším nedostatkem tohoto typu bylo to, že umístění označení uživatele se mohlo umístit jen pod výplatní razítko, neboť vysoké číslice uprostřed mezi denním a výplatním razítkem , jiné umístění nedovolovaly.

Model  Francotyp B  byl i typem stroje, který byl nabídnut československému partnerovi společně s dalším typem A (Anker-Werke Bielefeld) na jaře 1926 ihned po zkušebním proovzu tohoto nového typu. Ministerstvo pošt a telegrafů dne 9. 9. 1926 tyto dva typy  povolilo na zkoušku.

Rád bych doplnil, že model Francotyp B (Bafra) byl mezistupněm k vytvoření dalšího typu stroje C (poháněného ručně). Tento typ byl sice povolen na krátkou dobu, ale pak byl československým MPT zamítnut z neznámých důvodů. Byly zkoupeny zpočátku jen výplatní stroje se sběratelským označením FR 8 s (v) - 3m.

Sbírky výplatních otisků ze začátku vyplácení výplatními stroji u nás dokládají tyto stroje B (3m)  s následujícími otisky: Číslice byly 5 - 6 mm vysoké.

1/ Velmi cenný (RRR) otisk - esej uvedeného uživatele České průmyslové a hospodářské banky v Praze s cenným datem 19. 6. 26. Jednalo se o nejstarší známý výplatní zkušební otisk, který vznikl v období horkých příprav na tento způsob vyplácení. Na Perštýně 15 se v té době rodila podoba a grafická úprava prvních otisků, jak je vidno ze zobrazeného otisku.

 

BIG 1 001  

Další otisk zobrazuje otisk stroj B s velkým číslicemi uprostřed vzešlého již u poštovního proovzu (prvním pražským uživatelem byla  Česká průmyslová a hospodářská banka v Praze.

BIG 1 002

 

Prvním mimopražským a celkově čtvrtým uživatelem bylo nakladatelství I. Buchsbaum v Moravské Ostravě 3 (Přívoz 1) , sběratelsky FR 8 s (v) - 3m. . Výška číslic 5mm. Dvě celistvosti poštou prošlé jsou zobrazeny, obě z let 1927 RR).První  z celistvostí je adresována na jednoho z průkopníků sběratelství tohoto oboru K. F. Pešák, pracovníka poštovního úřadu v Lomu u Mostu. Bez něj a několika dalších sběratelé bychom neměli tak perfektní zachovalou  sběratelskou a badatelskou základnu.

 

BIG 2 002

 

BIG 2 001

 

Poznámka:Tento článek neřeší další typ výplatního otisku s číslem počitadla mezi denním a výplatním razítkem  a malými číslicemi  uprostřed. Těchto otisků bylo více než zde popisovaných.

 

 

 

 

 

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS