Během roku 1946 se v poštovních kruzích rozhodovalo o dalším historickém kroku - zavedení výplatních strojů do provozu čs. pošt. Velké zkušenosti v tomto oboru měla již zavedená firma Francotyp gmbH, nicméně čs. poštovní správa se rozhodla po "neutrálním" a novém výrobci. Oko padlo na švýcarského výrobce osvědčeých strojů - firmu Hasler. Jaké důvody vedly naše poštovní autority k tomuto kroku ? To je těžko posoudit, můžeme vyslovit jen domněnky či spekulace. Je možné, že po II. světové válce, kdy došlo k rozvratu evropské a světové ekonomiky, neutrální Švýcarsko bylo asi nejlepší volba. Navíc zcela jistě svou roli zahrály i protiněmecké nálady.  

Druhým rozhodntím, ktereé zrálo v poštovních kruzích bylo zavedení výplatního tsroje s doporučeným obrazcem na příjem odporučené ppošty. S tímro vynálezem nměly v té době již některé země dobré zkušenosti. Proto se orzhodlo - první stroj musí toto umět. Možná, že firma Francotyp na tuto výzvu nebyla tak rychle připravena.

O vzhledu se rozhodovalo ještě v době, kdy stále mělo výplatní razítko vzhled větrné růžice. revoluční nadšení nad novou dobou ještě do hlav úředníků na ministerstvu pošt nepronikolo, to přišlo o něco později. Hrály v tom dny, týdny. "Stihlo se" vytvořit výplatní razítko be tvaru první republiky a vznikl tak jediný otisk v několika variantách (větrná růžice s obrazcem, bez obrazce).

Další rozhodnutí bylo umístit tento stroj Hasler na poště PRAHA 1 se zdá být logické. Rozhodly praktické důvody zavádění tohoto technologického počinu, od kterého letos )(2021) uplyne již 

                                                                                                                    75 LET.

Dne 29. 10. 1946 vyšel Věstník mninstertsva pošt č. 54, který stanovil:

"Poštovní úřady jsou postupně vybavovány poštovními výplatními stroji. V otisku takového stroje je denní a výplatní razítko....".

Stroj Hasler vyplácel jak listovnízásilky (přímo na zásilku), tak i balíkové průvodky.

 

Monopol soustavy výplatních strojů FRANCOTYP byl oficiálně narušen soustavou HASLER. Bylo to první narušení monopolu z rozhodnutí suverénní československé správy. Předtím je nutno připomenout, že nebylo t historického hlediska prvním, ale druhým. To první provedla Říšská poštovní správa ve 40. letech na území zabraných Sudet, kdy se k nám dostaly čtyři výplatní tsroje POSTALIA. Toro nebylo rozhodnutí suverénní poštovní správy Československa., ale fakticky k narušení monopolu došlo již dříve.

 

Unikátní a cenné celistvosti s popisovanými otisky z roku 1946 a 1947.

 

15. X. 1946

Otisk ze stroje Hasler s doporučeným obrazcem, jediná známá  dochovaná celistvost (RRR), první výplatní otisk z poštovního výplatního tsroje v Československu, jediný otisk s výplatním razítkem ve tvaru "větrné růžice" (sběratelsky též "motýlka"). Sběratelské označení: HAS (M) R - 4m - 1K. Za pozornost tsojí, že došlo k proleomení dalšího znaku - měsíce v datu denního razítka byly vyjádřeny římskými číslicemi (předchozí poštovní správa trvala na arabských číslicích v plné šíři). 

 

has 001

 

19. III. 1947

Otisk z poštovního výplatního stroje HASLER bez doporučeného obrazce, těchto otisků se zachovalo poměrně málo - na listovních zásilkách jsou známy tři, na poštovních průvodkách zatím dva (RR).. Sběratelské označení: HAS (M) - 4m - 1K.

 

has 002

Viz též příspěvek První orzhodný den roku 1946.