
Vážení a milí návštěvníci a čtenáři mých osobních stránek,
dovolte mi, abych vás přivítal a pozval dál k seznámení s mými osobními stránkami a k přečtení toho, co vás v nabídce zajímá.
Loni jsem po oslavě svých kulatin vkročil do podzimního období mého života. Na chvíli, ale opravdu jen na malou chvíli jsem se zastavil a rozhodl se zřídit si osobní stránky. Hlavně k zaznamenání toho, co jsem prožil. Nejde o bilanci a sepsání obšírné zprávy. Případně vystavit své ego. Spíše sepsat to, co bylo v mém životě zajímavé, a podělit se o to s eventuálními zájemci.
V průběhu několika desítek let toho bylo dost a stál jsem u zajímavých událostí, které přinesly uspokojení a prospěch i pro řadu dalších osob.
Mé webové stránky se nazývají „HISTORIA POSTALIS ETC.“ (v překladu: POŠTOVNÍ HISTORIE A TAK DÁLE“). Pod tímto názvem se skrývá jedna z mých dlouholetých zálib – specializované obory ve filatelii a sběratelství a badatelství v oborech poštovní historie. Tento předmět mého zájmu mne zaujal počátkem sedmdesátých let minulého století a postupem let až do dneška úplně pohltil. Podnětné je, že poštovní historie se nesoustřeďuje jen na shromažďování sběratelských artefaktů, ale nutí mne i ke studiu archivů, chcete-li badatelství nejen poštovní historie, ale i všeobecných historických faktů a souvislostí. A historie našeho území může nabídnout velké množství studijního materiálu.
A přívěšek “ETC.“? Ten zahrnuje vše ostatní, čemu jsem se za svého života věnoval. I když se tyto záliby skrývají pod třemi písmeny, byly to činnosti a obory aspoň podle mého soudu obory nikoliv bezvýznamné.
Závěrem mne napadá, že v celé věci přece jen trochu malého ega je: „zanechat a sdílet svědectví a dědictví jednoho malého života pro ostatní“.
A jaký obrázek a jaké motto zvolit při otevření stránek nad tato úvodní slova? Obrázek je jasný – poštovní dostavník vezoucí nejen osoby, ale i dopisy obsahující slova a věty. A motto navazuje. První sloka z kouzelné písně “Sedm dostavníků“ interpretované Waldemarem Matuškou vše naznačuje:
„Plání se blíží sedm dostavníků,
stačí jen mávnout, a jeden zastaví,
sveze tě dál za pár slova díků,
ten kočí, co má modrý oči laskavý.“
Přeji vám pohodu a příjemné okamžiky při procházce tímto světem.

Ivan Leiš
ZAČÍNÁM …
Rozhodl jsem se, že v červnu 2017 otevřu své osobní stránky pro veřejnost, i když sedm hlavních a dvanáct vedlejších rubrik nebude zcela a úplně zaplněno. Stane se tak postupně. Zatím prosím návštěvníky o shovívavost a trpělivost. Věřím, že se spokojí se stručným popisem a že vezmou za vděk těmi rubrikami , kde se již objevují delší příspěvky. Děkuji.
Praha konec května 2017 Ivan Leiš
Propagační exponát
STOLETÁ HISTORIE
STO LET VÝPLATNÍCH STROJŮ NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA 1926 - 2026
Nový propagační exponát má vztah k významnému výročí jednoho z oborů poštovní historie - k výplatním strojům a jejich otiskům v poštovním provozu, které si připomeneme v roce 2026.
Ustanovením Věstníku MPT č. 44 z 9. 9. 1926 bylo v československém poštovním provozu povoleno vyplácet listovní zásilky výplatními stroji na zkoušku. Prvními stroji bylo stroje německé provenience FRANCOTYP. Další nařízení ministerstva pošt a telegrafů vyšlo ve Věstníku č. 58 (část věcná) dne 18. 11. 1926, kterým se staly výplatní stroje a jejich otisky definitivně pevnou součástí československého poštovního provozu.
První dva výplatní stroje začaly vyplácet v Praze dne 16. 9. 1926. Byly spuštěny za přítomnosti představitele čs. poštovní správy dr. Karla Dunovského a dalších ctěných hodnostářů v podatelnách dvou významných bank: Živnostenské banky a České průmyslové a hospodářské banky v Praze.
Další slavná kapitola poštovní historie na našem území započala.
Zveřejněný propagační exponát zachycuje výplatní otisky subjektů, kterým bylo v roce 1926 uděleno povolení výplatní stroje při vyplácení svých zásilek používat.
K tomuto významnému výročí vyšla v předstihu výpravná kniha "Stoletá historie výplatních otisků z území Československa" autora a sběratele Ivana Leiše, která sto let ilustračně s popiskami obsahuje (samonákladem autora, Radonice 2024).
Záhy se ujalo i sběratelství těchto artefaktů. Jeden z protagonistů tohoto oboru Jaroslav Lešetický napsal ke sběratelství tuto básničku:
Výplatním otiskům
Nebourají svět, neválčí kulometem,
jen tiše zneuznány kráčejí světem.
Záliby nemají v lomozném křiku,
stačí jim kousek v malém pokojíku.
I. L.











